Index mizérie: Češi jsou v nejhorší situaci za posledních sedm let

Spotřebitele nejvíce zajímá otázka příjmů a výdajů rodiny. Tedy nízká nezaměstnanost a když zdražování, tak jen mírné. Součet míry nezaměstnanosti a inflace dá dohromady takzvaný index mizérie. Ten v letos srpnu dosáhl 7,7 bodů, což je nejhorší hodnota od října 2014.

Konstrukce indexu tehdy a dnes je však zcela odlišná. Zatímco v roce 2014 se ceny téměř nezvedaly (inflace dosahovala 0,7 %), zato nezaměstnanost byla mnohem vyšší (7,1 %) – součet tedy dělal 7,8 %. Vysoká nezaměstnanost a nízké tempo růstu cen je klasickým doprovodným jevem slabého tempa ekonomické aktivity. Dnes jsme však v situaci, kdy máme robustní inflaci a k tomu průměrnou nezaměstnanost.

Česká národní banka se snaží zvyšováním úrokových sazeb udržet inflaci na uzdě. Naráží však na „importovanou“ inflaci. Tu ČNB zvyšováním sazeb nezmění, takže efekt bude nanejvýš ten, že stoupnou ceny úvěrů a přiškrtí se velmi křehký ekonomický růst.

V tomto přístupu zvedání sazeb je ČNB prakticky zcela osamocena. Ostatní banky světa (snad až na maďarskou centrální banku) nechávají sazby prakticky na nule, aby podpořily ekonomický růst.

Index mizérie se bude nejspíš ještě mírně zhoršovat. Inflace možná lehce ustoupí, ale stále se budeme pohybovat v těsné blízkosti 4% hranice. Nezaměstnanost se bude naopak vzhledem k ukončení sezónních prací a příchodem podzimních a zimních měsíců zvedat, takže je zde velká pravděpodobnost, že se situace českých spotřebitelů ještě zhorší.

Vůbec nejhorší byla situace v únoru 2012, kdy index mizérie dosahoval 10,9 bodu. Tehdy se inflace vyhoupla na 3,7 % a podíl nezaměstnaných dosáhl 7,2 %. Kombinace vysoké nezaměstnanosti a rychle rostoucích cen zboží na pultech obchodů prakticky znamenala, že i když člověk pracoval, ve svých výdajích musel být velmi obezřetný, protože riziko ztráty zaměstnání bylo vysoké. Tlak na růst mezd prakticky neexistoval.

Naopak nejlepší čísla přinesl v tomto směru listopad roku 2018, kdy index mizérie neměl hodnotu ani pěti bodů. Inflace se držela přesně na 2% cíli ČNB a nezaměstnanost dosáhla jen 2,8 %, což byl v Evropské unii naprostý unikát. Od roku 2011 se index mizérie prakticky kontinuálně zlepšoval, konec dalšímu snižování udělal až rok 2019. Začátek pandemie covidu v roce 2020 přinesl definitivní otočení trendu a nárůst indexu.

Teoreticky je sice možné, abychom se drželi poblíž nuly, ale v praktické ekonomice to možné není. Co víc: není to ani žádoucí, protože inflace je motorem ekonomiky a déle trvající pokles cenové hladiny (deflace) je z mnoha důvodů problematický. Pro českou ekonomiku je úspěch, když se cenová hladina bude zvedat ročně o 2 % a nezaměstnanost se udrží v blízkosti 3,5 %. Z toho vyplývá, že ideální hodnota indexu mizérie pro Česko by se měla pohybovat kolem 5,5 bodu.

Tomáš Volf působí jako Project & Communication Specialist ve finanční skupině Citfin.

Sdílejte článek, než ho smažem