Před podstoupením celého martyria pro získání dotace musí podnikatelé zvážit dva aspekty. Prvně zda charakter jejich zamýšleného projektu odpovídá zaměření jednotlivých operačních programů, zadruhé jestli jsou schopni buď plně nebo alespoň částečně projektové náklady financovat. Obě skutečnosti jsou nutnou podmínkou pro získání dotace.
Investice, inovace, infrastruktura
Primárním smyslem strukturálních fondů není podpořit jednotlivé firmy, ale spíše vytvořit vhodné podmínky pro celkový rozvoj regionů. To zahrnuje celou řadu činností a podnikání (jak v celku, tak na úrovni jednotlivých firem a podnikatelů) samozřejmě nelze vynechat.
Z českých operačních programů (OP) podnikatelé nejvíce využijí OP průmysl a podnikání a Společný regionální operační program (SROP). Tyto dva dokumenty se buď plně, prvně jmenovaný, nebo částečně, SROP, zaměřují na podporu soukromých subjektů.
OP průmysl a podnikání má
celorepublikovou působnost a zaměřuje se na celou řadu projektů. Jmenovat je možné (podle jednotlivých opatření) například zakládání a rozvoj vědeckotechnických parků či podnikatelských inkubátorů, investice do nemovitostí sloužících k podnikání, výstavbu a rekonstrukci podnikových školicích zařízení, podporu začínajících firem při jejich rozvoji a především investice do modernizace výrobních technologií. Ať již za účelem prostého zvýšení produktivity nebo dosažení úspor energie nebo inovací produkovaných výrobků, služeb a výrobních postupů.
SROP podporuje podnikatele pouze v několika vybraných opatřeních. Zaprvé dotuje investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, což je určitá analogie s OP průmysl a podnikání, ale rozdíl je jednak v šíři podporovaných aktivit a jednak v územní působnosti. Opatření na podporu podnikání platí pouze ve vybraných okresech ČR (bližší popis naleznete v programovém doplňku SROP). Zadruhé SROP přispívá projektům cestovního ruchu, konkrétně třeba na investice do hotelů, restaurací, sportovních nebo kongresových center a na náklady firem za marketing (propagační materiály, prezentace v katalozích, účast na veletrzích, atd.).
Především pro zemědělské podniky je určen OP rozvoj venkova a zemědělství. Firmy mohou využít dotace hlavně na investice do hmotného majetku (zařízení používané při zemědělské výrobě, technologie při zpracování, balení a uchovávání zemědělských produktů a výrobků z nich).
Zbývající OP přispívají podnikatelům pouze v dílčích činnostech. OP infrastruktura u technologií zaměřených na životní prostření (snížení emisí do ovzduší a nakládání s obaly a odpady) a OP rozvoj lidských zdrojů, zaměřený na vytvoření systému práce s lidskými zdroji a na vzdělávání zaměstnanců firem.
Vlastní financování podmínkou
Již při samotné
žádosti o podporu musí podnikatel prokázat schopnost plně financovat náklady projektu, tedy
bez započítání dotace. K tomu je možné využít vlastní peníze nebo zajistit externí zdroje, například bankovní
úvěr. Jako důkaz existence vlastního kapitálu postačí předložení účetní závěrky s dostatečně vysokou hodnotou v kolonce čistý zisk po zdanění nebo nerozdělený zisk z minulých let. V případě financování prostřednictvím bankovního úvěru vystaví finanční domy tzv. závazný úvěrový příslib.
S fází realizace projektu, to znamená například zahájit stavbu nebo nakoupit majetek, je možné začít až po předložení žádosti. V České republice bude v naprosté většině případů respektován tzv. princip zpětného financování. Není to požadavek ze strany EU, ale českých státních orgánů. Ty tím přenášejí na soukromé subjekty (například banky) část rizika, že příjemci dotace po jejím přidělení nedodrží podmínky, ke kterým se zavázali. Jinými slovy, dotace bude vyplacena podnikateli až po ukončení projektu nebo jeho určité etapy (a zkotrolování toho, že projekt byl realizován tak, jak měl být). Znamená to, že firma musí v průběhu výstavby překonat nesoulad mezi dobou, kdy zaplatí svým dodavatelům a okamžikem přijetí dotace na svůj účetúčet. To může trvat až několik měsíců.
Některé české banky již vyjádřily plnou připravenost financovat projekty dotované ze strukturálních fondů se všemi jejimi specifiky. Komerční banka (profil, názory) již přibližně od ledna tohoto roku inzeruje program PONTE, Česká spořitelna (profil, názory) přichází v současné době s tzv. EU programem, který vedle pokrytí financování klientům zabezpečí celý proces získání dotace od volby vhodného programu až po přípravu projektu a vyplnění žádosti. |
Dotace nebo jiná forma podpory, například zvýhodněný úvěr,
nikdy nepokryje celý projekt. Vztahuje se pouze na tzv. uznatelné náklady (někdy také nazývané způsobilé výdaje). To jsou položky, které označuje daný operační program jako přípustné pro použití podpory. Tyto uznatelné výdaje se liší podle jednotlivých opatření a lze je najít explicitně vyjmenované vždy v programových doplňcích operačních programů.
Z dotace je možné financovat pouze část uznatelných nákladů, ve standardních případech max. 50 %. Celkové náklady projektu se pak dělí na tři části: uznatelné náklady financované z dotace, zbývající uznatelné náklady a "neuznatelné" výdaje (například DPH, pokuty, penále, náklady spojené s přípravou projektu, získáním příslušných povolení nebo mzdové náklady pracovníků zabývající se přípravou projektu). Platí, že všechny ze tří kategorií musí podnik financovat sám. Ty z první skupiny po dobu realizace projektu například krátkodobým překlenovacím úvěrem a zbývající dvě pomocí dlouhodobého investičního úvěru.
Myslíte, že zaměření dotačních programů skutečně přispěje k rozvoji podnikatelského prostředí v ČR? Budou firmy schopny plně financovat podporované projekty?