Další skupinou osob, kterých se deregulace významně dotkne, jsou, vedle majitelů bytových domů, pochopitelně nájemníci. Regulované nájemné se vztahuje na asi 760 000 bytů, tedy necelou pětinu bytového fondu České republiky. V regulovaném nájmu bydlí asi 17 % obyvatel ČR. Práva, zájmy a potřeby nájemníků, a to nejen těch s dosud regulovaným nájemným, hájí právě Sdružení nájemníků ČR.
Kdo je SON?
Sdružení nájemníků ČR (SON) je organizací, přesněji občanským sdružením, které působí na celém území České republiky. Podle slov Taraby je nezávislé na politických stranách, vládě a ostatních subjektech v České republice. Cílem SON je prosazovat oprávněné požadavky nájemců a uživatelů bytů a význam nájemního bydlení pro občany při jednání s orgány státní správy a samosprávy. Proto předkládá vlastní návrhy a náměty řešení v bytové oblasti, připomínkuje návrhy zákonů, vyhlášek a nařízení.
Další aktivitou SON je poradenská činnost s cílem poskytovat odborné konzultace a pomoc potřebným v bytové problematice. Celkem SON provozuje 34 poradenských míst a také tzv. žlutou linku, kde občané mají možnost konzultovat svůj problém s právníky či znalci v oblasti bydlení, a to bydlení nájemní, družstevní i vlastnické. Služby v poradnách jsou poskytovány pouze členům SON a po předložení legitimace i členům odborových svazů. Členství v SON stojí 200 Kč ročně pro výdělečně činné fyzické osoby (100 Kč pro lidi bez příjmu) a 600 Kč pro právnické osoby.
Kdo odpoví na vaše otázky? |
|
Ing. Milan Taraba
se narodil 27. 5. 1944 v Brně. Ve Sdružení nájemníků ČR (SON) pracuje od roku 1993 a v současnosti zastává funkci statutárního místopředsedy. SON zastupuje také v mezinárodní unii nájemníků – International Union of Tenants (IUT). V minulosti působil 2 roky jako poradce předsedy vlády ČR pro oblast bydlení a 3 roky jako poradce ministra práce a sociálních věcí ČR. Má 30 let praxe v různých funkcích v bytovém družstevnictví. Přednáší na odborných seminářích a školeních v bytové oblasti. Působí v různých sdělovacích prostředcích a je mimo jiné předsedou redakční rady měsíčníku Byt magazín a autorem řady publikací a článků v odborných časopisech. Bydlí v nájemním družstevním bytě pořízeném svépomocí v roce 1971. |
Chceme dostupné, kvalitní a zaplatitelné bydlení, říká Taraba
"Z našeho pohledu je škoda, že nebyl přijat návrh zákona předložený vládou již začátkem roku 2003, který neprošel třetím čtením Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR," konstatuje Taraba. Podle něj je v současné době platný zákon o deregulaci dosažitelným kompromisem. "Po roce účinnosti zákona o deregulaci, stejně jako nových zákonů o příspěvku na bydlení, by mělo dojít k analýze jejich dopadu na obyvatelstvo a státní rozpočet a na základě analýz by pak mohlo dojít k některým změnám," říká Taraba. "Ne všechno je však možné řešit z úrovně státu, v bytové politice je důležitá i odpovědnost měst a obcí," doplňuje Taraba.
"Domníváme se, že kromě ochrany práv vlastníka je nutné chránit také práva nájemců bytů," pokračuje Taraba. "Jsme proti jednostrannému rušení tzv. dekretů, které se staly v roce 1992 řádnými nájemními smlouvami," dodává Taraba a upřesňuje: "Podle našeho právního řádu noví vlastníci bytů a domů vstupovali do práv a povinností původních vlastníků a existence obsazených bytů se promítala do ceny nemovitostí." Z šetření SON vyplývá, že nájemci nechtějí bydlet v bytech soukromých vlastníků a z obavy o budoucí vývoj si často pořizují, pokud jim to ekonomická situace umožní, vlastní bydlení. "Počet nájemních bytů v ČR výrazně klesá ačkoliv role nájemního bydlení je ekonomicky nezpochybnitelná," tvrdí Taraba.
Ptejte se Milana Taraby! |
Milan Taraba čeká na vaše otázky, využijte toho. Své dotazy můžete vkládat sem, a to až do středy 31. 1. 2007. Otázky budeme panu Tarabovi průběžně zasílat a jeho odpovědi najdete na naší hlavní stránce za týden. |
Taraba uvádí, že v platném zákonu o deregulaci chybí stanovení horní hranice při určování nájemného jako ochrana proti zneužití hospodářského postavení pronajímatele (viz praxe např. v Rakousku a Německu). "Stanovení horní hranice při vyjednávání smluvního nájemného by pomohlo především mladým lidem, aby nemuseli zejména ve velkých městech platit neúměrně vysoké nájemné," uzavírá Taraba.
Hrozí státu další stížnost?
Skutečnost, že majitelé domů podali na Českou republiku v zastoupení sdružení HOMR či OSMD stížnost u Evropského soudu pro lidská práva, je poměrně dobře známá. Je však možné, že i SON podá k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku stížnost. Nájemci bytů se soukromými pronajímateli se totiž cítí být výrazně poškozeni, a to ve srovnání s nájemníky, kteří bydlí v obecních bytech či v domech bytových družstev vzniklých z nájemců obecních bytů nebo v domech společenství vlastníků původně rovněž z obecních domů. Původně totiž byly všechny tyto byty státní.
Co důležitého nás čeká v roce 2007? |
Odpovědi naleznete v našem novém speciálu Peníze 2007: co nás čeká a kolik to bude stát. V sérii článků vás seznámíme se všemi významnými změnami, které nás letos čekají a pomůžeme vám je co nejlépe využít.
Rok 2007 je časem převratných změn hlavně v sociální síti, kde došlo např. k významné úpravě při konstrukci životního minima. Věnovat se budeme ale také daním, cenám energií či deregulaci. V neposlední řadě vám poradíme jak v novém roce investovat. |
Týká se vás deregulace jako nájemníka? Víte, jak postupovat v případě neshod s majitelem domu či bytu? Jaká jsou vaše práva a jakým způsobem je můžete hájit? Jaké změny přinesl do vztahu pronajímatel-nájemník nový občanský zákoník a zda je namístě obávat se výpovědi z nájmu? Máte-li jakékoli pochybnosti či dotazy, zeptejte se Milana Taraby nebo se zapojte
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 2. 2007 8:07, Lion
Pane Milane a co stovky či tisíce podobných starých lidí, kteří prostě neměli to štěstí (rozumějte nebyli tak zadobře s bývalým režimem) a tudíž dekret na levné nájemné bydlení nevlastní ? Jejich osud Vám na srdci neleží ? Pokud o tom budete jen chvíli přemýšlet, že o lidi, kteří nemají na nájem, se bude muset postarat stát v úrovni, na kterou má. V souvislosti s tím může dojít i k přesunu těchto lidí na místa méně atraktivní či do bytů menších. Je to věcí státu a jeho sociální politiky, kolik prostředků je schopen a ochoten na tyto lidí vynaložit. Tím myslím na rozdíl od Vás všechny sociálně slabé ne jen ty dekretované, kterých je navíc jen určitá část.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
4. 2. 2007 8:33, wrana
Pane Tarabo, můžete se k tomu dopisu, překopírovanému z HOMRu vyjádřit? michala odpovědět na příspěvek 18:25 :: 03.02.2007
Dlouho jsem přemýšlela, zda napsat nebo nepsat svůj příspěvek nebo spíše zamyšlení nad problémem regulovaných nájmů, zvlášť, když tuším jaké se mi dostane odezvy. Přesto..
Bydlím v bytě s regulovaným nájmem a hned na začátku zdůrazňuji, že s tímto prapodivným řešením (resp. neřešením) bytové politiky nesouhlasím. Není přeci možné, aby stát přenesl svou povinnost sociální pomoci na bedra majitelů nájemních domů. Já bydlím v panelovém domě, jehož vlastníkem je město. Byt jsem získala výměnou za družstevní - dědictví po babičce v roce 90. Nabytí nájmu zmiňuji proto, abych předešla spekulacím o komunistické vyžírce, které spadl do klína státní byt za udávání sousedů. A proč píšu? Zjistila jsem na vašich stránkách, že jsem reguláč, komunistická svině, veš v kožichu nevím co ještě, rozhodně nic povzbudivého. Patrně bych měla jít na MÚ a sama požádat o zvýšení nájmu tak, aby bylo v souladu s tržním nájemným. Je to jako mít kupon na slevu a při nákupu žádat plnou cenu. Nemohu přeci za to, že stát stanovil tak pokřivená pravidla hry. Nájem platím, a že s ním není něco v pořádku, to není moje vina. Podle vás bych tedy měla vrátit svůj "kupon na slevu"? Nikdy jsem o takové zvýhodnění nestála, ani jsem o něj nežádala, prostě ho jen mám. Jestli je to vůči jiným nespravedlivé - to jistě je. Já osobně nejsem tak morálně silná, abych se vzdala této nájemní smlouvy, protože vůči ostatním není fér. Možná, že vy byste to na mém místě udělali. Potom před vámi smekám. Platím nájemné jaké mi je vyměřeno, až bude tržní, budu platit tržní. Pokud na to nebudu mít, přestěhuji se. A proč si nepořídím vlastní bydlení? Možná bych finančně hypotéku unesla, i když by to bylo hodně těžké (žiju sama se synem), ale strach z toho, že bych někdy v budoucnu nemohla splácet (ztráta zaměstnání, nemoc) a tím bych o byt přišla... Nevím, na to prostě nemám.
Paradoxně vám skutečně přeji, abyste spor se státem o regulovaných nájmech vyhráli. Prostě s tím nesouhlasím.
Váš regulák
Michala
V diskuzi je celkem (218 komentářů) příspěvků.