Evropské programy bank: objev roku, nebo marketing?

Vstup do EU se stal událostí číslo jedna loňského roku také v korporátním bankovnictví. Investice podnikatelů, firem, obcí, samospráv či neziskových organizací podpořené tučnými dotacemi ze strukturálních fondů představují nemalý obchodní potenciál pro banky působící na českém trhu. Tři největší, Komerční banka, ČSOB a Česká spořitelna, uvedly na trh speciální produkty na financování projektů žádající o evropské peníze. Co mají tyto produkty společné, jak se naopak mezi sebou odlišují a jakých výsledků dosáhly za druhou polovinu loňského roku?

Dravý nástup lídra trhu

Číslo jedna v segmentu podnikatelů a firem, Komerční banka, vlétla na trh s programem Ponte již počátkem loňského roku jako uragán. Šlo o velmi prozřetelné rozhodnutí, protože Ponte dostal nevídanou publicitu díky neexistenci konkurenčních produktů.
O několik měsíců později odstartovala Česká spořitelna se svým EU programem a v tichosti byla následována ČSOB, která svůj produkt nazvala trochu krkolomně, ale výstižně: Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU. Ostatní banky speciální produkt v souvislosti s fondy EU nepřipravily, což ale v žádném případě neznamená, že by nebyly schopny projekty žádající o dotace financovat.

Tabulka č. 1 – Speciální programy bank v souvislosti s fondy EU

Banka	Název	Součásti
KB (profil, názory)	Program Ponte	Poradenství pro žadatele o dotaci z fondů EU Financování dotovaných projektů
ČSOB (profil, názory)	Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU	Dotační audit Financování dotovaných projektů Program na financování klastrů (viz dále)
ČS (profil, názory)	EU program business EU program region	Informace o EU Podpora při získání dotace z fondů EU – vyhledání vhodného programu plus příprava podkladů Financování dotovaných projektů

Konkrétní podmínky produktů
bývají sjednávány individuálně. Lze ovšem např. říct, že: 1) maximální výše úvěru není u žádné banky obecně dána, 2) splatnost u investičního úvěru bývá max. 10 let 3) úroková sazba není dána, určuje ji trh, 4) doba rozhodnutí o (ne)poskytnutí úvěru je od 1 do 6 týdnů.

Podstata všech speciálně vytvořených nabídek bank se totiž vůbec neliší a je především záležitostí marketingu. V podstatě tedy nejde o produkt s jinými parametry, ale o kombinaci již existujících a nabízených produktů (především investičních úvěrů, ale možné je i provozní financování nebo specifické produkty jako např. program TOP Podnik, který nabízí ČS).
Na druhou stranu však musí spolufinancování banky respektovat všechna specifika projektů žádajících o dotace. Je nutné předfinancovat dotaci, resp. její část, protože ta je vyplacena až několik měsíců po dokončení projektu a v této době již podnikatel či obec musí platit svým dodavatelům (předfinancování dotace má význam především pro obce, kde dotace dosáhne až 80 % nákladů projektu). Pro předfinancování či překlenutí pomocí úvěru se používá pojem "bridging loan", překlad do francouzštiny pak napoví, odkud pochází Ponte. Předfinancování se velice často řeší pomocí investičního úvěru s možností předčasné splátky ve výši očekávané dotace.
Protože dotace nikdy nepokryje celý projekt, vzniká potřeba financování nedotované části projektu. Obojí se pokryje produkty provozního či investičního financování. Specifickým požadavkem na žadatele o dotaci je pak prokázání schopnosti financovat celý projekt, banky proto v případě úvěrů vydávají tzv. úvěrové přísliby.

Kdo dá více?

Prostor pro odlišení se od konkurence spatřují banky velké trojky spíše v doplňkových službách než v samotném financování. V rámci jednotlivých speciálních produktů na fondy EU dominuje poradenství při výběru vhodného dotačního programu. V tomto asi nejdále zachází ČS, která je v rámci své finanční skupiny schopna svým klientům nabídnout kompletní služby spojené s přípravou žádosti o dotaci a dalších potřebných podkladů. Ostatní banky neexistenci vlastní poradenské firmy kompenzují spoluprací s významnými hráči (např. Raven Consulting, Direkta či Eurovision) na trhu poradenství k fondům EU.
ČSOB výrazně zaměřila svou pozornost na financování tzv. klastrů, neboli seskupení několika podnikatelů, firem či dalších organizací (například vysoké školy, výzkumná pracoviště, technologické parky apod.) na základě společného výzkumu nebo dodavatelsko-odběratelských vztahů. Financování klastru může být pro banku zajímavé, protože má šanci postupně převzít většinu členů klastru, a to nejen ve financování, ale také v platebním styku a dalších službách přinášejících nerizikový výnos.
Několik bank založilo pro činnosti spojené s EU speciální útvar. První odstartovala Kancelář pro Evropskou unii v ČS, ČSOB zřídila EU centrum, HVB Bank (profil, názory) tzv. Evropské kompetenční centrum. Funkce těchto útvarů se v každé bance mírně liší. Kancelář pro EU se ve spořitelně zabývá především makroekonomickými analýzami a informační činností, EU programy naopak mají v kompetenci obchodní útvary. Naopak "centra" v ČSOB či HVB věnují svou pozornost výlučně fondům EU.

Na mezičasu

Zřejmě nikoho nepřekvapí, že velká bankovní trojka se svými speciálně vytvořenými produkty okupuje první tři místa v tržním podílu na financování projektů žádající o dotace ze strukturálních fondů EU. Na druhou stranu za své berou očekávání, že "EU programy" se stanou akvizičním nástrojem silného kalibru. Tržní podíl na počtu úvěrových příslibů, které shromáždila agentura CzechInvest, zřetelně kopíruje rozdělení trhu v segmentu tzv. malých a středních firem.

Obr. č. 1 – tržní podíl v počtu vydaných úvěrových příslibů (zdroj CzechInvest)

Údaj o počtu vydaných úvěrových příslibů je zatím jedinou dostupnou statistikou, nicméně přesně nevystihuje skutečné postavení jednotlivých bank. Jednak totiž vypovídá pouze o Operačním programu průmysl a podnikání, tedy jen o příslibech vydaných na část podnikatelských projektů a za druhé neplatí, že úvěrový příslib se rovná poskytnutému úvěru.

Máte nějaké zkušenosti s těmito programy i s přístupem bank k této problematice?