Jak se stalo poslední dobou zvykem, důchodová reforma si našla cestu do vládního programového prohlášení: „Sestavíme odborný pracovní tým pro důchodovou reformu, který zhodnotí dosavadní návrhy, aktuální situaci a předpokládaný vývoj a předloží návrh řešení, které zachová stávající nároky, definuje standard plošného zabezpečení ve stáří na principu solidarity, posílí princip zásluhovosti a bude motivovat lidi v aktivním věku, aby využívali podporované formy individuálního zajištění na stáří.“ Po odborném týmu – zvyklo se mu u nás říkat komise – ale zatím ani vidu, ani slechu.
Podle našich informací už sice předseda vlády Andrej Babiš sezval zástupce politických stran i zájmových sdružení, aby je informoval o svých představách a dalším plánovaném postupu, ke schůzce ale nakonec nedošlo. Byla odsunuta a uskuteční se zřejmě až po komunálních volbách, které proběhnou 5. a 6. října. Politikům to vyhovuje, ve volbách jde o hodně a reforma přece počká. Je na to zvyklá…
Komisař u výslechu? Běžná situace. Tentokrát ale klademe otázky my:
Šéfoval dvěma komisím pro reformu důchodů, v té dnešní byl jako zástupce Asociace penzijních fondů, než ho v červnu vystřídal Aleš Poklop.
Rozhovor s Vladimírem Bezděkem: Plný autobus. Důchodová komise má příliš členů
Předseda Penzijní společnosti České spořitelny vystřídal v červnu Vladimíra Bezděka v čele Asociace penzijních společností i na židli v důchodové komisi. Ptali jsme se ho zejména (ale nejen) na dopňkové penzijní spoření.
Rozhovor s Alešem Poklopem: Povinné spoření na stáří? Nebránil bych se
Vysoce postavený odborář. Dnes šéf pracovního týmu důchodové komise, který má na starosti rušení druhého pilíře a přestavbu třetího.
Rozhovor s Vítem Samkem: Nový třetí pilíř. Povinný dává smysl
Sociolog. Dlouholetý expert ČSSD na důchodovou problematiku. Šéf současné mnohohlavé důchodové komise.
Rozhovor s Martinem Potůčkem: Žijeme v kapitalismu, jen důchody máme socialistické
Teoretický ekonom. Kromě teorie preferencí a teorie důvěry se ovšem zajímá také o demografii. V důchodové komisi má na starosti přerozdělování. Míněno přerozdělování vybraných peněz. Říká, že dlouhodobě znevýhodňujeme rodiny s dětmi – a že bychom je naopak měli podpořit.
Rozhovor s Otakarem Hamplem: Trestáme rodiče, že mají děti
Vymíráme? Zvládnou příští genreace uživit své penzisty? Dá se nějak „rozproudit“ porodnost, mají státní programy na podporu rodin s dětmi mají šanci proměnit naše rozhodování, kdy si pořídit potomky a kolik si jich pořizovat? Ptáme se statistika a demografa Tomáše Fialy.
Rozhovor s Tomášem Fialou: Ať se každý zajistí, jak chce? To by skončilo katastrofou
Pracuje v think-tanku IDEA při CERGE-EI, kde se věnuje oblasti daní, důchodů a rodinné politice. Je členem rodinné komise, expertem Ministerstva práce a sociálních věcí pro rodinnou politiku a přizvaným expertem důchodové komise.
Rozhovor s Jiřím Šatavou: Daně podle ČSSD? Z extrému do extrému
Od května 2014 do září 2017 měla – z pověření vlády Bohuslava Sobotky – návrhy na reformu penzijního systému generovat komise vedená sociologem Martinem Potůčkem. Odhodlání politiků zásadnějším způsobem důchody upravit ale rychle opadlo. Zástupci politických stran postupně přestali docházet na jednání, komise dokonce nemohla několikrát o finálních návrzích hlasovat, protože se nesešel potřebný počet členů.
Práci komise sabotovali i někteří představitelé vlády. „Paradoxně se na práci naší komise některé opoziční strany podílely a spolupracovaly s ní víc než koaliční hnutí ANO 2011, které se paralelně a nezávisle na nás pokoušelo – byť bez úspěchu – formulovat své vlastní návrhy,“ vzpomíná Martin Potůček.
Jeho komise se dočkala kritiky za vysoký počet členů, který mohl bránit hledání shody. Například ekonom Vladimír Bezděk, mimochodem šéf důchodové komise o pár vlád dřív, v rozhovoru pro Peníze.cz: „Vzhledem k vysokému počtu členů, hodně široké škále organizací a zájmů, které členové reprezentují, ale také s ohledem na rozdílnou míru jejich znalostí o tom, v jakém stavu náš důchodový systém vlastně je, jaký byl jeho vývoj a jak to funguje jinde ve světě, se obávám, že role komise bude spíš vnitřně osvětová, než že by se tam narodil nějaký konsenzus.“
Co vzkazuje svým následovníkům „reformátorům“ šéf předchozí důchodové komise Martin Potůček?
Hlavní problém měla ale Potůčkova komise přece jenom s politiky. Od nich si marně pro svou práci žádala jasnější instrukce, co vše by podle nich měla reforma zahrnovat. Postupem času se tak diskuze a návrhy, jak penzijní systém vylepšit, omezily především na akademickou sféru a zástupce nejrůznějších zájmových sdružení (např. odbory, penzijní společnosti, Rada seniorů či Národní centrum pro rodinu). Komise přesto nebyla bezzubá – na základě dílčích zadání vládě předložila deset návrhů na úpravu penzijního systému, ze kterých byla drtivá většina do zákonů zapracována.
Premiér Babiš si dnes podle všeho přeje, aby o reformě rozhodoval výrazně menší tým lidí, než čítala Potůčkova komise. Podobného názoru jsou prý i další zástupci koalice.
„Určitě bychom se měli poučit právě z minulých komisí. Možná by bylo praktičtější připravit variantní návrhy v komisi odborné se zastoupením praktiků – úředníků a výstupy pak podrobit strukturované víceúrovňové diskuzi. Může to být rychlejší cesta než vystavovat se riziku zpolitizování debaty od samého začátku. Zdůrazňuji, že každá změna musí být realizována v podobě, která bude mít širokou politickou i společenskou podporu. Jinak napáchá v důvěře veřejnosti ve stát a jeho správu mnohem větší škody než nečinnost,“ říká ministryně financí Alena Schillerová s tím, že hlavním nositelem „úkolu“ je Ministerstvo práce a sociálních věcí.
To nám na dotaz ohledně preferovaného složení důchodové komise odpovědělo, že se věc stále řeší. Ministryně Jana Maláčová prý zatím jedná na úrovni koalice. Proběhlo několik schůzek s Andrejem Babišem, na kterých se dohodli na tematických oblastech, které by měla důchodová reforma řešit. K jejich představení dojde během října. V pracovní komisi podle ministerstva práce zasednou kromě členů vládní koalice i zástupci opozice a tripartity.
Kromě zavedení druhého pilíře důchodového systému, který ale nakonec skončil totálním fiaskem, došlo v posledních letech spíš jen k drobným úpravám. Změny se navíc často týkaly jen těch, kteří budou odchod do penze řešit v dohledné době, nebo už v ní dokonce jsou. Dlouhodobé problémy důchodového systému se ale stále odkládají.
Dnes bota ještě tolik netlačí, ale až začnou do penze odcházet silné ročníky Husákových dětí, tedy někdy na konci třicátých let tohoto století, bude pro stát stále větší problém penze ufinancovat. Výrazně totiž ubude lidí, kteří do průběžného důchodového systému přispívají, a naopak zásadním způsobem vzroste počet těch, co ze systému čerpají. Nejmarkantnější to podle demografů bude v padesátých letech.
„Pokud máme přistoupit k dalším změnám v důchodovém systému, je správný čas. Věřím, že by mohlo dojít k zásadnější reformě, nejen k parametrickým úpravám. Dřív nebo později se tomu budou muset politici postavit čelem. Čím víc to budou odkládat, tím hůř pro nás všechny,“ varuje generální ředitel Penzijní společnosti České pojišťovny Marcel Homolka.
Příprava důkladnější strukturální reformy je potřeba i podle bývalého předsedy důchodové komise Martin Potůčka: „Postupně by se měla oddělit zabezpečovací složka systému (nezávislá na finančních příspěvcích pojištěnců do systému) od pojišťovací složky, ve které by se naopak uplatnil princip zásluhovosti.“
K jakým konkrétním úpravám penzijního systému by tedy mohlo v dohledné době dojít? „Podle paní ministryně Maláčové jsou obrovským tématem nižší penze žen. Ženy mají o pětinu nižší důchody než muži a vzhledem k tomu, že žijí déle, dostávají se později do finanční tísně, což považujeme za velký problém. Jaké oblasti bude reforma preferovat, je ale věc koaličního jednání,“ odpověděla na náš dotaz Barbara Hanousek Eckhardová z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí.
Do hry by se tak mohl vrátit dřívější návrh na úpravu penzijního systému s cílem srovnat rozdíl mezi penzemi manželů, z nichž jeden pracuje a druhý na určitou dobu obětuje kariéru rodině a výchově dětí. Manželé by mohli mít jeden sdílený vyměřovací základ a pozdější starobní penze by se za dobu společného soužití mezi oba partnery rozpůlila. Řešit by se mohlo i navýšení zásluhové části starobní penze žen za každé vychované dítě. Tuto možnost konzultovala i minulá důchodová komise. Letos v červnu neuspěli lidovci s návrhem na zvýšení přiznaných důchodů ženám o 500 korun za každé vychované dítě.
Podle ministryně financí Aleny Schillerové bude jednou z největších výzev to, aby starobní důchody zaručovaly seniorům důstojný život. Rozdíl mezi přiznaným důchodem a předchozími příjmy během aktivního věku totiž bude stále víc narůstat. „Důchodový systém musí hlavně zůstat finančně udržitelný a dostatečně předvídatelný. Potřebujeme proto systém, který zaručí prostředky k důstojnému životu každému, kdo do důchodového systému přispíval, a zároveň dá možnost ovlivnit zásluhovou výši budoucího důchodu podle vlastního uvážení a možností, dodává ministryně Schillerová.
Odbory, které mají v důchodových komisích tradičně silný hlas, se budou zase nepochybně snažit řešit situaci zaměstnanců v náročných profesích. Zároveň by mohly lobovat i za to, aby se zavedl plošný povinný příspěvek zaměstnavatelů do třetího pilíře důchodového systému.
Ať už bude nová důchodová komise preferovat jakoukoli problematiku, velký otazník visí nad tím, jestli jsou politici skutečně ochotní penze výrazněji reformovat a jestli najdou společnou řeč v tom, jakým způsobem. V poslední době se totiž v Česku vede neustálá „předvolební“ kampaň, která velkým kompromisům ani prosazování dlouhodobých vizí nenahrává.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 9. 2018 17:22, L.
Kalouskův systém nezkrachoval, ale byl zrušen z politických důvodů, protože se nové levicové vládě nehodilo do krámu, aby se o sebe lidi starali sami.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 9. 2018 21:54, czhunter
„Podle paní ministryně Maláčové jsou obrovským tématem nižší penze žen. Ženy mají o pětinu nižší důchody než muži a vzhledem k tomu, že žijí déle, dostávají se později do finanční tísně, což považujeme za velký problém."
Asi je potřeba zkrátit život žen.
Nebo nevím pro co jiného si tato myšlenková artistika může připravovat půdu.
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.