Banky v Česku zveřejňují většinou roční úrokovou sazbu (p.a.-per annum), kterou úročí vkladový či spořicí účet. Liší se ale tím, jak často vypočtený úrokklientovi připíší na účet.
Vkladový účet České spořitelny připisuje úroky jednou za rok, spořící konto Raiffeisenbank jednou za čtvrt roku a například mBank každý měsíc. Pokud by všechny tyto produkty měly stejnou úrokovou míru dvě procenta, měl by klient, který by uložil sto tisíc korun, na konci roku v hrubém vyjádření (bez placení daně z úroků) u mBank 102 018,44 korun, u Raiffeisenbank 102 015,05 korun a u České spořitelny 102 tisíc korun.
Odlišné částky vyplývají právě z různě častého připisování úroků, které se následně dál úročí, jako kdyby na účet přišel další vklad. Finanční matematika si pro porovnání skutečného úročení pomáhá takzvanou efektivní úrokovou mírou. V našem příkladě je při měsíčním připisování úroků 2,0184 procenta, při čtvrtletním 2,0151 a při ročním připisování úroků se efektivní úroková míra rovná roční úrokové míře, tedy dvou procentům, protože se žádné úroky v průběhu roku neúročí. Pro střadatele je tedy lepší co nejčastější připisování úroků. U dvouprocentní úrokové sazby je rozdíl mezi denním a ročním připisováním úroku za deset let 0,2 procentního bodu. U čtyřprocentní sazby je to 0,75 procenta úročené částky.
Různá čísla vyplývají z brzkého připsání úroku, který se poté začíná také úročit. Běžné a spořicí účty praktikují takzvané smíšené úročení. To znamená, že vložených tisíc korun banka nejdřív úročí takzvaně jednoduše, každý den počítá naběhlý úrok, který ale připíše až v den zúčtování úroků. Jakmile je úrok připsán, začíná se úročit i úrok. Tato nová suma (vklad plus připsaný úrok) se úročí až do připsání dalších úroků, a tak dále. Jelikož se zde jedná o dvě úročené částky, vložený kapitál a úrok, nazývá se tento způsob složené úročení. Jejich kombinaci pak finanční matematikanazývá smíšené úročení.
Na spoření má vliv i inflace. Roční míra, kterou banky udávají, je nominální mírou. Ta se skládá z reálné úrokové míry a z inflace. I když člověk spoří a získává tak víc peněz, část jejich kupní síly, tedy množství zboží, který si za daný obnos, například sto korun, může koupit, inflace „požere“. Reálný, skutečný výnos je pak zhruba roven rozdílu nominální úrokové míry a inflace. ( Spočítejte si, co s vašimi úsporami udělají daně a inflace)
Efektivní úrokovou míru u spořících či termínovaných účtů si můžete spočítat na následující kalkulačce. Pokud je tato úroková míra vyšší než aktuální inflace, vaše úsporyvám vydělávají.
Spočítejte si efektivní úrokovou míru
Sdílejte článek, než ho smažem