Podniky v EU: jak ulovit dotaci

Podnikatelé v mnoha případech význam strukturálních fondů přeceňují. Z celkového objemu peněz bude rozdělena na podpory živnostníkům a firmám pouze část a nutnou podmínkou pro získání dotace je existence kvalitního projektu v souladu s cíli jednotlivých operačních programů (čtěte článek Podniky v EU: co jsou operační programy). Můžeme tedy tvrdit, že operační programy představují nástroj pro další rozvoj především úspěšných a dobře fungujících podniků. Záchrana problémové firmy pomocí strukturálních fondů je naprostou iluzí.

I přesto a nebo právě proto mohou české firmy jedině získat. Díky dotacím do projektů předkládanými obcemi, kraji a dalšími orgány veřejné správy nesporně dojde ke zlepšení podnikatelské infrastruktury (dopravní spojení, podnikatelské zóny a nemovitosti, komunikační technologie) a kvality pracovní síly (nárůst vzdělanosti a kvalifikace). Podnikatelé mohou získat nové zakázky jako dodavatelé nebo subdodavatelé projektů, na než získaly dotace veřejné instituce. A konečně, ani objem prostředků, na který si podnikatelé a firmy teoreticky mohou sáhnout není zanedbatelný. Pro období 2004 – 2006 se jedná o přibližně 32,2 mld. Kč.

Proces získání dotace skýtá od samého počátku mnohá úskalí. Za hlavní lze určitě považovat obrovskou administrativní náročnost, na druhém místě pomyslného žebříčku pak stojí financování celého projektu.

Zapeklitá administrativa

Veškeré papírování začíná již samotnou přípravou projektu. Je nutné rozlišit formální zaměření podnikatelského plánu (tj. aby byl v souladu s cíli daného opatření a aby obsahoval všechny náležitosti včetně příloh) a jakousi "přidanou hodnotu" (díky které by projekt dotaci skutečně získal).

Každý operační program má svůj standardizovaný formulář pro žádost. Podnikatel je musí předložit jak v tištěné, tak elektronické podobě (náhledy software Benefit, pro SROP zde). Nesmí zapomenout rovněž povinné přílohy – zatím se uvažuje o podnikatelském plánu (tj. projektu), o studii proveditelnosti u projektů s rozsahem nad 10 mil. Kč a o dalších běžně žádaných dokumentech jako například výpis z obchodního rejstříku, registraci k dani z příjmu nebo účetní závěrky (výčet příloh a jejich povinná struktura se bude lišit dle jednotlivých operačních programů – tyto informace naleznete v manuálech pro žadatele).

Žádosti se budou přijímat podle konkrétního operačního programu buď kontinuálně (například pro OP průmysl a podnikání) nebo po vyhlášení výzev regionální pobočky tzv. implementačních agentur (například pro SROP).
Mezi hlavní patří zejména: výzvy k předkládání žádostí a jejich příjem, hodnocení a výběr projektů, příprava smluv s vybranými žadateli, monitoring projektů během jejich realizace, příjem žádostí proplacení dotace, výplata dotací a základní poradenská činnost.
Implementační agentura je tedy ve vztahu k žadatelům o dotace tím nejvýznamnějším orgánem, prakticky pouze s ní budou podnikatelé a firmy v kontaktu.

Vedle toho existuje tzv. řídící orgán, což je vždy ministerstvo nesoucí celkovou odpovědnost za realizaci daného operačního programu. Ministerstva připravují a publikují veškeré dokumenty (operační programy, programové doplňky, manuály pro žadatele, žádosti, atd.) a vydávají konečná rozhodnutí o vydání příslibu podpory a o proplacení peněz. Znamená to, že bez podpisu řídícího orgánu žádný projekt dotaci nezíská, i kdyby byl již vybrán implementační agenturou. V tomto však podnikatelé strach mít nemusejí, schválení řídícím orgánem je pouze formální krok.

Jak se projekt vybírá?

Výběr projektů má v kompetenci vždy implementační agentura a bude probíhat ve třech fázích.
V první dojde k vyřazení žádostí, které vykazují určité formální nedostatky, například když projekt neplní cíle stanovené pro dané opatření operačního programu, nebyly dodány všechny přílohy nebo jejich podoba neodpovídá metodice.

Zbývající projekty posoudí úředníci podle toho, jak naplňují výběrová kritéria. U nich můžeme rozlišit dva druhy. Tzv. horizontální kritéria se prolínají všemi operačními programy podle jednotlivých opatření operačních programů a jsou obsaženy v programových doplňcích (viz pravý sloupek). Vedle toho existují kritéria specifická pro každý dotační program, což může být například počet nových pracovních míst, nárůst obratu podniku, snížení spotřeby elektrické energie, nárůst plochy podnikatelských nemovitostí a mnoho dalších. Tyto kritéria se pro každý program liší a naleznete je jako přílohu u manuálů pro žadatele. Za splnění každého hodnotícího ukazatele přiřadí úředník určitý počet bodů podle předem daného klíče (max. počet bodů za každý ukazatel, atd.)

Ve třetí etapě zasedá hodnotící komise a vybírá projekty na základě dosaženého skóre. Platí pravidlo, že dotaci získají všechny projekty, na které stačí dostupné finanční prostředky. V praktické rovině se tedy sčítají požadované výše dotace u projektů od nejvíce bodujících po projekty s nejhorším skóre a čára se udělá tam, kde součet požadované podpory přesáhne dostupné zdroje.

V souvislosti s mechanismem výběru se nabízí jakási přidaná hodnota – tedy umění napsat (formulovat) projekt tak, aby dotaci skutečně získal. Jinak řečeno, aby projekt obdržel co nejvíce bodů. Zdá se, že právě v této oblasti leží hlavní působiště různých poradenských firem. Na českém trhu žádné z nich nemají reálné zkušenosti s operačními programy a úspěšné poradce vyčlení trh. Nicméně jistou nápovědou při výběru mohou být reference při zprostředkování dotací z tzv. předvstupních nástrojů (Phare, ISPA, SAPARD). Na jednu stranu šlo o podobné mechanismy distribuce peněz, na druhou o úplně jiná hodnotící kritéria a struktury.

O tom, co je možné ze strukturálních fondů podpořit a jak bude vypadat financování projektů, čtěte příští týden.

Myslíte si, že podnikatelé bez pomoci poradenské firmy mohou zvládnout rozsáhlou administrativu? Jak hodnotíte práci ministerstev při přípravě jednotlivých dokumentů?