Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Jak banky kličkují kolem nových práv klientů

| rubrika: Analýza | 17. 12. 2009 | 13 komentářů
Jak banky kličkují kolem nových práv klientů
Zákon o platebním styku přinesl od listopadu klientům řadu nových práv. Některé banky však ve všeobecných obchodních podmínkách o těchto právech mlčí, nebo je dokonce popírají.

Máte účet v mBank nebo v bance LBBW ? Pak byste si měli dobře prostudovat zákon o platebním styku. Může se vám totiž stát, že například přehlédnete chybné zaúčtování peněz v pravidelném měsíčním výpise z účtu a banku na něj upozorníte třeba až s dvouměsíčním zpožděním. Pokud se mBank a LBBW budou držet svých všeobecných obchodních podmínek, sdělí vám, že máte smůlu a banka nic opravovat nebude. Tedy minimálně na své náklady. Jenže na to nemá právo.

mBank a LBBW ve všeobecných obchodních podmínkách píšou, že klient má na kontrolu výpisu třicet dnů. Pokud do té doby na žádné nesrovnalosti v provedených transakcích neupozorní, považuje banka všechny platby za schválené. Do takové situace se může dostat například klient, který je dlouhodobě v zahraničí nebo třeba v nemocnici a nemá přístup k internetu.

Podle zákona o platebním styku má klient na případnou reklamaci špatně zúčtovaných nebo nautorizovaných transakcí třináct měsíců. I když by to měl bance oznámit co nejdříve od doby, kdy nesrovnalost objeví. „Banka by však neměla sama tyto lhůty omezovat,“ říká František Klufa, Finanční arbitr České republiky, s nímž Peníze.cz nesrovnalosti ve všeobecných obchodních podmínkách bank konzultovala.

Anketa

Čtete při podpisu smlouvy i všeobecné obchodní podmínky?

Se lhůtami, které nově zavedl zákon o platebním styku, se perou i jiné banky. Například UniCredit Bank klientovi ve všeobecných obchodních podmínkách tvrdí, že vyrozumění o změnách těchto podmínek, které jsou součástí smlouvy o platebním styku, klient musí dostat nejpozději třicet dnů před datem, kdy změna vstoupí v platnost. Jenže podle zákona to banka musí udělat nejpozději dva měsíce předem. Klient pak má dva měsíce na rozmyšlenou, jestli nové podmínky přijme, nebo raději účet okamžitě zruší a přejde k jiné bance. ( Čtěte, jak snadno přejít k jiné bance )

Zákon v paragrafu 94 rovněž říká, že změny musí banka klientovi doručit na trvalém nosiči dat. Banky se však většinou s tímto ustanovením vypořádaly tak, že buď informaci o změnách obchodních podmínek doručí do internetového bankovnictví, nebo je nechají vyvěšené na pobočce. O tom klientům dají vědět v papírovém výpisu z účtu.

Příliš jasné není ani to, kam banka musí umístit informace o autorizaci transakcí a odpovědnosti za neautorizované transakce. Tedy ty, které klient nestvrdil podpisem, zadáním PIN u platby karty, či zadáním příkazu přes elektronické bankovnictví. Zákon bankám nařizuje, aby klienta o podmínkách této odpovědnosti informovaly před podpisem smlouvy, ale neříká, že tyto údaje musí být součástí smlouvy či obchodních podmínek. Na druhou stranu v paragrafu 98 se uvádí, že forma a postup udělení souhlasu s transakcí musí být dohodnuty mezi plátcem a poskytovatelem. Z toho by vyplývalo, že by tyto informace měly být ve smlouvě či obchodních podmínkách, které jsou součástí smlouvy.

Většina bank do obchodních podmínek proto přejala doslovené znění zákona a zpravidla i dodávají, jak dává klient s transakcí souhlas. Nechybí ani zmínka o spoluodpovědnosti klienta za neautorizované transakce do výše 150 eur.

Například ČSOB ovšem ve všeobecných obchodních podmínkách zmiňuje, že „provádí pouze autorizované platební transakce.“ Pak následuje výčet způsobů, jak může klient dát s transakcí souhlas. Nicméně už z první věty by si mohl klient vyvodit, že ČSOB v podstatě nezná pojem neautorizovaná transakce. Zvláště když o odpovědnosti za takové platby a spoluodpovědnosti klienta v obchodních podmínkách vůbec nehovoří.

Šalamounsky se s povinností informovat klienty o změnách souvisejících se zákonem o platebním styku vyrovnala Raiffeisenbank . Ta změny shrnula do samostatné brožurky „Co byste měli vědět o platebním styku“. Klient podpisem smlouvy o platebním styku podle všeobecných obchodních podmínek stvrzuje, že tuto brožurku četl. Když se redakce Peníze.cz na začátku listopadu v jedné z poboček banky snažila zjistit, jak si lze otevřít účet, dostala brožurku až na vyžádání. Přesto tento způsob informování o novém zákonu považuje finanční arbitr František Klufa za jednu z korektnějších forem, jak se s tím vypořádat.

Dalším problémem všeobecných obchodních podmínek bývá, že jsou pro laika nesrozumitelné. Například v Komerční bance je drobný klient, na něhož se vztahují nové práva zavedená zákonem o platebním styku, označován jako Kvalifikovaný klient. Standardem je matoucí uvádění obecných měsíčních výpovědních lhůt u všech smluv a zároveň výpovědních lhůt u smluv o platebním styku. Ty jsou v případě výpovědi ze strany klienta maximimálně měsíční a v případě výpovědi ze strany banky minimálně dvouměsíční.

Klient by si obchodní podmínky při podpisu smlouvy měl v každém případě přečíst. Nicméně by měl zároveň znát i svá práva, která mu dává zákon o platebním styku. Jen díky této znalosti se případně bude moci bránit, pokud se banka bude odvolávat na obchodní podmínky, které jsou v rozporu se zákonem, nebo využívají jeho nejasného výkladu.

Jaké máte zkušenosti s reklamacemi v bankách? Podělte se o názor.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+2
Ano
Ne

Diskuze

18. 12. 2009 | 13:27

ale jistě, pokud budu půl roku v zahraničí, potom s největší pravděpodobností budu na horším kurzu tratit. Pokud však budu předpokládat naprosto běžného občana, který jede do zahraničí na dovolenou pokud to jde platí kartou...více

18. 12. 2009 | 8:47 | Pavel

Možná vás rozdíl kurzů nepoloží, ale fakt je, že výběr ze zahraničního bakomatu vás v "bance bez poplatků" vyjde dráž než ve všech bankách s poplatkem. Zajímavé, že desetikoruny navíc za horší kurz vám nevadí, ale desetikorové...více

18. 12. 2009 | 8:41 | Pavel

KB lhůty dodržuje, jen jejich IB není on-linové, ale má data z předešlého dne. Takže já, když potřebuju 5. platit nájem, tak dám 4. příkaz k odeslání prachů ze spořícího účtu a 6. pak v IB vidím, jak se to 5. všechno pěkně...více

18. 12. 2009 | 7:40

to "xls" - a sdělíš nám taky která banka tě oslovila? Nebo je to tajný? Co jsi potřeboval řešit a nevyřešil po netu? Místo všeobecných keců by byl daleko lepší konkrétní příklad. Problém s akceptací karty jsem nikde neměl...více

18. 12. 2009 | 7:35

....přímo dychtím po linku na spořící účet se srovnatelnými podmínkami (kdykoliv možnost výběru) a lepším úrokem. No, snad, možná spořka že? více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Manko, Býčí trh, Kompromis, daň z příjmů, petr dvořák, psd2, andrej babiš, fintech, COMEX, členský příspěvek, Radim Juchelka, DDT, Andorra, Ministerstvo zahraničních věcí, a karta, délka praxe, 183/2006 Sb., Výzkumný ústav práce

1AL0293, MINKA001, 5AC3307, 2M42777, 4M00544

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK