Peněžní fondy jsou v Česku oblíbené, i když kvůli finanční kriziz nich Češi vybrali v posledním roce 6,5 miliardy korun. Na celkovém majetku ve správě podílových fondů se stále podílí více jak 40 procenty. V době před krizí, kdy úrokové sazby šly nahoru, byly tyto fondy „mírně pozadu“ za růstem úrokových sazeb. Dnes portfolio manažeři shodně tvrdí, že peněžní fondy mají dnes tak poskládané portfolio, aby se investoři mohli těšit na slušné výnosy.
„Kolik investorů ale pochopí, že se mají řídit výnosem do splatnosti dluhopisů a durací fondu a nikoli historickou výkonností?“ položil řečnickou otázku Roman Dvořák, analytik Pioneer Investments. Je to obvyklá poznámka manažerů peněžních fondů, protože minulá výkonnost fondů nemůže ukázat, jaký potenciál má fond do budoucna. Jenže třeba na internetových stránkách Pioneer Investments se jako hlavní informace servíruje investorům právě minulá výkonnost. Naopak duraci či výnos do splatnosti najít nelze (nebo je velmi dobře schovaná). Některé fondy sice tyto údaje zveřejňují, nicméně investoři je jednoduše zpravidla nenajdou. Přitom fondy mají tato čísla k dispozici.
Durace fondu vyplývá z doby do splacení dlužné částky (jistiny) drženého dluhopisu a z velikosti kupónových plateb. Vzhledem ke krátkodobosti instrumentů na peněžním trhu není vzácné, že dluhopisy žádné kupóny (úroky) nepřináší. Výnosu fond dosahuje tím, že při zakoupení dluhopisu je cena nižší než jistina splácená na konci životnosti dluhopisu. Durace takového dluhopisu se rovná době jeho splatnosti. Důležitou vlastností durace je, že zhruba říká, co se stane s cenou dluhopisů, pokud se změní úrokové sazby. Jinými slovy investorovi řekne, o kolik klesne či vzroste hodnota jeho fondu, pokud vzrostou či klesnou úrokové sazby (viz box).
Při růstu úrokových sazeb klesá tržní cena dluhopisu. Logika je taková, že růst úrokových sazeb znamená, že nové dluhopisy nabízí atraktivnější výnosy než staré. V dříve vydaných dluhopisech má ale investor vázané finanční prostředky. Z nich získává postupně kupónové platby (úroky) a za ně pak může kupovat dluhopisy s vyšším výnosem. Čím delší durace, tím déle tento proces obměny portfolia za dluhopisy s vyššími sazbami trvá, a tím jsou i aktiva ve fondu náchylnější na změny úrokových sazeb.
Změna úrokové míry v sobě skrývá i rizikovou prémii, která narostla vzhledem k nervozitě na finančních trzích. Růst úrokové míry tedy může odrážet i zvýšení rizika, nejen obecný vývoj úrokových sazeb, který se snaží ovládat ČNB. Například u firemních dluhopisů riziková prémie po vypuknutí finanční krize výrazně stoupla, a s tím klesla jejich cena. „U korporátních dluhopisů by měl pokračovat pozitivní trend poklesu rizikové prémie, tento pokles však již bude výrazně pomalejší než doposud,“ tvrdí Martin Viktora, ředitel marketingu ČP Invest.
Výnos do splatnosti je pro investora důležitý, protože mu ukazuje, jaké zhodnocení vložených peněz může očekávat. Jde však o potenciální hrubý výnos, od něhož je třeba ještě odečíst náklady fondu a poplatky. Vyšší výnos dostává investor za cenu vyššího rizika, že hodnota fondu může v budoucnu více kolísat.
K měření rizika fondu se používá nejčastěji takzvané směrodatná odchylka. Například u ČSOB má peněžní fond stupeň rizika 1, což podle informací banky znamená, směrodatnou odchylku do 2,5 procenta. Skutečné výnosy fondu budou kolísat od průměrné roční hodnoty výnosu v pásmu plus/minus směrodatná odchylka s pravděpodobností 66 procent. S pravděpodobností 95 procent se bude výkonnost pohybovat ve dvojnásobně širokém pásmu, tedy plus/mínus pět procent, uvádí Slavomír Steigauf v knize Fondy. Pokud průměrný roční výnos dosahuje 3 procent, tak s dvoutřetinovou pravděpodobností se bude skutečný výnos pohybovat mezi 0,5 až 5,5, pokud je směrodatná odchylka 2,5 procenta. Čím nižší je směrodatná odchylka, tím nižší je pravděpodobnost, že v případě potřeby hotovosti nebude nucený prodej fondu znamenat ztrátu.
Mírně matoucím ukazatelem může být naopak obrátkovost aktiv, tedy jak moc fond uplatňuje strategii kup a drž a jak moc s portfoliem obchoduje. Častější změny v portfoliu jsou obecně spojeny s vyššími náklady fondu, které snižují jeho skutečnou výkonnost. Záleží proto na portfolio manažerovi, zda tyto vyšší náklady vyváží vyšším výnosem. Fondy peněžního trhu ovšem mají instrumenty s krátkou dobou splanosti, takže obchodují i kvůli tomu, že kupují stále nové dluhopisy, zatímco ty staré jsou splaceny. Obrátkovost proto u nich bývá vyšší.
„Počet prodejů dluhopisů před splatností je velmi malý, neboť v investiční strategii upřednostňujeme držet dluhopisy do splatnosti,“ tvrdí Martin Viktora, marketingový ředitel ČP Investu, o jejich peněžním fondu. Existují i aktivnější strategie. „Situaci na dluhopisových trzích neustále průběžně monitorujeme a na základě našich analýz pak přistupujeme k nákupům či prodejům jednotlivých dluhopisů před jejich splatností,“ tvrdí Kristýna Havligerová, mluvčí České spořitelny. Na první pohled ale ukazatel obrákovosti aktiv u peněžního fondu ČP Investu a České spořitelny (ČS) říká něco jiného - ČS ho má nižší.
Ukazatele jako obrátkovost aktiv či celkových nákladů se skrývají v dokumentech, které jsou dostupné na internetu. Obvykle ve statutu fondu či v jeho prospektu.
Podle čeho vybíráte peněžní fond vy? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem