Obecně o principu deregulace, právech a povinnostech
pronajímatelů a nájemců
Jana
Osmdesátiletého důchodce je mi líto, ale nemyslíte, že by
mu měly vypomoci především jeho děti a v druhé řadě stát -
nikoliv soukromý majitel! Proč má soukromník řešit sociální
situaci úplně cizích lidí? Jsem majitelka domu, rovněž
důchodce s nízkým důchodem.
Miroslav Kalous: Samozřejmě, že sociální situaci nájemců
bytů nemůže řešit pronajímatel. Souhlasím i s tím, že v
prvé řadě je to rodina, která má vzájemnou mezigenerační
pomoc zajišťovat. Nicméně; stát má nastaveny parametry
sociální pomoci v oblasti bydlení tak, aby se příjmová
úroveň nájemce nestala příčinou neschopnosti hradit výdaje
na přiměřené bydlení. Proto je u příspěvku na bydlení
stanoven jakýsi kritický "práh únosnosti" celkových výdajů
na bydlení - tím je 30 %, resp. 35 % v Praze, z celkových
příjmů domácnosti.
Jiří Moučka
Dobrý den, po sjednocení Německa proběhlo odstranění
asociální regulace ihned. Pobýval jsem pracovně nějakou
dobu v Lipsku. Důsledky tohoto kroku byly jen a jen
očistné, lidé si byty povyměňovali podle svých ekonomických
možností, mnoho bytů dříve spekulativně držených se
uvolnilo, ve městě se obecně nájmy snížily. Otázka: proč se
toto nestalo i u nás?
MK: Víte, cenová deregulace v oblasti nájemného, která byla
zahájena začátek 90. let, celkem znatelně pokračovala až do
roku 1998; pak se však bohužel prohlásilo, že cíle
deregulace je dosaženo. Nadále se nájemné zvyšovalo o index
cen stavebních prací tak, aby byla zachována pouze jeho
reálná hodnota. To byla samozřejmě chyba a řada právních i
ekonomických expertů i politiků na to upozorňovala. I
veřejný ochránce práv. Ústavní soud postupně zrušil
předpisy ministerstva financí pro jejich rozpor s Ústavou a
vyzval politiky - vládu a parlament, aby tyto orgány
"konaly". To se bohužel stalo až přijetím zákona v roce
2006; v období 1998-2006 se tedy "zaspalo". O to je nyní
složitější tento "přenošený" problém dořešit. Německo bylo -
sjednocením - v poměrně unikátní situaci; nicméně v zásadě
máte pravdu, otevřením trhu se situace vyjasnila a přebytek
bytů na trhu je, kromě jiného, i důsledkem fungujícího
tržního vývoje.
vancev@seznam.cz
Vážený pane Kalousi,
před dvěma lety jsem v bláhové víře v to, že v České
republice vládne demokracie a spravedlivé právo v krajském
městě zakoupil za své těžce vydělané úspory dům kde jsou 4
regulované partaje. Dům jsem ochoten za financování z
hypotéky rekonstruovat. Regulovaní nájemníci nesouhlasí s
mými návrhy na řešení a nehodlají se nikam stěhovat. Větší
odstupné by mi znemožnilo investiční záměr, nehledě na
amorálnost tohoto počínání, kdy bych byl donucen zaplatit
svůj dům znovu a vláda těmto lidem ještě k tomu přidá
daňovou úlevu, pokud tyto peníze ode mne by dali na své
další bydlení.
Podal jsem žaloby na vystěhování - pokud
spor vyhraji, jak se zdá, tak jediný způsob jak tento dům
vyprázdnit spočívá v tom, že budu nadále mít tyto lidi dále
na krku s tím, že jim musím najít jiné bydlení za podobnou
cenu jako platí teď - tedy od 500 do 1 700 Kč za byt. Nájem
za tyto sumy dnes není možné najít, takže jsem opět v
situaci, kdy dům by sice byl pro rekonstrukci prázdný, ale
rekonstrukci není možné začít, protože finance půjdou na
zajišťování tržních nájmů pro své bývalé nájemníky. Mezitím
každým rokem narůstají náklady na rekonstrukci nejméně o
inflaci a cenu práce, takže až se někdy v roce 2010
potenciálně osvobodím, bude moje investice v ruinách jak
fyzicky, tak i finančně. Tito regulovaní nájemníci požadují
velmi razantně opravy domu a Stavební úřad mi tyto opravy
nařizuje s potenciálními trestními dopady s plným vědomým,
že to je investice do ničeho a při rekonstrukci budou tyto
opravy kompletně negovány. Žiji momentálně v zahraničí a
absurdnost této situace v ČR po dvaceti letech po
revoluci!!!! je v porovnání se zemí, kde žiji nebetyčná.
Jakým způsobem chce ČR přitáhnout finance do oprav domů a
nájemního bydlení je mi skutečně záhadou. Naučil jsem se
venku žít slušně a brát kompletně za samozřejmost, že stát
a vláda bude respektovat ústavní zákony, protože to je to
jediné, co dělí právní stát od bezprávního. To, co je v
této oblasti v ČR se nedá s právním státem srovnat ani při
nejlepší vůli. Podle vládní propagandy mám být vděčný že
budu okrádán jen do roku 2010. Poté mi zřejmě dá na krk
další několikaletou lhůtu pokud budu chtít tyto lidi po
tomto termínu vystěhovat a dům rekonstruovat. Mohl by jste
mi prosím při použití normálního selského rozumu říci, proč
tato vláda šlape na má práva a místo respektování těchto
základních práv mi dává pouze politická školení o tom jak
nutné financovat sociální politiku vlády z mé kapsy? Mám
stejný nárok na respekt svých lidských a vlastnických práv
jako kdokoliv ostatní? Myslíte, že mám nějaký důvod být k
české vládě vstřícný a odvolat svou účast na případu ve
Štrasburku? Pokuste se prosím vynechat politická klišé o
snesitelnosti a sociální spravedlnosti atd. a zkuste mi
odpovědět, jak bude vaše vláda postupovat, aby toto příkoří
okamžitě skončila.
S pozdravem
A.A.
MK: Do značné míry chápu Vaše rozhořčení nad nefungujícím
tržním prostředím v nájemním sektoru a nad nízkou
vymahatelností práva. Nicméně se ohrazuji proti tomu, že
tato - současná - vláda nic nedělá, a informuji Vás, že je
tomu právě naopak - máme již připraveno znění nové právní
úpravy nájmu bytu, která vychází z nedeformovaného rovného
postavení obou stran smluvního vztahu, tedy nájmu bytu.
Pochopitelně je mým cílem podporovat prosazení tohoto
návrhu do praxe - tedy přijetí zákona. Neodpustím si však
malou poznámku - dům jste koupil dobrovolně, se všemi
závazky na nemovitosti váznoucími a - z důvodu existence
závazků ve formě "regulovaných" nájemníků - nepochybně za
cenu výrazně nižší, než by tomu bylo v případě domu
prázdného - a tudíž kapitalizovatelného na trhu.
ja
Jak víte, jaké nájemné bude po deregulaci?
MK: Za sebe pevně doufám, že po odstranění hlavních
cenových i právních deformací bude fungovat normální trh s
byty a jediným regulátorem tedy bude poptávka a nabídka na
lokálním trhu s byty. Nájemné je cenou - a ta se sjednává
na trhu. Oba smluvní partneři - tedy pronajímatel i nájemce
- by měli mít rovné postavení a jejich soukromoprávní vztah
by měl odrážet oboustrannou smluvní vůli. Dnes tomu tak
bohužel není, ať už z důvodu regulace nájemného nebo z
důvodu nevyvážené úpravy nájmu bytu v občanském zákoníku.
Ale po vytvoření odpovídajícího právního prostředí pro
nájem bytu jako skutečně smluvního vztahu bude i nájemné
odrážet konkrétní priority a možnosti jednotlivého
pronajímatele i jednotlivého nájemce bytu.
Danuše Wranová
Že je požadování odstupného za byt nájemcem nemorální,
o tom není pochyb, ale není to také protiprávní? Pokud ne,
proč nájemci obecních bytů provádějí složité fingované
výměny a nežádají o odstupné přímo obec?
MK: Protiprávní není takové jednání, které v tom
nejobecnějším slova smyslu není v rozporu s dobrými mravy;
to je však institut proměnný, jehož posouzení závisí i na
konkrétních podmínkách v dané společnosti; důležité je mít
na paměti eventuální daňovou povinnost ze strany příjemce
vůči státu. Osobně však považuji toto odstupné za
legalizované výpalné, odměňující někoho, kdo čerpá
neadekvátní a netržní výhodu spočívající v nevypověditelné
smlouvě a uměle nízkém nájemném, za to, že se této výhody
vzdává. Požadovat může kdokoli cokoli; důležité však je, na
čem se obě strany dohodnou. Bude-li, jak doufám, fungovat
normální trh s byty, jakékoli odstupné ztratí své
ekonomické zdůvodnění.
Joe
Když komunisti ukradli po roce 1948 majetky, tak by je
také měli vrátit. To je snad jasné. Nebo snad ne? Takže
pokud ano, tak by měli vrátit i domy, které ukradli a
nastěhovali tam cizí osoby ("stbáky", donašeče, prominenty,
kamarády komunisty ...). Ať tyto osoby vypadnou bez
náhrady!!! Jelikož dle zákona, pokud koupíš, máš, používáš
kradenou věc, policie ji zabaví a vrátí majiteli. Otázka:
proč stát nevrátil domy ve stavu, v jakém je ukradl??? Joe
MK: Podmínky vracení vyvlastněných nemovitostí v období po
25. únoru 1948 byly upraveny zákony přijatými začátkem 90.
let minulého století - tedy předpisy nejvyšší právní síly.
Zákony jsou obecně závazné právní předpisy, které musely -
musejí - být dodržovány jak ze strany toho, kdo vracel -
tedy státu, tak ze strany toho, kdo o vrácení žádal a
nemovitost do vlastnictví přijal. Zpětnou retroaktivitu
právní řád nepřipouští; není možné nyní zpětně měnit
podmínky, za nichž k předávání a přebírání nemovitostí
došlo.
pavel.krabec@seznam.cz
Dobrý den, chtěl bych se zeptat jestli má MMR k
dispozici výpočty (studie) porovnávající dopady okamžité
deregulace a postupné deregulace dle zákona zejména na HDP,
zaměstnanost, úroveň tržního nájemného, pohyb pracovních
sil, životní úroveň obyvatel, využitelnost současného
regulovaného bytového fondu (jestli regulovaný nájemník
předmětný byt opravdu užívá, jestli jedna osoba - rodina
nedrží více regulovaných bytů), důvěru ve státní správu
zejména vládu a parlament, důvěru v české soudnictví a
právní řád. Pokud k dispozici máte tyto výpočty (studie),
uveďte je nebo je zveřejněte (např. přes penize.cz). Děkuji
za konkrétní odpověď. Pavel Krabec
MK: Jedna z takových základních ekonomických a právních
studií byla přeložena vládě v roce 1998 a zahrnovala
analýzu cenových a právních deformací v oblasti nájemního
bydlení. Z téhož roku pochází i návrh novely právní úpravy
nájmu bytu, kterou vypracovalo MMR. Další právní a
ekonomické analýzy nájemního bydlení byly obsaženy v
přílohách k jednotlivým návrhům zákonů o nájemném, které
MMR zpracovávalo a předkládalo vládě v období 2000 až 2005.
Tyto dokumenty jsou samozřejmě veřejné a lze je vyhledat na
úřadu vlády a v parlamentu, kde se archivují. Pokud jde o
makroekonomické dopady zvyšování nájemného podle zákona č.
107/2006 Sb. do inflace, mohu informovat, že odhadem byla
pro rok 207 vypočtena zhruba třetina procentního bodu
indexu spotřebitelských cen. Makroekonomické souvislosti
obecně patří do kompetence ministerstva financí, stejně
jako cenová politika a regulace cen podle zákona o cenách
obecně, včetně různých modelů vývoje. Tuším, kam míříte, a
musím potvrdit, že s Vámi souhlasím, pokud jde o negativní
důsledky stagnujícího a deformovaného trhu s nájemními byty
včetně vztahů k nepružnosti pracovního trhu. Proto usiluji
o to, aby byly deformace neřešené po celých uplynulých osm
let, konečně odstraněny, a to nejpozději do roku 2010.
karel.polata@tiscali.cz
Vážený pane náměstku,
souhlasím s vámi, že kdyby nebyl v r. 1998 de facto
ukončen proces deregulace, nečelila by dnes ČR tak závažné
stížnosti u ESLP.
Mám několik konkrétních otázek:
1/ Domníváte se, že zákon 107/2006 (který nám např.
umožňuje v r. 2010 požadovat v obci, kde je nyní tržní
nájemné 50 Kč celých 15 Kč /m2, tedy hluboce podnákladové
nájemné) je skutečně tím zákonem, který odpovídá nálezům ÚS
ČR? Jestliže ano, jak vysvětlíte popsaný rozpor?
(Od r. 2000 do 2006 bylo vydáno ve věci protiústavní
regulace nájemného celkem 12 nálezů ÚS ČR a prakticky žádný
nebyl legislativou, exekutivou a obecnými soudy akceptován
!)
2/ Souhlasíte s odpovědí poslance Křečka na přednášce
na VŠE v r. 2004:
"Návrh zákona neměl ambici vyhovět nálezu, každý přece ví, že odůvodnění nálezů ÚS ČR nejsou pro nikoho závazná…"?
Souhlasíte s aktuálním výrokem soudkyně OS v
Táboře"… rozhodnutí ESLP není pro mne závazné…"?
3/ Jak spolupracuje MMR ČR jako garant "bytové otázky"
s MPSV ČR ve věci faktického přijmutí odpovědnosti státu za
řešení sociálních (bytových) potřeb občanů ?
(Ač přenášení dopadů řešení sociální situace nájemníků
opakovaně prohlásil ÚS ČR za protiústavní, od r. 2003 např.
poskytujeme byt a platíme služby za sociálně potřebnou
rodinu - celkem 128 000 Kč, která po celou dobu neuhradila
ani jednu jedinou korunu. Okamžik skutečného fyzického
vyklizení je stále značně vzdálen, příslušné orgány obce a
státní sociální podpory neposkytly po celou dobu ani 1 Kč,
pod hrozbou trestního oznámení musíme pořád poskytovat byt,
dodávat vodu, odvážet odpadky …..
Děkuji za konkrétní odpovědi, Polata
MK: Ad 1): Soulad jakéhokoli zákona s Ústavou ČR je
oprávněn posoudit pouze Ústavní soud, nikoli orgán moci
výkonné, kterým je ministerstvo. Osobně považuji zákon č.
107/2006 Sb. za cestu směřující k fungujícímu trhu; mohl
však jednotlivé parametry nastavit "odvážněji" - jak výši
cílové hodnoty, tak rychlost k cíli směřující. Tyto
parametry jsou výsledkem možného politického kompromisu.
Osobně mám za to, že zákon by splnil test hodnocení
ústavnosti; zdůrazňuji, že cílem zákona není nákladovost,
ale trh. Nájemné jako cena se tvoří na trhu, na základě
setkávání nabídky s poptávkou - víceméně bez ohledu na
pořizovací nebo udržovací ceny. Trh je neustále se
proměňující veličina, kdy rostoucí poptávka "vytahuje" ceny
nahoru bez ohledu na náklady vstupů pro dané zboží - včetně
bytů.
Ad 2): Nebudu hodnotit jakékoli výroky kohokoli, pokud
jsem u takového rozhovoru nebyl, to není korektní. Pokud
jde o rozsudky Evropského soudu pro lidská práva,
zdůrazňuji, že členský stát Rady Evropy je povinen je
vykonávat a jejich plnění je vymahatelné Radou ministrů
zemí Rady Evropy.
Ad 3): Experti MMR spolupracují s experty MPSV
dlouhodobě a intenzivně, zejména v posledních dvou letech.
Důvodem byla příprava "balíčku" nových sociálních zákonů
MPSV, jejichž cílem je přesně to, čeho se Váš dotaz dotýká -
tedy účinná a adresná sociální dávka přesně definované
cílové skupině na částečnou kompenzaci přiměřeného bydlení.
Plně s Vámi souhlasím, že tyto náklady nelze přenášet na
pronajímatele; bohužel, k úplnému odstranění všech právních
a cenových deformací dosud nedošlo. Jsem však přesvědčen,
že deregulace nájemného směrem k trhu a nová úprava nájmu
bytu tyto dlouhodobě neřešené problémy odstraní. Pokud
nájemce bytu neplatí, nebo platí nedostatečně, od března
2006 je možné mu dát výpověď z bytu bez nutnosti žádat soud
o svolení s výpovědí. A po skončení výpovědní lhůty 3
měsíců je pak možné rovnou žalovat na vyklizení z bytu pro
jeho užívání bez právního důvodu.
komaxit
Pane Kalousi, jste si jist, že ČR u soudu ve Štrasburku
ve sporu s majiteli domů neprohraje a nebude muset platit
odškodné ? Pro Vaši informaci Vám musím sdělit, že kromě
rozsudku ve známé kauze Hutten-Czapska vs. Polsko od té
doby už tento soud vynesl další precedentní rozsudky ve
prospěch majitelů domů - např. z Malty.
MK: Samozřejmě pečlivě sleduji vývoj oblasti, které se
dotýkáte, včetně výsledku sporu dvou majitelů proti Maltě a
včetně dosud neukončeného vyjednávání Polska s paní Hutten-
Czapskou. Nejsem však ani advokát ani zmocněnec vlády pro
zastupování ČR před tímto soudem; proto nechám odhad
výsledku sporu na těch, kteří budou ČR ve sporu s českými
majiteli domů zastupovat. Já se svým týmem se budu
intenzivně podílet na přípravě podkladů pro tuto obhajobu,
nebudu však tím, kdo může její vývoj bezprostředně ovlivnit
nebo odhadnout.
zfarmyzvirat@zfarmyzvirat.cz
V mém bytě se roztahuje regulovaný nájemník. Byt má 66
m2 a nájemné činí 1 245 Kč měsíčně. Jak mám z této
astronomické částky opravit střechu, fasádu, udělat nové
rozvody elektřiny, nové ústřední topení a koupit kotel,
vyměnit okna a dveře a celý dům zateplit? Podotýkám, že
ještě platím pojistku na dům a daň z nemovitosti. Můžete mi
tedy poradit, z jakých finančních prostředků mám tyto nutné
opravy provádět?
MK: Asi Vás nepotěším, ale v prvé řadě mi dovolte
polemizovat s Vaším názorem, že nájemné by mělo krýt i
investice vkládané do technického zhodnocení nemovitosti -
nové topení, zateplení atd. Něco jiného jsou opravy domu,
včetně rezervy na opravy dlouhodobé, a náklady na provoz a
celkovou údržbu domu. Co však považuji za daleko
důležitější skutečnost, je, že nájemné je cenou a ta se
tvoří na trhu - víceméně bez ohledu na nákladové parametry.
Tento tržní pohled je stále některými "experty" či politiky
popírán, ale já v něm spatřuji základ problému a jeho
dlouhodobé ignorování způsobilo současnou svízelnou
situaci. Proto budu za "normální" považovat takovou
situaci, kdy se bude nájemné z bytů - tak jako u nebytových
prostorů - sjednávat jen na základě situace na místním trhu
s byty podle lokální nabídky a poptávky. K tomu směřují
veškeré mé návrhy - ne, aby "někdo" hodnotil, zda oprava
stojí tolik nebo tolik, ale aby vzniklo skutečné tržní
prostředí, kde se obě strany nájemního vztahu na nájemném i
jeho změnách dohodli v prostředí smluvní volnosti a rovného
postavení obou stran tohoto soukromoprávního vztahu.
zfarmyzvirat@zfarmyzvirat.cz
Proč mám mít ve svém domě lidi - nájemníky, které tam
mít nechci? Proč mi není umožněno ústavou zaručené právo
svobodně nakládat se svým majetkem?
MK: Proto, že zde, bohužel, dosud nemáme fungující smluvní
prostředí. Souhlasím s Vámi; měl byste mít reálnou a
vyložitelnou možnost rozloučit se se smluvním partnerem,
kterého nechcete. Proto plně podporuji návrhy na změnu
právní úpravy nájmu bytu, která by měla umožnit výpověď
bytu i bez udání důvodu; s přiměřeně dlouhou dobou, aby si
nájemce mohl - sám - pro sebe nalézt jiné bydlení. Za
přiměřenou dobu považuji dobu nejméně jeden rok.
Praktické dotazy týkající se deregulace
b.betty@email.cz
Slyšela jsem, že o zvýšení nájemného musí majitel domu
informovat jednotlivě všechny členy domácnosti. Pokud tak
neučiní a uvědomí pouze nájemce, se kterým je uzavřená
smlouva o pronájmu, nemůže zvýšení uplatnit, respektive
nájemce není povinen tuto částku platit. Jak se řeší, když
si například doporučenou korespondenci zapomenu vyzvednout
a o zvýšení nájemného tak prakticky nevím? Dále by mne
zajímalo, kdo je oprávněn či povinen posoudit kvalitu
(kategorii bytu), když se s majitelem nedohodnu a kvalita
bydlení dle mého názoru stanovené ceně neodpovídá? Děkuji
za odpověď.
MK: Nikoli, tak tomu není. Pronajímatel musí informovat
nájemce bytu (tedy účastníka vztahu - smluvního partnera),
nikoli členy jeho domácnosti. Kvalita bytu rozhodná pro
stanovení limitu jednostranného zvýšení nájemného je
definována zákonem č. 107/2006 Sb., konkrétně v § 2 písm.
e). Vzhledem k tomu, že nájem bytu je soukromoprávní vztah,
je jediným subjektem oprávněným k rozhodování v případě
sporu soud.
Danuše Wranová
Pane Kalousi, čím se řídí v současné době splatnost
nájemného a možnost navyšování záloh na služby u
regulovaných nájemců s dekrety od národního výboru, se
kterými není prakticky žádná dohoda možná ? Dále vás
prosím, zda můžete charakterizovat, co se rozumí službou,
poskytovanou s užíváním bytu. Děkuji
MK: Užívání bytu na základě tzv. dekretů se stalo, novelou
občanského zákoníku s účinností od roku 1992, nájmem bytu,
což je jeden ze závazkových vztahů soukromého práva.
Občanský zákoník spolu se zákonem č. 107/2006 Sb. a
několika předpisy týkajícími se některých služeb spojených
s užíváním bytu tvoří právní rámec pro nájemní bydlení. V
otázkách vytápění bytu a ohřevu vody je to např. vyhláška
č. 372/2001 Sb. Výčet služeb, poskytovaných s užíváním
bytu, by mohl být nekonečný a proto nikde uveden není. U
nové výstavby je to mnohdy, kromě obvyklých služeb, také
např. ostraha, užívání fitnessu nebo bazénu, venčení psů,
dodávka čerstvých květin…. Povinnost zajistit možnost
řádného užívání bytu, což především zahrnuje poskytování
těch služeb, bez nichž by byt nebyl uživatelný (např.
přístup k bytu, osvětlení chodby, vytápění v případě
centrální přípravy tepla, dodávky vody apod.) je upravena
občanským zákoníkem.
V případě Vámi uváděných tzv. "staronájemců" je
poskytování služeb dáno kontinuitou právních vztahů v
předpisech, které v této oblasti platily. V případě
nájemného a služeb to původně byly předpisy ministerstva
financí, zejména vyhláška č. 176/1993 Sb. V těch byly
vyjmenovány služby, které jsou s užíváním bytu poskytovány,
stejně jako zde byla upravena splatnost nájemného. Pokud je
tedy v nájemní smlouvě uzavřené v době platnosti těchto
předpisů uveden odkaz na příslušná ustanovení o službách a
splatnosti nájemného, platí tato ustanovení i nadále jako
ujednání smluvní. Pokud by v nájemní smlouvě např. nebyl
uveden odkaz na ustavení upravující tehdy splatnost
nájemného, bylo by nutné postupovat podle § 671 občanského
zákoníku.
Pokud jde o zvyšování cen služeb, je tato otázka
upravena obecnými zásadami soukromoprávních vztahů, neboť
pronajímatel tyto služby sám kupuje a pouze rozúčtovává
jejich cenu. Proto na něm nelze požadovat, aby případné
zvýšení ceny služby na trhu šlo k jeho tíži. Povinností
pronajímatele je totiž zajistit nájemci dodávku služeb;
nikoli však jejich úhradu.
ustasa@centrum.cz
Dobrý den,
mám následující problém: pro výpočet nájemného je
rozhodující poloha bytu - rozumím. Kam spadá byt ležící na
území v Praze 5, avšak lokalita v adrese je Malá Strana -
veškerá agenda spadá pod Prahu 5? Děkuji.
MK: Členění Prahy a Brna je, jak ukládá zákon č. 107/2006
Sb., převzato z "oceňovacích" předpisů ministerstva financí
a aplikuje proto nikoli správní členění městských částí,
ale členění podle katastrálních území, které je rozhodné
pro zařazení domu do příslušné oblasti. Je-li daný dům
situován v Praze v katastrálním území Malá Strana, patří -
pro účely oceňování a pro účely jednostranného zvýšení
nájemného - do oblasti č. 1 - stejně, jako je tomu v
"oceňovací" vyhlášce č. 540/2002 Sb., odkud citovaný zákon
uložil členění obcí převzít do Sdělení ministerstva pro
místní rozvoj (č. 333/2006 Sb.).
Vladimír
Pane náměstku, můžete mi prosím sdělit, ve které zemi
EU musí pronajímatel po předání řádné výpovědi a uplynutí
řádné výpovědní doby zajistit nájemníkovi nový srovnatelný
byt stejně jako v ČR. Nemusíte uvádět žádný další komentář,
zajímá mě jen přesná konkrétní odpověď. Děkuji
MK: Není mi známa konkrétní právní úprava občanského kodexu
ze starých členských zemí EU, kde by přímo občanský kodex
upravoval poskytování bytových náhrad. V nových zemích EU
existuje obvykle úprava srovnatelná s ČR; podíl nájemních
bytů je však - v důsledku privatizace - mnohem nižší.
Přizpůsobování českého práva v oblasti závazkových vztahů,
zatíženého stále ještě minulým vývojem, standardní úpravě
vyspělých demokratických zemí s dlouhodobě fungující tržní
ekonomikou proto v již připravené nové právní úpravě na
tento princip pamatuje a návrh nového občanského kodexu již
bytové náhrady neobsahuje.
Je však nutné dodat, že uvedený - ten zastaralý i ten
nově připravený - právní rámec nájmu bytu má mnohem širší
aspekt. Obecně platí, že daná právní úprava má nejen
odrážet současný stav společnosti, ale měla by vycházet
rovněž z jejího historického vývoje, který často
determinuje i možnosti přijetí odpovídajících úprav.
Připomínám úvahy, které Ústavní soud učinil ve svém nálezu
sp. zn. Pl. ÚS 8/02, kdy konstatoval, že nájemní poměr
podle evropských standardů je zpravidla (tzn. je tak
dlouhodobě zažitý) dočasný, kdežto v ČR byl zásadně
uzavírán na dobu neurčitou; a vzhledem k tomu, že přechody
práva osobního užívání bytu se velmi podobaly právům při
dědění vlastnictví, právo osobního bytu zakládalo fakticky
trvalý vztah a vyvinulo se v jakési quasi-vlastnictví.
Převážná část nájemních vztahů z minulosti nevznikla
svobodnou smlouvou, ale administrativním příkazem - často
proti vůli vlastníků - v souladu s bývalou koncepcí
postupného převodu celého bytového fondu do tzv. vyšších
socialistických forem vlastnictví. Takto se tzv. bytové
právo stalo součástí práva veřejného a není proto dosud
srovnatelné s evropským pojetím klasického soukromoprávního
institutu nájmu. Navíc - tento hybridní právní vztah
označovaný dříve jako "osobní užívání" a nyní pouze
přejmenovaný na "nájem" se také, z hlediska občanskoprávní
teorie, přesunul z oblasti práv závazkových mezi jakási
nová práva věcná. Tato přeměna proběhla - a přetrvává i
nyní - fakticky také v reálném životě: lidé si pronajaté
byty navzájem "prodávají" a "kupují", často v zastřené
podobě výměn, ale v poslední době i otevřeně za tzv.
odstupné. Rozsah přechodu užívacích práv k bytům, resp.
práv nájemců, je u nás srovnatelný s "děděním" těchto bytů,
kdežto v evropském právu je omezenější. Stejně tak to platí
i v případě skončení nájmu a tím i poskytování ochrany
nájemci. Ústavní soud také konstatoval, že vzájemná
souvztažnost cenové regulace nájemného a zaostávání přeměny
občanskoprávních vztahů regulujících bydlení se projevuje
při řešení základního rozporu každé moderní bytové politiky
- jedná se totiž o hledání rovnováhy mezi principem ochrany
nájemců bytů a principem ochrany vlastnictví.
Vyplývá z toho tedy, že srovnatelné instituty bytových
náhrad se objevují v právních řádech těch zemí, které
prošly obdobným historickým vývojem jako Česká republika a
jejichž chápání uspokojování potřeby bydlení vychází z
názoru, že jde otázku veřejného práva, jehož garantem je
stát, který v rámci svých kompetencí v této oblasti
rozhoduje o způsobech realizace tohoto práva. Jak také
vyplývá, z názoru Ústavního soudu, nelze dosud provádět
srovnání právní úpravy v ČR s právními úpravami v zemích
jejichž demokratický vývoj nebyl přerušen.
Je proto zřejmé, že k přijetí právní úpravy, která bude
srovnatelná s právními úpravami vyspělých zemí, je nezbytné
zpracovat nově celou oblast soukromého práva, neboť dílčí
zásahy nemohou změnit podstatu stávající právní úpravy,
která vychází ze silné ingerence státu do oblasti, jež by
měla být předmětem výhradní svobodné vůle subjektů, jichž
se dotýká. Ministerstvo pro místní rozvoj se aktivně podílí
na přípravě úpravy nájemních i vlastnických vztahů v rámci
připravované kodifikace. K dané problematice již také
proběhla řada konferencí, k jednotlivým problémům jsou
právnickými fakultami pořádána kolokvia a v nejbližší době
se počítá rovněž se seznámením širší veřejnosti.
Nájemní právo se velmi liší v jednotlivých evropských
zemích, a to i podle jednotlivých segmentů bytového trhu -
často je jinak upraven režim různých typů nájmů. V případě
výpovědi před uplynutím sjednané doby nájmu však není
výjimečné, že - je-li důvod výpovědi na straně
pronajímatele - pronajímateli přísluší obstarání náhradního
bydlení. V nedeformovaném tržním prostředí jsou obě smluvní
strany vázány jen svým svobodně sjednaným vztahem - a v
případě jeho skončení "se prostě rozejdou", nebo eventuálně
je spor řešen soudně. Poněkud jinak se to obvykle řeší ve
starých zemích EU u tzv. sociálního bydlení, které je však
většinou poskytováno "netržními" poskytovateli pro sociálně
potřebnou cílovou skupinu. Doplňuji, že v ČR se
srovnatelnost již nevztahuje na "regulované" nájemné, a to
na základě jednoho z řady judikátů Ústavního soudu.
zfarmyzvirat@zfarmyzvirat.cz
Vážený pane náměstku, vlastním 3 byty. Dala jsem
nájemníkovi výpověď s tím, že potřebuji byt pro svého
manžela. Soud mi vyhověl a já jim mám sehnat náhradní byt,
který má být přiměřený. Poraďte mi, kde ho mám sehnat.
Realitní kanceláře nikdy neseženou, nenabídnou byt na dobu
neurčitou, ale pouze na dobu určitou.
MK: Ano, souhlasím s Vámi, takovou situaci považuji za
jednostranně nevýhodnou pro jednu stranu - pro
pronajímatele. Tak, jako už nemusí mít náhradní byt
"regulované" nájemné (které měl byt vyklizovaný), pokládal
bych za mravné, aby náhradní byt mohl být poskytnut na
základě nájemní smlouvy na dobu určitou (např. jednoho nebo
dvou let).
Dopad deregulace na sociálně slabší nájemníky (důchodce)
Kadlecová
Vyměním byt v centru, kde celý den uslyšíte monotónní
zvuk motoru aut, kde je prach, kde nezaparkujete, i když si
platíte parkování, kde nenakoupíte nebo velmi draho, kde,
když se chcete projít, tak se proplétáte mezi turisty a kde
se soustřeďuje nejvíc zlodějů. Tento byt vyměním za byt na
okraji Prahy v zeleni a s nízkým nájemným. Bylo by to
reálné? Dnes nedůstojné stáří s ponižujícím důchodem a
nejasnou budoucností. To bohužel nabízí důchodcům dnešek. A
ještě něco. V době kolem voleb byli zde v ulici (Štěpánské)
vidět měšťani, kteří kontrolovali oprávněnost stání aut.
Dnes zde není nikdo. Přitom jsou zde v ulici tři staveniště
se značným záborem parkovacích míst. Otázka: Jak budou moci
žít důchodci v centru, nebo jestli vůbec? Z čeho budou
platit bydlení, nebo kam je odstraníte? Co jsme dnes my
budete i vy, jen si to dobře uvědomte. Čas velice rychle
utíká.
MK: Nevidím důvod, proč by nežili důchodci v centru Prahy.
Od ledna 2007 funguje nový systém sociálních dávek v
oblasti bydlení připravené ministerstvem práce a sociálních
věcí, které - na rozdíl od systému platného do konce roku
2006 - reagují nejen na příjmy domácností, ale i na jejich
skutečné výdaje. Přitom je zohledněno, že celkové výdaje na
bydlení v Praze jsou vyšší než celkové výdaje na bydlení
např. v Mostě. Čisté nájemné představuje u domácností
důchodců, podle statistických údajů Českého statistického
úřadu, jen zhruba 10-11 % čistých příjmů; zbytek celkových
výdajů na bydlení tvoří náklady na energie, vytápění apod.
Proto i sociální dávky přispívají na úhradu celkových
výdajů na bydlení a nikoli jen nájemného. Bližší informace
získáte na úřadu příslušné městské části v Praze. Pokud
vím, i v centru Prahy fungují minimálně tři domy s
pečovatelskou službou, kde městská část Praha 1 poskytuje
bydlení seniorům se sníženou soběstačností - právě proto,
aby mohli zůstat bydlet v lokalitě, kde jsou zvyklí.
Veselá
Velice málo se hovoří o bytech, kde bydlí důchodci, a
na tuto deregulaci nebudou mít. Bydlím v nájemním bytě 60
let v centru Prahy. Bydlení v centru není dobré. Špatný
vzduch, auta, nákupy atd. Poradíte mi, co máme dělat?
Pracovala jsem 40 let, vychovala děti a nakonec mi stát
uštědřil almužnu, ze které se nedá žít.
MK: Pokud Vaše celkové výdaje na bydlení představují velký
podíl v srovnání s Vašimi příjmy, doporučuji Vám informovat
se na sociálním odboru úřadu Vaší městské části o nových
dávkách v oblasti bydlení, které fungují od ledna 2007. Je-
li Váš byt navíc nepřiměřeně velký, doporučoval bych Vás se
u městské části informovat i na možnost případné pomoci
hledáním menšího - a tím levnějšího - bytu v podobné
lokalitě; řada městských částí deklaruje vůli pomáhat
občanům při hledání přiměřenějšího bydlení. Jestli jste
vychovala tři děti, tak Vás navíc jistě Vaše děti nenechají
na holičkách v době, kdy je budete potřebovat, protože
rodina je nejbližším a nejpřirozenějším prostředím pro
vzájemnou - i mezigenerační - pomoc.
matd10@seznam.cz
Dobrý den, mám důchod 6 700 Kč, nájemné po deregulaci
bude cca 5 081 Kč. Jak z toho, co zbude po zaplacení
nájemného mám vyžít, když o byt u soukromého majitele,
který se snažím cca 6 let vyměnit nemá nikdo zájem? Kolik
bude příspěvek na bydlení?
Čtenářka z Plzně. Děkuji Vám
za odpověď.
MK: Sociální dávky v oblasti bydlení řeší "balíček" nových
zákonů, které patří do kompetence ministerstva práce a
sociálních věcí. Tyto zákony obsahují novou koncepci
příspěvku na bydlení i doplatku na bydlení tak, aby jeho
výše zohledňovala zátěž konkrétní domácnosti celkovými
výdaji na bydlení. Čisté nájemné představuje u domácností
bydlících v nájemních bytech v průměru 8 % čistých příjmů
domácnosti, zatímco celkové výdaje na bydlení představují v
průměru 21 % čistých příjmů. Z toho je zřejmé, že nájemné
není tou hlavní položkou, která může zatížit rodinný
rozpočet. V každém případě platí, že nové účinnější
sociální dávky, které stát prostřednictvím obcí poskytuje
od ledna 2007, jsou schopny pomoci těm domácnostem, pro
které by se rostoucí celkové výdaje na bydlení mohly stát
nepřiměřenou sociální zátěží. Konkrétní informace Vám
doporučuji žádat na sociálním odboru Vašeho příslušného
obecního úřadu, kde také můžete již nyní požádat jak o
příspěvek na bydlení, tak o doplatek na bydlení, které by
měly kompenzovat Vaše celkové výdaje na bydlení tak, aby
nepřekročily 30 % Vašeho čistého příjmu. Výměna bytu, který
Vám nepatří, vyžaduje nejen zájemce, ale také souhlas toho,
kdo je vlastníkem Vašeho bytu/domu; chápu, že je to někdy
složité. Pokud sháníte byt menší - a tím i levnější - než
ten, který obýváte nyní, doporučuji Vám informovat se na
městském úřadě, protože řada měst deklarovala, že pomůže
občanům při hledání přiměřenějšího bydlení. Konkrétně ke
zvýšení nájemného v roce 2007 - zvýšení nájemného u bytu,
který nemá sníženou kvalitu, v Plzni představuje zhruba 3
Kč/m2 měsíčně. Nevím, jak je Váš byt velký, ale pokud má
např. 50 m2, jedná se o zvýšení nájemného o 150 Kč měsíčně.
petulka
Nezůstanu nakonec na ulici? Bydlím v domě s majitelem.
Mám 5 let do důchodu. Napsali mi předpokládanou výši
nájemného po deregulaci. Předpokládaný důchod není o moc
vyšší než nová výše nájemného. Neměla bych se obrátit na
zatím velmi slušného majitele, zda by mi nenabídl nějakou
finanční částku jako odstupné, když bych si pokusila najít
nové bydlení? Něco mám naspořeno, ale nevím, zda by mi
nějaký finanční ústav v mém věku ještě nabídl nějaký úvěr,
který bych za stávajícího slušného zaměstnání mohla
splácet. Jedná se o byt 80 m2 na Žižkově, který by majitel
velmi lehce pronajímal i nyní za velmi slušné peníze,
oproti mému nájmu. Bydlím v něm od roku 1970 a vždy jsem
byla bezproblémový nájemce. Co mi radíte, abych nedopadla
jak sedláci u Chlumu. Mám vyčkávat, nebo jít za radikálním
řešením. Děkuji
MK: Bydlení je soukromým statkem každého z nás. Máte-li
strach o budoucí vysoké nájemné z Vašeho příliš velkého
bytu, doporučuji Vám se informovat např. na Úřadu městské
části; vím o tom, že městské části v Praze připravují
programy pomoci při výměně velkého bytu za menší a
levnější. Obecně řeší od ledna 2007 sociální pomoc v
oblasti bydlení účinnějším způsobem příspěvek na bydlení a
doplatek na bydlení. Konkrétní informace získáte na stejném
místě, konkrétně u sociálního odboru. V celkových výdajích
na bydlení však nájemné tvoří jen zhruba třetinu, větší
zatížení v rodinném rozpočtu představují náklady na energie
vytápění apod.
Ostatní
Jiří Karel
Dobrý den. Velkým zastáncem regulace jsou Stanislav
Křeček a Milan Taraba. Oba si významně přivydělávají ve
Svazu nájemníků. Je pravda, že Svaz nájemníků dostává od
MMR každý rok 3,2 mil. Kč, k čemu slouží a kdo jejich další
osud sleduje? Děkuji.
MK: Ano, MMR poskytuje dotace řadě nestátních neziskových
organizací a "SON - Sdružení nájemník ČR" je jednou z nich.
Systém poskytování těchto dotací je upraven usnesením vlády
č.114 ze dne 7. února 2001 a usnesením vlády č. 586 ze dne
9. června 2004. O zásadách vlády pro poskytování dotací ze
státního rozpočtu ČR nestátním neziskovým organizacím
ústředními orgány státní správy. Jednotlivé nestátní
neziskové organizace získávají dotace na základě rozhodnutí
ministra pro místní rozvoj. Hlavní činností nestátních
neziskových organizací v oblasti bydlení, kterým MMR
poskytuje dotace, je právní a odborná pomoc široké
veřejnosti, zejména při řešení široké škály problémů v celé
oblasti bydlení. Organizace poskytují zejména metodickou a
faktickou pomoc nově vznikajícím právnickým osobám,
společenstvím vlastníků jednotek, pronajímatelům, nájemcům,
vydávají metodické pomůcky, vzory a odborné publikace.
Kromě SON ČR se jedná o tyto organizace: Občanské sdružení
majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, Česká
společnost pro rozvoj bydlení, Rada seniorů, Asociace
občanských poraden, Svaz českých a moravských bytových
družstev, Sdružení bytových družstev a společenství
vlastníků. Organizace dále provádějí celkovou osvětovou
činnost pro nájemní, družstevní a vlastnické bydlení,
vytvářejí regionální poradenská střediska, pořádají různé
odborné semináře a školení, kterých se mimo odbornou
veřejnost a další zájemce zúčastňují i zástupci resortů.
SON ČR např. zabezpečuje, kromě uvedených aktivit, i denní
poradenskou telefonní službu - tzv. žlutou linku. Přehled
všech příjemců všech dotací je veřejně přístupný na webu
MMR (www.mmr.cz ). Podle zákona o rozpočtových pravidlech a
zákona o finanční kontrole a v souladu s obecně závaznými
právními normami a vnitřními předpisy MMR je pracovníky
kontrolní skupiny MMR prováděna pravidelná finanční
kontrola poskytnuté neinvestiční dotace jako příspěvku ke
krytí části materiálních a nemateriálních nákladů
organizace. Cílem těchto kontrol je vždy prověření
oprávněnosti použití prostředků ze státního rozpočtu a
především dodržení podmínek čerpání poskytnutých finančních
prostředků v celém rozsahu hospodaření s touto dotací.
hhorova@egidas.com
Jste spokojen s prací Ing. Podroužkové na MMR? Ing.
Horová, Egidas
MK: Svou spokojenost s prací zaměstnanců MMR nemohu a
nechci zveřejňovat na internetu, takže Vám zde na Vaši
otázku nemohu odpovědět.
mi.beranek@centrum.cz
Je velmi zajímavé, pozorovat a číst tu nenávist mezi
občany. Na místě hledání přijatelných nabídek pro obě
strany, nadáváte, naříkáte, nemáte se rádi. V Čechách si
hodně lidí hraje na chudinky. Není to tak, jeden z
největších motorů růstu je spotřeba zdejších domácností.
Což je v ekonomickém slova smyslu i výborné. Ptám se, není
to na úkor 750 000 bytů v regulovaném nájmu??? Jako
experta, pane Kalousi, se Vás ptám na fundovanou odpověď.
Odpovězte prosím na e-mail, mi. beranek @centrum.cz
S přátelským pozdravem Milan Beranek
MK: Ano, máte pravdu, důsledkem dlouhodobě přetrvávajících
cenových i právních deformací - a absence jejich řešení v
uplynulých osmi letech - je skutečně vyhrocení vztahů mezi
pronajímateli a nájemci; a navíc jsou, bohužel, tyto
rozpory některými politiky přiživovány. Souhlasím i s tím,
že uměle nízké nájemné i pro movité domácnosti má za
důsledek utrácení těchto ušetřených prostředků (ze strany
domácnosti jako "regulovaného" nájemce) do spotřeby,
namísto aby byly pronajímatelem vkládány do domu anebo
zdaněny. Proto tolik usiluji o urychlení přípravy nové
právní úpravy nájmu bytu, která by zrovnoprávnila obě
strany nájemní ho vztahu. Cenové deformace, doufejme,
budou, do roku 2010 odstraněny.
Souhlasíte s názory Miroslava Kalouse? Jste spokojeni s
tím, dotazy čtenářů zodpověděl. Zhodnoťte jeho odpovědi v
diskuzi.