Daň z příjmů se musí platit ze všech příjmů, kromě těch, které jsou od daně osvobozené nebo z nich byla již odvedená srážková daň. Jako každoročně budou letos přiznávat daně všichni, kdo dosahují alespoň jeden z pěti druhů příjmů:
- Ze závislé činnosti a funkčních požitků (podle § 6)
- Z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti (podle § 7)
- Z kapitálového majetku (podle § 8)
- Z pronájmu (podle § 9)
- Z ostatních příjmů (podle § 10)
První druh zdanitelných příjmů ze závislé činnosti se týká všech zaměstnanců. Tedy osob v pracovněprávním vztahu. Dále do této první příjmové skupiny patří členové vlády, poslanci, senátoři, zastupitelé, členové statutárních orgánů, ale i studenti na praktickém výcviku. Tito všichni dosahují příjmy v podobě funkčních požitků a odměn. Zpravidla jde o peněžní příjmy. Může jít ale také o příjem v naturální nepeněžní formě, kdy například zaměstnavatel umožňuje svému zaměstnanci využívat firemní auto pro osobní účely.
Za většinu zaměstnanců vyřizuje roční zúčtování daní zpravidla jeho zaměstnavatel. (Čtěte více Kdo a kdy musí letos podat přiznání k dani z příjmu). Kdo měl vedle platu i další příjmy přesahující 6 tisíc korun nebo byl souběžně zaměstnaný u několika firem, podává si daňové přiznání sám a musí přiznat i všechny tyto příjmy. Zaměstnanci, kteří si vloni přivydělali k platu méně než šest tisíc korun, tedy již daňové přiznání nepodávají a žádnou daň z tohoto příjmu neodvádějí.
Poplatníci, kteří dosahují jiné druhy příjmů než ze závislé činnosti a funkčních požitků, je zdaňují jedině v případě, jestliže si vloni vydělali přes 15 tisíc korun. Kdo si vydělal prodejem výpěstků ze své zahrádky nebo příležitostným pronájmem chaty či chalupy, musí zdanit příjem tehdy, jestliže úhrn takových příležitostných příjmů přesáhl 20 tisíc korun.
Živnostníci, drobní podnikatelé, umělci, lidé na volné noze, ale také zemědělci nebo společníci veřejných obchodních společností zdaňují příjmy, které se označují jako příjmy z podnikání a z jiné samostatně výdělečné činnosti.
Příjmy z kapitálového majetku, které je potřeba zdanit, plynou nejčastěji z podílů na zisku, z výnosů z cenných papírů, z úroků z peněžních vkladů, výher, dávek penzijního připojištění se státním příspěvkem a plnění ze soukromého životního pojištění.
Majitelé nebo spoluvlastníci nemovitostí zdaňují příjmy z pronájmu. V řadě případů ale musejí přiznat i nepeněžní příjmy. Jde třeba o situaci, kdy si nájemníci zvelebí nebo technicky zhodnotí nemovitost či pronajatou věc na své náklady, aniž by to byla jeho povinnost a majitel tak dosáhne nepeněžní příjem.
Všechny příležitostné příjmy se zařazují do páté skupiny a jsou označované jako ostatní příjmy. Patří sem kupříkladu příjem z prodeje ovoce a zeleniny z vlastní zahrádky nebo příjem za občasný pronájem chaty či chalupy, dále také třeba příjmy ze zděděných autorských práv či příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru. Zdanit se musí i výhry z některých veřejných soutěží, jejichž hodnota byla vyšší než 10 tisíc korun. To ale neplatí u výher v Sazce, ty se danit nemusí.
Do 15 tisícového limitu, který zdanění podléhá, se ovšem nezapočítávají všechny příjmy. Některé jsou od daňové povinnosti zcela osvobozené. Kompletní výčet toho, co je od daně osvobozené, uvádí paragraf § 4 Zákona o dani z příjmu. Zaměstnanci mohou ale dosáhnout i na další osvobozené příjmy. Je to třeba příspěvek na přechodné ubytování až do výše 3 500 Kč měsíčně, příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na životní pojištění až do výše 24 tisíc korun ročně nebo třeba hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu.
Osvobození od placení daní se týká hlavně veškerých sociálních dávek. To se vztahuje také na alimenty na děti, dávky v době nemoci, odměny za dárcovství krve a krevních derivátů, získaná stipendia od státu nebo třeba z rozpočtu kraje, obce, školy nebo od nadace či nadačního fondu, různé dotace a získané granty nebo také příjmy z provozu malých elektráren. Od daně jsou osvobozené rovněž úroky z vkladů ze stavebního spoření včetně úroků ze státní podpory.
Osvobození a neplacení daně z příjmu je v některých případech spjato s určitou časovou lhůtou, kterou je potřeba dodržet, aby měl poplatník na tuto daňovou úlevu nárok. Například při prodeji nemovitosti, ve které majitel neměl trvalé bydliště, se daň neplatí tehdy, jestliže dům prodá po uplynutí pěti let od jeho nabytí. Kdo nemovitost prodá dříve, daň zaplatit musí. U prodeje domu, ve kterém měl majitel trvalé bydliště, platí dvouletá lhůta.
Na časové lhůty, kdy je příjem osvobozený a kdy ne, by si měli dát pozor také všichni, kdo prodali vloni své auto. Kdo jej vlastnil déle než rok, daň z příjmu neplatí. Pokud ho ale majitel prodal do jednoho roku od nabytí, daň již zaplatit musí. Kdo dosáhnul loni příjem z prodeje cenných papírů z kupónové privatizace, daň rovněž neplatí, tento příjem je od daně osvobozený.
Do daňového přiznání se neuvádějí také příjmy, ze kterých již byla odvedená srážková daň. Tedy příjmy zdaňované zvláštní 15procentní srážkovou daní. Jde především o připsané úroky na spořících a termínovaných účtech nebo příjmy za vyplacené autorské honoráře, které nepřesáhly za měsíc od jednoho plátce částku 7 tisíc korun.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 3. 2009 10:09, Stepka
Mám pozastavený živnostencký list a za loňský rok jsem tedy neměl žádný příjem z podnikání. Musím to nějak hlásit na finančním úřadě? Msím podávat nějaké přiznání či četsné prohlášení?
V diskuzi je celkem (9 komentářů) příspěvků.