Osmi z deseti Čechů zásadně vadí, pokud by se povinně nahrávaly jejich telefonáty s finančním poradcem a měla by k nim mít přístup další osoba. Vyplývá to z průzkumu, který na konci února na vzorku 850 lidí provedla agentura Ipsos pro Českou asociaci společností finančního poradenství a zprostředkování (ČASF).
Téměř dvě třetiny Čechů (63 procent) nepovažují nahrávání telefonních hovorů s finančním poradcem a jejich několikaleté ukládání za vhodný způsob ochrany spotřebitele. Víc než dvě pětiny (44 %) obyvatel se bojí, že nahrávání hovorů může být zneužito.
O novele zákona o podnikání na finančním trhu rozhodnou poslanci pravděpodobně už zítra. (Aktualizace: Tento bod nakonec přesunuli až na úterý 10. března.) Senátoři novelu do sněmovny vrátili právě proto, že se jim nelíbí nová povinnost, podle níž by investiční zprostředkovatelé a poradci měli nahrávat všechny hovory s klienty. Senát navrhuje, aby se povinně nahrávaly jen hovory týkající se investičních obchodů. Cílem je zamezit nadbytečnému shromažďování informací a jejich možnému zneužití.
„Už nyní se nahrávají telefonáty, kde reálně k obchodům dochází. Ale povinnost nahrávat všechny hovory, tedy včetně soukromých informací o rodině, dětech, zdravotním stavu nebo třeba pracovních věcech – to je neakceptovatelné. Klienti nechtějí, aby důvěrné informace někdo nahrával, měla k nim přístup třetí osoba a nahrávka povinně někde ležela pět let,“ říká Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF. Podle něj jde o nesmyslnou, nadbytečnou povinnost, která ochranu klientů stejně nezvýší.
„Takový krok by z GDPR by udělal jen cár papíru. Pro představu: jednalo by se o desítky milionů archivovaných hovorů a soukromých informací ročně. Proti tomu stojí druhé faktické číslo: v roce 2018 bylo na ČNB podáno pouhých 50 stížností ze strany klientů finančních poradců. Je tedy kvůli 50 stížnostem nutné zavést plošné šmírování všech?“ zdůrazňuje Černoch.
Samo ministerstvo financí spočítalo, že povinnost nahrávání, uchovávání a vyhodnocování hovorů výrazně zvýší náklady firem: Velké finančně poradenské společnosti za ni utratí přes 42 % ročního zisku, středně velké společnosti přes 72 % zisku a malé společnosti téměř 60 % zisku. To může vést ke zdražení, pro některé poradce to může být v konečném důsledku i likvidační.
Ani ministerstvo financí sice původně nechtělo, aby se nahrávaly všechny hovory, názor však změnilo po doporučení České národní banky. Právě ta prosazuje co nejpřísnější postup. Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký připomíná nekalé praktiky některých firem při prodeji investic z minulosti. Bez toho, aby se hovory nahrávaly, by je pak centrální banka prý nemohla kontrolovat a trestat. Poukazuje i na to, že všechny telefonáty už nahrávají i jiné firmy – například banky, telefonní operátoři nebo zákaznické linky obchodních řetězců.
Psali jsme podrobněji:
Sdílejte článek, než ho smažem