Nejabsurdnějším bankovním poplatkem se letos stal poplatek za nadměrný vklad. Zvolilo si ho 33 procent Čechů a Slováků, kteří hlasovali v anketě o nejabsurdnější bankovní poplatek. Druhý skončil poplatek za vklad na přepážce na vlastní účeta třetí příčku obsadil poplatek za připsání úroků. Celkem se finálového hlasování v anketě, kterou pořádal server www.bankovnipoplatky.com zúčastnilo 5783 hlasujících.
Vítězný poplatek je v podstatě pokuta za to, že klient nutí pracovníka bankyna přepážce pracovat. Ten musí hotovost převzít a spočítat a vydat potvrzení o přijetí peněz. Poplatek se ovšem týká částek, které zpravidla převyšují půl milionu korun. U některých bank hranice začíná až na milionu korun. Navíc častěji se s poplatkem setkají podnikatelé než běžní spotřebitelé.
Výsledky ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek
Poplatek | Počet hlasů |
---|
1. Poplatek za nadměrný vklad | 1 918 hlasů (33,17 %) |
2. Poplatek za vklad na přepážce na vlastní účet | 1 331 hlasů (23,02 %) |
3. Poplatek za připsání úroku | 1 067 hlasů (18,45 %) |
4. Poplatek za vložení variab. symbolu do příkazu k úhradě | 740 hlasů (12,80 %) |
5. Poplatek za předčasně splacený úvěr | 727 hlasů (12,57%) |
V prvním kole hlasovalo celkem 27 943 lidí. Z ČR přišlo 23 015 hlasů a ze Slovenska 4 928 hlasů (to je 3,5x více než loni). Ve finálovém kole se ankety zúčastnilo 5 783 respondentů (z ČR hlasovalo 4 095 lidí, ze Slovenska přišlo 1 688 hlasů). Pořadí na prvních třech místech bylo v ČR a SR naprosto totožné. Celkem ve IV. ročníku hlasovalo 33 726 bankovních klientů. |
Poplatek se určuje jako podíl z vkládané částky. Pohybuje se od 0,05 procenta (Česká spořitelna) po 0,15 procenta (Komerční banka, Raiffeisenbank). Zpravidla však banky stanovují horní hranici, kterou poplatek nepřesáhne. Pohybuje se od 1000 do 2000 korun za jeden vklad.
Na poplatcích a provizích vydělávají české banky stále více peněz, a to navzdory tomu, že alespoň některé ceny za své služby snižují. Na trhu si tak lze vybrat i velmi levné účty, které při používání internetového bankovnictví buď nestojí nic, nebo jen pár korun měsíčně. Nejvíce v tomto ohledu vycházejí klientům vstříc mBank, Raiffeisenbanka družstevní záložna Fio, jak vyplynulo z loňského výzkumu běžných účtů, které provedly Peníze.cz ve spolupráci s www.bankovnipoplatky.com.
Výzkum rovněž ukázal, že banky zatím příliš neslyší hlasy klientů, kteří volají po přehledných a hlavně srozumitelných sazebnících. Podle průzkumu, který si nechalo před třemi lety vypracovat ministerstvo financí, se v sazebníku své banky vyzná jen necelá polovina klientů. Dvě třetiny klientů nemá dostatek informací o změnách v poplatcích. Přes 80 procent respondentů by uvítalo, kdyby si mohli poplatky v jednotlivých bankách jednoduše srovnat. Klienti přitom často nemohou ze sazebníků jednoduše vyčíst, která služba ještě patří do určitého balíčku a za kterou se už musí platit zvlášť. Rovněž sestavování balíčků či konfigurace služeb jsou u některých bank popsány tak složitě, že běžný klient může mít problém s výpočtem konečné ceny za požadované služby.
Některé banky se tak alespoň snaží nabízet kalkulačky na svých webových stránkách, které usnadňují orientaci v sazebníku. Česká spořitelna má konfigurátor Osobního účtu, kalkulačku nákladů za služby, která zároveň doporučí vhodný balíček, má ČSOB a Fio.
Letošní volba neabsurdnějšího bankovního poplatku byla už čtvrtou v řadě. První ročník vyhrál poplatek za příchozí platbu. Ve druhém ročníku zvítězil poplatek za výběr z bankomatu vlastní banky. Loni to byl poplatek za vedení běžného účtu. Celkem se obou letošních hlasovacích kol zúčastnilo téměř 34 tisíc bankovních klientů.
Jak často se díváte do sazebníků bank? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem