Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

| rubrika: Aktuálně.cz | 5. 2. 2010 | 17 komentářů
Klienti stavebních spořitelen se nemusí obávat o státního podporu. Ačkoli se hojně diskutovalo o možnostech jejího zrušení, vláda nyní na žádném návrhu kvůli snížení státní podpory stavebního spoření nepracuje.

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

5. 2. 2010 9:49, pavel

jen taková úvaha:
1) Nárok na státní podporu je doslovně uveden ve smlouvě. Ve smlouvě není uvedeno, že by tato podpora mohla být jednostranně změněna. Mám tedy smlouvu se státem, že mi každoročně vyplatí 25 % z částky vložené na účet stavebního spoření, a to až do výše 18 000 Kč ročně. TEČKA. Není zde ani zmínky o tom, že jeden z účastníků smlouvy může výši státní podpory jednostranně změnit. Při vyváženosti podmínek by to také mohlo zanmenat, že druhý účastník smlouvy, tj. např. já, bych mohl státu oznámit, že od dalšího roku není státní příspěvek 25 % až do 18 000, ale třeba 130 % až do částky půl milionu.
2) V době, kdy se myšlenka stavebního spoření rodila, byla jednoznačně z důvodu zmrazení hotových peněz a tím zmírnění inflace. Proč jinak by nebyla pevně fixována na stavební činnost? Ostatně v dnešní době si za průměrnou úložku na stavebním spoření nepořídíte ani lepší koupelnu.
3) Na druhou stranu, pokud by se Janotovi a spol. podařilo nějakým způsobem zrušit státní podporu, nepochybuji o tom, že se smlouvy hromadně zruší (pokud by se změnila státní podpora, asi by to bylo jednostranné porušení smlouvy s možností bezsankčního ukončení) dovede si někdo představit co se stane, když se mezi lidi ve většině případů postižené krizí, rozpustí ty neskutečné miliardy hotových peněz? Kolik lidí odolá lákadlu utratit je a kolik je uloží do banky na 2 %???? Zrušení stavebního spoření by nepochybně ukončilo krizi v česku, neboť by se řádově zvýšila poptávka takřka po všem, na druhou stranu by nepochybně vyletěla inflace. Mnoho, mnoho lidí stavební spoření drží jen proto, že je zde vázací doba a státní podpora. Úspěšní podnikatele a manageři svoje úspory vkládají jinam. Ano, asi by bylo po krizi - ale na jak dlouhou dobu? No než se vybrané peníze utratí. Potom by se krize ještě víc prohloubila. Něco jako šrotovné.

Reagovat

 

+2
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

5. 2. 2010 9:49 | pavel

jen taková úvaha: 1) Nárok na státní podporu je doslovně uveden ve smlouvě. Ve smlouvě není uvedeno, že by tato podpora mohla být jednostranně změněna. Mám tedy smlouvu se státem, že mi každoročně vyplatí 25 % z částky vložené na účet stavebního spoření, a to až do výše 18 000 Kč ročně. TEČKA. Není zde ani zmínky o tom, že jeden z účastníků smlouvy může výši státní podpory jednostranně změnit. Při vyváženosti podmínek by to také mohlo zanmenat, že druhý účastník smlouvy, tj. např. já, bych mohl státu oznámit, že od dalšího roku není státní příspěvek 25 % až do 18 000, ale třeba 130 % až do částky půl milionu. 2) V době, kdy se myšlenka stavebního spoření rodila, byla jednoznačně z důvodu zmrazení hotových peněz a tím zmírnění inflace. Proč jinak by nebyla pevně fixována na stavební činnost? Ostatně v dnešní době si za průměrnou úložku na stavebním spoření nepořídíte ani lepší koupelnu. 3) Na druhou stranu, pokud by se Janotovi a spol. podařilo nějakým způsobem zrušit státní podporu, nepochybuji o tom, že se smlouvy hromadně zruší (pokud by se změnila státní podpora, asi by to bylo jednostranné porušení smlouvy s možností bezsankčního ukončení) dovede si někdo představit co se stane, když se mezi lidi ve většině případů postižené krizí, rozpustí ty neskutečné miliardy hotových peněz? Kolik lidí odolá lákadlu utratit je a kolik je uloží do banky na 2 %???? Zrušení stavebního spoření by nepochybně ukončilo krizi v česku, neboť by se řádově zvýšila poptávka takřka po všem, na druhou stranu by nepochybně vyletěla inflace. Mnoho, mnoho lidí stavební spoření drží jen proto, že je zde vázací doba a státní podpora. Úspěšní podnikatele a manageři svoje úspory vkládají jinam. Ano, asi by bylo po krizi - ale na jak dlouhou dobu? No než se vybrané peníze utratí. Potom by se krize ještě víc prohloubila. Něco jako šrotovné.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+2
Líbí
Nelíbí

5. 2. 2010 12:43 | comment

Chyba hned v prvním předpokladu. Smlouvu uzavíráte se stavební spořitelnou, ne se státem. Smlouvou mezi dvěma subjekty není možné zavázat třetí stranu.
Jinak myslím, že stavební spoření přeceňujete, takový vliv by to určitě nemělo.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

5. 2. 2010 13:22 | pavel

omlouvám se, opravdu je smlouva uzavřena se stavební spořitelnou. Nicméně stejně závazná je i smlouva spořitelny se státem, který státní podporu vyplácí. Jsem si jist, že kdyby se stát mohl z tohoto závazku vyvázat, už by to dávno udělal. No a k tomu že případné vyplacení třeba i jen poloviny účtů by nemělo až takový vliv? Nevím, kolik na účtech stavebních spořitelen leží peněz. Usuzuji tak jen z toho, že pouhý 25 % (20%) roční příspěvek k roční úložce činí 14 MILIARD. Vezmnu-li v úvahu, že těchto 14 miliard je cca 22 % (část smluv je na 25 %, část smluv je na 20 %), potom včetně úroků z vkladů by mělo být na těchto účtech uloženo cca 80 MILIARD ROČNĚ. Pokud bych vzal průměrnou délku jednoho vkladu 4 roky (asi je to podstatně víc, protože, obrovské množství smluv zůstalo z dob kdy byla státní podpora 25 %), potom je na účtech uloženo 320 MILIARD, pokud by se vybrala jen zmíněná polovina, přišlo by takřka přes noc do oběhu 160 MILIARD korun. Myslím, že takovouto částku nelze v našich českých poměrech ani při dnešní drahotě podceňovat.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (comment 05. 02. 2010 12:43)

5. 2. 2010 13:29

.....a ještě dál rozvinu - kdyby opravdu mělo být byť jen těch 160 MILIARD vyplaceno, potom se ptám, která z bank by to ustála? Většinou mají peníze z účtů stavebního spoření rozpůjčované na hypotéky s dvacetiletou splatností. A co by se dělo při krachu banky s hypotékami? No přece by se staly ihned splatnými. Ano, můžeme si říci, že by to stát nedopustil - zachránil přece už tolik bank. Ovšem nyní je doba taková, že stát má co dělat se svým účtem, nějaká plošná záchrana bank je asi iluzí. Jsem ale naprosto bezvýznamná jedna desetimiliontina českého národa, vůbec si nemyslím, že to vím líp. Pokud to Janota vidí jinak, má buď lepší informace (což je vysoce pravděpodobné), nebo by neměl blbě plácat o zrušení státní podpory. Na druhou stranu by bylo dobré, kdyby nás, sprostý lid, kterého se to většinou týká, seznámil s touto problematikou jaksi šířeji.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (pavel 05. 02. 2010 13:22)

5. 2. 2010 14:55 | Lubik

„Většinou mají peníze z účtů stavebního spoření rozpůjčované na hypotéky s dvacetiletou splatností.“ Kdo se o to trochu zajímá, tak ví že to prostě není pravda a není těžké si zjistit kolik je např. průměrná délka splácení půjček ze SS. Toto je již na hranici hloupého plácání.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

5. 2. 2010 15:58 | Jana

ten státní příspěvek je napevno dán přímo v zákoně (ne s nějakou možností pravidelné valorizace). Smlouva je sice se stavební spořitelnou, ale s odkazem na znění zákona v době uzavření smlouvy. Pokud by stát zpětně změnil podmínky, byla by to nepřípustná retroaktivita (ta je možná jen při zlepšení podmínek) a stavební spořitelny by jej mohly žalovat
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (comment 05. 02. 2010 12:43)

5. 2. 2010 17:40 | benzin

Ja mel za to ze stavebni sporitelny lijou penize taky do statnich dluhopisu, ne? Neni kus statnihorozpoctu financovano prave z tohoto zdroje?
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

6. 2. 2010 3:46 | jirina

Jedna hrubá chybička se vloudila. Smlouvy uzavřené v roce 2003 jsou vázany na období 5 let /ne 6 let/, tedy jejich výpovědi již částečně proběhly v roce 2008. Smlouvy uzavřené PO roce 2003, tedy od roku 2004 jsou dle nových podmínek, tedy na období 6 let.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

6. 2. 2010 17:52 | Zdeněk

Při možným nárustu inflace a následně vyšších sazeb bank, začne být SS stejně samovolně nezajímavý. Stačí ještě zdanit úroky a okamžitě je ukončí ti, kteří je prodlužují a spočítají si, že spořící účet hodí víc. A pak ti noví, kterým se bude 6-letá doba zdát příliš dlouhá vzhledem k výnosu. Takže, stát mazaně čeká na inflaci.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

6. 2. 2010 17:52 | Zdeněk

Při možným nárustu inflace a následně vyšších sazeb bank, začne být SS stejně samovolně nezajímavý. Stačí ještě zdanit úroky a okamžitě je ukončí ti, kteří je prodlužují a spočítají si, že spořící účet hodí víc. A pak ti noví, kterým se bude 6-letá doba zdát příliš dlouhá vzhledem k výnosu. Takže, stát mazaně čeká na inflaci.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

6. 2. 2010 21:32 | alibaba

stat je velka K...a a zkasiruje vse
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

7. 2. 2010 2:23 | TVK

SS umře na úbytě samo, je to dáno zákonnými omezeními. Efektivní CČ pro zhodnocení je již mnoho let okolo 300tKč, jen se snížila z 12-14% p.a. u starých smluv na nějakých 6,5% u smluv nových a vázací doba stoupla z 5 na 6 let. Půjčky, které SS nabízí, jsou zcela srovnatelné s tím, co nabízí hypoteční banky, o operativnosti nemluvě, tam se SS může zahrabat. A státní příspěvek, měřeno třeba průměrnou mzdou byl před 15 lety úplně někde jinde než dnes.
Je to otázka tak 2 let, kdy si většina lidí vybere "spořící" smlouvy a možná nabere řádné úvěry (pro SS nezajímavé) a spořitelnám zůstanou jen ti zoufalci, kteří budou splácet překlenováky.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

7. 2. 2010 9:52 | Petr S.

Milý autore,
příště si svůj článek po sobě přečtěte, než ho zveřejníte. Je to hrůza jazyková ("...se nemusí obávat o státního podporu. ...") a zejména logická: "Ministerstvo tak v zásadě dalo za pravdu stavebním spořitelnám, které vládu varovaly před opačným efektem případných škrtů ve státní podpoře." - OPAČNÝ EFEKT K ČEMU? Žádný efekt není v textu před touto formulací zmíněn, ach jo...
Tipuji, že je Vám 17 let a nemáte za sebou ani tu, dnes zcela trapnou, maturitu z češtiny.
Jste ostudou jinak slušného serveru Peníze.cz. Fuj!!!!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

8. 2. 2010 8:50 | Jana

Co na téhle větě nechápete? :-))) "Ministerstvo tak v zásadě dalo za pravdu stavebním spořitelnám, které vládu varovaly před opačným efektem případných škrtů ve státní podpoře."
Překlep se občas stane, podle toho se myslím dobrý autor nehodnotí, ostatně v dobrých redakcích by to ještě měl kontrolovat editor a korektor. Naopak, články tohoto autora jsou v poslední době jednou z ozdob webu Peníze.cz! Škoda jen, že na HP nejsou vidět jména autorů - Stuchlík, Tůmová i Kučera jsou pro mne sázkou na jistotu.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

8. 2. 2010 9:26 | Jana

mimochodem stačí se podívat na původní verzi článku, viz odkaz dole... ten překlep nejspíš přidal nějaký editor v Peníze.cz, v původní verzi není... http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=658392
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Petr S. 07. 02. 2010 09:52)

6. 3. 2010 0:01 | Mirek

Ostudou?? Autor je naopak podle mne jeden z nejlepších v oblasti osobních financí!
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

+1
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Petr S. 07. 02. 2010 09:52)

18. 6. 2010 16:24 | Prochorka

Podle současného vývoje usuzuji, že ke změnám ve stavebním spoření se přece jen schyluje.
Reagovat | Citovat

Nahlásit nevhodný příspěvek

0
Líbí
Nelíbí

Přidat nový příspěvek

Diskuze na webu www.penize.cz se vždy věnují pouze tématu, k němuž se vztahují. Rozhodně nesuplují funkci Poradny. Máte-li proto jakýkoliv dotaz, obraťte se prosím přímo na naše odborníky, kteří vám rádi pomohou. Na dotazy vložené do Poradny standardně odpovídáme do čtyř pracovních dnů, obvykle se ale dočkáte reakce mnohem dříve. Pokud dotaz vložíte do diskuze, s velkou pravděpodobností na něj nikdo nezareaguje. Děkujeme za pochopení.

Přihlásit odběr komentářů

Odebírat příspěvky mohou pouze zaregistrovaní a přihlášení uživatelé!

Přihlásit se

Ušetřete s Peníze.cz

Naši čtenáři s námi ušetřili už  5 741 448 Kč. Podívejte se na poslední poptávky a vyzkoušejte nás také. Vše je zcela zdarma.

Spočítejte si

let
%

Rozšířená verze kalkulačky

Další kalkulačky

Přihlášení k newsletteru

Změny, novinky a aktuality ze světa osobních financí přehledně ve vaší schránce – čtěte náš pravidelný newsletter.

Email:
Captcha
Opište kód:

Souboj osobností

Kdo je vám sympatičtější? Hlasujte v našem souboji osobností a zvolte si svého oblíbence (případně menší zlo). Stačí kliknout na fotografii.

Bořek Šípek

designer a podnikatel

Petr Fejk

manažer

Bořek Šípek
ÚSPĚŠNOST
53,57 %

z 56 duelů
×
Petr Fejk
ÚSPĚŠNOST
60,00 %

z 25 duelů

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Zůstatek na účtu ze stavebního spoření, Reálný domácí produkt, Předpokládaná doba dožití, referendum, pavel kohout, unicredit, eet, jan bureš, kapitálový pilíř, hodnota investice, Kodaňský summit, náklady soudního řízení, ego, makléřská firma, korunový invstor, Bill Hunt, malus, pozůstalostní důchody

2J57559, 3A00000, 3E63117, 3SA7434, 4P45884

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK