Mnozí klienti v Česku a na Slovensku si produkt nazvaný Konto Života a spravovaný finanční skupinou Cornhill Management (dřív SFM Group, Specialised Fund Marketing) koupili – a teď žasnou. Pokud z nějakého důvodu potřebovali peníze vybrat, většinu dostali, a místo zbytku jim přišel dopis s oznámením splátkového kalendáře do konce příštího roku. Jak je to možné? To je příběh plný finančních inovací.
V kostce: podstatnou část portfolií Konta Života (cca 20 %) a jeho novější verze Konto Života Plus (cca 24 %) správce investoval do neprůhledného a nelikvidního dluhopisu, ze kterého je zřejmě potíž dostat peníze zpět. Peníze klientů, kteří dál investují, společnost do dluhopisu nadále posílá. Dluhopis je totiž určen na financování provizí pro finanční poradce...
Není dluhopis jako dluhopis
Na tom, že klienti nedostanou peníze na požádání, ještě není nic podivného. Jak už název produktu napovídá, je stavěný na dlouhodobé zhodnocování. Většina majetku klientů je v podílových fondech a ty samozřejmě prostředky vyplácejí na požádání. Naproti tomu emitent dluhopisu obvykle nemá povinnost jej odkoupit (jednou z výjimek jsou třeba Kalouskovy spořicí dluhopisy). Pokud není likvidita na trhu, nemusí se dluhopisy podařit prodat, případně jen za nevýhodnou cenu. Ale tady začínají otazníky – proč je klientům do portfolia zařazen nelikvidní dluhopis?
A především – proč je ho tam skoro čtvrtina? Svěřit tak velkou část investice jednomu emitentovi, i kdyby měl neprůstřelnou bilanci, je v podstatě proti všem zásadám diverzifikace. Fondy firemních dluhopisů zpravidla kupují vyšší desítky, někdy i stovky jmen – stačí se podívat do měsíční zprávy libovolného z nich.
Neveřejně veřejná nabídka
Společnost použití dluhopisu vysvětluje potřebou dát do portfolií pevně úročený nástroj, který by v době krize sloužil jako stabilnější část portfolia. Potom se ovšem nabízí otázka, proč je to dluhopis, který soudě podle nabízeného výnosu 8–16 procent spadá do kategorie „high yield“, tedy těch nejvíc rizikových.
O dluhopisu není známo prakticky nic než název – „Zero Load EMTN – IndexLinked Serie 3“.
Emitentem je jakýsi „Zero Load Securitisation Fund“ sídlící v Lucembursku. Prospekt emise, ve kterém by byly podrobnosti o emitentovi a rizicích, není k nalezení.
Běžně přitom emitenti cenných papírů (případně obchodníci, kteří je nakupují pro klienty) musí investorům poskytnout prospekt emise, lépe řečeno vyvěstit ho na internetu – ne je odkázat na šuplík ve skladišti galaktického plánovacího úřadu kdesi na Alfě Centauri. Na stránkách společnosti Cornhill se pouze dočteme, že dluhopis „není určen k veřejné nabídce“, společnost tedy zřejmě došla k právnímu názoru, že nákup dluhopisu do portfolia, které je k dispozici široké veřejnosti, není veřejnou nabídkou...
Bez podrobnějších informací ovšem není jasné, co je emitent zač, jaké jsou výhody a rizika dluhopisu. Má dluhopis zabudovanou opci umožňující investorovi prodat ho zpět emitentovi? Nebo emitent zajišťuje likviditu dluhopisu podle toho, jak má zrovna náladu a/nebo hotovost?
Peníze pod jednou střechou
Na dotaz redakce Peníze.cz firma uvedla, že z dluhopisu jsou financovány předplacené provize finančním poradcům. Neupřesnila už, jestli jde přímo o provize za prodej Konta Života Plus. Bylo by to ovšem dokonale logické – finanční poradci rádi dostávají provize předem. U některých produktů se to řeší tak, že klient výměnou za určitou slevu poplatek předplatí. Konto Života v novější verzi Plus má vstupní poplatek pouze průběžný, což lze z pohledu klienta považovat za plus. Tedy než se podíváme na další čísla.
Poplatky...
Za správu portfolia Konta Života Plus si Cornhill Management účtuje 1,3 procenta ročně, nákladovost fondů neuvádí. V prospektu je uvedena pouze maximální povolená nákladovost, která u některých dynamických fondů přesahuje čtyři procenta ročně. Na dotaz redakce firma uvedla, že skutečné náklady se stropu blíží. Pokud by blížit se znamenalo třeba osmdesát procent, potom jsou náklady dynamického portfolia Konta Života Plus po přičtení uvedeného management fee zhruba 3,9 procent ročně.
V Česku jsou obecně dražší fondy než například v USA, ale čtyři procenta ročně jsou nadprůměr i na naše podmínky. Pokud by tedy portfolio ročně vydělávalo osm procent, téměř polovina výkonnosti „zahučí“ v poplatcích. Právě proto, že společnost musí z něčeho splácet předplacené provize poradcům.
... a jeden originální navrch
Kdyby ale klienti z Konta Života Plus houfně odcházeli, měla by firma problém – neměla by z čeho poplatky za správu vybírat. Proto si vše pojistila ještě další inovací, kterou žádný z obdobných produktů na trhu v Česku či na Slovensku nemá: výstupní poplatek počítaný z cílové částky spoření.
Příklad: klient uzavřel smlouvu na spoření 1500 Kč měsíčně po dobu 20 let – poměrně typické zadání. Celkem tedy plánuje vložit 360 tisíc. Po prvních třech letech si spoření rozmyslel nebo se dostal do finanční tísně a potřebuje peníze vybrat.
Protože výstupní poplatek v prvních letech spoření je drastických osm procent cílové částky, je mu setřeno 28 800 korun a na účet dostane jen necelou polovinu toho, co do produktu vložil (nebereme v úvahu zhodnocení). Při delším horizontu, a tedy větší cílové částce by přišel o více. Po šesti letech trvání smlouvy je poplatek „lidovějších“ pět procent cílové sumy.
Srovnejme poplatky s náhodně vybranou konkurencí: například Target Click Fund 2032 společnosti BNP Paribas má roční celkovou nákladovost zhruba 1,8 procenta a výstupní poplatek neúčtují. (Tyto fondy mají z pohledu českého klienta nevýhodu měnového rizika, stejně jako Konto Života Plus jsou vedeny v euru, ale uvádíme je zde pro ilustraci.)
Dlužno dodat, že správce produktu prodává i obdobné portfolio bez tohoto drastického poplatku a bez onoho podivného dluhopisu. Zkrátka a dobře – jde o produkt stavěný na míru některým finančněporadenských společností v Česku a Slovensku, které jej prodávají velmi rády. Teď už víte proč.
Poznámka: V textu se píše o dvou podobných finančních produktech - Kontu Života a Kontu Života Plus. Původní Konto Života účtovalo předplacený poplatek a nemělo poplatek výstupní, Konto Života Plus naopak výstupní poplatek klientům účtuje. Zmiňovaný dluhopis najdeme v portfoliích obou produktů, dopis oznamující výplatu ve splátkách dostali klienti Konta Života.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
21. 2. 2013 8:47, MJLM
Tak mohu konečně napsat, že se moje věc kolem konta života pohnula.
Jelikož na pražské centrále nikdo nic neví, musel jsem vypátrat kontakt přímo na Slovensko a zde začít po telefonu opakovaně tlačit na dokončení.
Celá situace však kopírovala komunikaci s Prahou, "příští týden", nebo "příští týden by se to mělo"...jen to bylo ve slovenčině. Zlom v celé věci nastal až v okamžiku, kdy jsem už opravdu pocítil jistou beznaděj a podal jsem stížnost k dozorujícímu orgánu - Slovenské národní bance. Banka začala obratem jednat, zatelefonovali mi a oznámili, že je celá věc v šetření.
A najednou jsem dne 11.2. obdržel připsáním na účet zbytkovou část portfolia, oholenou o výstupní poplatek. 13. 2. 2013 jsem dostal dopis datovaný dnem 18.12.2012 !! s velmi jednoduchým vyúčtováním, ale aspoň to.
Prohlédnutím na dálkovém přístupu jsem zjistil, že celý odprodej a zůčtování bylo hotové už k datu 10.1.2013, tedy by se jednoměsíční termín beze všeho stihnul. Ale zřejmě si ještě nějakou dobu chtěli moje peníze ponechat...
No co říct závěrem? Od teď, pokud budu chtít nějaký produkt, tak budu číst všechny ty odstavce, co jsou drobným písmem a na doporučení, nebo komentář "finančních poradců", kteří po- většině ještě včera prodávali rohlíky (nic proti prodavačům rohlíků), nebudu brát ohled, vždyť právě v mém případě to byl rodinný přítel, co mi tento skvost prodal!
Přeji všem podobně postiženým pevné nervy a přidávám kontakt na sebe, pokud by jste chtěli něco konzultovat.
S pozdravem Michal J. L. Mejzlík mjlm@seznam.cz
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 10. 2013 10:06, Petra Ležáková
Dobrý den,
vytahovat se rok starým článkem, navíc neobjektivního webu, a schovávat se za anonymitu internetu, je velmi jednoduché. Skutečnosti a přesný charakter produktu je specifikován v obchodních podmínkách, které jste zřejmě nečetl, protože váš názor na tento produkt (mj. i celý tento článek) je pouze konkurenčním bojem. Klientům v těchto dnech přišly výpisy a myslím, že čísla hovoří jasně PRO.
Na mého manžela můžete házet špínu, vyhrožovat soudem (tak jako to dělali vaši kolegové), je to jen ukázka vaší neprofesionálnosti a ubohosti. Pro nás je to známkou, že tuto práci děláme dobře, že se nás konkurence bojí a volí pouze tento slabý nástroj k tomu, aby nás zastrašila. Měl by jste se více věnovat svým klientům místo hanění věcí, které již dávno v "prodeji" nejsou, protože jen na těch tady přeci záleží, nebo se pletu?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (36 komentářů) příspěvků.