Rakovina není projekt, rakovina je nemoc
22. 7. 2016 | Michal Kašpárek | 10 komentářů
Mluvit v souvislosti s nádory o boji, bitvách, vítězstvích a prohrách je nepřesné, často i nevkusné a hlavně kontraproduktivní.
Senátor Jiří Zlatuška, který návrh zákona předkládá, sám příliš nevěří tomu, že se ho podaří prosadit; vláda se k němu ostatně právě dnes postavila zamítavě. Jde spíš o test veřejného mínění a (znovu)vyvolání debaty na toto téma. Lidský život se bere jako věc posvátná, na druhou stranu tváří v tvář nezměrnému utrpení si člověk právem klade otázku, jestli není lidské takové utrpení zkrátit. Je to otázka morální a odpovědi na ni jsou vymezeny dvěma póly, na jednom stojí ti, kteří mají za to, že člověkovo tělo a veškeré jeho funkce jsou majetkem toho člověka a že s nimi může nakládat podle své vůle. Druhý pól představuje názor, že je třeba se snažit zachovat život za jakoukoli cenu, byť by to bylo jen vegetování organismu bez vědomí a s nutnou asistencí přístrojů.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada.
Z jeho produkce vybíráme:
Petr Syrový: Investování pro začátečníky
Po přečtení této knihy budete mít dost informací a odvahy, abyste udělali první investorské krůčky.
Jan Januš a Kristián Léko: Kurz právní sebeobrany
Kniha nabízí ve 30 lekcích právní vodítka ke každodenním situacím. Využívá zkušeností právníků; vychází tedy vysloveně z praktického pohledu na věc.
Návrh zákona o právu na důstojnou smrt v první řadě předpokládá, že člověk o své vůli může rozhodnout, že nechce být vystaven utrpení bez naděje na zlepšení a že může požádat lékaře, aby mu pomohl toto utrpení zkrátit. Až v druhé řadě, pokud by nebyl schopen skončit svůj život sám, předpokládá také legální možnost nechat se usmrtit. Rozlišuje tedy asistovanou sebevraždu a eutanazii. Jasně stanoví, jaký musí být zdravotní stav pacienta žádajícího o asistenci při sebevraždě nebo usmrcení, jak musí být informován o svém zdravotním stavu, že jeho zdravotní stav nehodnotí pouze ošetřující lékař, ale také další nezávislý lékař a tak podobně; ostatně jedním z častých argumentů proti bývá možnost zneužití institutu eutanazie.
My jsme svůj příspěvek do diskuze přinesli o něco dřív v letošním roce, ještě než návrh zákona došel do Sněmovny. V prvním letošním čísle magazínu Finmag, který naše redakce připravuje, jsme se ptali dvou osobností, zda eutanazie ano, nebo ne. Jednou z nich je Milan Hamerský, právník, který navrhnul znění výš zmiňovaného zákona, druhou pak křesťanský filozof Jan Sokol. Nyní tento duel „odemykáme“ všem.
právník a politolog
Před smrtí jsme si všichni rovni. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění z května loňského roku jsou dlouhodobě pro rozšíření možností pro odchod ze života a uzákonění eutanazie dvě třetiny české společnosti. Ale i kdyby pro byla jen malá menšina, stejně jde o zákon, který nikomu nic nepřikazuje a pouze rozšiřuje práva umírajících. Jde tedy o jeden z nejhumánnějších zákonů, jaké si lze představit. Rozšiřuje soucit a důstojnost lidí. Jsem hluboce přesvědčen, že česká společnost je připravena přijmout obdobnou normu, jaká platí přes deset let v Belgii a Nizozemí. Čekat znamená vystavovat tisíce lidí zbytečnému utrpení. Pro legalizaci eutanazie existuje mnoho dobrých důvodů jak morálních, tak i praktických. Nastolení jasných pravidel odstraní excesy, pomůže zvýšit důvěru mezi lékaři, nemocnými a jejich příbuznými.
filozof a pedagog
Eutanazie – což není ukončení marné léčby, nýbrž úmyslné usmrcení pacienta lékařem – by se povolit neměla. Zabít se dovede každý sebevrah, a v extrémní situaci to může být i hrdinský čin, ale právo to asi není. Můj život není můj majetek – jsem to já sám. Proto ho nemohu prodat do otroctví, zato na něj mohou mít nároky rodiče, děti, přátelé, lidé, kteří na mně nějak závisí. Člověk se dovede zabít, ale nesmí k tomu zneužít lékaře. Předně proto, že je to přesný opak jeho povolání. Nemocný člověk mu svěřuje sám sebe a musí se na něho spolehnout. Jak by se mohl spolehnout na člověka, který někomu pomohl od života? Ani lékař si nemůže být jist, že člověk, který se chce zbavit sám sebe, opravdu ví, co dělá. Nemocný žadatel není tak docela pánem sebe sama – proto jde za lékařem. Dnes něco chce, ale jak by se rozhodl za měsíc? Může mu být tato možnost odepřena? Pacient v terminálním stádiu svoji vůli projevit nemůže. Pokud ji vyslovil předem, věděl opravdu, co dělá? A pokud ne, mohou o usmrcení rozhodovat lékaři sami, i kdyby si byli sebevíc jisti, že brzy zemře? Dnešní medicína dovede zmírnit jeho utrpení paliací, ale sotva může rozhodnout, že zbytek jeho života nemá cenu.
Argumenty ani na jedné straně nejsou plané. My se teď ptáme, na kterou stranu byste se přiklonili vy. Klidně si představte, že jste v poslanecké lavici a máte se rozhodnout, které tlačítko zmáčknout. Samozřejmě předtím můžete prostudovat návrh zákona a důvodovou zprávu k němu. Dejte nám vědět v diskuzi, jak a proč budete hlasovat.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
24. 7. 2019 20:43 | Jakub
24. 8. 2016 10:08
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
6. 7. 2016 8:07 | Filip
https://www.facebook.com/notes/profesor-jan-sokol-ph-d-csc/smrt-v-na%C5%A1ich-rukou/991165294295818
27. 6. 2016 13:54 | Honza
24. 6. 2016 18:45 | D
23. 6. 2016 18:59 | Dudek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
23. 6. 2016 18:58 | MoB
Každý, komu někdy umíral člen rodiny, pomalu, nehezky, tohle chápe.
23. 6. 2016 18:56 | dr. Chocholoušek
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
23. 6. 2016 14:50 | Marek Dalík
Pokud se správně nadávkuje léčba bolesti lze už dnes stav vyřešit během několika dní.
23. 6. 2016 14:42 | Jan
23. 6. 2016 13:58 | Ludu
23. 6. 2016 12:37 | Mišan
23. 6. 2016 12:33 | Mišan
Já tvrdím, že každý by měl mít za uchem vypínač.
23. 6. 2016 11:53 | ing. Dortík
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
23. 6. 2016 11:49 | jezevec
1) člověk v plné duševní a fyzické síle, který už nechce žít, ale zároveň nemá zbraň, a má etické zábrany skočit pod vlak a nechat se rozmazat po kolejích = potřebuje doktora jen na to, aby ho usmrtil kultivovaně.
2) člověk v plné duševní síle, ale fyzicky nezpůsobilý se sám usmrtit = potřebuje doktora na to, aby to vůbec udělal.
3) člověk ve vegetativním stavu závislý na přístrojích, bez vědomí a bez šance na zlepšení = laicky řečeno stačí ho "vypnout" a nechat ho v klidu umřít, ale někdo musí rozhodnout za něj
4) člověk ve stavu (3), ale který v dostatečném předstihu za plného vědomí a zdraví jasně formuloval svou vůli ho v takovém stavu netrápit a nechat v klidu umřít.
s verzí (1) a (4) má problém málokdo, verze (2) je asi nejdiskutovanější, nejproblematičtější je verze (3).
myslím, že by v tom měl být rozdíl i v legislativě .... ale sám bych to o jiných rozhodovat nechtěl. pro sebe bych chtěl mít všechny 4 verze legální. nikdo by neměl mít právo druhého trýznit životem pro něj nesnesitelným jen proto, že trpící není schopen si smrt sám přivodit.
Zobrazit všech 22 komentářů