Sýčkové straší matematikou

Sýčkové vysedávají na stromě a zpod přimhouřených víček bedlivě sledují okolí. Ze svých pozorování pak věští chmurnou budoucnost.

V posledních letech hnízdí hejno sýčků na pražském Smíchově, odkud pod názvem Národní rozpočtová rada vydává zprávy relativizující skvělé výsledky české vlády.

V těch zprávách se psává, že i kdyby nakrásně česká ekonomika pořád rostla bez krizí a recesí, daňové příjmy se zvyšovaly a migrace pokračovala nynějším tempem, nebudou veřejné finance bez podstatných změn udržitelné. Příčin: stárnutí populace.

Zatímco dnes se lidé ve věku 65 a víc let na populaci podílejí 19 procenty, během příštích 50 let podle demografických projekcí vzroste tento podíl ke 30 procentům. A to při současné příjmové a výdajové politice povede k výraznému růstu výdajů na důchody a zdravotní či dlouhodobou péči a k prohlubujícímu se schodku veřejných financí.

Tam v dáli je dluhová past

Nejnovější ze zpráv, kterou vydal rozpočtový think-tank letos v červnu (tady v pdf, výtah zde) není ničím převratná. Pouze upřesňuje dřívější prognózu podle demografické projekce z konce roku 2018.

Rozpočtová rada v reportu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí připomíná, že pokud vláda a parlament neudělají podstatné změny v hospodaření, spadne stát do dluhové pasti. Dluh veřejného sektoru by se mohl do roku 2069 vyšplhat až na 222 procent hrubého domácího produktu (Loňská prognóza vycházející z demografických dat z roku 2013 byla ještě o osm procent chmurnější.)

Zdroj: Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. NRR 2019, s. 7.

Na hodnotu 222 procent HDP by se dluh dostal, pokud by finanční trhy začaly reagovat na průlom dluhové brzdy (spíná na 55 procentech HDP) a vyžadovaly úrokové prémie – což se dá předpokládat. Rozpočtová rada odhaduje, že by to bylo v roce 2047.

(Kdyby se z dluhu platily po prolomení dluhové brzdy jen úroky ve výši inflace, tak by zadlužení v roce 2069 dosáhlo „pouze“ 150 procent HDP. V případě splátek reálných úroků z dluhu by dluh vystoupil na 170 procent HDP.)

Rozpočtová rada přitom upozorňuje: „Na vykompenzování tohoto vývoje nebude stačit ani ekonomická konvergence k vyspělejším státům a hospodářský růst provázený zvyšujícím se podílem mezd na HDP, který se odrazí ve vyšším poměru vybraných daní z příjmů fyzických osob, či pojistného na sociální zabezpečení k HDP.“

Nárůst výdajů spojených se stárnutím obyvatelstva by podle rady plně nevyřešil ani samotný posun důchodového věku. Snížil by nicméně náklady na důchodový systém.

Komisařka

„Nerada bych se dožila toho, že by se mě děti za patnáct let zeptaly, proč jsem odmítla možnost pokusit se zlepšit náš důchodový systém. Je strašně jednoduché stát opodál a kritizovat,“ vysvětluje rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, proč přijala nabídku vést novou důchodovou komisi.

Reforma důchodů? Mission impossible, říká šéfka komise

Pouhá matematika?

Poslední tři vlády (ČSSD + ANO + KDU-ČSL, ANO a ANO + ČSSD s podporou KSČM) měly jedno společné: Slibovaly důchodovou reformu, která bude reagovat na demografický vývoj. A hned na začátku programového prohlášení nynější vlády se dočtete: „Chceme důchodovou reformu. Chceme konkrétní kroky bez zdlouhavých a neplodných diskusí.“

Zatím však vládní komise řeší spravedlivé důchody (vůči ženám) a lze tušit, že o mnoho dál už nepokročí. Ostatně ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se už nechala slyšet, že „označení důchodová reforma je zprofanované“ a ČSSD hlásá, že nynější systém (zatím) funguje dobře a potřebuje jen korekce, ne dalekosáhlé reformy. 

Na reformní pilu už dávno netlačí ani Andrej Babiš, který ještě jako ministr financí v dubnu 2015 zvěstoval, že reformu důchodů sám předloží. Ve Sněmovně tehdy pravil: "Chtěli jste něco slyšet, tak já to [penzijní reformu] předložím do konce června." (Na záznamu jednání sněmovny zde – v dolní části strany).

Čtyři roky poté se k výroku nehlásí. Zato mluví o tom, že jeho vláda zvyšuje důchody tak, jako žádný jiný kabinet v minulosti.

Neremcat, když se daří

Rozpočtová rada Babiše dopálila. Už podruhé.

Jenže sýčky z rady, kteří připomínají nesplněné sliby, není možné vyhubit. Jsou chráněným druhem, na který se vztahuje zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti.

Babiš se tedy s nimi vypořádal aspoň na svém twitterovém účtu, kde se s přísným výrazem v červené kšiltovce pohoršuje:

A správkyně financí Alena Schillerová k tomu dodala: „To, co říká Národní rozpočtová rada je pouhá matematika, která je nesmyslná.“ 

Takže jedeme dál. Za silné Česko! A taky za optimističtější matematiku, která dává smysl.

Komentář Pavla Jégla

„Deficit je ztráta. Kdyby mi někdo sestavil byznysplán se ztrátou, tak ho vyhodím,“ říkal svého času Andrej Babiš. Ve vládě pak rozdával plnými hrstmi. Teď ohlašuje škrty a šetření. A chce od nás příspěvek na své deficity: daně porostou.

Peníze jsme prožrali

Vládu bota netlačí

… protože Husákovy děti začnou odcházet do penze až za patnáct let. To je ještě několik volebních období. Pro politiky jsou přitom klíčové vždy ty příští volby.

Je nicméně zřejmé že politická reprezentace by se měla shodnout na reformě penzí co nejdřív, aby ti, kteří do důchodu odejdou v příštích dekádách, věděli, jak se na stáří zařídit, nakolik mohou počítat se státem.

Už dnes je patrné, že by na něj spoléhat neměli. Neprohloupí, když pošlou vládu kamsi na Macháčkův palouk a udělají si vlastní penzijní reformu, zajistí se na stáří vlastními silami. Jak to ostatně na Finmagu už před pěti lety doporučoval Pavel Kohout:

• Penzijní reforma, nečekejte na ni...

Pavel Jégl

Novinář a grafoman. Po studiu automatizace a robotiky na ČVUT se živil jako konstruktér. Už před listopadem 1989 ale psal – do samizdatu a taky do šuplíku. Pak si vyzkoušel politiku, když byl zvolen za Občanské fórum do Federálního... Další články autora.

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.

Porovnat nabídky dodavatelů

Sdílejte článek, než ho smažem