Ministerstvo tak v zásadě dalo za pravdu stavebním spořitelnám, které vládu varovaly před opačným efektem případných škrtů ve státní podpoře.
Dosud rekordním pro stavební spořenív Česku byl rok 2003, kdy lidé kvůli očekávanému snížení státní podpory sjednávali nové smlouvy, aby co nejdéle dosáhly na dosavadní, tedy nesníženou podporu. Maximální roční podpora od roku 2004 klesla ze 4500 na 3000 korun.
A právě díky tehdejšímu boomu - k němuž varovnými kampaněmi přispěly i samy spořitelny - dosáhla přiznaná státní podpora v roce 2005 rekordní úrovně téměř 16,1 miliardy korun. "Kdyby tehdy vláda podporu nesnížila, vydávala by z rozpočtu čím dál méně peněz," domnívá se Manfred Koller, místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny, jedničky na tuzemském trhu.
Také podle šéfa Asociace českých stavebních spořitelenVojtěcha Lukáše byl efekt škrtů zcela opačný. "Zkušenosti z roku 2003 ukazují, že do systému stavebního spoření jednorázově přijde ještě před snížením podpory řada nových klientů tak, aby si na mnoho dalších let fixovala původní podmínky," říká Lukáš.
Teprve nyní - poté, co smlouvám uzavřeným v roce 2003 vyprší šestiletá vázací lhůta - se tehdejší snížení podpory výrazněji projeví na státních výdajích. Ovšem jen za podmínky, že se většina lidí nerozhodne ve spoření na starou smlouvu pokračovat. I po skončení šestileté lhůty, během níž si peníze nelze vybrat bez ztráty výhod, totiž mohou za "starých" podmínek nadále spořit až do naplnění jimi stanovené cílové částky.
"V posledních letech objem vyplácené státní podpory postupně klesá a tento trend bude podle našeho očekávání pokračovat," shrnuje současný názor ministerstva financí jeho mluvčí Ondřej Jakob.
Počet nově uzavřených smluv (i úvěrů) vloni celkově - za všechny tuzemské stavební spořitelny- klesl meziročně o více než desetinu. Do značné míry však i kvůli finanční krizi, kdy lidé mají méně peněz na spoření. Otázkou tedy je, zda se po odeznění krize ke stavebnímu spoření opět masověji nevrátí.
O snížení státní podpory hovořil ještě na konci loňského roku ministr financíEduard Janota. "K ozdravení rozpočtu je to naprosto nutné. Dvanáct až čtrnáct miliard nenajdete ležet jen tak na chodníku," vysvětloval v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Bytová situace už je podle něj "úplně jinde" než v době, kdy státní podpora spoření na bydlení začínala. Podle něj se proto stavební spoření dnes změnilo na jakési výhodné ukládání peněz s velmi štědrou podporou státu.
Pokud by však stát chtěl ušetřit zmíněných 12 až 14 miliard - tedy současný objem státní podpory - co nejdříve, musel by státní podporu úplně zrušit, ne jen snížit. Zároveň by se podle Janotových představ měla podpora zrušit i na již uzavřené smlouvy. Tedy: Lidé, kteří ji v předchozích letech dostali, by o ni sice zpětně nepřišli, ale počínaje následujícím rokem by už ji nedostávali. Šlo by tedy o mnohem radikálnější škrty než při změně od roku 2004. "Podobné podpory v Německu a Maďarsku končí. Žádný problém retroaktivity v tom nebyl," říká Janota.
Naopak podle právních rozborů, které si nechaly udělat stavební spořitelny, nelze snížit nebo zrušit podporu u již existujících smluv. Podpora je totiž v zákoně stanovena "pevně" - nikoliv třeba s odkazem na možné každoroční změny formou nařízení vlády.
Případný souhlas k jednostranné změně podmínek by musel dát klient už při podpisu smlouvy, jako je tomu například u sazeb hypotečních úvěrů. Navíc jen za podmínky, že při nesouhlasu s novými podmínkami může smlouvu bez sankcí ukončit.
Na odmítavém postoji k omezení podpory se vzácně shodnou i dvě nejsilnější strany, ČSSD a ODS.
Celý článek a doplňující grafy naleznate na aktuálně.cz na adrese:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=658392
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
5. 2. 2010 9:49, pavel
jen taková úvaha:
1) Nárok na státní podporu je doslovně uveden ve smlouvě. Ve smlouvě není uvedeno, že by tato podpora mohla být jednostranně změněna. Mám tedy smlouvu se státem, že mi každoročně vyplatí 25 % z částky vložené na účet stavebního spoření, a to až do výše 18 000 Kč ročně. TEČKA. Není zde ani zmínky o tom, že jeden z účastníků smlouvy může výši státní podpory jednostranně změnit. Při vyváženosti podmínek by to také mohlo zanmenat, že druhý účastník smlouvy, tj. např. já, bych mohl státu oznámit, že od dalšího roku není státní příspěvek 25 % až do 18 000, ale třeba 130 % až do částky půl milionu.
2) V době, kdy se myšlenka stavebního spoření rodila, byla jednoznačně z důvodu zmrazení hotových peněz a tím zmírnění inflace. Proč jinak by nebyla pevně fixována na stavební činnost? Ostatně v dnešní době si za průměrnou úložku na stavebním spoření nepořídíte ani lepší koupelnu.
3) Na druhou stranu, pokud by se Janotovi a spol. podařilo nějakým způsobem zrušit státní podporu, nepochybuji o tom, že se smlouvy hromadně zruší (pokud by se změnila státní podpora, asi by to bylo jednostranné porušení smlouvy s možností bezsankčního ukončení) dovede si někdo představit co se stane, když se mezi lidi ve většině případů postižené krizí, rozpustí ty neskutečné miliardy hotových peněz? Kolik lidí odolá lákadlu utratit je a kolik je uloží do banky na 2 %???? Zrušení stavebního spoření by nepochybně ukončilo krizi v česku, neboť by se řádově zvýšila poptávka takřka po všem, na druhou stranu by nepochybně vyletěla inflace. Mnoho, mnoho lidí stavební spoření drží jen proto, že je zde vázací doba a státní podpora. Úspěšní podnikatele a manageři svoje úspory vkládají jinam. Ano, asi by bylo po krizi - ale na jak dlouhou dobu? No než se vybrané peníze utratí. Potom by se krize ještě víc prohloubila. Něco jako šrotovné.
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.