Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Výpočet čisté mzdy 2016: Kolik dostanete a co spolknou povinné odvody

| rubrika: Jak na to | 19. 1. 2016 | 17 komentářů
Naši kalkulačku čisté mzdy aktualizovanou pro rok 2016 ocení zaměstnanec i zaměstnavatel. První si spočítá, jaký čistý příjem dostane a kolik mu z hrubé mzdy uloupnou povinné odvody. Druhý zase snadno zjistí, na kolik ho jeden zaměstnanec se vším všudy přijde.
Výpočet čisté mzdy 2016: Kolik dostanete a co spolknou povinné odvody

Čistá mzda je – prostě řečeno – částka, kterou vám šéf měsíčně vyplatí. Když se ale o práci teprve ucházíte a domlouváte podmínky, hovořit se bude pravděpodobně o mzdě hrubé.

Jak se počítá čistá mzda

Výchozím údajem pro výpočet čisté mzdy je mzda hrubá. Od té se odečítají odvody na sociální pojištění, zdravotní pojištění a daň z příjmů. Na sociální pojištění se každý měsíc zaměstnanci strhává šest a půl procenta z hrubé mzdy, na zdravotní pojištění čtyři a půl procenta z téhož.

Daň z příjmů dosahuje patnácti procent – odečítá se z hrubé mzdy, ale počítá se ze mzdy superhrubé, zaokrouhlené na stokoruny nahoru.

Superhrubá mzda je tvořena hrubou mzdou navýšenou o odvody, které za zaměstnance platí zaměstnavatel. Na sociální pojištění zaměstnavatel odvádí dvacet pět procent z hrubé mzdy, na zdravotní pojištění devět procent – obojí ještě nad rámec pojistného, které platí zaměstnanec.

Jazykový koutek

Superhrubá mzda

Čistá mzda je to, co jako zaměstnanec přinesete domů, bez daní, bez důchodového a zdravotního pojištění. A hrubá mzda pak musí být vaše čistá mzda plus všechno další jmenované. Nebo ne? Ne. Kupodivu ne. Povinná pojištění si totiž platíte vy (odvádí je zaměstnavatel) a taky je za vás platí (a pochopitelně také odvádí) zaměstnavatel. V hrubé mzdě vidíte jen tu první část. Vydělat na obojí musíte pochopitelně jen vy – a rozdělení na dvě části je tedy v zásadě jen účetní trik.

A tak se někdy ve druhé polovině první dekády tohoto století objevuje sousloví superhrubá mzda; ta by měla zahrnout všechny mzdové náklady zaměstnavatele. Otcem – nebo vzorným adoptivním tátou – sousloví je Vlastimil Tlustý. Superhrubou mzdu sice nenajdete v žádném zákoně či vyhlášce, pojem se ale uchytil – a neblahý dopad triku s hrubou mzdou, tedy že zaměstnanec nevidí spoustu peněz, které ještě pro stát musí vydělat, je snad přece jenom trošku narušený: díky superhrubé mzdě si můžete uvědomit, že vaše cena není vyjádřena jen vaší čistou mzdou, dokonce ani vaší hrubou mzdou. Stojíte zaměstnavateli ještě za víc…

Kdo vydělává hodně, platí navíc takzvanou solidární daň. Hodně v tomhle případě znamená, že vaše hrubá mzda je vyšší než čtyřnásobek průměrné mzdy, která byla pro rok 2016 stanovena na 27 006 korun. Čtyřnásobek – 108 024 korun. Z peněz, které si vyděláte nad uvedený limit, odvádíte sedm procent do státní kasy jako solidární daňový příplatek. Když v roce 2016 vaše příjmy přesáhnou roční limit 1 296 288 korun, budete muset na začátku roku 2017 podat daňové přiznání a daň vykázat. Jestli překročíte limit jen v některých měsících, ale celkovou roční hranici nepřesáhnete, může za vás daň vyúčtovat zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování. Pokud tedy nemáte povinnost podávat daňové přiznání sami z jiného důvodu – například proto, že jste během roku pracovali pro víc zaměstnavatelů naráz.

Jiné pravidlo člověka s vysokými příjmy spíš potěší: z peněz vydělaných nad určitou hranici už nemusí odvádět sociální pojištění. Stropem je 48násobek průměrné mzdy, v roce 2016 tedy částka 1 296 288 korun – maximální roční vyměřovací základ pro výpočet sociálního pojištění.

Potěší: Daňové odpočty a slevy

Každý poplatník daně z příjmů může uplatnit základní daňovou slevu na poplatníka, která se odečítá od daně z příjmů a dělá 24 840 korun ročně, tedy 2070 za měsíc. U člověka s hrubou mzdou přibližně do 10 250 korun už uplatnění základní daňové slevy stačí k tomu, aby daň z příjmů neplatil vůbec (znamená to ovšem, že měsíčně nemá ani minimální mzdu při sníženém úvazku je to možné).

Daňových slev je ale podstatně víc. Na vyživované dítě, které s vámi žije ve společné domácnosti, si můžete odečíst z daně až 13 404 korun ročně, tedy 1117 korun měsíčně (slevu může vždy uplatnit jen jeden rodič). Na druhé vyživované dítě je sleva vyšší: 15 804 korun (1317 korun měsíčně), na třetí a každé další dítě dokonce 17 004 korun za rok (1417 korun měsíčně).

Podle plánů vlády se měla sleva na dítě od ledna 2016 zvýšit takto: na druhé dítě 17 004 korun za rok (1417 korun měsíčně) a na třetí a každé další dítě 20 604 korun za rok (1717 korun měsíčně). První dítě beze změn. Vláda ale návrh zákona předložila pozdě, pravděpodobně začne platit v průběhu roku. Další zvyšování daňové slevy na děti vláda plánuje v roce 2017. O novinkách budeme včas informovat.

Anketa

Kolik berete?

Daňová sleva na dítě jako jediná z daňových slev zakládá nárok na daňový bonus. Když se vypočtená daň dostane po zahrnutí slevy na dítě do mínusu, vyplatí vám stát tuto sumu jako bonus – maximálně však 60 300 korun ročně. Podmínkou vzniku nároku na bonus je, že váš roční příjem je aspoň šestkrát vyšší než minimální mzda. Počítá se vždy s minimální mzdou platnou k prvnímu lednu daného zdaňovacího období – pro rok 2016 platí částka 9900 korun (šestinásobek: 59 400 korun).

Rodiče s malými dětmi můžou uplatňovat také slevu na školku (zákon o dani z příjmů hovoří o „slevě za umístění dítěte“). Z daně z příjmů si jeden z rodičů může v roce 2016 odečíst výdaje na školku nebo jiné předškolní zařízení až do výše 9900 korun. Výdaje samozřejmě budete muset prokázat – potvrdí je provozovatel. „Sleva na školku“ se uplatňuje až zpětně, po skončení kalendářního roku.

Využít můžete také daňovou slevu na manžela nebo manželku / registrovaného partnera či partnerku. Podmínkou je, že jeho nebo její roční příjmy nepřevýší 68 tisíc korun. Výše daňové slevy – 24 840 korun za rok. Když je zákonný partner držitelem průkazu ZTP/P, sleva se dvojnásobí na 49 680 korun. Na rozdíl od slevy na poplatníka nebo daňového zvýhodnění na děti ale není možné slevu uplatňovat průběžně během roku. Uplatňuje se až zpětně za celý rok, podobně jako školkovné.

Když se vezmete během roku, dosahuje sleva dvanáctiny z částky 24 840 Kč za každý měsíc, ve kterém jste byli (od prvního kalendářního dne) svoji.

Co se počítá do příjmů manželky nebo manžela

Při posuzování nároku na daňovou slevu se nezohledňují:

Do příjmů se započítají:

Zaměstnanci mohou využít také například daňovou slevu pro studenta nebo pro zdravotně postižené. Stačí zadat vstupní údaje a naše kalkulačka čisté mzdy všechno propočte za vás. Zaměstnavatelům zase přehledně ukáže, kolik za jednoho zaměstnance se vším všudy zaplatí.

Výpočet čisté mzdy 2016 – mzdová kalkulačka

Základní verze  |  Rozšířená verze

Rozšířená verze kalkulačky – mzdová kalkulačka 2016 – počítá i s nezdanitelnými částmi základu daně, tedy například zaplacenými úroky z hypotéky, dary na dobročinné účely, příspěvky na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření nebo životní pojištění, náklady na vzdělávání nebo odborovými příspěvky, které výslednou daň z příjmů také snižují. 

Daňový kalendář 2016

Daňový kalendář pro rok 2015 přináší přehled termínů podstatných pro včasné placení daní a pojistného. 

Obsahuje daňové povinnosti jak pro fyzické osoby, tak pro firmy a OSVČ.

Daňový kalendář 2016

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+24
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 1. 2016 7:44, Fredy

Dobrý článek, ale nepostihuje vše. Náklady zaměstnavatele, spojené se zaměstnáváním, jsou daleko rozmanitější.

Kam zařadit například dovolenou, nemocenskou, stravenky, cestovné, školení, pracovní pomůcky, FKSP, finanční a jiné benefity apod?
Že by nový výraz - HYPER-hrubá mzda?

PS: Poctiví zaměstnavatelé, kteří mají erudované a poctivé zaměstnance (jsou tací) a hrají-li fér, s otevřenými kartami, tak mají budoucnost a je radost tam pracovat. Takový zaměstnavatel ví, že se, bez zaměstnanců, neobejde. Tudíž jim musí vytvořit co nejlepší podmínky k tomu, aby od nich mohl požadovat 100% výkon. Pokud si to uvědomují i ti zaměstnanci, tak je vyhráno.

Kdy tohle bude takto fungovat i v ČR (myšleno ve většině firem) je ve hvězdách .....

Reagovat

 

+25
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 1. 2016 14:46, Pavel

Promiňte, ale zahrnovat dovolenou do nákladů zaměstnavatele je nesmysl. Zaměstnanec na to musí stejně vydělat a pro zaměstnavatele je jedno, jestli vyplatí 11 měsíců 12/11 dohodnuté mzdy a jeden měsíc dá zaměstnanci neplacené volno, nebo jestli mu platí o tu jedenáctinu měsíčně méně a dá mu pak volno "placené". Vlastně ne, on na tom zaměstnavatel vydělá, protože dokud si zaměstnanec dovolenou nevybere, tak vlastně zaměstnavatele úvěruje (je placen méně, než co odpovídá skutečně vykonané práci v daném období).

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Zobrazit komentovanou zprávu (Fredy 19. 01. 2016 07:44)

Další příspěvky v diskuzi (17 komentářů)

10. 11. 2016 | 12:39 | Miroslav Dvořák

V době EET bych zavedl následující. Vyplatit zaměstnanci veškerou odměnu a On si dále vše zajistil: nemocenskou důchod, dovolenou, odvod státu a pod. Zajisté by se našla pokladnička se kterou by si KAŽDÝ uměl poradit...více

31. 1. 2016 | 23:02 | Pavel B.

,,,,,,Vždyť z čeho ten zaměstnavatel ty dovolené a svátky platí? Z toho, že v pracovní dny platí zaměstnance méně, než odpovídá odvedené práci, a tím vytváří prostředky na placení dovolených a svátků.,,,,, Provozuji potraviny...více

26. 1. 2016 | 8:18 | Pavel

Já neříkám, že to nením náklad. Já říkám, že už je součástí mzdy a počítat ho extra vlastně znamená ho započítávat dvakrát. Vždyť z čeho ten zaměstnavatel ty dovolené a svátky platí? Z toho, že v pracovní dny platí zaměstnance...více

25. 1. 2016 | 9:43 | Maryl

Zahrnovat nejen dovolenou , ale i svátky. To jsou náklady zaměstnavatele.To jsou dny,kdy musí zaplatit a nevydělává. Proč by to neměl být náklad zaměstnavatele? Nevím o tom, že by stát platil firmě, nebo živnostníkovi,který...více

21. 1. 2016 | 23:00

Fredy je zaměstnavatel. Fredy je něco mezi Bohem a Klausem. více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

RPSN, Nezaopatřené děti, Centrální banka, václav stárek, vladimír dlouhý, paušální daň, česká spořitelna, daně, zvýšení, sídlo podnikatele, ceny pohonných hmot, výsledky hospodaření, skupinové slevy, osobní data, občané agentury, zákon na ochranu osobních údajů, výstava peněz, potravinářství

6H03884, 6C61932, 9A72529, 5C58511, 6C61932

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK