Dlužíte zaměstnavateli? Víme, o kolik vám může snížit výplatu

Já ti mám něco zaplatit, ty máš něco zaplatit mně. Tak to prostě vyrušíme a vyplatí se jenom rozdíl. Zvláštní pravidla ale platí, pokud má zaměstnanec něco zaplatit zaměstnavateli. Ten nemůže prostě jen tak o celou pohledávku snížit zaměstnanci výplatu.
Dlužíte zaměstnavateli? Víme, o kolik vám může snížit výplatu

Často se stává, že si lidé dluží navzájem. Nemá smysl, aby se někdo jako věřitel domáhal zaplacení své pohledávky vůči svému dlužníku, když je zároveň sám zase jeho dlužníkem. Prostě se provede započtení. Vyšší dluh se sníží o ten menší a pak už se hraje jenom o rozdíl. Zvláštní pravidla platí, když vůči sobě mají pohledávky zaměstnanec a zaměstnavatel, tedy když zaměstnanec dluží peníze zaměstnavateli a ten mu má vyplatit mzdu. Pojďme se na ta pravidla podívat.

Započtení: pohledávka proti pohledávce

Základní pravidla stanoví občanský zákoník. Ten říká, že dluží-li si dvě strany vzájemné plnění stejného druhu – řekněme tedy peníze, může kterákoliv z nich říct, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. Obě pohledávky ovšem musejí být splatné, nelze proti existujícímu a splatnému dluhu započíst splátku (úhradu), jejíž splatnost ještě nenastala.

Kdo šetří, má tyhle tři

Běžný účet, spořicí účet, kreditka. Tohle trio může ušetřit určitě pár stovek ročně. Když je správně vyladěné a když víte, kam ve správný čas přesunout kolik peněz. Dobrá zpráva: dneska to jde do značné míry automatizovat. Na začátku je to samozřejmě dost kombinování. Pomůžeme s porovnáním a výběrem.

Aby se poměry mezi osobami, které jsou si navzájem dlužníkem i věřitelem, urovnaly nebo upravily započtením, musí být splněna jedna dost zásadní podmínka. Občanský zákoník říká, že k započtení jsou způsobilé jen pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Takže musí jít o skutečné, vymahatelné, reálné pohledávky, a ne nějaké domněnky, že někdo někomu dluží. Musí jít prostě o pohledávky, se kterými by mělo smysl jít k soudu.

Započtením se pak obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. To znamená, že pokud František dluží Pavlovi padesát tisíc, ale zároveň Pavel dluží Františkovi sto tisíc korun, započte se padesát tisíc oproti stu tisíc: František nebude dlužit nic a na Pavlovi bude doplatit zbývajících padesát tisíc. Kdyby je František časem chtěl po Pavlovi vymáhat soudně, znamená to pro Pavla nižší soudní poplatky, menší úplatu právníkům a podobně:

Započtení proti výplatě: pravidla jako u exekuce

Po obecném úvodu se dostáváme ke speciálnímu případu. Tedy k započítávání vzájemných pohledávek mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Propojeno!

Když zaměstnavatel neplatí

Pokud zaměstnavatel „neuspokojil vůbec nebo uspokojil jen částečně splatné mzdové nároky svých zaměstnanců“ (čti: dluží jim výplatu nebo její část) a byl proti němu podán insolvenční návrh nebo na něho bylo vyhlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, můžou zaměstnanci požádat úřad práce, aby jim peníze vyplatil.

Zaměstnavatel dluží: řekněte si na pracáku o „náhradní výplatu“

Zaměstnanec se může snadno stát dlužníkem zaměstnavatele, například tehdy, když mu způsobí škodu. A zaměstnanec má pohledávku vůči zaměstnavateli vlastně každý měsíc. Kdykoliv po skončení odpracovaného kalendářního měsíce totiž vzniká zaměstnanci pohledávka za zaměstnavatelem na výplatu mzdy za uplynulý měsíc. Nabízí se tedy započtení pohledávek proti sobě. Jenže – co když se stane, když zaměstnanec bude zaměstnavateli dlužit třeba stejně, jako dělá celá jeho výplata. To mu může zaměstnavatel jeden měsíc sebrat všecko a vyplatit nulu?

Zákoník práce a občanský soudní řád stanoví pro zaměstnavatele omezující pravidlo. Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu nesmí být plné. Zaměstnanci musí vždycky zůstat něco na základní živobytí. Započtení pohledávky se může provádět jen za podmínek pro exekuci srážkami ze mzdy:

Pokud chce zaměstnavatel vůči zaměstnancově mzdě provést započtení své pohledávky (zaměstnancova dluhu), musí mu nechat minimálně nezabavitelnou částku a jednu třetinu zbytku čisté mzdy (tedy zbytku po odečtení nezabavitelného minima), a to tehdy, pokud je jeho pohledávka přednostní (to může být dluh vzniklý, když se zaměstnanec dopustil vůči zaměstnavateli, nejspíš jeho majetku, úmyslného trestného činu, anebo pohledávka přeplatku náhrad mzdy za dobu prvních 14 dnů pracovní neschopnosti apod.) Pokud je jeho pohledávka nepřednostní, musí zaměstnanci nechat aspoň nezabavitelné minimum a dvě třetiny zbytku čisté mzdy. Teprve to, co zbude po odečtení těchto částek, si může nechat.

Co musí zaměstnanec vždycky dostat

Nezabavitelná částka není u každého zaměstnance stejná. Respektive je stejná pro všechny, ale pokud má člověk vůči někomu vyživovací povinnost, nezabavitelná částka se zvyšuje. Pro jednotlivce bez závazků je letos 6225,33 Kč. Za každou vyživovanou osobu – nezletilé děti nebo studující zletilé děti, jakož i manžela nebo manželku – se zaměstnavatel musí z jeho výplaty vzdát dalších 1556,33 Kč.

Spočítejte si, co vám nemůžou vzít, na naší kalkulačce:

Pozor! Omezení platí jen pro mzdu

Uvedená omezení pro započítávání pohledávek ale platí jenom pro mzdu. Nevztahuje na odměnu za pracovní pohotovost, odstupné, cestovní náhrady za pracovní cestu a jiné příjmy a benefity poskytované zaměstnavatelem. Vůči těm může započítávat zaměstnavatel plně bez omezení. 

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?

19. 3. 2024 | Petr Kučera

Nejčastější chyby v daňovém přiznání. Neděláte je taky?

Jaké chyby v přiznání k dani z příjmů fyzických osob jsou nejčastější? Připravili jsme přehled podle zkušeností pracovníků finančních úřadů a ohlasů čtenářů.

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

8. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Stejné místo, nižší mzda. O kolik si ženy vydělají méně?

Postavení žen na českém pracovním trhu patří v rámci zemí OECD mezi podprůměrné. Na stejných pozicích berou o 17,4 procenta nižší mzdu než muži. A marně hledají zkrácené úvazky, aby... celý článek

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ

Zvýšení mezd smazala inflace. Kupní síla klesla druhý rok v řadě

Průměrná hrubá mzda za celý loňský rok dosáhla částky 43 341 korun, to je meziročně o 7,5 procenta více. Spotřebitelské ceny se ale loni zvýšily o 10,7 procenta. Reálné mzdy tedy klesly... celý článek

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

5. 3. 2024 | redakce Peníze.CZ, Petr Kučera

Daňové přiznání musí podat nejen podnikatelé. Limit se zvedl

Kdo musí podat daňové přiznání? Z jakých příjmů se platí daň? Kdy musí vyplnit přiznání i zaměstnanec a kdy se mu to vyplatí, přestože to není jeho povinnost? Tady je přehled.

Kdo půjde dřív do důchodu? Jurečka chce rozšířit náročné profese

1. 3. 2024 | Kateřina Hovorková | 2 komentáře

Kdo půjde dřív do důchodu? Jurečka chce rozšířit náročné profese

Až o pět let dříve teď mohou jít do penze záchranáři a hasiči. Nově by se k nim měly přidat další náročné profese, ve kterých pracuje zhruba 120 tisíc lidí. Zaměstnavatelé za ně budou... celý článek

Partners Financial Services