Postavit dům je často náročnější

Proč jste pověsil matematiku na hřebík a vrhl se do světa financí?
K nástupu do centrální banky mě motivovala hlavně možnost se dále vzdělávat, cestovat, absolvovat nespočet kurzů u renomovaných bankovních institucí na celém světě. Důvodem k opuštění laboratoří byly samozřejmě i finance.

Do Spořitelní investiční jste přestoupil z GE Capital Bank, co bylo motivem změny?
Hlavním motivem byl fakt, že GE se nepohybuje na finančních trzích. Trading, tedy operace na finančních trzích na vlastní účet, které jsou pro normální univerzální banky základními operacemi, v GE skoro neexistovaly. Mojí rolí bylo tyto aktivity postupně utlumit. Nedělal se tam ani související asset management, nemohl jsem využít své zkušenosti získané na předešlém působišti v centrální bance.

Pavel Kráčmar narozen v roce 1966 ženatý, dvě děti pracoval v ČNB, Agrobance a GE Capital Bank 10. října byl jmenován generálním ředitelem Spořitelní investiční Více najdete zde

Jste typem univerzálního managera, přijal byste nabídku řídit průmyslový podnik, nebo je vaší doménou asset management?
Nemyslím, že by mi někdo nabízel řídit průmyslový podnik. Domnívám se ale, že mám určité předpoklady, proč bych ho mohl řídit - schopnost jednání s lidmi, zkušenost s provedením restrukturalizace, motivováním týmu. Já bych ale finance opouštět nechtěl. Moje praxe z minulosti leží především v alokaci aktiv, asset managementu a v oblasti integrace. V GE jsem prožil rok a půl, kdy jsem se pohyboval mezi světem českého bankovnictví včetně právního rámce a mocné korporace General Electric. GE pro mě bylo velkou školou integrační diplomacie.

Myslíte, že jste tedy spíše managerem finanční instituce, než managerem změny?
Ideální pozicí pro mě je být managerem změny ve finanční instituci.

Jak vás práce v GE Capital Bank ovlivnila?
Na procesy a rozhodnutí, která hodně lidí v České spořitelně štvou, se dokáži po praxi v GE dívat s nadhledem, úsměvem a pochopením. Naučil jsem se soužití s mocnou korporací, což je vklad na příští léta, zkušenost, kterou postupně projde většina lidí. Zahraniční firmy budou postupně přebírat další a další české firmy.

Z lidí ze SIS se rekrutuje nový management IKS Komerční banky, mrzí vás to?
Osobně si myslím, že opouštět prostředí integrované dcery, byť plné nejistot a chaosu, ve prospěch firmy, kde převzetí nastane za rok za dva, je chyba. Já bych raději zůstal proto, abych si převzetí a integraci vyzkoušel. Odchody lidí ze SIS samozřejmě nejde zjednodušit jen na tento aspekt. Lidé mají osobní, finanční a jiné motivy, proč odcházejí. Trvám na tom, že je dobré fúzí projít, třeba i za cenu, že budu občas naštvaný.

V čem jsou rozdíly v převzetí firmy Američany a Rakušany?
Ani integrace Agrobanky nebyl jednoduchý proces. Přece jenom se americká kultura od evropské liší více než rakouská od české. Proto myslím, že jsou tady menší tlaky, než v Agrobance. Na druhou stranu je pravdou, že GE má pro integrační procesy poměrně silné zázemí, dělá to často. Je jen otázkou dnů či týdnů než zveřejní, že opět někoho koupila. Pro Erste je fúze s ČS naproti tomu originálním procesem.

Co z rozdílů plyne?
Jsem v situace, kdy své know how mohu aplikovat zdola. Je nové a zvláštní, že dcera zdola může uplatňovat své zkušenosti s integrací. Je to zvláštní pocit, já to ale beru jako výzvu. V GE dovedou, při vší úctě k lokálním specifikům, dopředu na základě zkušeností poměrně přesně odvodit, jak se bude nová dcera – lokální banka – v budoucnu vyvíjet. Otázky, co bude se SIS, si kladu, musím se ale přiznat, že najít odpověď je tady neskonale těžší. SIS se integruje do České spořitelny a Česká spořitelna zase do skupiny Erste, považuji proto za logické, že občas slyším: uvidíme, sami nevíme…

Jak motivuje lidi?
Hlavně komunikací, chci snížit nejistotu na minimum. Jako generální ředitel nesedím v žádné reprezentativní ředitelně, ale blízko portfolio managerů. Se všemi portfolio managery si od začátku tykám, není to žádné podbízení, ale samozřejmost nutná pro efektivnější komunikaci. Respekt k lidem a snaha, aby byli šťastní a spokojení, je pro mě padesáti procenty úspěchu. Pokud lidé ve firmě půjdou spolu dobrovolně do hospody, dokáží se spolu bavit a slavit třeba narození dítěte, myslím, že je to velký úspěch a součást motivace.

Jste ve firmě tím hodným a poradce Franz Deim tím zlým kdo rozdává výpovědi?
Franz Deim byl prvním vyslancem Erste do SIS. Zjišťoval, jaká je situace, já jsem přišel do firmy o několik měsíců později ve zcela jiné pozici. Franz měl ve firmě hodně práce na jaře a v létě, nyní je tu nový management. Franz Deim již je ve firmě jen jednou týdně. Veškerou odpovědnost má nyní na sobě top management společnosti tvořený Guntardem Gutmannem, Petrem Schůtem a mnou.

Co by vás přimělo k rezignaci?
V žádném případě nepřekročím hranici slušnosti a etiky. Rozhodně bych tady neseděl, kdybych třeba dostal pokyn, aby SIS obchodovala výhradně s Erste a Českou spořitelnou. Co ale beru, je komunikovat s Českou spořitelnou, vysvětlovat jí, proč není nejlepší a tím jí pomoci, aby se nejlepší stala. Věřím, že v budoucnu dosáhneme stavu, že budeme dělat nejvíce operací se skupinou Erste a nebudeme přitom v žádném konfliktu. Nezávislost si vykládám tak, že člověk si musí uvědomovat, že je malým zrnkem v globálním gigantu, být v něm sám sebou. Nezávislostí ale není, že se člověk zasekne a usoudí, že je to, že mojí firmu někdo koupil, v principu špatně, vyhledává proč něco nejde, proč se to nemělo stát.

Co děláte ve volném čase?
Většinu volného času donedávna zabrala stavba rodinného domu. Postavit dům je to bez nadsázky normální projekt, myslím, že často náročnější než ty, které člověk řeší v práci. Bez starostí nejste ani v případě, že nejezdíte s kolečkem a nelepíte cihly. Jsou to nervy, je to náročné na koordinaci, mezilidské vztahy a motivaci. Naštěstí "projekt stavba" nyní převzala manželka. Můj čas plně obsazuje práce a rodina. Když vybude čas, jdu posedět se známýma, někdy hraji squash. Myslím, ale že mi jde lépe chození do kina než hraní squashe. Jsem spíše vědec než sportovec.

Dotazník

Silné stránky: spolehlivost, slušnost, logické myšlení

Slabé stránky: fyzická kondice

Oblíbený nápoj: dobrá káva

Rodinný stav: ženatý dětný

Nejdražší koníček: Tomáš Koníček

Osobní automobil: nemám, jezdím služebním

První výdělek: chmelová brigáda na střední škole

Největší životní vydání: stavba domu

Nejvýhodnější nákup: nevím, rozhoduje potřeba a kvalita

Největší sen: občas se mi zdají velké erotické sny

Tři věci, které byste si nevzal na pustý ostrov: nevzal bych si jich víc, např. popelnici, kombajn a kravín

Největší vynález lidstva: zemědělství, např. pěstování chmele

Nejobyčejnější věc na světě: hmota

Kolik kroků je od Churchillovy sochy v Praze před VŠE k Churchillově soše v Londýně před parlamentem: 2 625 375 kroků, kdo tomu nevěří, ať si to vyzkouší

Myslíte, že je Pavel Kráčmar správným člověkem na správném místě?
Je vám generální ředitel Spořitelní investiční sympatický? Myslíte, že postavit dům může být těžší než vést firmu? Napište svůj názor.