Bankovní doklady hned nevyhazujte, můžete je potřebovat

Typický konzervativní uživatel jednoho bankovního účtu a kreditní karty dostane ročně minimálně 12 tištěných výpisů k hlavnímu účtu, 12 výpisů k úvěrovému účtu ke kreditní kartě, 12 bankovních letáků a několik dokladů o vkladech či transakcích. Kdo platí v obchodě i za služby hlavně kartou, bude mít každý jeho výpis z měsíčního účtu určitě několik stran. Za pár let už složka bankovních dokladů a výpisů bude natolik úctyhodná, že zabere celou polici nebo roztrhne závěsný pořadač. Do jisté míry archivaci výpisů a dokladů o transakcích může řešit internetové bankovnictví. I u něj je ale třeba zvážit, co je nutné uložit třeba v PDF formátu do elektronického archívu pro případnou reklamaci.

Dlouhodobě skladovat doma všechny papírové či elektronické doklady k bankovním účtům asi nemá smysl. Banky samy to po klientech nepožadují. Většina z nich ale doporučuje pravidelnou kontrolu výpisů a minimální dobu jejich úschovy. Ta ovšem neplatí jednotně, protože každá z bank má vlastní pravidla. Doporučená doba archivace dokladů o provedených transakcích se pohybuje od pár měsíců až po několik let. Záleží na tom, kde má klient účet a o jakou platbu se jednalo.

Třeba deseti či stokorunové účtenky za zboží není nutné mít ve složce déle, než se objeví na tištěném či elektronickém výpisu banky. Doklad o dražší platbě se už schovat vyplatí, třeba pro reklamaci nebo pro úřady. Potvrzení k běžným transakcím doporučuje i nováček tuzemského bankovního trhu mBank uschovávat minimálně jeden až dva měsíce. „Samozřejmě pokud klient průběžně kontroluje pohyby na účtech a zjistí, že se vše zaúčtovalo správně, může doklad vyhodit,“ říká PR manager banky Tomáš Vyšohlíd.

Délka doby uchovávání výpisů i dokladů nicméně závisí podle Bawag i České spořitelnypouze na klientovi a jeho pečlivosti. „Obecně doporučujeme ponechávat si doklady alespoň za celý uplynulý kalendářní rok,“ konstatuje mluvčí České spořitelny Kristýna Havligerová. Komerční banka radí, co nejdelší možnou dobu, tedy až čtyři roky (lhůta pro reklamace). „Po klientech nechceme, aby doklady o provedených operacích uschovávali, většinou však výpisy z účtu požadují třetí strany. Stále existují instituce, které pro doložení bonity klienta či zaplacení částky, vyžadují výpis z účtu – ve většině případů se jedná o půl roku,“ podotýká mluvčí Tomáš Kofroň za Raiffeisenbank i eBanku a dále upozorňuje: „Některé instituce ale třeba výstup z internetbankingu neuznávají jako oficiální dokument."

Průběžná kontrola výpisu z účtu není pro klienta povinná, shodují se oslovené bankovní instituce. Může se mu ale vyplatit kvůli případné reklamaci vůči bance. Tu je nutné stihnout v termínu, který si stanovuje každá banka sama. Klient se sice může pokusit reklamovat i platby po lhůtě stanovené všeobecnými obchodními podmínkami (VOP) bank, nemusí ale uspět. Podle finančního arbitra Františka Klufy jsou tyto podmínky i lhůty pro klienta závazné.

Není tedy od věci, aby klient čas od času výpis shlédl a porovnal s uskutečněnými platbami. „Pokud pravidelně kontroluje stav účtu, může snadněji a rychleji odhalit případné nesrovnalosti. Transakce na výpisu jsou v mBank reklamovatelné do 30 dnů od poskytnutí výpisu,“ konstatuje Vyšohlíd. V ČSOB i České spořitelně může klient reklamovat transakci do třech měsíců, v Raiffeisenbank do půl roku a v Komerční bancedo čtyř let, od vzniku škody. UniCredit Bank se jistí alespoň tím, že po klientovi chce schválit roční "konfirmaci". V té je podle mluvčího Tomáše Pavlíka klient povinen odsouhlasit vykázané zůstatky na účtu ke konci roku. „Pokud proti nim nevznese námitky ve stanovené lhůtě, považuje se zůstatek za schválený,“ dodává Pavlík.

Elektronický výpis z účtu má v zásadě stejný význam jako papírový. „Klientům  proto doporučujeme, aby se k elektronickým výpisům chovali stejně, jako k papírovým, a aby si je uložili v počítači nebo vytiskli. Elektronický výpis vytištěním sice ztrácí ochranné prvky, nicméně důležitý je záznam transakce (např. pořadové číslo), podle které ji dohledáme a můžeme prošetřit,“ vysvětluje Tomáš Kopecký z ČSOB. Ty, co se spoléhají, že si výpis z účtu kdykoli vygenerují sami z internetbankingu, může překvapit časový limit. Banky umožňují klientům náhled do historie účtu jen za několik málo měsíců až let.

V případě potřeby staršího potvrzení je možné požádat banku o archívní výpis nebo doklad. Jak potvrzuje kancelář finančního arbitra, podle zákona jsou banky povinné uchovávat prvotní účetní doklady deset let. Některé z nich archivují doklady i déle, výjimečně už od okamžiku založení účtu. Třeba u Komerční banky lze nyní žádat o výpis až do roku 1997. V ČSOB či Bawag Bank dohledají uskutečněné transakce za deset let. Raiffesenbank doloží bankovní operace po celou dobu trvání účtu. Česká spořitelna umí výpisy umí zpětně vystavit výpisy od roku 2001, u starších transakcí pracovníci banky vše dohledávají „ručně“ a klientovi vypíšou jen obraty. Za archivní výpisy se většinou platí dle sazebníku bank. Cenu ovlivňuje například počet stran výpisu či forma zpracování. Třeba u Komerční banky si klient může objednat jak vytištěný archivní výpis, tak i zápis dat na CD.

Výpisy z účtu by si měl každý klient kontrolovat pravidelně a včas. Kvůli případné reklamaci je vhodné zjistit, jaké má banka reklamační lhůty. Archivovat doma výpisy alespoň několik let se však může vyplatit nejen kvůli bance, ale také třeba kvůli soudnímu sporu, rozvodu či dlouhodobému sledování rodinných výdajů.

V jakých případech jste vy nebo někdo z vašeho okolí potřebovali „staré“ doklady o transakcích nebo výpisy?

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem