Trojjedinost evropských dotací

Jan Heřman | 2. 2. 2005 | 1 komentář
Trojjedinost evropských dotací
Ze strukturálního fondů nepřímo těží více subjektů. Zajímá vás, jak vidí prvních šest měsíců jejich existence podnikatel, tedy potenciální příjemce dotace, profesionální poradenská firma připravující projekty a financující banka? Z které strany okusují evropský koláč a s jakými problémy se potýkají?

Pohled první věnujeme podnikům, jim jsou totiž dotace přímo určeny. Nové zdroje na financování rozvojových projektů rozhodně jim nezůstaly utajeny a zájem o jednotlivé dotační programy několikanásobně převýšil finanční rozpočty programů. V již uzavřených programech, respektive tzv. výzvách se tak z dotace radoval nebo bude radovat přibližně každý třetí žadatel.

Ze všech programů poptávají firmy nejvíce tzv. Operační program průmysl a podnikání. Od července loňského roku, kdy odstartoval příjem žádostí, se ucházelo o evropské peníze v devíti dílčích programech téměř 800 různých projektů.podnikatelům Na operační program bylo na období 2004 až 2006 vyčleněno přibližně 10 mld. Kč, již v loňském roce podnikatelé a firmy ve svých projektech požadovali více než 5 mld. korun.

Žádosti podané v Operačním programu průmysl a podnikání k 10. 1. 2005
Pros-
perita
Reali-
ty
Ško-
licí
stře-
diska
Klas-
try
Roz-
voj
Marke-
ting
Ino-
vace
Úspo-
ry
ener-
gie
Obno-
vitel-

zdroje
ener-
gie
Cel-
kem
Jihočeský 1 2 1 39 1 9 53
Jihomoravský 3 7 78 12 15 2 117
Karlovarský 1 13 1 1 16
Královéhradecký 5 1 38 6 16 66
Liberecký 3 1 19 4 2 29
Moravskoslezský 9 2 4 47 9 11 85
Olomoucký 12 1 42 11 8 71
Pardubický 1 2 1 42 4 10 60
Plzeňský 31 25 3 4 63
Středočeský 1 1 51 10 9 72
Ústecký 1 1 26 5 3 1 37
Vysočina 37 7 8 1 53
Zlínský 8 1 47 13 9 1 1 80
Celkem 5 81 8 7 504 85 105 3 4 802

Zřejmě největší zájem projevily firmy pro program Rozvoj, který kvůli jejich enormnímu zájmu musel být v polovině září loňského roku dočasně pozastaven. Původně bylo na program vyčleněno 10 mil. euro a v průběhu loňského roku byl rozpočet posílen na celkových 27 mil. euro (cca 810 mil. Kč). V současné době probíhá vyhodnocení přijatých žádostí a neustálé protahování tohoto procesu považují žadatelé za největší problém při řízení toku evropských dotací.
Podle vyjádření agentury CzechInvest, která plní u Operačního programu průmysl funkci tzv. implementační agentury, mělo totiž uplynout od podání žádosti do přidělení či zamítnutí dotace maximálně 60 dnů. Tato lhůta vzala za své ještě ve třetím čtvrtletí loňského roku po náporu žadatelů. Doba, kdy se v současnosti firma dozví výsledek, závisí na konkrétním programu – první rozhodnutí bylo vydáno v programu Marketing v listopadu 2004, v nejvíce žádaném programu Rozvoj budou rozhodnutí vydána v první polovině letošního roku. Neočekávaný vývoj zejména u nejvíce poptávaných dílčích programů tak podnikatelům způsobil značnou nejistotu a omezení v plánování budoucího rozvoje jejich firem.

U některých podniků na přijetí či nepřijetí dotace dokonce závisí samotná realizace daného investičního záměru. Zpravidla existují 2 varianty: velkorysejší, která počítá s příspěvkem z evropských fondů a skromnější, kdyby to s dotací nedopadlo. Při více než půlroční nejistotě ve vztahu ke kontraktům s dodavateli nebo k finančním, materiálním a personálním zdrojům projektu se nelze výtkám divit.
K dalším výhradám ze strany firem vůči státním agenturám spravující jednotlivé programy se dále řadí časté změny v pravidlech pro žadatele a dalších dokumentech (což pociťují rovněž profesionálové na přípravu žádostí) či velice často stesky na nevhodné vymezení oprávněných žadatelů. Dotace totiž s několika drobnými výjimkami pomíjí firmy působící v obchodu, službách, dopravě a také subjekty, které nesplňují definici pro tzv. malý a střední podnik danou max. počtem zaměstnanců, max. výší obratu a objemem aktiv. Platnou definici malého a středního podniku naleznete zde.

Pohled druhý: očima profesionální poradenské firmy

Již s vidinou první dotační koruny z fondů EU vznikla speciální disciplína poradenství – fondastika, neboli věda o žádání evropských peněz. Vzhledem k náročné administrativě a složitému systému různých pravidel řada podniků přenechá starosti spojené s přípravou žádosti o dotaci a dalších potřebných podkladů profesionálům a sama se věnuje svému podnikání. Podle statistik agentury CzechInvest byla zhruba třetina jimi přijatých projektů vypracována profesionálními poradenskými firmami (např. RAVEN Consulting, Direkta, Consulting ČS).

Není asi nutné podotýkat, že to je za patřičnou úplatu. V samotných počátcích se objevovali "zlatokopové", kteří slibovali sehnání peněz ze strukturálních fondů přímo v Bruselu za řádově statisíce korun plus 10 – 20 % ze získané částky. Nyní na trhu působí poradci, kteří dokážou jednu žádost za desítky tisíc fixního poplatku, jiní, kteří si účtují přibližně 5 % ze získané dotace v případě úspěchu a většina ostatních kombinuje obě předchozí varianty tzv. flat fee (50 – 300 tis.Kč) a success fee (1,5 – 5 %). V případě, že projekt není úspěšný a podnik dotaci nezíská, flat fee se platí v plné výši, success fee samozřejmě není z čeho.
Poradci se liší nejen cenami, ale také kvalitou odvedené práce a proto se reference a úspěšně odevzdané projekty považují za hlavní kritérium výběru více než kde jinde. Některé firmy přistupují ke každému projektu individuálně, jiné píší žádosti přes kopírák. Ač se to zdá neuvěřitelné, existují případy, kdy jedna nejmenovaná poradenská firma zkopírovala kompletně celý projekt včetně jména a adresy původního žadatele. Identifikační údaje však již nezměnila a žádost odevzdala na CzechInvest s původními daty Žádost o dotaci v tomto případě byla samozřejmě zamítnuta.

Profesionální poradce nejvíce trápí již zmíněné časté a opakované změny v pravidlech a v dokumentech k jednotlivým programům a to dokonce po vyhlášení příjmu projektů. Prakticky to znamená, že poradenská firma musí po každém zásahu do pravidel provádět úpravy u všech rozpracovaných projektů. Nezřídka se stalo, že různí pracovníci státních agentur podávali různé výklady k některému z bodů v dokumentaci pro žadatele.

Pokud jde o vztah poradce versus klient, ten nijak výrazně nevybočuje z obvyklé podoby. Nerozhodnost podnikatelů při plánování vlastního rozvoje či problémy s včasným a kompletním předáním všech podkladů nejsou specifikem pouze u evropského poradenství. Jedinečným se snad může zdát častá neznalost vlastních OKEČ (oborová klasifikace ekonomických činností podle statistické metodiky, jedno z hlavních kritérií pro oprávněnost žadatele a zároveň položka v žádosti) či nepostupování při přípravě projektu s pokyny profesionála, což může výrazně ovlivnit celkovou úspěšnost.

Pohled třetí: očima financující banky

Banky viděly start strukturálních fondů na české scéně především jako obrovskou příležitost získat nové obchody. Příliv evropských peněz znamenal jednak akceleraci investičních záměrů a zároveň spolufinancování minimálně ve stejné výši u příjemců dotací – zejména podnikatelů, malých a středních firem, obcí, samospráv či neziskových subjektů. Z nich se pak stali jako mávnutím kouzelného proutku potenciální klienti – příjemci nových úvěrů.
Velká bankovní trojka na trh uvedla speciální produkty (o těch se dočtěte v některém z příštích článků), menší banky nedisponující takovým podpůrným aparátem naopak přizpůsobily své existující portfolio všem specifickým vlastnostem projektů žádající o příspěvek z fondů EU a více či méně vyškolili personál svých obchodních útvarů.

Stejně jako všechny ostatní subjekty také banky pociťovaly negativně změny ve znění dokumentace k dotačním programům, ovšem finančních ústavů a jejich služeb se týkala pouze některá pravidla. Šlo především o způsob prokázání schopnosti financovat projekt ze strany žadatele pomocí mimo tzv. úvěrového příslibu či povinnost realizovat všechny platby přes samostatný a speciálně založený běžný účet pro daný projekt. Pokud se některé banky rozhodly poskytovat svým klientům určitou úroveň poradenství, musely reagovat na celou řadu dalších změn.

Co si o Evropských fondech myslíte? Jsou skutečně potřeba? Kdo z nich těží nejvíce? Máte se žádostí o dotaci či samotnou dotací vlastní zkušenost?

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 1 komentářů

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Podniky v EU: jaké projekty budou podporované

28. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: jaké projekty budou podporované

Podniky získají peníze především na modernizaci výrobních technologií, nové budovy, inovace a rozvoj lidských zdrojů. Takto zaměřené projekty však musí po dobu jejich realizace financovat... celý článek

Podniky v EU: jak ulovit dotaci

22. 4. 2004 | Jan Heřman | 1 komentář

Podniky v EU: jak ulovit dotaci

Podnikatelé si po vstupu do EU mohou teoreticky sáhnout až na 32,2 miliardy korun. Příjem dotace je však administrativně velice náročný. Co vše musí podnikatel připravit, na koho se... celý článek

Podniky v EU: co jsou operační programy?

14. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: co jsou operační programy?

Žadatelé z České republiky mohou získat ze strukturálních fondů desítky miliard korun. O podporu nebudou žádat v Bruselu, nýbrž zde. Aby však peníze poskytnuté EU byly plně vyčerpány,... celý článek

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

7. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

Česká republika získala od roku 1990 do května 2003 v rámci předvstupních fondů přibližně 1,39 miliard euro. Po vstupu na nás ale čeká až 2,6 miliard euro, které je nutné vyčerpat do... celý článek

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

31. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

Podpora podnikání v užším slova smyslu zabírá pouze malou část rozpočtu EU. Získat ji mohou i české subjekty, ale výhradně malé a střední podniky. V nabídce dominují záruky za komerční... celý článek

Partners Financial Services
Nadílka

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.