Zdroj: Shutterstock
Zdravotní pojištění aspoň v minimální výši si musí platit každý živnostník a další osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pokud podnikají v rámci hlavní činnosti.
Platbám se nevyhne ani začínající podnikatel nebo ten, kdo minulý rok skončil ve ztrátě.
Výjimku mají jenom OSVČ podnikající v rámci vedlejší činnosti – povinnost hradit minimální zálohy se jich netýká.
Pro výpočet zálohy na zdravotní pojištění je rozhodující zisk, na který živnostník dosáhl v předchozím účetním období – tedy v předchozím kalendářním roce. Ze zisku se následně určí takzvaný vyměřovací základ: tvoří ho polovina zisku, tedy padesát procent příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti po odečtení výdajů. Podnikatelé si mohou odečítat buď skutečné výdaje, nebo výdajový paušál.
Je tu ale jedno důležité pravidlo: Vyměřovací základ, k němuž se živnostník dopočte, nemůže být nižší než státem stanovený vyměřovací základ. Ten se počítá jako polovina průměrné mzdy v národním hospodářství, kterou pro daný rok vyhlásí ministerstvo práce a sociálních věcí. Pro rok 2020 vychází vyměřovací základ na 17 417,50 korun měsíčně.
Minimální záloha na zdravotní pojištění se pak vypočte jako 13,5 procenta ze stanoveného vyměřovacího základu – pro letošek tak minimální záloha dělá 2352 korun. Oproti loňskému roku si živnostníci připlatí (pokud hradí pouze minimální zálohu) o 144 korun, za rok celkem 1728 korun. Komu vyjde vyměřovací základ vyšší než stanovené minimum, odvede na zdravotní pojištění 13,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.
Důležité údaje ke zdravotnímu pojištění | Rok 2020 | Rok 2019 |
Průměrná mzda v národním hospodářství | 34 835 Kč | 32 699 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ | 17 417,50 Kč | 16 349,50 Kč |
Minimální měsíční záloha (hlavní činnost) | 2352 Kč | 2208 Kč |
Pozor! Nová výše minimální zálohy se hradí od začátku roku (na rozdíl od pojištění sociálního). Záloha je splatná do osmého dne následujícího kalendářního měsíce: zálohu za leden je tedy potřeba odeslat na účet zdravotní pojišťovny nejpozději osmého února. Jestliže zdravotní pojišťovně platbu neodešlete (nebo pošlete nižší částku), začne vám naskakovat dluh, ke kterému navíc pojišťovna připočte penále: 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení.
Kdo už teď hradí víc než minimální zálohu, nemusí na začátku roku výši plateb nijak upravovat. Do podání přehledu o příjmech a výdajích pro zdravotní pojišťovnu (odevzdává se obvykle počátkem května) se pro něj nic nemění.
Vedle zdravotního pojištění musí všechny osoby samostatně výdělečně činné platit také sociální pojištění. Jaké jsou minimální zálohy, kdy a kdo je platí? Podrobnosti najdete v samostatném přehledu.
Pro podnikání v rámci vedlejší činnosti – při zaměstnání, v důchodu, při studiu, na mateřské, nebo během pobírání rodičovského příspěvku – žádný minimální vyměřovací základ neplatí, a tím pádem ani minimální zálohy.
Kdo v rámci vedlejší činnosti podniká první rok, nemusí zálohy na zdravotní pojištění hradit vůbec. Zdravotní pojištění doplatí až po podání přehledu o příjmech a výdajích – ten se obvykle podává měsíc po odevzdání daňového přiznání, tedy začátkem května. Zálohu pro další měsíce mu pak zdravotní pojišťovna vypočte podle skutečně dosaženého zisku. Výjimku mají zaměstnanci, kteří podnikají v rámci vedlejší činnosti: zálohy na zdravotní pojištění se jich netýkají ani v dalších letech, pojistné vždy platí až po podání přehledu podle skutečně dosaženého zisku.
Pro hlavní i vedlejší činnosti pak platí: jestliže zálohy, které v daném roce odvedete, neodpovídají reálným ziskům, bude potřeba je po podání přehledu zdravotní pojišťovně doplatit. A naopak: kdo zaplatí víc, tomu zdravotní pojišťovna přeplatek vrátí.
Výpočet minimálních záloh na zdravotní pojištění vychází z několika údajů, které každoročně vyhlašuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Jde o všeobecný vyměřovací základ za rok, který o dva roky předchází roku, pro který zálohu počítáme (pro zálohu platnou v roce 2020 je tedy rozhodující vyměřovací základ roku 2018), a přepočítací koeficient. Vynásobením těchto dvou čísel dojdeme k takzvané průměrné měsíční mzdě v národním hospodářství. Pro rok 2020 dělá průměrná mzda 34 835 korun (32 510 × 1,0715). Pro srovnání: v roce 2019 šlo o částku 32 699 korun, v roce 2018 o 29 979 korun.
Minimální záloha na zdravotní pojištění se rovná 13,5 procentům z minimálního vyměřovacího základu, kterým je polovina průměrné mzdy. Polovička průměrné mzdy pro rok 2020 vychází na 17 417,50 korun, minimální záloha tedy odpovídá částce 2352 korun.
Monika Veselíková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
