Zdroj: Shutterstock
Alespoň jedno pojištění má uzavřeno 9 z 10 Čechů. Pojišťujeme se ale nedostatečně a máme zastaralé smlouvy. Tvrdí to průzkum České spořitelny, Sociologického ústavu Akademie věd ČR a společnosti Evropa v datech, který realizovala agentura Ipsos na začátku září na vzorku více než 2 tisíc respondentů.
Nejrozšířenějším je pojištění domácnosti, má ho 61 procent Čechů. Na druhém místě je životní pojištění, které má uzavřeno 47 procent lidí. Naopak mezi nejméně populární spadá pojištění vozu proti krádeži či pojištění schopnosti splácet úvěr nebo hypotéku. Oba tyto produkty využívá méně než pětina české populace.
Zdroj: Evropa v datech
Pojištění si sjednávají především starší generace. „Častěji ho využívají lidé starší 50 let než mladší lidé. To platí téměř pro všechny typy produktů, nejvíce je ale tento rozdíl patrný u pojištění odpovědnosti, které ve věkové kategorii 18 až 29 let má 12 procent lidí, zatímco v kategorii 50 až 65 let podíl činí 37 procent,“ říká Milan Mařík, analytik Evropy v datech.
Ačkoliv většina populace nějaká pojištění má, moc svědomitě se o ně nestará. Platí to zvláště u neživotního pojištění. „Z našeho interního průzkumu vyplývá, že 41 procent Čechů neví, na jakou hodnotu má pojištěnou svou nemovitost. A pouze 42 procent lidí si v posledních pěti letech aktualizovalo svou pojistnou smlouvu. V Česku je pojištěno asi 55 procent nemovitostí, zatímco v západní Evropě je to přes 90 procent, a někde je živelní pojištění majetku dokonce povinné,“ uvádí příklad Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
Podobná data má Česká asociace pojišťoven (ČAP). „Z lidí, kteří mají pojištěnou nemovitost, ji má jen třetina pojištěnou správně a dalších 15 procent má hodnotu pojištění nastavenou na méně než polovinu správné částky. Důvodem podpojištění je zastaralost pojistných smluv, například polovina z nich byla uzavřena před rokem 2012 a každá desátá pak nebyla nikdy aktualizovaná,“ doplňuje Tomáš Pavlík, tiskový mluvčí ČAP.
O podpojištění domácností jsme psali více zde: Jakou cenu má váš dům podle pojišťoven. Zkuste novou kalkulačku
Jak se lidé pojišťují, záleží především na jejich příjmu. „Nízkopříjmové domácnosti a domácnosti bez dlouhodobých finančních rezerv se pojišťují výrazně méně často, což souvisí s tím, že si to zkrátka nemohou finančně dovolit a že je pro ně pojištění nedostupné. Právě pro tuto cílovou skupinu může mít ale pojištění velké přínosy. Umožňuje totiž přenést rizika z jednotlivců na instituce, které je lépe zvládají, a zlepšovat tak finanční odolnost a celkovou finanční stabilitu domácností,“ říká Kamila Fialová, ekonomka ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR.
K podpojištěnosti vede i nízká finanční gramotnost Čechů – například dost často zaměňují pojištění s investováním. „Lidé často očekávají, že pojištění jim přinese finanční návratnost, tedy že se jim investované peníze do pojistného vrátí. Následkem pak může být nespokojenost s pojistným plněním a prohlubování obecné nedůvěry v pojištění,“ míní Jan Bojko, šéf rozvoje a prodeje pojištění v České spořitelně.
Jak získat z pojištění majetku víc? Poradíme!
Pro nemovitost i domácnost najdeme nejvýhodnější pojištění majetku.
Podle průzkumu od pojištění odrazuje lidi také přesvědčení, že nemají nic cenného. A pak také nedůvěra v pojišťovny. Až pětina z těch, kteří nemají životní pojištění, tvrdí, že nejsou přesvědčeni o tom, že by jim pojišťovna v případě pojistné události opravdu vyplatila přislíbenou částku. Přitom pravděpodobnost, že se nám stane za život nějaká škodná událost, je 97 procent.
V Česku představuje výše vynaloženého pojistného 2,9 procenta HDP, což je 10. nejnižší výsledek v Evropě. Evropský průměr činí 6,8 procent.
„Do ukazatele celkové výše pojištěnosti se však v jednotlivých zemích promítá řada faktorů. Legislativně rozdílné daňové režimy, struktura a vyspělost ekonomiky, hodnota osobního majetku či odlišné penzijní systémy. Míru pojištěnosti je tedy potřeba brát s rezervou a posuzovat každou zemi individuálně,“ osvětluje Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.
Podle ní je pro Čechy typická výraznější role neživotního pojištění, tedy že víc myslí na svůj majetek než na to, že se jim může přihodit úraz s trvalými následky. Na celkové částce, kterou lidé vynaloží na pojištění, je životní pojištění zastoupeno jen necelými 30 procenty. Pro srovnání, průměr zemí OECD je zhruba 50 procent.
Zdroj: Evropa v datech
Pětina Čechů už někdy v minulosti litovala, že se nepojistila. Nejčastěji (38 % případů) se tak stalo po nějakém úrazu. Dalšími takovými „spouštěči“ bývají dlouhodobá nemoc blízkého, majetková škoda, za kterou dotyčný nedostal odškodné či havárie automobilu.
V pojištění panují zajímavé regionální rozdíly. Nejvíce pojištěných je mezi obyvateli Vysočiny (97 %) a Karlovarského kraje (96 %). Naopak ani jednu z pojistek nemá 15 procent obyvatel Moravskoslezského kraje.
Ještě větší rozdíly se pak objevují v tom, jaké pojistky si obyvatelé jednotlivých krajů sjednávají. Například Pražané si v českém kontextu velmi často sjednávají cestovní pojištění, ale naopak podprůměrně životní a úrazové pojištění. Situace je zcela opačná právě na Vysočině, ale třeba i v Královéhradeckém kraji. V těchto krajích využívá cestovní pojištění podstatně méně lidí, zato si zde lidé více než polovina obyvatel zřídila životní pojistku.
„Regionální rozdíly v typech pojištění mohou být dány rozdílnými potřebami obyvatel, jejich věkem, strukturou bydlení (domy vs. byty), finanční gramotností, ale také strukturou zaměstnanosti a typem vykonávané pracovní činnosti. Vliv bude mít rovněž míra rozvinutosti trhu se společnostmi a jednotlivci, kteří uzavírání pojistek nabízejí,“ dodává Hrtúsová.
Zdroj: Evropa v datech
Kateřina Hovorková
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
