Evropané chtějí vyšší důchody, ale nemíní si je zaplatit

S důchodovým systémem je třeba něco udělat. Tak by se dal přeložit výsledek jarního průzkumu Eurobarometr na téma solidarita mezi starými a mladými. Jenže požadavky, které obyvatelé evropských zemí mají, jsou často protichůdné. Většina Evropanů si myslí, že státy by měly dávat na důchody a péči o staré lidi více peněz. Přitom o něco menší většina tuší, že za pár desetiletí vlády na důchody mít nebudou. Navíc pracující obyvatelstvo bude čím dál méně ochotné platit daně a sociální odvody, aby rostoucí počet důchodců „uživili“.

Na důchody nebudou peníze, ví Evropané

Souhlasíte s tvrzením, že v příštích desetiletích vlády nebudou schopny hradit důchody a péči o staré lidi?

Mezi obyvateli jednotlivých zemí se projevují výrazné rozdíly. Více peněz na důchody požadují nejsilněji Portugalci, Řekové, Britové a Rumuni. Naopak nejméně souhlasí s tvrzením, že je třeba státní důchodový fond rozšířit, Češi a Lucemburčané. Za těmito rozdíly lze najít například různou efektivitu jednotlivých důchodových systémů.

Ideálním příkladem může být Portugalsko, které utrácí za důchody 13 procent hrubého domácího produktu, uvádí statistiky evropského statistického úřadu Eurostat. Více dávají důchodcům jen Itálie, Rakousko a Francie. Tento vysoký podíl ovšem portugalským důchodcům nezaručuje stejnou životní úroveň jako seniorům v Rakousku či ve Francii. Tamní střední výše důchodu činí 61 procent prostřední hodnoty hrubé mzdy. V Portugalsku je to 47 procent. Ve srovnání s průměrným důchodem v EU dosahují ty portugalské necelých šedesáti procent. Patrně proto 91 procent Portugalců tvrdí, že jejich stát by měl dávat na důchody více peněz. Přitom osm z deseti obyvatel této iberské země ví, že v budoucnu stát na důchody nebude mít peníze.

Podíl výdajů na důchody na HDP (rok 2006 v %)

Češi působí ve srovnání s Portugalci jako prozíravý národ. Více peněz na důchody by chtělo 64 procent dotázaných. Méně (61 %) podobně smýšlejících lidí je jen v Lucembursku. Přitom Česko vydává na důchody zhruba osm procent HDP. Čeští důchodci berou jen třetinu toho co průměrní Evropané. Ve srovnání s prostřední hodnotou hrubé mzdy si ale přijdou na polovinu dřívějšího výdělku.

Necelé dvě třetiny Čechů souhlasí s názorem, že za pár desetiletí vláda na úhradu důchodů nebude mít dost peněz. A 55 procent si myslí, že pracující nebudou mít chuť platit vyšší daně či sociální pojištění, aby důchodce uživili. Podle propočtů Eurostatu bude poměr populace důchodců a počtu pracujících zhruba 60 procent. To znamená, že jednoho důchodce budou v Česku „živit“ necelí dva pracující. Dnes je tento poměr jedna ku pěti. Tato kombinace by se mohla zdát jako dobrá živná půda pro prosazení penzijní reformy. Soudě podle podpory jednotlivých politických stran však většina Čechů radikální změnu důchodového systému odmítá.

Pracující nebudou chtít na důchodce platit

Souhlasíte s tvrzením, že zaměstnaní lidé budou čím dál méně ochotní platit daně a sociální pojištění na podporu starších lidí?

Obecně v Evropě platí, že více peněz na důchody požadují starší lidé. Obavy o finanční udržitelnost důchodového systému mají nejvíce lidé ve věku od 25 do 54 let s vyšším vzděláním a vyšším profesním postavením.

Evropané se neshodnou ani na tom, zda by státy měly důchodcům vytvářet podmínky pro co nejdelší setrvání na trhu práce. Zatímco Britové, Finové, Nizozemci či Dánové takovou aktivitu od svých vlád očekávají, většina Italů či Řeků s prodlužováním pobytu starých lidí v zaměstnání nesouhlasí. Myslí si totiž, že staří tím berou práci mladým. V Česku si totéž myslí 56 procent lidí. Stejný podíl ovšem chce po vládě, aby zaměstnávání důchodců usnadnila.

Řekové a Portugalci mají ještě jedno společné. Většina z nich se bojí, že jak bude přibývat důchodců, politici budou méně naslouchat potřebám mladých. V Česku si totéž myslí 47 procent respondentů, dodává výzkum Eurobarometr.

Jakou penzijní reformu byste v Česku podpořili? Podělte se o názor.