Sociální stát: počátky sociálního zákonodárství

Základy moderního sociálního zákonodárství byly ve většině evropských států položeny během druhé poloviny 19. století. Nelze však tvrdit, že dřív se stát o nikoho nestaral. Už o století dříve stát některé lidi ve stáří a nemoci zabezpečoval. Šlo však o poměrně úzkou skupinku jeho zaměstnanců: důstojníky císařské armády, státní úředníky, učitele, soudce a zaměstnance pošt a později železnice.

K rozšiřování sociálního zabezpečení na široké vrstvy společnosti, především na dělnictvo, vedly ale až četné sociální bouře 19. století. Co bylo příčinou nepokojů a jak probíhaly?

Nechceme stroje, chceme práci

Dlouhá pracovní doba zřejmě dělníky devatenáctého století tolik netrápila. Příčinou bouří bývaly mzdy, ale především propouštění. Devatenácté století bylo stoletím pokroku a vynálezů a častou příčinou hromadného vyhazovu byly stroje, které dokázaly zastat práci mnoha rukou. Rovnice vypadala poměrně jednoduše: některé z těch rukou se chopily kladiva a s mašinou, která brala lidem práci, si to poměrně rychle vyřídily. Dnes už víme, že pokrok nezastavíš.

Životní úroveň dělnictva byla velmi špatná. Nízká mzda postačovala sotva na přežití, pracovní doba byla velmi dlouhá – deset, či dokonce dvanáct hodin, ke každodenním starostem patřila obava z propuštění. K rozpoutání nepokojů proto stačilo velmi málo. Nejčastější příčinou byl strach dělníků z nezaměstnanosti. Většina povstání měla lokální charakter. Dělníci se nejčastěji rozhodli stávkovat, když továrník pořídil nové stroje, které zvyšovaly produktivitu práce, nebo se jakýmkoliv jiným způsobem pokusil o modernizaci výroby. Výjimkou ale nebyla ani povstání, která zasáhla celý region. Jedním z  nich bylo povstání slezských tkalců z roku 1844, které bylo vyvoláno velkým ekonomickým poklesem v textilním odvětví a následnou vysokou nezaměstnaností.

Počátky sociálního zákonodárství u nás

V druhé polovině 19. století společenský neklid přerostl únosnou hranici a sociální problémy nešlo dále nechávat bez povšimnutí. Situaci začal aktivně řešit stát. Na co se soustředily první sociální zákony? Kdy se například dělník Vojtěch Budovec, pracující v jedné z plzeňských strojíren, dočkal zlepšení pracovních podmínek a odkdy si mohl být jistý, že v nemoci nebo stáří nezůstane zcela bez peněz a pomoci?

Při vzniku prvního sociálního zákonodárství se pozornost upírala především na zlepšení pracovních podmínek dělníků a omezení délky pracovní doby hlavně u žen a dětí. V habsburské monarchii měl dělník po celé 19. století jen velmi málo jistot. Pracovní vztahy upravoval občanský zákoník, který ovšem zaručoval pouze právo na mzdu. Ke změně k lepšímu došlo až v roce 1885, kdy vešla v platnost novela zákona, která Budovci zajistila lepší a bezpečnější pracovní podmínky a omezení pracovní doby na maximálně jedenáct hodin denně.

Anketa

Jste rádi, že je stanovena maximální pracovní doba?

Ano, pracovat denně dvanáct hodin by na mě bylo mocJe mi to jedno, stejně makám vícNe, radši bych obětoval víc času a víc vydělalMrzí mě to, špatně se mi vykořisťuje

Postupem času se začalo řešit také úrazové pojištění (zákon z roku 1887, vztahoval se však jen na některé, typicky dělnické profese), nemocenské pojištění (1888). Podpora v nezaměstnanosti si ovšem počkala až na samostatné Československo (1918).

Sociální systém Rakouska-Uherska byl ve velké míře inspirován reformami, které v sousedním Německu zaváděl kancléř Otto von Bismarck. Od roku 1888 měl dělník Budovec, pojištěný u dělnické pojišťovny, nárok na finanční pomoc v případě pracovního úrazu a brzy na to si mohl být jistý, že nezůstane zcela bez prostředků ani v případě nemoci.

Během několika málo let se okruh státem zabezpečených obyvatel se postupně rozšiřoval. Na počátku 20. století se sociální pojištění vztahovalo na všechny kromě zemědělců a osob v soukromých službách a v domácí výrobě. Důchodové pojištění vztahující se na většinu obyvatelstva bylo zavedeno až na počátku 20. století.

Drobné

Vývoj výdajů na sociální služby v poměru k domácímu produktu. Velká Británie, 20. století
Zdroj: SKIDELSKY, Robert. Beyond The Welfare State. London: The Social Market Foundation, 1997. s. 104.

Zatímco k pokládání základů sociálního státu v Německu, Rakousku-Uhersku (které výjimečně bylo v něčem mezi prvními), Velké Británii, Itálii i Francii docházelo již během posledních desetiletí devatenáctého století, ve Spojených státech amerických se sociální otázky začaly ve větší míře řešit až v době Velké hospodářské krize. Z dnešního hlediska však byly výdaje na sociální politiku jen drobné peníze.

Během první poloviny 20. století finance plynoucí na sociální politiku tvořily jen malý zlomek státních rozpočtů. Přestože první světová válka i ekonomické obtíže spojené s Velkou hospodářskou krizí vedly ke zvýšení objemu sociálních výdajů a větší míře státních zásahů do ekonomiky, ke vzniku opravdového, masivně přerozdělujícího sociálního státu, kteý masivně vyčerpává státní rozpočty, došlo až po roce 1945. A bujel až do dnešní podoby.

My se však v příštích dílech seriálu budeme dál dívat do minulosti. Čeká nás sociální politika první republiky či socialistického Československa, podíváme se na vývoj ve Velké Británii, Německu – a nakonec i jinam.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem