Na světě je 1,4 miliardy extrémně chudých lidí, odhaduje Světová banka. Jde o jedince, kteří mají za den příjem maximálně dolar a čtvrt. Toto číslo, které se týká roku 2005, zveřejnila loni a promítla do něj i změnu metodiky pro výpočet hranice chudoby.
Dříve Světová banka považovala za extrémně chudé ty, kteří mají k dispozici méně jak jeden dolar na den v paritě kupní síly roku 1985. Metodika se změnila v 90. letech na 1,08 dolaru v paritě kupní síly (PKS) roku 1993 a aktuální verze považuje za extrémně chudého člověka s příjmem 1,25 dolaru v PKS roku 2005. PKS představuje přepočet mezi měnami, který vychází z hodnot stejného „koše zboží“ v různých zemích.
Změna metodiky podle ekonoma Sanjay Reddyho a filozofa Thomase Pogge představuje pouze jiná špatná čísla. Podle jejich výpočtů první změna metodiky měla za následek metodický nárůst chudoby v roce 1993 v subsaharské Africe o 27,06 procenta. Naopak Latinská Amerika a Karibik si polepšily o 35 procent. Je to prý dáno tím, že PKS jednotlivých zemí není možné jednoduše přepočítat. Jejich nové propočítání tak tehdy výrazně změnilo vnímání chudoby na světě. „Hranice musí být konzistentní v čase i v prostoru, takže lidé, kteří jsou počítáni jako chudí, si opravdu mohou koupit méně základních potřeb než ti, kteří nejsou chudí v jiných zemích a v různých letech,“ tvrdí Pogge v rozhovoru pro UNESCO.
Změna metodiky může být zásadní i z hlediska rozvojové pomoci, která tato čísla sleduje. Martin Ravallion, vedoucí výzkumného týmu Světové banky, za čísly stojí. Hranice 1,25 dolaru na den byla spočítána na základě průměrné hranice chudoby v 10 až 20 nejchudších zemích světa. „Není pochyb o tom, že lidé, kteří jsou chudí podle standardů chudé země, jsou ve skutečnosti opravdu chudí,“ tvrdí Ravallion a dodává, že takovéto stanovení hranice je důležité, aby se pomoc dostala k opravdu těm nejchudším.
Chudoba v Evropě znamená něco jiného. Z pohledu České republiky může být extrémní chudobou míněno existenční minimum, které je podle Ministerstva práce a sociálních věci„minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.“ Aktuálně činí české existenční minimum 2020 korun, přepočteno podle PKS z roku 2005 je to 4,61 dolaru na den.
Kolik Čechů žije pod daným násobkem životního minima (kumulativně)
Evropská unie naopak sleduje počet chudých pomocí mediánového disponibilního důchodu, který představuje důchod po danícha sociálních transferech, a který je přesně v polovině všech důchodů. Nejčastěji se považuje za chudého ten, kdo nedosahuje 60 procent tohoto příjmu. Toto kritérium řadí Česko mezi státy s nejmenší chudobou v Evropě. Chudých je v Česku podle údajů evropského statistického úřadu Eurostat deset procent obyvatel, tedy milion lidí, kteří nedosahují ročního příjmu 5 634 eur v paritě kupní síly, neboli nemají na den více než 15 eur. Nejvíce chudých mají v Lotyšsku, Itálii či v Řecku, kde se podíl lidí s příjmem pod 60 procenty mediánového důchodu pohybuje nad dvacet procenty. Z evropského pohledu je tedy chudý každý pátý Řek, Ital či Lotyš. Jenže i v těchto případech se hranice chudoby výrazně liší. Zatímco v Lotyšsku je podle této metodiky považován za chudého člověk s ročním příjmem nižším než 3480 eur v PKS (zhruba 9 eur na den), v Itálii jde o člověka s ročním příjmem nižším než 9666 eur v PKS (zhruba 27 eur na den).
Hranice chudoby v EU (denní příjem v eurech v paritě kupní síly)
Jinými slovy chudý Ital je zhruba 28krát bohatší než chudý Afričan či obyvatel Latinské Ameriky a čtyřikrát bohatší než chudý Lotyš. Chudý Čech je při zohlednění životní úrovně zhruba patnáctkrát bohatší než chudí lidé v rozvojovém světě, ale zhruba dvakrát chudší než chudý Ital.
Problémy se statistikou chudoby se ale netýkají pouze jejího mezinárodního měření. Růst a úspěšnost ekonomiky se běžně měří pomocí růstu hrubého domácího produktu (HDP). „HDP nám neříká nic o tom, co se děje s typickým občanem,“ tvrdí Joseph Stiglitz, ekonom a nositel Nobelovy ceny v této oblasti. Ekonomika může bohatnout, zatímco většina její populace chudne. Stiglitz proto navrhuje měřit bohatství nejen prostřednictvím HDP, ale započítávat i takové hodnoty jako je čisté životní prostředí, kvalita veřejných služeb či vzdělání populace. Je ovšem diskutabilní, jak by takové nové statistiky změnily tu skutečnost, že skoro čtvrtina populace si musí na den vystačit s dolarem a čtvrt.
Co je podle vás chudoba? Jak byste ji definovali? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 3. 2010 8:18, F. Gregor
Moje žena odpracovala 28let,vychovala 4děti,musela odejít z práce ze zdravotních důvodů a zato jí dali důchod 4990kč,moc by mne zajmalo jak má ztoho vyžít a jik by ztoho vyžila naše milí vláda která neví jaký plat si má dát.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 6. 2009 23:09, Manek
Slušně populistický článeček.Připomíná mi to minulý režim,ke kterému máme, jak se zdá,pořád blízko.
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.