Důchodová reforma: Více důchodců bude živit nižší pojistné a vyšší DPH

Češi vědí, že si musí spořit na penzi. V tom jsou v Evropě výjimeční. Teď by mohli dostat větší šanci, aby si na důchod vytvořili dostatečnou finanční rezervu. V budoucnu by už totiž neměli být odkázaní pouze na státní důchod, navrhuje Poradní expertní skupina (PES) vedená Vladimírem Bezděkem, která půl roku pracovala na plánu možné důchodové reformy. Rodící se vládní koalice tvrdí, že její závěry podporuje.

Důležitá je i zpráva pro současné důchodce a Čechy, kteří půjdou do penze v příštích letech. Jejich důchody porostou pomaleji než dnes. Valorizace penzí by totiž měla klesat a nejpozději od roku 2025 růst jen o inflaci. Dnes se valorizují i podle tempa růstu mezd.

Zásadní změnou, kterou Bezděkova komise navrhuje, je snížení pojistného na důchod z 28 na 23 procent. Pokles příjmů pro státní rozpočet by kompenzovala jednotná sazba DPH ve výši 19 procent. Získalo by se tím zhruba 50 miliard. Bezděk naznačil, že snížení sazby důchodového pojištění by pocítili jak zaměstnanci díky zvýšení čisté mzdy, tak i zaměstnavatelé, kteří by za pracovníky odváděli méně peněz. To by mělo podle expertů příznivý dopad na trh práce – zlevnilo by pracovní sílu a přispělo k ekonomickému růstu.

Jak má vypadat důchodová reforma

Kumulované saldo důchodového systému v % HDP

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Výše důchodu v procentech průměrné mzdy

Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Základní varianta:

• podoba státního důchodového systému bude zachována ve stavu k 1. 1. 2010,
• důchodový věk poroste u mužů a žen (nejvýše s 1 dítětem) na 65 let kolem roku 2030 (u žen s počtem vychovaných dětí klesá až na 62 let při pěti a více dětech),
• valorizace důchodů podle zákonného minima (inflace + třetina růstu průměrné reálné mzdy),
• indexace parametrů důchodového vzorce (redukční hranice pro výpočet důchodu a jeho základní výměna) podle vývoje průměrné mzdy.

Varianta I (většinová):

• I. pilíř bude tvořit současný průběžně financovaný (státní) důchodový systém, do kterého půjde 20 z 23% sazby pojistného a bude upraven podle návrhů reformy,
• II. pilíř bude tvořit nový fondový pilíř, financovaný ze tří procent z 23% sazby pojistného.
• III. pilíř bude tvořit, vedle životního pojištění, reformované dobrovolné penzijní připojištění se státním příspěvkem (PPSP), opírají se o vládní návrh zákona o penzijním spoření, předložený v roce 0209 do Poslanecké sněmovny. Poradní expertní sbor se většinově domnívá, že by reformovanému PPSP měla být zachována i přímá podpora státu.

Varianta II (menšinová):

• I. pilíř bude tvořit současný průběžně financovaný důchodový systém upravovaný parametricky podle návrhů Poradního expertního sboru. Pojistná sazba (23 procent) se nijak měnit nebude.
• II. pilíř budou provozovat reformované penzijní fondy; přímá podpora státu bude činit 3 procenta pojistného, pokud bude účastník spořit minimálně stejnou částku. Na tuto státní podporu se aplikuje stejný strop, jako v průběžně financovaném důchodovém systému, tedy do výše trojnásobku průměrné mzdy. Vstup do II. pilíře bude dobrovolný, pro toho, kdo do něj vstoupí, však budou potom účast a odvádění pojistného povinné.

Pramen: Závěrečná zpráva Poradního expertního sboru

Lidé, kteří v době startu reformy budou mladší než 40 let, by dvacet procent z příjmu odváděli do státního důchodového systému a tři procenta by si povinně spořili prostřednictvím transformovaných penzijních fondů, pojišťoven, nebo investičních fondů.

Naspořené peníze by byly povinně vypláceny formou doživotní anuity, při úmrtí pojištěnce, který ještě nemá na tuto anuitu nárok, by byly převedeny na penzijní účet oprávněné osoby.

Třetí pilíř penzijního systému, založený na dobrovolném penzijním připojištění, by měl zůstat zachován. Měl by se ale změnit podle návrhu zákona o penzijním spoření, který připravila vláda v roce 2009.

PES zveřejnil dvě varianty reformy. Většinová počítá s investicí uvedených tří procent do penzijních či jiných fondů nebo pojišťoven. Podle druhé varianty, navržené Vítem Samkem z Českomoravské komory odborových svazů by lidé odváděli 23 procent z příjmu na pojištění do státního průběžného systému. Pokud by ale odváděli alespoň tři procenta do reformovaných penzijních fondů, stát by jim k tomu přidal další tři procenta. Tato možnost by byla dobrovolná, kdo by se ale pro ni rozhodl, musel by v ní pokračovat až do důchodu.

Návrhy „Bezděkovy komise“, zejména věková hranice 40 let, vyvolaly diskusi, a to kvůli obavám, že negativně zasáhne silné ročníky ze sedmdesátých let minulého století. Hranici 40 let a další parametry, je ale možné podle Bezděka posunout.

Návrh penzijní reformy vyžaduje, jak zdůraznila PES, politický konsensus. KSČM je zatím proti. Bohuslav Sobotka, který vede ČSSD, zase odmítá privatizaci průběžného důchodového systému v podobě tzv. opt-outu, tedy správu části peněz negarantovanými privátními fondy. Argumentuje mj. situací v USA, kde přišli lidé kvůli krizi o celoživotní úspory. Je i proti sbližování sazeb DPH, které by znamenalo zvýšení cen potravin, léků a dalších položek a mělo obrovský dopad na rozpočty většiny občanů. ČSSD si ale uvědomuje, že je třeba zvažovat parametrické úpravy důchodového systému.

Data potvrzují, že se otálení s reformou penzí nevyplácí. Ještě před pěti lety se zdálo, že český důchodový systém bude zhruba deset až patnáct let v mírném přebytku. Recese, která vedla k výraznému poklesu výběru pojistného z důchodového pojištění, přispěla k tomu, že je již dnes v mírném deficitu. Jinými slovy, důchodcům se vyplatí více peněz, než kolik stát vybere od zaměstnanců a podnikatelů na pojistném.

Schodek státního důchodového systému by měl – pokud se nepřistoupí k jeho reformě - dál růst až na 4 procenta hrubého domácího produktu ročně (HDP). Jen pro představu letošní deficit státního rozpočtu, jehož součástí je i důchodový systém, se má pohybovat kolem pěti procent HDP. I kdyby v budoucnu ostatní výdaje státu odpovídaly příjmům, tak samotný důchodový systém dostane každý rok státní rozpočet do deficitu, kerý by se měl postupně zvýšit až na zhruba čtyři procenta. To je o procento víc, než se považuje za dlouhodobě udržitelnou úroveň. V roce 2050 by jen kvůli deficitu důchodového systému vzrostl státní dluh o padesát procent HDP. Dnes se státní dluh pohybuje kolem 35 procent HDP.

Případný silný příliv imigrantů, kteří by v Česku pracovali a platili daně a důchodové pojištění, problém nevyřeší, míní Bezděk. Příliš ho neovlivní ani mírně lepší demografická prognóza a některé pozitivní změny v systému, které přineslo prodloužení věku pro odchod do důchodu, delší doba povinného pojištění a další opatření.

Nyní připadá na jednoho důchodce 1,8 plátce důchodového pojištění, v roce 2050 by jich bez změn v penzijním systému bylo 1,2. Bezděk vidí vážný problém i v tom, že 94 procent příjmů dnešních důchodců pochází od státu, tedy z jediného zdroje.

Zatím není jasné, kdy by mohla připravovaná penzijní reforma platit. Grafy PES vycházejí z roku 2015, může to být ovšem i dříve. Bez konsensu alespoň se sociální demokracií ale nelze vyloučit, že po dalších volbách, pokud skončí vítězstvím levice, může nová vláda celou reformu výrazně změnit.

(Závěrečnou zprávu Poradního expertního sboru k penzijní reformě včetně příloh najdete na webech www.mfcr.cz, nebo www.mpsv.cz).