Sociální stát: počátky sociálního zákonodárství

Sociální stát: počátky sociálního zákonodárství
Průmyslová revoluce, rozvoj kapitalismu, přesun obyvatelstva z venkova do měst a následný společenský neklid. Tady hledejme vznik sociálního zákonodárství dnešního typu.

Základy moderního sociálního zákonodárství byly ve většině evropských států položeny během druhé poloviny 19. století. Nelze však tvrdit, že dřív se stát o nikoho nestaral. Už o století dříve stát některé lidi ve stáří a nemoci zabezpečoval. Šlo však o poměrně úzkou skupinku jeho zaměstnanců: důstojníky císařské armády, státní úředníky, učitele, soudce a zaměstnance pošt a později železnice.

K rozšiřování sociálního zabezpečení na široké vrstvy společnosti, především na dělnictvo, vedly ale až četné sociální bouře 19. století. Co bylo příčinou nepokojů a jak probíhaly?

Nechceme stroje, chceme práci

Dlouhá pracovní doba zřejmě dělníky devatenáctého století tolik netrápila. Příčinou bouří bývaly mzdy, ale především propouštění. Devatenácté století bylo stoletím pokroku a vynálezů a častou příčinou hromadného vyhazovu byly stroje, které dokázaly zastat práci mnoha rukou. Rovnice vypadala poměrně jednoduše: některé z těch rukou se chopily kladiva a s mašinou, která brala lidem práci, si to poměrně rychle vyřídily. Dnes už víme, že pokrok nezastavíš.

Životní úroveň dělnictva byla velmi špatná. Nízká mzda postačovala sotva na přežití, pracovní doba byla velmi dlouhá – deset, či dokonce dvanáct hodin, ke každodenním starostem patřila obava z propuštění. K rozpoutání nepokojů proto stačilo velmi málo. Nejčastější příčinou byl strach dělníků z nezaměstnanosti. Většina povstání měla lokální charakter. Dělníci se nejčastěji rozhodli stávkovat, když továrník pořídil nové stroje, které zvyšovaly produktivitu práce, nebo se jakýmkoliv jiným způsobem pokusil o modernizaci výroby. Výjimkou ale nebyla ani povstání, která zasáhla celý region. Jedním z  nich bylo povstání slezských tkalců z roku 1844, které bylo vyvoláno velkým ekonomickým poklesem v textilním odvětví a následnou vysokou nezaměstnaností.

Počátky sociálního zákonodárství u nás

V druhé polovině 19. století společenský neklid přerostl únosnou hranici a sociální problémy nešlo dále nechávat bez povšimnutí. Situaci začal aktivně řešit stát. Na co se soustředily první sociální zákony? Kdy se například dělník Vojtěch Budovec, pracující v jedné z plzeňských strojíren, dočkal zlepšení pracovních podmínek a odkdy si mohl být jistý, že v nemoci nebo stáří nezůstane zcela bez peněz a pomoci?

Dětská práce

V českých zemích děti nebyly zaměstnávány tolik jako třeba v dickensovské Anglii. Příčinou byla povinná osmiletá školní docházka. Co však dělají děti po škole, do toho nikomu nic nebylo. A na venkově šlo samozřejmě i vyučování někdy stranou, počasí se neptá. Novela živnostenského řádu z roku 1885 zakazovala pravidelné zaměstnávání dětí pod 14 let v továrnách a dětí pod dvanáct roků i v jiných živnostech.

Podle průzkumu konaného ve školním roce 1907/08 pracovalo tělesně 17,5 % šesti- až osmiletých žáků, mezi třinácti- a čtrnáctiletými už 39,6 %.

Při vzniku prvního sociálního zákonodárství se pozornost upírala především na zlepšení pracovních podmínek dělníků a omezení délky pracovní doby hlavně u žen a dětí. V habsburské monarchii měl dělník po celé 19. století jen velmi málo jistot. Pracovní vztahy upravoval občanský zákoník, který ovšem zaručoval pouze právo na mzdu. Ke změně k lepšímu došlo až v roce 1885, kdy vešla v platnost novela zákona, která Budovci zajistila lepší a bezpečnější pracovní podmínky a omezení pracovní doby na maximálně jedenáct hodin denně.

Anketa

Jste rádi, že je stanovena maximální pracovní doba?

Postupem času se začalo řešit také úrazové pojištění (zákon z roku 1887, vztahoval se však jen na některé, typicky dělnické profese), nemocenské pojištění (1888). Podpora v nezaměstnanosti si ovšem počkala až na samostatné Československo (1918).

Sociální systém Rakouska-Uherska byl ve velké míře inspirován reformami, které v sousedním Německu zaváděl kancléř Otto von Bismarck. Od roku 1888 měl dělník Budovec, pojištěný u dělnické pojišťovny, nárok na finanční pomoc v případě pracovního úrazu a brzy na to si mohl být jistý, že nezůstane zcela bez prostředků ani v případě nemoci.

Během několika málo let se okruh státem zabezpečených obyvatel se postupně rozšiřoval. Na počátku 20. století se sociální pojištění vztahovalo na všechny kromě zemědělců a osob v soukromých službách a v domácí výrobě. Důchodové pojištění vztahující se na většinu obyvatelstva bylo zavedeno až na počátku 20. století.

Drobné

Vývoj výdajů na sociální služby v poměru k domácímu produktu. Velká Británie, 20. století
Zdroj: SKIDELSKY, Robert. Beyond The Welfare State. London: The Social Market Foundation, 1997. s. 104.

Zatímco k pokládání základů sociálního státu v Německu, Rakousku-Uhersku (které výjimečně bylo v něčem mezi prvními), Velké Británii, Itálii i Francii docházelo již během posledních desetiletí devatenáctého století, ve Spojených státech amerických se sociální otázky začaly ve větší míře řešit až v době Velké hospodářské krize. Z dnešního hlediska však byly výdaje na sociální politiku jen drobné peníze.

Během první poloviny 20. století finance plynoucí na sociální politiku tvořily jen malý zlomek státních rozpočtů. Přestože první světová válka i ekonomické obtíže spojené s Velkou hospodářskou krizí vedly ke zvýšení objemu sociálních výdajů a větší míře státních zásahů do ekonomiky, ke vzniku opravdového, masivně přerozdělujícího sociálního státu, kteý masivně vyčerpává státní rozpočty, došlo až po roce 1945. A bujel až do dnešní podoby.

My se však v příštích dílech seriálu budeme dál dívat do minulosti. Čeká nás sociální politika první republiky či socialistického Československa, podíváme se na vývoj ve Velké Británii, Německu – a nakonec i jinam.

 

 

 

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+7
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 7 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

1. 2. 2012 11:30, Slávka

Po přečtení článku je mi jasné,že se historie opakuje.Uzákoněná pracovní doba není dodržována a na řadě míst(nikoliv jen manažerských)je 10-ti i více hodinová běžná a bez jakýchkoliv příplatků nebo náhrad.Co způsobily v historii stroje,dnes způsobuje automatizace a elektronizace s počítači.Vracíme se ke stejným problémům.nevím,jestli se to dá nazvat pokrokem.

+4
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 2. 2012 11:49, 7up

10 hodin? Nikoho takoveho neznam. Kdyz si lide vazi sami sebe a jiz vedi co je v zivote dulezite a co neni, tak tolik pracovat nebudou.

Zobrazit celé vlákno

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Zrod sociálního státu: kořeny

28. 1. 2012 | Jana Brhelová | 14 komentářů

Zrod sociálního státu: kořeny

Důchod, nárok na podporu v nezaměstnanosti a sociální dávky, zdravotní péče garantovaná státem, bezplatné vzdělání – to vše bereme jako samozřejmost. Bylo tomu tak vždy? Jaké sociální... celý článek

Konec společenské smlouvy?

15. 11. 2011 | Tomáš Prouza | 10 komentářů

Konec společenské smlouvy?

Poslední dvě desetiletí byla ve vyspělých zemích velmi poklidná, od podzimu je ale všechno jinak. A zdá se, že protesty na Wall Streetu jsou jen špičkou ledovce.

Kohout: Kolik stojí sociální stát

30. 3. 2010 | Pavel Kohout | 14 komentářů

Kohout: Kolik stojí sociální stát

Zaplatit štědrý sociální stát znamená vysoké daně. Třeba za koupi auta. V Dánsku činí registrační daň za nové auto 105 procent ceny vozu.

Daně: cena za sociální práva

6. 6. 2008 | Jiří Havel | 11 komentářů

Daně: cena za sociální práva

Základy sociálního státu vznikaly na konci 19. století. Každý pracující měl mít určitá sociální práva a stát jim tato práva měl zajistit. Peníze na to získával a stále získává z daní.... celý článek

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.

1. 2. 2007 | Ilona Švihlíková

Daně a sociální dávky: je pro ČR lepší anglosaský nebo skandinávský model? II.

Ve Švédsku existují vysoké daně i výdaje na sociální zabezpečení. Země nicméně dosahuje nízkých úrovní nezaměstnanosti a objevuje se na prvních místech různých žebříčků konkurenceschopnosti... celý článek

Zjistěte zdarma cenu fotovoltaiky pro váš dům

Nezávislý srovnavač fotovoltaik Řešímto.cz

Partners Financial Services