Zdroj: Shutterstock
Několik vzájemně nesouvisejících a relativně drobných změn, z nichž jenom zlomek se týká daně z příjmů. To je nový daňový balíček, jehož návrh v pondělí podpořila vláda. Teď zamíří k poslancům, účinný má být od začátku roku 2021.
Nejvýraznější změnou je zavedení stravenkového paušálu. Místo klasických papírových poukázek či nabité elektronické karty by lidé mohli dostávat peníze na účet, a to se stejnými daňovými výhodami. Neruší tedy dosavadní úlevy pro zaměstnance ani pro zaměstnavatele, naopak je má zpřístupnit i pro ostatní. „Stravenkovou revoluci“ podrobně popisujeme v samostatném článku.
Ministerstvo financí připravilo balíček v klidu ještě před epidemií koronaviru, ani tentokrát ale nenaplnilo původní ambice. Ministryně financí Alena Schillerová chtěla v předchozích letech přijít dokonce se zcela novým zákonem o daních z příjmů, nebo přinejmenším s koncepčnějšími změnami. S výjimkou stravenek nakonec nepřináší žádnou revoluci, v balíčku opět chybí i zrušení superhrubé mzdy.
Vláda na poslední chvíli do balíčku doplnila novou daňovou úlevu pro podnikatele (OSVČ) a firmy. Umožní jim snížit si daňový základ u daní z příjmů o výdaje vynaložené na bezúplatné nepeněžité plnění určené pro boj s pandemií koronaviru, a to v období od 1. března do 31. května 2020.
„Chceme tím podpořit všechny, kteří pomáhali v boji proti šíření nákazy. Mnoho firem okamžitě přešlo na výrobu roušek nebo jiných zdravotních pomůcek a dodávalo je zdarma tam, kde byly nejvíce potřeba. Pandemie zvedla v naší zemi obrovskou vlnu solidarity a my si jí moc vážíme,“ říká Schillerová. Může jít třeba také o služby formou rozvozu obědů seniorům a podobně. Tyto výdaje si budou moci uplatnit tak, jako by byly na podnikání.
Ministerstvo upřesnilo webu Peníze.cz konkrétní znění návrhu: „Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. března 2020 do 31. května 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS-CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 nebo § 20 odst. 8 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník tento výdaj uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani položku snižující základ daně.“
„Je tak rozšířena možnost uznat tyto výdaje jako daňově uznatelné oproti standardnímu režimu, kdy se jedná zpravidla o výdaje daňově neuznatelné, ale poplatník může využít odpočet od základu daně (nejvýše však 10 % základu daně), respektive nezdanitelnou část základu daně (nejvýše však 15 % základu daně). Tyto odpočty je však možné využít pouze v případě vykázání kladného základu daně, tudíž je nelze uplatnit v případě vykázání daňové ztráty,“ upřesňuje Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva financí.
S limitem či stropem na tyto výdaje se nepočítá. „Po schválení novely by poplatníci mohli uplatnit výdaje vynaložené na bezúplatná nepeněžní plnění uskutečněné v krizovém stavu bez omezení. Zároveň nebude nutné klíčovat jednotlivé výdaje a složitě určovat, který výdaj souvisí s bezúplatným plněním. Navržené ustanovení také neomezuje osoby, kterým lze bezúplatné plnění poskytnut. Rozhodujícím faktorem je pouze naplnění účelů uvedených v příslušných ustanoveních zákona o daních z příjmů (§ 20 odst. 8, resp. 15. odst. 1),“ dodává Vintrlík. Pokud však poplatník bude postupovat podle navrženého ustanovení, nebude už moci využít odpočty podle standardního režimu, aby nedošlo k dvojímu snížení základu daně stejným výdajem.
Skončit má osvobození úrokových příjmů nerezidentů z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníkem se sídlem v ČR. Tím se podle Schillerové narovnají podmínky mezi domácími i zahraničními investory.
Potřebujete vyplnit daňové přiznání? Rychle, spolehlivě a bezbolestně? Máme řešení!
„Toto osvobození bylo zavedeno v roce 1994 s cílem zvýšit atraktivitu českých dluhopisů na evropském trhu. Jde o přežitek z doby transformace, který už dávno přestal mít smysl. Dluhopisy českých emitentů si na světových finančních trzích našly své místo. Navíc není spravedlivé, že investoři z ciziny tyto příjmy nedaní, zatímco ti čeští ano,“ dodává ministryně.
Naopak u příjmů ze státních dluhopisů vydávaných Českou republikou se osvobození rozšíří. Nyní jsou od srážkové daně osvobozeny příjmy nerezidentů ze státních dluhopisů vydávaných Českou republikou v zahraničí. Nově se toto osvobození bude týkat všech příjmů ze státních dluhopisů, a to nejen českých státních dluhopisů vydávaných podle českého práva v tuzemsku, ale i dluhopisů vydávaných ostatními státy Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Navíc už srážkové dani nebudou podléhat ani příjmy domácích držitelů státních dluhopisů.
„To znamená, že od příštího roku už nebudou zdaněny ani příjmy z dluhopisů, které stát nabízí a prodává občanům. Dluhopis Republiky tak bude ještě přitažlivější možností pro všechny, kteří chtějí zajímavě a přitom bezpečně zhodnotit své úspory,“ vysvětluje ministryně financí. Úleva se však má vztahovat až pro nově vydané dluhopisy (po účinnosti zákona, tedy po 1. lednu 2021). Pro starší dluhopisy zůstane dřívější úprava se zdaněním, a to bez ohledu na to, kdy z nich vznikl příjem.
Balíček rozšiřuje osvobození od místních poplatků z pobytu. Pomůže hlavně rodičům dětí, kteří mají dítě v nemocnici a chtějí mu být blízko. Z poplatku jsou nově vyjmuty všechny pobyty ve zdravotnických zařízeních poskytovatelů lůžkové péče, pokud jsou plně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění – tedy včetně průvodců hospitalizovaných osob, u kterých je nutná celodenní přítomnost u pacienta.
„Pokud musí rodič zůstat s malým dítětem v nemoci, jeho pobyt hradí zdravotní pojišťovna. Jde ale o úplatný pobyt, který podléhá místnímu poplatku z pobytu, přičemž ten se z veřejného zdravotního pojištění nehradí a rodiče jej musí zaplatit. Díky novele se už od nich tento poplatek vybírat nebude,“ popisuje Schillerová.
Rozšiřít se má také pravomoc obcí při stanovení místního koeficientu daně z nemovitých věcí. Nově ho budou moct určit i pro jednotlivou část obce – v praxi by tak mohly vybírat vyšší daň v lokalitách s průmyslovými objekty. Dosud si mohou obce nastavit místní koeficient pouze jednotně na celém svém území.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Novinka má fungovat už od příštího roku. Ministryně financí s ní počítá i přes odpor ministerstva práce a odborářů. Komu se vyplatí?
Novelu daňového řádu, která umožní vznik online finančního úřadu a projektu Moje daně, definitivně schválil Parlament. Už bez trojského koně, kterého do něj vláda původně umístila.
Plán ministryně financí na stravenkový paušál míří k poslancům. Nejde o žádné „rušení stravenek“ a s nimi souvisejících daňových výhod. Naopak: Na zvýhodnění nově dosáhnou i zaměstnanci, kteří ho doteď nemají.
„Daň z nemovitých věcí je stoprocentním příjmem obce, přičemž ty mají právě díky stanovení místního koeficientu možnost zvýšit své příjmy. I přesto jej dosud zavedla ani ne desetina obcí. V některých z nich se přitom nacházejí továrny nebo jiné průmyslové objekty, které vedle pracovních míst mohou přinášet obci i negativní dopady na životní prostředí. Pokud by tyto dopady chtěla obec kompenzovat vyššími příjmy do své pokladny, dotklo by se to i běžných obyvatel. Proto vycházíme vstříc požadavkům starostů a umožňujeme jim, aby zvýšení místního koeficientu mohlo omezovat jen právě na tyto lokality,“ říká k tomu ministryně.
Balíček počítá také s dalším postupným zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, ze surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků tak, aby se „nezvyšovala cenová dostupnost pro konečného spotřebitele“.
„Začátkem letošního března stoupla spotřební daň z krabičky cigaret ze dne na den o deset až třináct korun. Zdražení cigaret tak bylo nejvýraznější v historii. V příštím roce čeká kuřáky navýšení další, pak další v letech 2022 a 2023,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
„Mezi lety 2009 a 2019 zdražovala krabička cigaret v průměru o 3,10 Kč ročně, letos však došlo k jejímu zdražení až o pětinásobek, tj. o patnáct korun. Průměrná cena krabičky se tak poprvé vyhoupla nad úroveň jednoho sta korun. V příštím roce zdraží krabička, která nyní vyjde na 101 korun, na 105 korun. Zdražení tedy nebude tak markantní jako to letošní,“ upřesňuje Kovanda.
Ministerstvo financí chce zavést více pásem u stanovování kaucí pro distributory lihu podle objemu distribuovaného lihu. V současné době je každý povinen složit kauci ve výši pět milionů korun. Nově mají existovat tři pásma, a to 500 tisíc, jeden milion a pět milionů.
Zavedení snížených pásem kauce má usnadnit vstup na trh s lihovinami malým distributorům. Stejný princip platí už dnes u kaucí pro takzvané osoby povinné značit líh.
Balíček má také zjednodušit využívání elektromobilů pro služební cesty. Pokud se pracovní cesta uskuteční ve vozidle poháněném elektřinou, bude možné prokázat výdaje na ni s pomocí takzvané referenční ceny elektřiny. Tu upravuje vyhláška ministerstva práce a sociálních věcí, pro letošní rok jde o 4,80 koruny za jednu kilowatthodinu.
Součástí balíčku bylo původně i prodloužení takzvaného časového testu při prodeji „investičních“ bytů nebo domů. I tuhle změnu už vláda podpořila, ministerstvo ji nakonec přesunulo do novely týkající se zrušení daně z nabytí nemovitostí.
Doteď je od daně osvobozený prodej po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 by se měl takzvaný časový test prodloužit na deset let, a to jen pro nemovitosti pořízené po přijetí novely. Z prodeje dřív než po deseti letech se nebude muset platit daň, jestliže člověk takový příjem použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ – tedy například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji.
Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dosavadní daňové osvobození se v tomhle případě nemění. A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (dosavadní zákon mluví o „uspokojení“).
Ministerstvo financí dokončilo i jinou novelu, vláda ji má projednat následující pondělí. Týká se sice přímo daně z příjmů a má platit také od roku 2021, přesto ji ministerstvo nezařadilo do balíčku, ale prosazuje zvlášť. Schillerová navrhuje, aby podnikatelé s ročním příjmem do jednoho milionu korun mohli vyřešit daň z příjmů a odvody snadněji než doteď: Zaplatili by státu jedinou paušální částku a odpadlo by jim nejenom papírování spojené s daňovým přiznáním a přehledy k sociálnímu či zdravotnímu pojištění, ale i hrozba případné kontroly. Podrobně jsme o chystané změně psali v samostatném článku.
Získat od finančního úřadu zpátky omylem zaslanou platbu může být hodně problematické. A od příštího roku i nemožné.
Ani tentokrát se do balíčku nakonec nedostal návrh na zrušení superhrubé mzdy, přestože ho Schillerová – tehdy ještě náměstkyně ministra financí Andreje Babiše – plánuje už od poloviny roku 2016. Počítala s účinností od roku 2019, později ji odložila na rok 2020 a později na rok 2021. Koalice se na zrušení superhrubé mzdy neshodla – v jednání chtěla pokračovat na jaře při sestavování návrhu rozpočtu. Vláda se hlavně neshodla na způsobu, jak nahradit výpadek státních příjmů, který by zrušení (bez dalších změn) přineslo.
Superhrubou mzdu prosadil někdejší ekonomický expert ODS a krátkodobě i ministr financí Vlastimil Tlustý. Chtěl zaměstnancům odkrýt všechny další náklady, které má zaměstnavatel s jejich mzdou – tedy že musí odvádět další peníze státu nad rámec hrubé mzdy. Lidé se tak měli dozvědět, na kolik firmu skutečně přijdou, respektive že ze své mzdy odvádějí státu mnohem více, než si dosud mysleli.
Zatímco hrubá mzda zahrnuje jen daně a odvody na pojistné na straně zaměstnance, do superhrubé mzdy se počítají i vedlejší mzdové náklady zaměstnavatele – tedy zdravotní a sociální pojištění, které firma povinně musí platit „za zaměstnance“. Superhrubá mzda tak byla zhruba o třetinu vyšší než hrubá.
Do praxe pak tuto změnu společně s jednotnou 15% sazbou daně zavedla vláda Mirka Topolánka od roku 2008. Zvýraznění „opravdových nákladů“ pro běžné zaměstnance ale nepřinesla, na výplatní pásce jim obvykle přibyl jen další z mnoha nesrozumitelných údajů. A naopak znepřehlednila myšlenku rovné daně – sazba totiž ve skutečnosti není stejná.
Tehdy opoziční ČSSD navíc zdůrazňovala, že jde o jakousi daň z daně, protože se platí z hrubé mzdy zvýšené navíc o odvody zaplacené zaměstnavatelem. Lidé tedy zaplatí daň i z toho, co už jednou státu (nepřímo) odvedli na pojištění.
Zrušení výpočtu ze superhrubé mzdy připouštěla ODS už v roce 2010, s návratem k hrubé mzdě a zvýšení sazby daně na 19 procent počítala i daňová reforma Miroslava Kalouska (nyní TOP 09), kterou ale vláda ČSSD zrušila dříve, než začala platit. Ani sociálním demokratům se pak nepodařilo superhrubou mzdu zrušit, stejně jako nezavedli klasickou progresivní sazbu místo takzvaného solidárního příspěvku.
Vyplňte si daňové přiznání k dani z příjmů online. Hotovo máte za 10 minut. Cena 249 Kč. Garantováno daňovým poradcem.
| Dní | Hodin | Minut | Vteřin |
Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.
Petr Kučera
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 6. 2020 10:47, Šťoural
Dvě technické poznámky k dalšímu "zjednodušení" daní z příjmů... Nová odpočitatelná položka za nepeněžní dary spojené s koronavirem bude v praxi docela problém. A to kvůli průkaznému ocenění, které by mělo odpovídat tzv. ceně obvyklé - jak si s tím lidé a malé firmy asi tak poradí? Zadruhé, opravdu se to rozšíření možností paušální daně obejde bez kontrol? Skutečně nebudou mít berńáci zájem kontrolovat splnění limitu příjmu do 1 milionu/rok?
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.