Zdroj: Shutterstock
Firmy s více než 250 zaměstnanci, které jsou kotované na burze a mají roční obrat vyšší než 50 milionů eur (1,2 miliardy korun) nebo aktiva v hodnotě přes 43 milionů eur (1,08 miliardy korun), budou muset splnit kvóty stanovené novou směrnicí Evropské unie: ve vedení takových firem mají nejméně třetinu tvořit ženy.
Novinka se dotkne i zaměstnavatelů v Česku. Ani jednu ženu přitom ve svém vedení v současnosti nemá 70 procent tuzemských firem s obratem přes miliardu korun, vyplývá z analýzy společnosti CRIF na základě dat portálu informaceofirmach.cz.
Chystaný zákon, který teď na základě směrnice chystá česká vláda, se nicméně dotkne jen šesti společností, které jsou kotované na burze. Tři z nich splňují požadované zastoupení žen už teď: Komerční banka, Moneta Money Bank a Philip Morris. Naopak Kofola, Colt CZ a ČEZ budou muset poměr manažerů upravit. Podle směrnice na to mají čas do 30. června 2026.
„Osoby méně zastoupeného pohlaví, tedy v současné době ženy, budou muset zastávat buď alespoň 40 procent nevýkonných pozic členů vedoucího orgánu, anebo budou muset zastávat alespoň 33 procent všech pozic členů vedoucího orgánu, a to jak výkonných, tak nevýkonných,“ píše se v návrhu, který připravil ministr pro evropské záležitosti při Úřadu vlády ČR.
„Cílem směrnice je dosahování vyrovnanějšího zastoupení žen a mužů ve vedoucích orgánech – to je v dozorčích radách a představenstvu, případně ve správní radě,“ konstatuje se v návrhu, který teď míří k projednání vládou.
Ne všem se nové nařízení líbí.
„Každá regulace, která nevychází od lídrů samotných firem, se může stát dalším zbytečným byrokratickým nařízením, které se bude obcházet,“ upozorňuje Martin Pisklák, finanční ředitel skupiny Kofola. „A když už se její kvóty budou plnit, tak budou ženy do vybraných pozic dosazované uměle. Rovné příležitosti by se neměly zaměňovat s pozitivní diskriminaci,“ dodává.
Podle něj by měla česká společnost co nejvíce usilovat o to, aby ženy měly uplatnění během mateřské a rodičovské a neznamenalo to pro ně, že v době péče o malé děti zcela vypadnou z pracovního procesu. „Až se tohle nebude dít, tak bude i základna žen, ze kterých bude možné vybírat do řídících pozic, mnohem širší,“ věří Pisklák.
Připomíná, že Kofola je lokální rodinnou společností, jejíž skupinový management tvoří primárně ti, co ji už před více než 30 lety spoluzakládali a co jí pomohli vyrůst do dnešní velikosti.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Složení nejvyššího skupinového vedení tedy neovlivňuje ani tak gender, jako historický kontext a kompetence prověřené časem. To ale zároveň nevylučuje, že se to v budoucnu může změnit, například i vlivem generační obměny. Ani ve vedení jednotlivých pilířů skupiny Kofola a na dalších úrovních managementu si žádné genderové bariéry neklademe. Na nedávném strategickém meetingu klíčových manažerů skupiny Kofola bylo celkem 48 účastníků, z toho 12 žen. To je zhruba čtvrtina,“ upřesňuje Pisklák.
Ve skupině ČEZ teď mají ženy ve vedení podíl 21 procent. Podle mluvčí Alice Horákové je to dáno zejména tím, že většina pozic je technického směru, kde je obecně žen a absolventek chronický nedostatek.
„I to se ale snažíme systematicky změnit. Podíl žen v řídicích orgánech je 15 procent, obecně v managementu 12 procent. Čísla jsou za rok 2022, za rok 2023 budeme mít letos v květnu. Skupina ČEZ se ve své strategii Vize 2030 zavázala dosáhnout 30procentní zastoupení žen v managementu. Přípravu zmíněné nové legislativy bedlivě sledujeme. Jakmile budeme znát její finální podobu, upravíme naše vnitřní směrnice a procesy, tak abychom legislativní požadavky splnili,“ ujišťuje Horáková.
Novou směrnici a její schvalování sledují také ve skupině Colt CZ. „Uplatňujeme politiku rozmanitosti, která vede k vyváženému složení osob v řídicích orgánech společnosti s ohledem na rovnováhu mezi zástupci mužů a žen, národností, věku, vzdělání, odborných zkušeností a znalostí. Skupina hodnotí možné kandidáty na pozice, ať už v představenstvu, dozorčí radě, nebo v širším managementu, s ohledem na zásady rozmanitosti tak, aby získala co největší výhody ze smíšeného zázemí,“ říká mluvčí Eva Svobodová.
Ke konci loňského roku v představenstvu této společnosti nebyly zastoupeny žádné ženy. V dozorčí radě jich bylo 20 procent. „V širším managementu je dlouhodobě řada žen na významných postech, a to jak na úrovni skupiny, tak také v jednotlivých dceřiných společnostech v ČR i v zahraničí,“ připomíná Svobodová.
Kvóty se nelíbí ani některým manažerkám a podnikatelkám.
Například podle Jany Jáčové, majitelky firmy UOL Účetnictví, jde o zbytečný výmysl. „Dámy, to nás má stát stále za nesvéprávné chudinky, které se do vedení firem nedokážou dostat díky svým schopnostem, a tak nám nabídne tlačenku?“ ptá se na sociální síti Linkedin.
„Ženy o vrcholové pozice usilují méně, proto jich v nich také méně je. Ty, které se tam dostat chtějí a mají na to, už tam dávno jsou. Jak se teď asi budou cítit? Místo toho, aby ostatní oceňovali, že se nahoru dostaly kvůli své píli a skvělým výkonům, řeknou: Aha, žena, kvóty, jasně. Tato změna nepomůže naprosto nikomu. Všem jenom uškodí,“ myslí si Jáčová.
Jana Brodani, ředitelka Asociace pro kapitálový trh, upozorňuje, že kvóty pro ženy ve vedení jsou nedůstojné hlavně pro ženy. „Stejně tak nedůstojné je zastoupení žen v boardech. U finančních institucí v ČR je to průměrně 15 procent, nejčastější hodnota je však nula. Stejně tak je nedůstojné, že stát/EU chce přikazovat firmám na burze, kolik mají mít žen v představenstvech a že sám nejde příkladem a neukáže, jak se to má dělat při obsazování žen v nejvyšších funkcích veřejné správy třeba i bez kvót,“ uvádí Brodani.
Úřad vlády v návrhu cituje výsledky Indexu rovnosti žen a mužů 2023, podle něhož Česko nadále výrazně zaostává pod průměrem EU. Index sestavuje Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) a vychází z více než 30 indikátorů.
Česko dosahuje skóre 57,9 bodu, průměr EU činí 70,2 bodu. Nejhůř si Česko vede v kategorii nazvané moc (power), která hodnotí – mimo jiné – i vyvážené zastoupení žen a mužů ve vedení největších kotovaných společností. Česko za rok 2023 dosáhlo 30,2 bodu, zatímco průměr EU činí 59,1 bodu. V této kategorii je Česko třetí nejhorší zemí EU.
Návrh odkazuje také na publikaci Ženy a muži v datech, kterou připravily odbor rovnosti žen a mužů při Úřadu vlády ČR a odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí Českého statistického úřadu. Podle jejich dat českou populaci v roce 2021 tvořilo 51 % žen a 49 % mužů. Ženy představovaly 46 % pracovní síly. Zaměstnanost žen byla o 14,9 procentních bodů nižší než mužů. Ženy vypadávají z pracovního trhu z důvodu péče o děti a blízké. Procento mužů přerušující svou kariérní dráhu z důvodu péče o děti a blízké je výrazně nižší.
Publikace také konstatuje, že muži zásadně převažují na vedoucích pozicích v největších kótovaných obchodních společnostech zapsaných na regulovaném trhu.
Navržená kvóta reaguje právě na dlouhodobý a neměnný stav zastoupení žen ve vedení firem, říká Andrea Linhartová Palánová, expertka na řízení lidských zdrojů ze společnosti PwC.
„Pozitivní je snad jen to, že nejsme jediní, kdo se s problémem potýká. Přestože se nová evropská směrnice v ČR dotkne pouze několika velkých firem, bude to krok správným směrem. Následný efekt může přinést potřebnou změnu přístupu a firmy se tak mohou vzájemně inspirovat. I když ani kvóty nejsou zárukou spravedlnosti a pozitivní diskriminace může přinést i opačný efekt. Je pak na každé firmě, jaká vlastní ochranná opatření si nastaví,“ míní expertka.
Doplňuje, že povinné kvóty ve vedení společností určité velikosti už několik let platí ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, Portugalsku, Německu, Rakousku a Řecku, kde se s odstupem času lze inspirovat a podívat se na jejich reálný přínos. „Z výzkumů je patrné, že genderově vyvážený tým skóruje v mnoha oblastech jako jsou vyšší ekonomické výsledky, vyšší procento inovací a lepší pracovní prostředí,“ tvrdí Linhartová Palánová.
Podle ní je na českém trhu už řada firem, které mají nastaveny vlastní předpisy na uplatňování rovných podmínek nejen v odměňování, ale i na zastoupení žen v managementu, které jsou daleko „přísnější“ než chystaná směrnice. Tato pravidla mají firmy propsána do interních směrnic a procesů, včetně náboru, rozvoje, vzdělávání a odměňování.
Do genderové rovnosti je zahrnuto rovné odměňování, rovné kariérní příležitosti a rovný přístup k manažerským rolím, připomíná Jaroslava Rezlerová, ředitelka personální společnosti ManpowerGroup. Podle ní by mnoho žen uvítalo větší flexibilitu, než jsou jim vedoucí ochotni poskytnout.
„To zapříčiňuje, že 60 procent žen zvažuje v roce 2024 odchod ze své současné pozice. Přitom se podle průzkumu McKinsey´s 2023 Women in the Workplace research zvyšuje procento žen, které touží po kariérním růstu a mají ambici se profesně posouvat a ve své práci zlepšovat. Firmám tak hrozí, že přijdou o velmi cenný a motivovaný pracovní kapitál,“ varuje Rezlerová.
Zmiňuje, že k úplné genderové rovnosti bude podle zprávy Světového ekonomického fóra (WEF) Global Gender Gap Report 2023 potřeba při současném tempu 131 let. Proto považuje za správné tempo zrychlit právě novými nařízeními.
Připomíná tak ještě jednu evropskou směrnici, která se má odrazit v českém právu. Jde o rovnou odměnu na stejné pozici. „Na výplatní pásce mají české ženy podle statistik Gender pay gap v průměru o 16,4 procent méně než muži, což je více než evropský průměr (13 %). Nová směrnice Evropské unie má dohlédnout na to, že míra nerovnosti musí klesnout pod pět procent," říká Rezlerová.
Podle této směrnice budou mít zaměstnavatelé například povinnost sdělovat průměrnou mzdu na podobném tipu pozice a přijde i povinnost uvádět mzdu v náborovém inzerátu. Podrobně jsme o tom psali v samostatném článku: Zajímá vás, kolik bere kolega? Firmy budou muset odtajnit mzdy
Jak ukazují data společnosti CRIF, problém s ženami ve vedení nemají v Česku jen velké firmy, ale i ty malé. Dokonce jsou na tom ještě hůř. „U firem s obratem 500 až 999 milionů korun má vedení bez zastoupení žen 73 % společností, v kategorii obratu 300 až 499 milionů korun má vedení bez žen 74 % firem. Jako by u nás platilo pravidlo, že čím menší firma, tím méně stojí o ženy ve vedení,“ říká Věra Kameníčková z CRIFu.
Upozorňuje, že velké rozdíly v uplatnění žen ve vedení firem panují podle odvětví. Data za všechny společnosti v Česku bez ohledu na výši obratu ukazují, že největší šanci na uplatnění ve vrcholovém vedení firmy mají ženy, které pracují ve zdravotní a sociální péči – firem, které mají ve vedení alespoň jednu ženu, je v tomto oboru 66 %.
Podobná situace je ve školství, ve kterém má ženy ve vedení přesně polovina všech organizací. V dalších odvětvích ale tento poměr strmě klesá. V ubytování a stravování už má ženu ve vedení jen 32 % firem, v oboru profesních, vědeckých a technických činností je to 31 procent.
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
