Podniky v EU: co jsou operační programy?

Jan Heřman | 14. 4. 2004
Podniky v EU: co jsou operační programy?
Žadatelé z České republiky mohou získat ze strukturálních fondů desítky miliard korun. O podporu nebudou žádat v Bruselu, nýbrž zde. Aby však peníze poskytnuté EU byly plně vyčerpány, musejí být připraveny včas veškeré dokumenty. Jaké to jsou?

Ze strukturálních fondů získá Česká republika v období 2004 – 2006 přibližně 2,63 mld. euro (87 mld. Kč). Tím však proběhla pouze první etapa přerozdělení unijních peněz (O první etapě přerozdělení unijních peněz si přečtěte v článku Podniky v EU: štědré strukturální fondy).
Další dvě úrovně zbývají: Česká republika (případně regiony NUTS II a kraje) a koneční příjemci, tedy mimo jiné podnikatelé a firmy. Představitelé některých firem se domnívají, že o peníze EU se žádá kdesi v Bruselu. To je pohled zcela mylný. O tom, kam finanční prostředky poplynou, se bude rozhodovat v ČR podle zde stanovených kritérií. Nepřímo až na úrovni konečných příjemců. Dostanou je ti, kteří předloží smysluplné projekty a dokáží je zafinancovat. EU stanovuje pouze základní principy, které je nutné při celém procesu respektovat.

Plány, plány, plány

Veškeré podpůrné programy financované ze zdrojů EU musí být připravovány na základě víceletých rozvojových plánů. Pro ČR nese základní dokument jméno Národní rozvojový plán 2004 – 2006 a na něj navazují tzv. sektorové operační programy a regionální rozvojové plány. Jejich výčet obsahuje následující sloupek.

Víceleté rozvojové plány v ČR
Sektorové operační programy

1. Operační program průmysl a podnikání (OPPP), zodpovědnost nese ministerstvo průmyslu a obchodu
2. Operační program rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPZ), ministerstvo zemědělství
3. Operační program infrastruktura (OPI), ministerstvo životního prostředí
4. Operační program rozvoj lidských zdrojů (OPLZ), ministerstvo práce a sociálních věcí

Regionální rozvojové plány
1. Společný regionální operační program (SROP), ministerstvo pro místní rozvoj
2. Jednotný programový dokument pro Prahu – Cíl 2 (JPD2), ministerstvo pro místní rozvoj
3. Jednotný programový dokument pro Prahu – Cíl 3 (JPD3), ministerstvo práce a sociálních věcí

Tyto dokumenty stanovují základní směry rozvoje v dané oblasti, tedy víceméně říkají, jaké aktivity budou ze zdrojů EU financovány. Přesněji by mělo být řečeno spolufinancovány, protože každé euro musí být doplněno penězi ze státního rozpočtu, rozpočtů obcí či dalších mimorozpočtových fondů. Jedná se o tzv. princip adicionality – podpůrné programy jsou financovány dílem z EU a dílem z rozpočtů státní a regionální správy. Obojí dohromady vytváří celkové veřejné zdroje.

Cíl 1 se týká celého území ČR s výjimkou NUTS II Praha. Ta spadá pod Cíl 2 a Cíl 3. O cílech strukturální politiky si více přečtěte ve článku Podniky v EU: štědré strukturální fondy.

Z veřejných zdrojů bude v letech 2004 – 2006 rozděleno přibližně 58 mld. Kč na operační programy a SROP do regionů spadajících pod Cíl 1 a zhruba 8,5 mld. Kč na JPD pro Prahu (financování v rámci Cíle 2 a Cíle 3). ČR je z pohledu strukturální politiky rozdělena na 8 regionů soudržnosti NUTS II, které nejsou totožné s krajským uspořádáním (obr.).

Odkud čerpat informace?

Jednotlivé programové dokumenty (operační programy a JPD, pro zjednodušení dále jen OP) obsahují dílčí oblasti rozvoje (tzv. priority, ty se dělí dále na opatření a podopatření) a také finanční příspěvek pro ně určený. Například OP průmysl si jako hlavní priority stanovil podporu podnikatelského prostředí s příspěvkem 5,74 mld. Kč z veřejných zdrojů a rozvoj konkurenceschopnosti podniků s příspěvkem 5,28 mld. Kč z veřejných zdrojů.

Součtem zdrojů pro všechny priority v rámci jednoho OP se pak stanoví celkový objem financí pro jednotlivé operační programy (viz následující tabulka). Konečné znění OP musí být schváleno Evropskou komisí. Aktuálně čeká na odsouhlasení ještě OP rozvoj venkova a zemědělství (alespoň podle informací na internetových stránkách ministerstva zemědělství), OP rozvoj lidských zdrojů prošel v tomto měsíci. To skutečně nesvědčí o efektivní práci ministerstev, které tyto dokumenty připravují.

Na operační programy navazují další dokumenty, které budou konečné příjemce zajímat podstatně více. V prvé řadě se jedná o tzv. programové doplňky, které již obsahují finální parametry jednotlivých podpůrných programů, tj. jakou bude mít podpora formu (dotace, zvýhodněné úvěry apod.), kdo o ni bude moci žádat (obce, podniky, státem zřízené organizace apod.), jaké výdaje bude z podpory moci financovat (tzv. uznatelné výdaje) a jak velkou část projektu může podpora pokrýt. V současné době procházejí tyto dokumenty procesem finálního schválení – například platná verze již existuje pro programový doplněk SROP.

Potenciální příjemce podpory zaujmou především tzv. manuály (také příručky) pro žadatele. Ty vedle detailního popisu jednotlivých podpůrných programů obsahují rovněž návod jak o příspěvek žádat. To znamená seznam kontaktních míst (kde žádat) a postup a náležitosti samotné žádosti (jak žádat). V podstatě tedy vše, co uchazeč o dotaci potřebuje vědět. Manuály v současné době nejsou dostupné. Pracovní verzi zatím oficiálně zveřejnilo pouze ministerstvo pro místí rozvoj pro SROP.

Pro výčet všech dokumentů potřebných pro získání podpory musíme doplnit samotnou žádost. Ta se pro jednotlivé operační programy bude odlišovat. Dostupná bude jak v tištěné (formuláře), tak elektronické podobě ve formě speciálního počítačové programu, tzv. Benefit. Finální podobu žádostí zatím potenciální příjemci podpory nemají k dispozici. Ministerstva je slibují představit v průběhu dubna nebo května.

O tom, jak budou ze strukturálních fondů těžit podnikatelé a firmy a o konkrétních typech podporovaných projektů se dočtete příští týden.

Myslíte, že česká ministerstva připraví včas veškeré náležitosti spojené s čerpáním peněz ze strukturálních fondů? Vyčerpá ČR veškeré jí přidělené prostředky? Uvažujete jako firma o možnosti příspěvku z EU?  

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 0 komentářů

A tohle už jste četli?

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

7. 4. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: štědré strukturální fondy

Česká republika získala od roku 1990 do května 2003 v rámci předvstupních fondů přibližně 1,39 miliard euro. Po vstupu na nás ale čeká až 2,6 miliard euro, které je nutné vyčerpat do... celý článek

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

31. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: odkud tečou peníze?

Podpora podnikání v užším slova smyslu zabírá pouze malou část rozpočtu EU. Získat ji mohou i české subjekty, ale výhradně malé a střední podniky. V nabídce dominují záruky za komerční... celý článek

Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi

24. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: obchod se třetími zeměmi

Vstupem do EU se změní pravidla obchodu se státy mimo Unii. Stávající cla přestanou platit a ČR přistoupí k jednotnému celnímu sazebníku EU. Změní se dovozní kvóty a přibude administrativa.... celý článek

Podniky v EU: bezpečnost práce a spotřebitelé

17. 3. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: bezpečnost práce a spotřebitelé

Evropská legislativa ovlivňuje podnikatele ve vztahu k vnitřním pracovním podmínkám i ve vztahu k zákazníkům. Jak tato oblast ovlivní české firmy v EU a co spotřebitelská a pracovně-bezpečnostní... celý článek

Podniky v EU: jak na technické předpisy

28. 1. 2004 | Jan Heřman

Podniky v EU: jak na technické předpisy

Rozdílné technické a bezpečnostní požadavky nutí výrobce svůj produkt v každém státě Unie přizpůsobovat. To samozřejmě něco stojí. Co EU podnikatelům nařizuje a kde jim naopak ponechává... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.