Polská měna během dnešního obchodování klesla na svoji nejslabší úroveň vůči české koruně v novodobé historii – respektive za dobu, kdy obě země používají režim volně plovoucího směnného kurzu, takzvaného floatingu (Česko od května 1997, Polsko od dubna 2000).
Kurz koruny teď dosahuje 5,48 Kč za jeden zlotý, ukazují data Bloombergu. Dosud nejslabší úroveň vůči koruně vykazovala polská měna v druhé polovině září 2011, kdy se propadla až na kurz 5,49. Pro srovnání: třeba v dubnu 2015 se prodávala za skoro sedm korun.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí. Češi díky extrémně výhodnému kurzu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji než běžně. A to přesto, že polská inflace je teď ještě výraznější než ta česká.
Oslabování polské měny má několik příčin. Loni koncem roku proti ní začala intervenovat tamní centrální banka. V podobném duchu, v jakém Česká národní banka během své intervence z let 2013 až 2017 znehodnocovala korunu. Polská centrální banka začala intervenovat proto, aby zamezila výraznějšímu posílení zlotého, které by podle ní ohrožovalo křehké post-pandemické zotavování ekonomiky.
Uměle oslabenému zlotému navíc nenahrává ani to, že globální ekonomické oživení bylo letos na jaře a v létě nakonec vydatnější, než se čekalo, zejména díky postupujícímu očkování. To trhy vede k předpokladu, že centrální banky typu té americké zahájí zpřísňování své měnové politiky také dříve, než se čekalo. Což zatraktivňuje dolar a dolarová aktiva, zatímco měny typu zlotého ztrácejí další část své lákavosti.
Navíc polská centrální banka drží základní sazbu stále na historicky rekordně nízké úrovni 0,1 procenta, kam ji srazila loni, když propukla pandemie. To pomáhá vysvětlit, proč zlotý ztrácí proti české koruně. Česká národní banka totiž už svoji základní sazbu zvedá. A letos ji z nynější úrovně 0,75 procenta s největší pravděpodobností ještě razantně zvýší.
Základní sazba ČNB bude podle sázek trhu během tří měsíců činit 1,50 procenta. To by znamenalo, že bude o více než procentní bod vyšší než základní sazba polská. Trh nyní sází na to, že základní sazba polské centrální banky vystoupá během tří měsíců pouze na zhruba 0,3 procenta.
Více než procentní bod rozdílu v úročení představuje natolik významné vyhlížené zatraktivnění české měny vůči polské, že mezinárodní investoři o to raději budou své finanční prostředky ukládat do korunových aktiv – namísto těch ve zlotém. Další mírné posilování koruny vůči polské měně je tedy poměrně pravděpodobné.
Autor je hlavním ekonomem Trinity Bank a členem Národní ekonomické rady vlády.
Lukáš Kovanda
Lukáš Kovanda působí jako hlavní ekonom Trinity Bank. Je členem Národní ekonomické rady vlády. Přednáší na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze. Je členem vědeckého grémia České bankovní asociace. Vydal... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem