Kolik peněz mají brát poslanci?

Kdo alespoň občas nesleduje dění v Poslanecké sněmovně připraví se o nejednu taškařici. Nejmenovaný poslanec například požadoval v době, kdy se české ekonomice dařilo, aby se poslanecké platy zvedly, protože k růstu naší ekonomiky přece přispěla dobrá práce parlamentu!

„Cože? Tohle jsme schválili?“

Těžko dnes soudit, jestli by si poslanci, kdyby tenkrát návrh prošel, také platy snižovali v době recese. Pravda však je, že koncem loňského roku poslanci a senátoři nadnášeni étosem všeobecného šetření hlasovali pro snížení platů ústavních činitelů, tedy i svých, o pět procent. Mnozí z nich si však neuvědomili, že schvalují nejen snížení platů, ale také zdanění svých náhrad. Místo pěti procent tak přišli až o pětinu peněz, jež dostávají.

Mnohým z nich se to nelíbí, někteří prý bědují, že jim skoro nezbývá na dojíždění do Prahy. Je samozřejmě otázka, zda v případě takových hospodářů není jejich absence v lavicích parlamentu spíš požehnáním. Ostatně to, jak se někteří z nich po pohledu na výplatní pásku za leden divili, co si to vlastně loni odhlasovali, dává za pravdu těm, kteří říkají, že za práci, již vykonávají, jsou naši zástupci placeni vlastně až moc dobře.

Český přílepek

Minulý čtvrtek jsme se ptali, co si počít se švarcsystémem.

Mezi názory, leckdy emotivně vyhraněnými, nás v diskuzi zaujal střízlivý názor publikovaný 19. května v 15.47, jeho autorem je pan Ondřej Stejskal, kterému gratulujeme a posíláme mu knížku.

Proč je pro nás důležitý e-mail?

Nemusí to být e-mail, bereme i jiné kontakty. Autory nejlepšího příspěvku odměňujeme hodnotným dárkem. Jen těžko ho však můžeme předat, pokud nevíme komu a kam.  O svoje osobní údaje se u nás nemusíte bát.

Někteří politici ovšem otevřeně, bez velkého strachu z veřejného mínění hovoří o tom, že je načase poslanecké platy znovu navýšit. Včerejší Mladá fronta Dnes spekulovala, že s tím spěchají tolik, že by snad změnu zavedli v Česku oblíbeným partyzánským způsobem: totiž že by se návrh na zvýšení mezd poslanců i senátorů přilepil k novele zákona o platech státních zástupců.

„Český přílepek“ se stal ve světě zákonodárství zhruba takovým pojmem, jako kdysi bývala „česká ulička“ ve fotbale. Na rozdíl od ní to však není věc, kterou bychom se mohli chlubit. Vědom si toho byl i  Ústavní soud, který svého času vyjádřil nad přílepkovou praxí svou nelibost.

Jinou variantou je připravit nový zákon, který by se zabýval platy všech ústavních činitelů. Kolik by ale měli brát a podle jakých kritérií?

Jak se počítají platy politiků

Po zmiňovaném pětiprocentním snížení se pohybují platy premiéra a šéfů obou komor parlamentu kolem 150 tisíc korun, ministři berou necelých 107 tisíc, poslanci a senátoři bez funkcí pak asi 56 tisíc korun měsíčně. K tomu pobírají náhrady, které se od letošního roku nově daní a jsou zatíženy i  zdravotním a  sociálním pojištěním.

Výpočet platu ústavních činitelů vychází z trojnásobku průměrného platu v nepodnikatelské sféře z předminulého roku. Dosažený základ se pak násobí různými koeficienty podle odpracovaných let a pracovního zařazení.

Zaúkolujte svého poslance

Jak by si výpočet naši zákonodárci představovali nově, zatím není známo. Zákonodárnou iniciativu, tedy právo navrhovat zákony, má ovšem každý poslanec, včetně toho vašeho. Měli byste pro něj nějaké návrhy?

Měly by se platy politiků zvyšovat, či naopak snižovat? Má být základem pro jejich výpočet průměrný plat, nebo jiný ukazatel? Mělo by se zohlednit, jak pro nás opravdu pracují? Jak – podle odpracovaného počtu hodin a docházky? Podle počtu navržených zákonů? Nebo snad ještě lépe podle počtu škrtnutých zákonů?