Island: země ohně, ledu a optimálních penzí

Island: země ohně, ledu a optimálních penzí
V České republice bude v první polovině 40. let připadat jeden pracující na jednu osobu starší 65 let. Státy kontinentální Evropy na tom kvůli štědrým průběžným systémům nejsou o moc lépe. Přesto najdeme evropský stát, jehož penzijní systém je téměř dokonalý, vypravme se společně na Island.

Jaké vlastnosti by měl mít optimální penzijní systém? V ideálním případě by měl splňovat tyto požadavky:

  • musí poskytovat dostatečně vysoké důchody;
  • nesmí motivovat k nízké porodnosti;
  • musí vykazovat vysokou míru stability a bezpečnosti vůči nejrůznějším rizikovým faktorům, v první řadě vůči nebezpečí politické neužitelnosti;
  • musí být maximálně jednoduchý;
  • nesmí vytvářet tlaky na státní rozpočet;
  • nesmí vytvářet příliš velkou zátěž pro přispěvatele – nesmí příliš zdražovat pracovní sílu;
  • nesmí být zbytečně administrativně nebo obchodně nákladný;
  • měl by být vyzkoušený v praxi.

Na celém světě se patrně nenajde ani jediný penzijní systém, který by všechny tyto požadavky beze zbytku splňoval. Systémy, které zajišťují vysoké důchody, zpravidla vytváří tlaky na státní rozpočet. Přispívají také k vysoké ceně práce a tudíž k nezaměstnanosti. Současně motivují účastníky k nízké porodnosti, čímž přispívají ke vzniku demografické krize. Původní evropské obyvatelstvo během tohoto století z velké části vymře v důsledku nízké porodnosti, ke které motivuje průběžný systém. Itálie, Španělsko, Řecko, stejně jako většina států bývalého sovětského bloku – toto vše jsou země, které historicky nejvíce spoléhaly na průběžný systém a které nyní čelí děsivému poklesu porodnosti.
Existence štědrých průběžných systémů vytváří silnou ekonomickou motivaci pro snížení porodnosti. Občan ví, že stát se o něho ve stáří postará a není tedy nucen starat se o potomstvo. Občan je zároveň těžce zdaněn (průběžné systémy bývají drahé) a má málo peněz na pořízení bytu a založení rodiny. V České republice bude v první polovině 40. let připadat jeden pracující na jednu osobu starší 65 let. Budoucí ekonomicky aktivní generace se budou prohýbat pod zátěží, kterou pro ně bude představovat silná generace narozená kolem roku 1970.
Lze ukázat, že státy jako Chile, Velká Británie, Irsko nebo USA, kde průběžný systém nehraje tak zásadní roli, netrpí demografickou krizí. Bohužel, z hlediska kontinentální Evropy jde o natolik "neevropské" systémy, že je obtížné je vydávat za příklad. Velmi složitý americký systém ostatně ani není optimálním modelem pro ekonomiku typu České republiky.

Při pečlivém prohledávání glóbu však najdeme evropský stát, jehož penzijní systém je téměř dokonalý: Island. Tento stát je bohatý (HDP bezmála o pětinu bohatší než průměr EU). Mírou porodnosti se řadí k evropské špičce – demografická krize zde nehrozí téměř vůbec. Důchody v rámci islandského systému jsou poměrně vysoké a zátěž je přiměřená. Nezaměstnanost je trvale nízká. Systém je již pár desítek let vyzkoušený, přičemž doposud nebyly pozorovány žádné známky problémů (především žádné "tunelování"). Složitost a náklady nejsou vysoké. Zkrátka ideál. Podívejme se na něj blíže.

První pilíř: rovný důchod plus sociální dávky

Systém je třípilířový. První pilíř je financovaný z daní. Pozor, zde existuje rozdíl mezi Islandem a většinou ostatních států. Zatímco například v ČR je průběžný systém financován daní ze mzdy (tzv. sociální pojištění), na Islandu všeobecnými daňovými výnosy (DPH, spotřební daně, daně z příjmů, nemovitostí, atd.) Toto uspořádání má velkou výhodu: nezvyšuje náklady na práci. Míra nezaměstnanosti na Islandu dosahovala koncem roku 2004 hodnoty 2,7 % – a to bez statistických manipulací, které jsou tak časté v jiných skandinávských státech.

Věk odchodu do důchodu je 67 let a existují dva druhy průběžně placených penzí:

  • rovný důchod (zhruba 13 % průměrného platu nekvalifikovaného dělníka v roce 2000) – vyplácen všem stejně;
  • dodatečný důchod – vyplácen pouze nemajetným, má charakter sociální dávky.

Váha dodatečných důchodů je dosti velká. Jde vlastně o jediný prostředek, který má v systému výrazně přerozdělovací charakter a jehož účelem je omezení chudoby. Například pracovník, který pobíral 75 % průměrné mzdy nekvalifikovaného dělníka obdrží z prvního pilíře celkový důchod v hodnotě 69 % své mzdy.
Islandští muži chodí do důchodu průměrně v 69,5 letech, ženy v 66 letech. To znamená, že penzijní systém celkově zatěžuje státní rozpočet mnohem méně, než bývá zvykem v jiných evropských státech. Výjimku mají námořníci, kteří vzhledem k fyzicky náročné práci mají nárok na důchod již od 62 let.

Náklady na první pilíř v roce 2002 dosáhly pouze 3,25 % HDP. Jde tedy o velmi levnou záležitost ve srovnání s průběžnými systémy jiných zemí.

Veřejné výdaje na penzijní systém (% HDP, 2000)
Itálie 13,4 %
Francie 12,2 %
Švédsko 12,1 %
Německo 11,7 %
Belgie 10,7 %
Rakousko 10,2 %
Španělsko 9,5 %
Maďarsko 8,3 %
Česká republika 7,7 %
USA 5,3 %
Kanada 5,3 %
Velká Británie 4,3 %
Austrálie 3,9 %
Island (2002) 3,3 %
Zdroj dat: Zdroj: OECD, Seđlabanki Íslands

Druhý pilíř: povinné fondy

Významnou a rostoucí roli v systému mají fondy. Koncem 90. let ještě vyplácely menší celkový objem penzí než průběžný systém (17 mld. islandských korun vs. 21 mld. korun). V roce 2002 se však poměr vyrovnal a v posledních letech se fondy staly hlavním nosným pilířem systému.

Islandské fondy druhého pilíře jsou spravované zástupci podniků a zaměstnanců. Ano, fondy tohoto typu jsou často nebezpečné – Islanďané však zřejmě našli recept, jak tato rizika zkrotit. Toto uspořádání se vyvíjelo od 60. let, přičemž v roce 1998 vstoupil v platnost nový zákon.
Islanďané povinně odvádějí do fondů minimálně 10 % mezd nebo jakýchkoli jiných příjmů. Členství je povinné od roku 1974 pro zaměstnance, od roku 1980 i pro živnostníky. Z těchto deseti procent může zaměstnanec plně odepsat z daní z příjmů až čtyři procenta. Kapitálové výnosy penzijních fondů nejsou daněné. Vyplácené penze podléhají stejnému režimu zdanění jako mzdy.

Názory politických stran i odborníků

Pokud vás zajímá, jak chtějí naši političtí představitelé ozdravit tuzemský penzijní systém a co si o jejich plánech myslí odborníci, podívejte se na stránku    http://reforma.penize.cz  

Objem majetku v penzijních fondech přesahuje 100 % islandského HDP. Průměrné výnosy činily 5,6 % nad inflací (1991 - 2003). Islandské penzijní fondy jsou velmi levné, s ročními náklady pouze ve výši 0,1 % objemu majetku. Fungují jako stabilní zdroj kapitálu pro islandskou ekonomiku. Díky fondům nastal rozkvět burzy v Reykjavíku a "neevropsky" rychlý hospodářský růst.
Islandské penzijní fondy investují do širokého spektra instrumentů. Kromě běžných instrumentů (akcie, dluhopisy, podílové fondy) islandské penzijní fondy investují nemalé částky také do bydlení. V roce 2002 šlo téměř o čtvrtinu celkové hodnoty portfolií.

Majetek fondů je garantovaný státem či obcemi pouze v některých případech (fondy veřejných zaměstnanců). Systém je v zásadě založený na předpokladu, že dobře fungující regulace potřebu garancí eliminuje.

Třetí pilíř: dobrovolné fondy

Jde o poměrně novou složku, která byla zavedena teprve v roce 1998. Zaměstnanci mohou do těchto fondů investovat až 4 % příjmů, které jsou plně odečitatelné z daní. Společně s příspěvkem zaměstnavatele (rovněž daňově odečitatelným) může tento příspěvek dosáhnout až 6,4 %. Díky těmto daňovým pobídkám do třetího pilíře vstoupilo 43 % pracovníků již tři roky po jeho zavedení.

Fakta a zkušenosti – výhody a nevýhody

Není nad osobní zkušenost. Žádný penzijní systém není úplně dokonalý. Chyby a nedostatky mohou nejlépe posoudit ti, kteří v daném systému žijí. Zde je názor paní Aleny, Češky, která dlouhodobě žije na Islandu:

"Věk 67 let odchodu do penze zřejmě většině lidí vyhovuje, protože si nestěžují. Možné je do důchodu odejít již v 65 letech, ale je také možné až v 70 letech, což hodně lidí využívá. Vysoký penzijní věk je částečně daný tím, ze průměrný věk je tady vysoký.
Bohužel vysoký penzijní věk má jiný důsledek: lidé, kteří ztratí práci ve vysokém věku a nemohou už jinou dostat, se nechají prohlásit lékařem za postižené a dostávají penzi jako postižení. Takže stát (případně město) platí tak jako tak.“
Tento jev, jak vyplývá ze statistik, není ovšem na Islandu tak ukrutně rozšířený jako v Holandsku nebo ve Švédsku. Lepší fungování pracovního trhu z větší části eliminuje vysokou nezaměstnanost v rizikových skupinách mladistvých a lidí v předdůchodovém věku. Penzijní reformu spojenou s vyšším důchodovým věkem by tedy měla doprovázet i reforma pracovního trhu. Islanďané pracují déle než ostatní Evropané – patrně právě proto se dožívají vysokého průměrného věku. Milovníci předčasných důchodů by ostatně měli vzít v úvahu, že nečinnost člověka ničí.
Na Islandu pracuje 93 % mužů ve věku 55-64 let. Proč? "Soukromí zaměstnavatelé na Islandu mají větší volnost ukončit pracovní poměr, než je zvykem ve většině evropských zemí. Není nutné propouštění zdůvodňovat," uvádí příručka agentury Invest in Iceland. Snadné propouštění znamená i snadné přijímání.

"Osobně mě dráždí, že je dost obtížné zjistit, kolik budu nakonec v důchodu dostávat a odkud. Pracovala jsem totiž na několika místech - architektka v privátní kanceláři, práce pro stát, pro město Reykjavík, další různé pozice (např. stáže v Německu nebo práci učitele v privátní škole), teď jako učitelka ve státní škole pracuji znovu pro stát. Mezitím se změnil penzijní systém. Takže bych měla dostávat penzi z 5 až 6 fondů, které mají různou dobu odchodu do penze (např. až v 70 letech) a v každém případě různou adresu. Pokud vím, tak musím dát sama všem vědět, až se rozhodnu jít do penze, koordinace v tom není.“
Tato námitka je plně oprávněná. Zaměstnanecké penzijní fondy jsou v současné dynamické době ostatně jakýmsi reliktem z dob celoživotního zaměstnání. Není sebemenší důvod, aby člověk při změně zaměstnání musel měnit penzijní fond.

"Vadí mi také, že některé z těch fondů jsou vázány na cenné papíry, které, jak známo, se pohybují nahoru a dolů, aniž to já mohu nějak ovlivnit. A s nimi výška mojí případné penze."
Ano, určitá míra rizika je bohužel nutná, pokud penzijní fond má dlouhodobě dosahovat nadprůměrných výnosů. Pokud penzijní fondy nejsou vázány na zaměstnavatele, klient má možnost vybrat si podle svých preferencí buď málo rizikový nebo "agresivní" fond.

"Penze lidí, kteří pracovali celý život pro stát, je prý dost vysoká, dokonce tu a tam vyšší než jejich plat, jak jsem nedávno slyšela ve zprávách. Tak to není u privátních firem a lidé se momentálně kvůli tomu trochu vztekají."
Toto je jen další argument proti zaměstnaneckým penzijním fondům: kdo si může vybrat, nemusí se vztekat, že za něho výběr učinil někdo jiný.

Celkový názor paní Aleny vyznívá takto:
"Myslím, ze penzijní systém tu není nejhorší."
Nejhorší určitě není. Je spíše obtížné najít na celém světě lépe fungující systém.

Jak se vám islandský systém líbí? Mohla by se jím Česká republika inspirovat? Jak byste vyřešili problém našich penzí?

Líbil se vám článek?

0
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 109 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 2. 2005 13:28, Jirka

Obávám se, že píšeme každý na jiné téma. Vy a Fredy zde zastáváte názor, že by neměl být povinný fondový pilíř. Já jsem argumentoval tím, že by to znamenalo problém většiny lidí, kteří by ty peníze prostě nikam neukládali a okamžitě by je spotřebovávali. V důchodu by se ale bouřili, protože z minimálního důchodu by taktak přežívali a byli zvyklí na mnohem vyšší životní úroveň. A další by se k nim přidali, protože by je čekalo totéž. Tyto bouře bychom my zbývající museli nějak zvládnout. Rozcházeli jsme se ve víře v množství zodpovědných lidí, kteří by si na důchod spořili po svém. Ten článek jsem zmínil proto, že je v něm přehled o vztahu lidí ke spoření a investování. Nejde jen o to, kolik procent lidí investuje do akcií, fondů, dává peníze na vklad, běžný účet nebo do slamníku. Ale je tam také poznámka o tom, že to spoření a investování má většinou krátkodobý cíl, tedy ne spoření na důchod. A právě proto, že si situace kolem sebe všímám, musím dát tomu článku za pravdu. Situace není tak dobrá, abychom si mohli dovolit ten luxus, sázet na zodpovědnost převážné většiny občanů. Nenutím Vás investovat do OPF, ani jiných nástrojů, k nimž nemáte důvěru. Ale tvrdím, že nejméně polovina lidí nebude mít vůli jakkoli investovat nebo spořit na důchod.

Zobrazit celé vlákno

+16
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 2. 2005 19:22, PK

Ano, správně. Když jej nezrušíme řízeně, tak jednou žuchne sám. A že to bude tedy řacha.

Zobrazit celé vlákno

-5
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (109 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Slovenský II. pilíř: sousto pro finanční žraloky?

31. 1. 2005 | Martin Zika

Slovenský II. pilíř: sousto pro finanční žraloky?

Slováci si zvolili za významný prvek své penzijní reformy kapitalizační, tedy spořicí pilíř. V řadě zemí světa však podobně koncipovaný systém kapitalizace po několika letech existence... celý článek

Důchodci na prahu roku 2005

13. 1. 2005 | Ludmila Řezníčková, Kateřina Havlíčková

Důchodci na prahu roku 2005

Vláda se na začátku roku snaží podnikat líbivé kroky. Vedle zvýšení minimální mzdy či životního minima došlo také na důchody. Změna se ale jinak dotkne penzistů "nováčků" a jinak těch,... celý článek

Světové penzijní fondy, co ne(z)krachují

12. 1. 2005 | Pavel Kohout

Světové penzijní fondy, co ne(z)krachují

Fond amerických zaměstnanců vysokých škol patří mezi nejstarší penzijní fondy světa, bez problémů funguje již od roku 1917. Úspěšný fondový systém vytvořili i Švédové. Chilský systém... celý článek

Ideální důchodová reforma?

1. 9. 2004 | Ondřej Schneider

Ideální důchodová reforma?

Hlavní kritérium důchodové reformy je jediné: slušné, bezpečné důchody pro seniory a vypočitatelná a únosná zátěž pro zaměstnané. Důchodový systém bude tehdy správně nastaven, když... celý článek

Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

8. 7. 2004 | Vendula Hilkovičová

Krach penzijního fondu – nesmysl, nebo realita?

Penzijní fondy jsou regulovány řadou prostředků, které mají zajistit co největší stabilitu a střadatelům jistý, bezrizikový výnos. Jedná se však jen o preventivní opatření. Vklady do... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.