Tento týden oznámila největší stavební spořitelna na našem trhu – Českomoravská stavební spořitelna, že od prvního července snižuje úroky na vkladech. Ze stávajících 1,3 procenta ročně klesne základní sazba na 0,5 procenta. Klienti však můžou každoročně dosáhnout na půlprocentní bonus, pokud si měsíčně budou spořit alespoň 0,5 procenta z cílové částky, případně pokud si jednorázovým vkladem tuto částku předplatí. Zástupci spořitelny tento krok vysvětlují tak, že musí po delším čase, kdy nechávali úroky bez změny, reagovat na vývoj na finančních trzích. Tam se sazby drží rekordně nízko, což prý stavebním spořitelnám při stávajících úrocích neumožňuje bezpečně – a také pro ně výhodně – zhodnocovat vklady klientů. Snižování úroků, jen ještě rychlejší, vidíme ze stejných příčin u spořicích účtů nebo termínovaných vkladů:
Na vaše otázky týkající se jak samotného stavebního spoření, tak i úvěrů ze stavebního spoření, překlenovacích i řádných, jsou v bezplatné poradně na Peníze.cz připraveni odpovídat odborníci z Českomoravské stavební spořitelny.
Dá se očekávat, že na snižování sazeb Českomoravské stavební spořitelny, která dosud nabízela nejvyšší úrok na trhu, zareaguje podobně i konkurence. Už delší čas se spekuluje, kdy se s úroky pod jedno procento dostanou všechna stavebka. Na přímý dotaz se ale (očekávaně) žádného data nedočkáme: „Analyzujeme situaci a zatím nepadlo definitivní rozhodnutí, zda vůbec a případně od kdy by ke snížení sazeb došlo,“ odpovídá tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny Jitka Jechová. Ostatní spořitelny odpovídají jako přes kopírák.
Odlivu klientů kvůli nižším úrokům, respektive zrychlení odlivu, který v posledních letech zažívají, se ale stavební spořitelny neobávají. Jejich hlavním trumfem je státní podpora, která může být až dva tisíce za rok, když si člověk v daném roce na stavebko roce uloží aspoň dvacet tisíc korun. Díky tomu je při šestiletém spoření i při úroku ve výši pouhého procenta roční zhodnocení 3,19 procenta. S půlprocentním úrokem klesne zhodnocení na 2,69 ročně. Kdo z vás to má, pánové? může se stavební spoření posměšně ptát dalších spořicích produktů. Konzervativní střadatelé dnes i na tohle číslo dobře uslyší.
Jak moc (nebo málo) se dnes stavební spoření vyplatí? Ukážeme si to na modelovém příkladu člověka, který chce stavebko využít pouze jako spořicí produkt. Každý měsíc (po vázací dobu šesti let) si ukládá dva tisíce korun. Cílovou částku si stanovil na 161 tisíc korun. U všech stavebních spořitelen musí počítat s poplatkem za sjednání smlouvy, který se rovná jednomu procentu z cílové částky. V našem případě tedy 1610 korun. Pokud si však produkt sjednáte přes internet, můžete dosáhnout na částečnou slevu. Spořitelny si také účtují poplatek za vedení účtu; ročně dosahuje 300 až 330 korun.
Podmínky spoření se v jednotlivých spořitelnách až tak výrazně neliší. Větší rozdíly jsou mezi nimi, až když si chcete půjčovat. Za šest let bude mít náš modelový zákazník při nejlepším naspořeno – včetně úroků, státní podpory a po odečtení poplatků a daně – necelých 158 tisíc korun. Výsledek? Klient během šesti let do spořitelny poslal 144 tisíc korun. Po odečtení poplatků a daně dostane po konci vázací doby necelých 14 tisíc korun navíc. U některých spořitelen můžete dosáhnout na bonusy, díky kterým se zhodnocení ještě nepatrně zvýší.
Zdroj výpočtu: Finparada.cz.
Stavební spoření má dnes úroky skoro stejně legrační (nebo spíš smutné) jako nejlépe úročené spořicí účty (tedy ty u kampeliček). V průměru plus minus něco přes procento. Když se ale připočte státní podpora, poráží stavebko spořáky K. O. A to přesto, že za jeho vedení stavební spořitelny účtují poplatek přes tři stovky ročně. Je tu ale rozdíl: na spořáku jsou peníze kdykoli po ruce, o tom si u stavebka můžete nechat zdát.
Férovější je srovnání s termínovanými vklady. Úroky vkladů na dobu srovnatelnou s trváním stavebka jsou výrazně vyšší, za vedení se neplatí poplatek. Státní podporu pochopitelně nemají. Obecně bychom je ale doporučili spíš na „parkování“ vyšších částek. Je to ale jen na vás. Můžeme ovšem nabídnout při rozhodování pomoc – srovnejte si vítěze našich srovnání.
Celkově si podle údajů Ministerstva financí ukládalo ke konci prvního čtvrtletí roku 2016 na stavební spoření peníze 3 487 422 lidí. Za posledních pět let tak stavebním spořitelnám ubylo přes milion klientů. Za poslední rok se ale tento trend už výrazně přibrzdil. „Absolutní počet klientů podle mě ještě letos klesne. Změny, které se přijaly už před několika roky, vstřebává systém dlouhodobě, přesněji alespoň jeden šestiletý spořicí cyklus. Obrat by mohl ale naznačit zvýšený počet nově uzavíraných smluv, který pro letošní rok očekáváme,“ říká tajemník Asociace českých stavebních spořitelen Jiří Šedivý s tím, že už v roce 2017 by měl exodus klientů skončit.
Pro stavební spořitelny bude v nejbližších letech klíčová oblast úvěrování, kde dnes dochází k tvrdému konkurenčnímu boji – ať už se jedná o hypotéky, úvěry ze stavebního spoření či bezúčelové spotřebitelské půjčky. „Klienti nejčastěji využívají úvěry ze stavebka na rekonstrukce a modernizace v částkách do zhruba půl milionu korun. Pro takové částky zpravidla nemá smysl brát si hypotéku, kde je navíc nutná zástavanemovitosti. Naopak spotřebitelské úvěry jsou jednak výrazně dražší – průměr podle statistiky ČNB je někde kolem 11 procent, a jednak se využívají na nižší částky – průměr je někde kolem sta tisíc korun,“ říká mluvčí Českomoravské stavební spořitelny Tomáš Kofroň.
Stavební spoření se tak budou dál profilovat především jako výhodný produkt na rekonstrukce a modernizace stávajícího bydlení. „Cílit budou především na klienty, kteří si chtějí vylepšit své bydlení a potřebují k tomu částky řádově v stotisících korun,“ potvrzuje šéfredaktor portálu Finparáda.cz Zdeněk Bubák. Samy stavební spořitelny přitom mají prostor pro financování, protože mají v tuto chvíli rozpůjčováno jen asi 60 procent nasbíraných vkladů. Větší část komunikačních a marketingových aktivit spořitelen tak bude i nadále mířit do úvěrů.
2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 (k 31. 3.) | |
počet smluv | 4 550 468 | 4 316 999 | 4 066 684 | 3 825 367 | 3 503 349 | 3 487 422 |
nové smlouvy | 410 461 | 433 093 | 449 588 | 481 439 | 373 096 | 119 049 |
počet úvěrů | 956 659 | 894 358 | 815 160 | 752 558 | 695 439 | 680 297 |
objem úvěrů (v mld. Kč) | 293,1 | 282,2 | 261,4 | 249,6 | 242,7 | 240,8 |
Zdroj: Ministerstvo financí | ||||||
Alespoň dílčí úspěch zaznamenaly stavební spořitelny už letos. V dubnu totiž začala platit novela zákona o stavebním spoření, díky které nebudou rodiče potřebovat k nakládaní s penězi ze smluv nezletilých dětí povolení opatrovnického soudu. V předchozích letech stavební spořitelny na nátlak Ministerstva financí a České národní banky u výběrů peněz ze smluv nezletilých osob přitvrdily – a rodiče přestali dětem stavebka zakládat. Historicky se necelá pětina všech smluv zakládala dětem, takže teď spadl stavebním spořitelnám pořádný kámen ze srdce. „Změna u opatrovnických soudů platí od dubna, nějakou chvíli trvá, než se klienti o této změně dozvěděli – první viditelná čísla by tak mohla být v létě,“ dodává Tomáš Kofroň.
Mezitím se ale na poli spoření pro děti objevil stavebním spořitelnám nečekaný soupeř. Od začátku letošního roku je totiž možné spořit dětem i v rámci doplňkového penzijního spoření. Jen za první třetinu roku ho rodiče uzavřeli víc než pěti tisícům dětí. Otázka ale je, jestli produkt nesestřelí Ministerstvo financí legislativními zmatky a úpravami stávajících výhod:
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 6. 2016 9:36, kodiak medvěd
A nebylo by lepší to stavebko rovnou zakázat, když je tak nebezpečné a pro lidi složité? Stejně slouží jenom k tomu, aby si na něm ta upovídaná paní a Tonda ze stavebky mastili kapsu. Nebo lidem dovolíme sjednat si stavebko jen když na to budou mít papíry, co vy na to? Udělají si kurz, složí zkoušky a budou mít průkaz na stavebko, něco jako řidičák nebo zbrojní pas.
Já neznám omletější a za těch dvacet let existence mezi lidmi známější finanční produkt, než je stavebko. A to, co je to cílová částka a že se z ní platí poplatek podle její výše, to vědí dnes skoro všichni, nejen svěřepí medvědi. A kdo to neví, tak si to může lehce zjistit. Přístup k internetu má dnes skoro každý (o čemž svědčí i mnohé diskuze na tomto serveru). Zkuste si do vyhledávače zadat například „jak správně uzavřít smlouvu o stavebním spoření“. Vše potřebné najdete srozumitelně vysvětlené během chvíle. Vyhodí vám to stovky odkazů a troufám si říct, že tam nikde nenajdete radu: uzavírejte to podle upovídanosti paní ze stavebky, nebo podle toho, jaké má nohy a dekolt. Ale komu by se chtělo zatěžovat se informacemi a namáhat si hlavu… A komu by se chtělo na sebe brát jakoukoli byť elementární a jeho samotného se týkající odpovědnost… Já nic, já jsem oběť, to všechno ten Tonda s tou ženskou ze stavebky.
Víte, jsou lidé, kteří když mají dojít koupit deset housek a mléko, tak jim to manželka napíše na papírek a přesně jim odpočítá drobné, aby náhodou místo toho neutratili půl výplaty za nějakou hovadinu a ještě s nimi na ten nákup pošle nejstarší dítě jako dozor. Ale podle mě už to je za hranicí svéprávnosti. A uzavřít smlouvu na stavebko není podle mého o moc složitější, než koupit to mléko a housky.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
23. 6. 2016 19:03, kodiak medvěd
Já tedy nevím jak vy, ale já jsem si u svého stavebního spoření cílovou částku vždycky určil sám.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (28 komentářů) příspěvků.