Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Banky musí snížit poplatky za použití karty. Kde se zahojí?

| rubrika: Očima expertů | 21. 3. 2014 | 7 komentářů
Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?
Očima expertů: Banky musí snížit poplatky za použití karty. Kde se zahojí?

Evropská unie se snaží regulovat mezibankovní poplatky, které si mezi sebou účtují banky při každém použití platební karty. Zastropování poplatků – u debetních karet na 0,2 procenta z transakce a u kreditních karet na 0,3 procenta – by mělo vést mimo jiné k tomu, že obchodníci budou bankám odvádět z přijatých plateb nižší marže. Úředníci v Bruselu si od regulace slibují větší rozšíření karetních terminálů, a tím pádem i k větší komfort pro spotřebitele. Snahu Evropské unie přirozeně vítají i zástupci obchodníků. „Přijetí nižších mezibankovních poplatků povede k lepším cenám pro spotřebitele v Evropě a jsme velmi rádi, že Evropský parlament zařadil k limitům i komerční karty,“ uvedl generální ředitel Evropského svazu obchodu EuroCommerce Christian Verschueren v rozhovoru pro portál EurActiv.

Anketa

Chybí vám platební terminály?

Ekonomové se ale obávají, že by tím, kdo z legislativních změn vyjde jako poražený, mohli být nakonec paradoxně právě klienti bank, kteří platební karty využívají. Banky se prý nebudou chtít smířit s tím, že přijdou o poměrně výrazné sumy, a tak se dost možná pokusí zahojit na svých klientech. Dost možná se tak můžeme dočkat toho, že se budou zvyšovat (nebo zavádět) poplatky za vedení a využívání platebních karet. Podle odborníků by to také mohlo znamenat konec pro věrnostní programy, které banky k platbám – zejména kreditní – kartou nabízejí. A zástupci karetních společností rovnou tvrdí, že si v konečném důsledku klienti bank za využívání karet připlatí až tři sta korun ročně. Dovolí ale bankám tvrdá konkurence jít s bankovními poplatky nahoru? Právě na nízkých nebo nulových poplatcích teď mnohé z nich staví svou marketingovou strategii…

Jak se na snahu Evropské unie regulovat mezibankovní poplatky dívají odborníci? Sníží se ceny v obchodech, nebo zůstanou stejné a ruce si budou mnout jen obchodníci? Hrozí, že se banky budou chtít zahojit na svých klientech? A samozřejmě – měla by Unie podobným způsobem do podnikání bank vůbec zasahovat?

Miroslav Lukeš

generální ředitel MasterCard pro ČR a Slovensko

MIroslav Lukeš
-113
Líbí
Nelíbí

Navrhovaná regulace negativně dopadne na konečné zákazníky, kteří ve výsledku zaplatí víc než sto až dvě stě korun ročně navíc za bankovní produkty. To může snížit ochotu platit kartou. V konečném důsledku poroste i šedá ekonomika, protože čím je méně elektronických plateb, tím snáze lze obejít zákon. Regulace je nepříjemná zpráva i pro malé  a střední  podniky, protože  prostředí  nebude fér, a navíc budou znevýhodněni  oproti velkým obchodníkům. To koneckonců přiznává i samotná  Evropská komise ve své dopadové studii. Byli bychom tedy rádi, kdyby se nám podařilo přesvědčit evropské zákonodárce o tom, že chystaná legislativa zhorší situaci spotřebitelů i malých a středních podniků. A věříme, že regulaci nepřijmou či omezí. Ve všech zemích, kde už proběhla regulace mezibankovních poplatků, jako je Austrálie, Spojené státy či Španělsko, opravdu došlo k přenesení nákladů  na  zákazníka, zatímco slibované snížení cen u obchodníků prakticky nenastalo.

Jan Keller

sociolog a kandidát ve volbách do Evropského parlamentu

Jan Keller
+41
Líbí
Nelíbí

Přinejmenším od roku 2008 se ukazuje, že banky tady nechtějí být od toho, aby umožňovaly produktivní podnikání, ale od toho, aby kouzlily se svými produkty, nafukovaly rozličné bubliny a dožadovaly se pomoci, jakmile bubliny splasknou. Takhle přece nevypadá zdravá ekonomika. Banky musejí ekonomice sloužit, nikoliv na ní parazitovat. Proto si bez komplexní regulace bankovního a celého finančního sektoru včetně regulace například daňové a antimonopolní nedokáži představit dlouhodobě stabilní ekonomiku. Lze samozřejmě očekávat, že si banky, omezí-li se jim jedno ziskové pole, rychle najdou jiné. Proto musí být ona regulace komplexní v tom smyslu, že by měla jejich strategii předjímat a ponechat jim co nejmenší prostor pro realizaci nepřiměřených zisků na úkor klientů. Bude zajímavé sledovat, jestli práce na vytvoření bankovní unie (zatím má určité zpoždění a nebude patrně do voleb hotova) půjdou tímto směrem.

Vít Jedlička

analytik Colosseum

Vít Jedlička
+386
Líbí
Nelíbí

Problém s vysokými poplatky v bankovním sektoru spočívá ve stále nízké konkurenci. Stát vytváří značné překážky pro vstup nových firem do tohoto odvětví. Minimální výše základního kapitálu banky činí 500 milionů korun a zároveň minimálně v této výši musí být základní kapitál tvořen peněžitými vklady. Celé odvětví je navíc značně přeregulováno. Snaha státu, respektive Evropské unie, zákonem regulovat výši poplatků je tedy řešení problému, které stát sám vytvořil. Vznikají tak kocourkovské situace, kdy například klienti českého obchodu Alza platí své nákupy přes slovenské banky. Regulace přichází v době, kdy si trh již sám vytvořil způsob jak celou státní i bankovní mašinérii obejít. Výše poplatku u nových elektronických měn, jako je bitcoin, jsou menší než u bankovních poplatků, transakce se přitom zcela obejdou bez bank a státní regulace.

Marie Hešnaurová

ředitelka rozvoje platebních karet České spořitelny

Marie Hešnaurová
+14
Líbí
Nelíbí

České banky vnímají pozitivně cíle, kterých chce Evropská komise regulací mezibankovních poplatků dosáhnout. Nesouhlasí ale se způsobem, jakým by jich mělo být dosaženo, zejména nesouhlasí s jednotnou sazbou mezibankovních poplatků v rámci Unie. Naprosto rozdílný je stupeň vývoje v platebních kartách, míry jejich využívání k platbám u obchodníků v jednotlivých zemích. Regulace tak může být kontraproduktivní tam, kde je používání karet malé. Pokud budou sazby mezibankovních poplatků regulovány navrženým způsobem, jediným vítězem budou obchodníci, jimž se výrazným způsobem sníží náklady. Evropská komise předpokládá, že toto snížení nákladů promítnou do snížení cen. To se ale v žádné ze zemí, kde k regulaci již došlo, nepodařilo zatím prokázat. Naopak je naprosto průkazné, že v  těchto zemích byly banky nuceny zvýšit poplatky za vedení účtů nebo za vydání karet a omezily věrnostní programy vázané ke kartám.  Není důvod se domnívat, že by tento trend byl v Česku odlišný.

Jan Matoušek

náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace

Jan Matoušek
-7
Líbí
Nelíbí

Trh platebních karet v České republice funguje ke spokojenosti klientů. Počty transakcí a akceptačních míst rychle rostou a také v mezinárodním srovnání jsme na předních místech v zavadění nových technologii, jako jsou například bezkontaktní platby. Neexistuje podle mě žádný rozumný důvod, proč na takto fungujícím trhu zavádět cenovou regulaci, která se ve svých důsledcích může obrátit proti zájmům samotných spotřebitelů.

Roman Bartíšek

ředitel oddělení controlling společnosti Ahold Czech Republic

Roman Bartíšek
0
Líbí
Nelíbí

Případné snížení mezibankovních poplatků vytvoří finanční polštář, o kterém můžeme sami rozhodovat. Ve stejné situaci by byli všichni obchodníci. Vzhledem k intenzitě konkurenčního prostředí na českém retailovém trhu se domnívám, že se tím vytvoří prostor pro úpravu cen směrem dolů, i když spíše selektivně u vybraných výrobků, v určitých kategorií, ne celoplošně. Dá se očekávat, že se iniciativy ujmou nejsilnější hráči a zbytek obchodníků se bude muset ve snaze udržet konkurenční ceny přizpůsobit. Toto tvrzení se týká moderního maloobchodu. U nezávislého trhu se výrazné změny nepředpokládají, protože zde jsou bezhotovostní platby, a tudíž i úspory omezené.

Dagmar Prajzlerová

manažerka projektu Partners bankovní služby

Dagmar Prajzlerová
-11
Líbí
Nelíbí

Podle mého názoru je potřeba regulovat především to, co nefunguje a co případně škodí. V oblasti mnohostranných poplatků je na našem trhu prostředí dostatečně konkurenční a je na obchodníkovi, jestli do tohoto systému vstoupí a umožní svým klientům platby kartou, či nikoli. Domnívám se, že jakkoli Evropská unie vysvětluje svoji snahu o regulaci tohoto trhu jako „odstranění překážky pro nízkonákladové karetní systémy ve vstupu na trh“ a ve svých úvahách se odvolává na země, jako jsou USA nebo Austrálie, kde si od regulace slibují snížení nákupních cen zboží a výhody pro zákazníka, ve výsledku ponese tíhu nákladů samotný spotřebitel. Příklad Španělska to ostatně ukazuje v praxi. Snížení a regulace mnohostranných poplatků se promítlo do zvýšení nákladů za vydání platebních karet a zdražily se některé bankovní služby. odměny za využívání platebních karet byly naopak zrušeny.

Co se týče aktivit samotné Evropské unie, mnohem zajímavější by bylo, kdyby se zabývala raději než regulací toho, co funguje, například myšlenkou, jak sjednotit platební systémy jednotlivých členských zemí či zavedla stejná pravidla používaná pro placení v eurech i pro ostatní národní měny členských států Unie.

Lukáš Kovanda

ekonom a žurnalista

Lukáš Kovanda
+1161
Líbí
Nelíbí

Anketa

Kdo to trefil?

Španělská vláda rozhodla na sklonku roku 2005 o redukci mezibankovních poplatků – argumentovala přitom, že jejich snížení povede k poklesu celého obslužného poplatku, a tedy i sumy, kterou obchodník účtuje zákazníkovi, konečnému spotřebiteli. V podobném duchu dnes promlouvají euroúředníci, kteří v redukci mezibankovních poplatků na úrovni Evropské unie vidí způsob, jak povzbudit evropskou spotřebu. Téměř šedesátiprocentní pokles mezibankovních poplatků vedl ve Španělsku v letech 2006 až 2010 sice k tomu, že se jejich evidovaný objem snížil v souhrnu o více než 3,3 miliardy eur, jenže toto snížení spotřebitelé nijak nepocítili. Naopak – došlo v průměru k více než padesátiprocentnímu navýšení poplatků za užívání platební karty. Banky si tak kompenzovaly výpadek. Na opatření tak v konečném důsledku vydělali jen obchodníci, kteří redukci poplatků celkem očekávatelně nepřenesli na spotřebitele, sami přitom na obslužných poplatcích ušetřili v souhrnu víc než 2,7 miliardy eur. Pozoruhodné je, že opatření nejvýrazněji oponují ti, co s ním mají přímou zkušenost – mnozí španělští experti. Jedním z nich je madridský profesor ekonomie Gustavo Matías, který předloni spolu s kolegy publikoval rozsáhlou studii kritizující právě redukci mezibankovních poplatků. Za neochotou bruselských zohlednit neblahé zkušenosti členských zemí spatřuje Matías silné lobbistické tlaky zájmových skupin. Bude-li jim Brusel podléhat, hospodářský útlum rozhodně neodezní.

Vít Samek

vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
-67
Líbí
Nelíbí

Nemám zde vyhraněný názor, ale z pohledu české zkušenosti považuji evropské regulace v bankovní oblasti a v oblasti finančních a kapitálových trhů za prospěšné.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+7
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

27. 3. 2014 13:32, Lenka

A protože mi byly platby za platby kartou vysoké, zrušila jsem platební terminál v provozovně. Kdyby poplatek činil do 0,5%, určitě bych se k terminálu vrátila - pro pohodlí klientů. Takto investuji peníze do vlastních věrnostních programů pro moje zákazníky, nikoli zákazníky banky...

Reagovat

 

+38
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

21. 3. 2014 10:29, Pavel

Můžete mi někdo osvětlit, o regulaci kterého poplatku se jedná? Do platby kartou je zapojeno mnoho účastníků - obchodník, banka poskytující platební terminál, vydavatel karty, karetní asociace, držitel karty, vlastník karetního účtu - a při téměř každé interakci mezi nimi někdo někomu něco platí. Tak o kterou z té hromady plateb jde?

Reagovat

 

-3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (7 komentářů)

27. 3. 2014 | 13:32 | Lenka

A protože mi byly platby za platby kartou vysoké, zrušila jsem platební terminál v provozovně. Kdyby poplatek činil do 0,5%, určitě bych se k terminálu vrátila - pro pohodlí klientů. Takto investuji peníze do vlastních věrnostních...více

21. 3. 2014 | 10:29 | Pavel

Můžete mi někdo osvětlit, o regulaci kterého poplatku se jedná? Do platby kartou je zapojeno mnoho účastníků - obchodník, banka poskytující platební terminál, vydavatel karty, karetní asociace, držitel karty, vlastník karetního...více

21. 3. 2014 | 8:57 | Milan

Obchodníci jsou ti, kdo mají "horký brambor" v ruce. Oni mají vyvíjet tlak na své banky, aby snížily své přebujelé poplatky za karetní transakce. Evropská komise je banda zmanipulovaných diletantů, která v této oblasti nic...více

21. 3. 2014 | 8:54 | eďa

Cíl bank, resp. elity, která je řídí po staletí je zřejmý. Zakázat popř. co nejvíc omezit hotovostní platební styk a pak jednoduše miliardy karet vypnout jako spotřebič ze zásuvky. Jde prosté a tím i o geniální konečné řešení...více

21. 3. 2014 | 8:12 | KLM

Vidím to jednoduše - pokud se banky posledních desett patnáct let snažily klienty motivovat platit kartou, tak to teď celé zahodí. Pokud někdo zareguluje poplatek, který klient nevidí (byť se někde zobrazuje), poplatek...více

Čtenáři také navštívili

22. 8. 2013 |  | 46 komentářů

Bezkontaktní platební karty. Jsou bezpečné?

Počet bezkontaktních karet raketově roste. Co o nich ale doopravdy víme? Palčivá je zejména otázka jejich bezpečnosti. Může vám někdo bezkontaktně vycucnout z karty peníze někde na ulici? A co se stane,...

17. 1. 2013 |  | 13 komentářů

Dávejte si pozor na platební kartu! Podvodníci jsou stále vynalézavější

Stačí jeden výběr z bankomatu a zločinci mají dost informací k výrobě duplikátu vaší karty, a znají dokonce i PIN. Přesto ale za největším počtem zneužití platební karty nestojí skvělé vybavení pobertů,...

1. 6. 2012 |  | 14 komentářů

Pasti (a slasti) kreditních karet

Hodně zajímavý byznys pro banky, hodně nebezpečná záležitost pro držitele, který kreditku neumí správně používat. Jak se vyhnout ročnímu úroku, který se blíží 30 procentům, a využít kladů kreditních karet,...

22. 12. 2011 |  | 10 komentářů

Bezkontaktní platby: zaplatíte mávnutím proutku, mobilu, ruky. Co si o tom myslíte?

Někomu technologie čím dál víc zjedndodušují život. S bezkontaktními platbami je utrácení peněz ještě bezbolestnější než dřív. Na druhé straně máme lidi ze starého světa, kteří pořád ještě každou korunu...

23. 9. 2010 | ,  | 10 komentářů

Perly v bankovních sazebnících: příplatek za mezibankovní styk i účet, který jako by nebyl

Banky se chlubí vstřícností vůči klientům. Jenže některé bankovní sazebníky, které by měly jasně a přehledně informovat klienty o cenách služeb, jsou určeny spíše pro zkušené pátrače než finanční laiky.

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Kvóta, Fondy dluhopisové/obligační, Peněžní zůstatky, pracovní poměr, zákoník práce, výpověď pro nadbytečnost, výpověď, změna zaměstnání, Scott & Rose, podvodnefirmy.cz, WIOF African Opportunity, lowtrend, depozita, fyzická osoba, investiční správce, atraktivita práce, informační smog, WinInvest

1SN4796, 1SN4796, MM000000, MM000000, MM000000

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK