Státu protékají mezi prsty desítky miliard korun
Česká republika se rok od roku posouvá na žebříčku korupce, který sestavuje organizace Transparency International, níž a níž. V roce 2010 se na 53. příčce nacházela ve společnosti států jako Kuvajt, Jihoafrická republika či Malajsie. Naše největší problémy jsou podle zástupců Transparency International především nezdravé prostředí politických stran, v jejichž pozadí stojí šedé eminence, neprůhledná veřejná správa a neschopnost vyřešit jakékoli korupční kauzy.
Velký prostor pro korupci se vždy nabízí při státních zakázkách, Česko je toho jasným příkladem. Do veřejných zakázek se tu ročně podle odhadů investuje takřka 600 miliard korun, až deset procent z této částky však skončí v kapsách korupčníků. 60 miliard – to je suma, kterou by ministr financí Miroslav Kalousek při lepení děravého rozpočtu rozhodně nepohrdl. Politické strany, které se v České republice po roce 1989 podílely na vládě, boj s korupcí rozhodně nezvládají. Předvolební hesla typu „akce čisté ruce“, „zatočíme s korupcí“ či „veřejné zakázky budou konečně průhledné“ pak u řadového občana vyvolávají ironický úsměv na rtech.
Transparentnost zakázek je žalostná
Mnoho odborníků tvrdí, že bez dostatečného průzkumu trhu, jasně stanoveného harmonogramu a rozpočtu zakázky, důkladného popisu požadovaných úkonů, širokého počtu uchazečů a zveřejňování průběhu každého výběrového řízení, se čistých veřejných zakázek nikdy nedosáhne. Míra jejich transparentnosti je stále žalostná. Ačkoli se zákon o veřejných zakázkách neustále novelizuje, o skutečném posunu nemůže být řeč. Obcházení podmínek při výběrových řízeních, zadávání zakázky bez vyhlášení výběrového řízení, výherci z řad firem spřízněných s těmi, kteří o udělení zakázky rozhodují, poskytování informací o nabídkách dalších uchazečů za úplatu, vytváření zakázky na míru konkrétnímu uchazeči – to je v současnosti běžná praxe. Někteří politici si stěžují, že média podvody, na které přijdou, zveličují a zhoršují tak obraz země ve světě. Ovšem ten, kdo tvrdí, že stav korupce v ČR není alarmující, je buď naivka, nebo lhář!
Jak se na problém korupce při státních zakázkách dívají námi oslovení odborníci? Co je podle jejich názoru nejúčinnější obranou proti korupci v této sféře? Dá se rozkrádání státních peněz zamezit? To se dozvíte na následujících řádcích.
PAVEL KOHOUT
ekonom
Především je třeba zásadně omezit rozsah a počet veřejných zakázek na naprosto nezbytné minimum. Veškerou dokumentaci včas a v plném rozsahu zveřejňovat. Používat elektronické aukce. Aplikovat mechanismy nezávislé kontroly kvality a přejímky zakázek, především stavebních. Důsledně dodržovat technické normy.
PETR MACH
ekonom
Státních zakázek je potřeba mít co nejméně. Stát nemá dělat sčítání lidu, dráhy mají být provozované soukromě a bez dotací atd. Když budou existovat státní zakázky jen v případě těch několika málo oblastí, kde je role státu nevyhnutelná (policie, obrana), budou tyto zakázky více na očích a odpovědné osoby (politici, případně úředníci) za ně budou zřetelně odpovědní.
TOMIO OKAMURA
viceprezident Asociace českých cestovních kanceláří a agentur
Korupce i státní zakázky potřebují systémové řešení v mnoha rovinách. Je to prevence, odhalování a postih. Vyžaduje si to změnu desítek zákonů, vyhlášek či zvyklostí. Prevence spočívá v transparentnosti – chybí jednotný web státní správy s jednoduchým vyhledáváním všech státních zakázek. Je potřeba zavést osvědčené metody odhalování korupce, jako je agent provokatér a beztrestnost pro svědky korupce. Jak víme, ministr Pospíšil postupoval opačně a jeho trestní zákoník naopak institut účinné lítosti u svědků korupce zrušil. Jinak u všech trestných činů zůstala. To je přece jasný signál korupčníkům – nebojte se, nikdo vás nepráskne, protože by šel sedět taky. Pochopitelně je třeba změnit zákon o veřejných zakázkách. Výčet všeho se zdůvodněním je ovšem na malý esej.
JIŘÍ PEHE
politolog
Boj s korupcí má dvě dimenze: kulturní a institucionální. Tu první jde měnit jen pomalu v zemi, kde celé generace vyrostly v systému, v němž kdo neokrádal stát, okrádal rodinu atd. Důležitá by měla být už výchova ve školách, včetně povinného předmětu etiky apod. Pokud jde o institucionální změny, jsou dobře známy: od větší transparentnosti státních zakázek, přes zrušení akcií na doručitele v listinné podobě, až po odměňování whistlerblowerů a tvrdší tresty za prokázané korupční jednání.
TOMÁŠ SOKOL
advokát
Odpověď na tuto otázku, pokud by měla být jen trochu kompletní, by zřejmě vydala na knihu. Dokonce je možné, že ji někdo sepíše. Takže pouze stručně. Především a primárně: nejde „jen“ o korupci u státních zakázek, ale obecněji o nevýhodné podmínky zakázek. Je logické, že u nevýhodných zakázek vzniká podezření, že nejde o pouhé nedopatření, ale klíč k řešení problému je podle mého názoru právě v tom, aby výběrová řízení byla nastavena tak, že bude muset zvítězit zakázka, která je nejvýhodnější, a ne ta, která je z jakéhokoliv důvodu protežována. To zase předpokládá systém různých opatření, z nichž jedním může být speciálně konstruovaný zákon o veřejných zakázkách, i když já sám příliš na spasitelnost tohoto zákona nevěřím. Dalším aspektem musí být například mnohem konkrétnější odpovědnost těch, kteří zakázku připravují a uzavírají smlouvu, a celá řada dalších opatření, které sice nikdy úplně nevyloučí nežádoucí ovlivnění výběru, ale významně ho ztíží a možná i prodraží tak, že se to prostě nevyplatí.
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
ekonomka, ředitelka Next Finance
Obávám se, že korupce nebude jen tehdy, když nebudou ani státní zakázky. Neboli jedině co nejmenší angažovanost státu může korupci zamezit. To je ale pochopitelně nereálné. Bohužel funkční a proveditelný recept, který by nebyl jen pustou teorií, nemám.
JAROSLAV ŠONKA
politolog a publicista
Musí být transparentní firmy, které se o zakázky ucházejí. Akcie na doručitele jsou v tomto ohledu zločin. Potřebujeme černou listinu a častější audity. Poptávka po nabídkách musí být transparentní. A zastupitelstva (i menší, opoziční stranické kluby) musí mít možnost zveřejňovat a postihovat ty, kteří vytvářejí podmínky pro veřejnou soutěž a přizpůsobují je nevěcnými přídavky tak, aby tuto soutěž manipulovali – třeba zúžením výběru firem.
Jak vnímáte korupci u veřejných zakázek vy? Napište nám svůj názor do diskuze.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 5. 2011 10:02, Lukáš
Do vlády bych klidně posadil top managery z průmyslu a klidně bych jim dal plat 250 tisíc měsíčně, ale z nich by padali řešení situací jak na běžícím pásu. Pokud se dokážou vyrovnat se společností, která zaměstnává tisíce lidí a udržet prosperitu, musí toto dokázat i ve státní správě. Proč stát po všech požaduje certifikaci ISO 9001 a sám jí nemá? To je ten lék, všechno jednoduše, dohledatelně, transparentně.
Ale reálně toto je UTOPIE, protože to by státní úředníci už dávno pracovali v soukromém sektoru, ale tam je přece moc práce, tak radši budou dělat v tom nesystémovém bordelu ve státní správě.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.