Penzijko, tedy staré penzijní připojištění a jeho nástupce doplňkové penzijní spoření v Česku funguje už čtvrt století. V soukromých penzijních fondech, podporovaných státním příspěvkem a daňovou úlevou, má v Česku svoje peníze zhruba 4,4 milionu lidí. Komisaři z Komise pro spravedlivé důchody, která má za úkol navrhnout dílčí úpravy penzijního systému, ale nejsou s jeho podobou spokojeni. Na posledních dvou jednáních tak projednávali, jakým způsobem by se mělo penzijko, takzvaný třetí pilíř důchodového systému proměnit. Přinášíme přehled nápadů na úpravy.
Mezi nedostatky systému, na které se komisaři chtějí zaměřit, je například nízké zhodnocení fondů penzijního připojištění, do kterých si posílají peníze takřka tři čtvrtiny všech účastníků třetího pilíře. Členové komise by také rádi viděli, kdyby se do penzijka víc zapojovali mladší lidé (zejména od 20 do 30 let). Nízká je podle nich taky průměrná výše úložek, která se pohybuje mezi sedmi a osmi stokorunami měsíčně. A zvýšit by se prý mělo i zapojení zaměstnavatelů. Nyní k penzijku dostává příspěvek od zaměstnavatele zhruba milion lidí, tedy necelá čtvrtina účastníků.
Na papíře jsou tedy cíle komise týkající se penzijka jasně dané. Vymyslet, jak je splnit, bude mnohem složitější.
Důchodová komise uvažuje o zavedení státního penzijního fondu, který by byl alternativou k fondům soukromých penzijních společností. Dobrý nápad, nebo zbytečnost, která ještě víc zkomplikuje český penzijní systém?
Podle Pirátů by českému penzijnímu systému prospěl státní fond, který by byl bezpečný a měl dostatečně atraktivní výnosy. Na podrobnosti jsme se zeptali poslance a člena důchodové komise Tomáše Martínka.
Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? Proč v komisi chybí zástupce penzijních fondů? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom je rozhovor s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.
Některé z návrhů, které mají z penzijka udělat solidní doplňkový zdroj příjmů v důchodu, míří na penzijní společnosti. Ty spravují jak fondy penzijního připojištění, tak fondy doplňkového penzijního spoření. Výsledky obou finančních produktů v posledních dvou letech nejsou dobré. Za neefektivní hospodaření s penězi účastníků je nedávno v rozhovoru pro Peníze.cz kritizovala i předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová: „Do třetího pilíře přes státní příspěvky a daňové úlevy míří ročně 19 miliard korun. Když se podívám na výnosnost fondů třetího pilíře a ziskovost penzijních společností, vůbec se mi to nelíbí.“
Podle šéfky komise Nerudové by řešením mohl být státní účastnický penzijní fond, který by přímo konkuroval soukromým penzijním fondům. Za návrhem stojí například Piráti, kteří by jeho prostřednictvím chtěli dosáhnout toho, aby úspory lidí v penzijních fondech neznehodnocovala inflace. „Chtěli bychom zřídit fond, který by byl bezrizikový, nízkonákladový a umožnil by lidem, kteří nemají plnou důvěru v současné soukromé penzijní spoření, spořit v plně zásluhovém systému, který by zřizoval stát. Nepředpokládáme přitom, že by musel garantovat závratné výnosy, ale mohl by peníze zhodnocovat alespoň na úrovni inflace v rámci bezpečných investic státu. Navíc by garantoval vklady,“ vysvětloval nedávno serveru Peníze.cz pirátský poslanec a člen důchodové komise Tomáš Martínek. Státní fond by podle něj také mohl motivovat lidi k přestupu ze starého do nového penzijka, tedy z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, které by mělo být pro dlouhodobé odkládání peněz na stáří mnohem výhodnější.
Penzijním společnostem se – podle očekávání – nápad na zřízení státního penzijního fondu nelíbí. Argumentují především tím, že soukromé firmy dokážou peníze spravovat efektivněji než stát. Ten by se podle nich měl radši zaměřit na první průběžný pilíř důchodového systému, tedy na klasické státní důchody. „Zavedení a provoz takového fondu by znamenaly velkou zátěž pro státní rozpočet. Transformovaným fondům se často vytýká, že jejich výnosy nepřekonávají inflaci. Pokud by měl ale být státní fond regulován stejně přísně jako fondy penzijních společností (především z hlediska investic), je těžko představitelné, že by dokázal přinášet klientům vyšší výnosy než ony,“ říká prezident Asociace penzijních fondů Aleš Poklop.
Podle piráta Tomáše Martínka by mohl stát vyšší ziskovost vlastního penzijního fondu zajišťovat i vydáváním speciálních dluhopisů. To kritizuje například ekonom Lukáš Kovanda, podle kterého by se jednalo jen o další zbytečné zadlužování státu. Kovanda také připomíná riziko „polské cesty“ – u severního souseda politici kreativně našli způsob, jak lidem peníze v soukromých penzijních fondech zdanit a utržené miliardy převést do prvního pilíře.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
Státní fond není jediná nepříjemnost, kterou komisaři můžou penzijním společnostem přichystat. Komise se chce zaměřit taky na jejich poplatkovou politiku. V novém penzijku dnes penzijní společnosti můžou za správu účtovat klientům maximálně procento z výše spravovaných vkladů, z připsaného zhodnocení pak maximálně 15 procent (v penzijním připojištění 0,6 procenta za správu a 10 procent ze zhodnocení). Ve srovnání s obyčejnými podílovými fondy společností je tedy poplatková politika penzijních společností ke klientům velmi vstřícná. Přesto se v materiálech důchodové komise můžeme dočíst, že by se poplatky za správu mohly snížit o 0,1 až 0,3 procentního bodu.
Dlužno dodat, že komisaři nejsou v pohledu na obě možné novinky nijak jednotní. Zejména pokud jde o státní penzijní fond, jsou vyjádření zejména politických členů komise hodně rezervovaná. „Česká národní banka není spořitelna. Proto se mi představa zřízení penzijního fondu se státní garancí vložených prostředků příliš nezamlouvá,“ říká například poslankyně za TOP 09 a členka důchodové komise Markéta Pekarová Adamová. Podobné hlasy se ozývají i z nejsilnější opoziční strany ODS. Jasné stanovisko k zatím nemají ani zástupci nejsilnější vládní strany ANO 2011.
Další návrhy na úpravu třetího pilíře, které se v důchodové komisi nejvíc skloňují, se týkají motivace účastníků odkládat na stáří vyšší částky, dřívějšího zapojení mladých do systému, ale také způsobů výběru peněz z „penzijka“.
Už minulá důchodová komise, které předsedal sociolog Martin Potůček, přemýšlela, jak zatraktivnit státní příspěvek. Peníze od státu jsou totiž jeden z hlavních důvodů, proč si lidé penzijko vůbec zakládají. V Komisi pro spravedlivé důchody se tak debatuje o možnosti valorizace státního příspěvku, která by odrážela růst spotřebitelských cen. Další návrh mluví o rovné státní podpoře, která by změnila způsob, jakým stát účastníkům třetího pilíře přispívá. Ve zveřejněných kalkulacích se uvádí možnost 23procentního příspěvku z měsíční úložky ve výši 300 až 1100 korun. Tato varianta by byla výhodná jen pro ty, kteří si do třetího pilíře posílají víc než tisícovku. Ostatním by naopak státní příspěvek klesl.
V komisi se projednávaly i návrhy na zatraktivnění státního příspěvku a daňových úlev, které by na rozdíl od dřív zmíněných úprav znamenaly zvýšení rozpočtových nákladů na třetí pilíř. Členové komise je ale na posledním jednání zamítli. A příliš reálně zatím nevypadá ani možnost povinného příspěvku zaměstnavatelů, o kterém se také často hovoří.
Problematická je podle některých komisařů i jednorázová výplata peněz z třetího pilíře. Jednorázový výběr, který je možný po dosažení šedesáti let, podle komisařů ale neplní primární cíl dlouhodobého zajišťování na stáří. Je prý potřeba lidi motivovat k tomu, aby si pro výstup ze spoření volili pravidelné výběry, rozprostřené třeba po dobu deseti let. Varianta postupné výplaty peněz je sice už nyní zvýhodněná – na rozdíl od jednorázové výplaty totiž výnosy nejsou zatížené daní z příjmu, motivace ale zřejmě není dostatečná. Ostatně jednorázovou výplatu volí většina účastníků, kteří dosáhnou patřičného věku.
Většina fondů nového i standardního penzijka v posledních letech velkou radost klientům nedělá. Nejvíc peněz je v konzervativních fondech, kterým se dlouhodobě nedaří překonávat ani inflaci. Přečtěte si víc.
Penzijko si většina lidí pořídí až kolem čtyřicátého roku věku. I to je podle komisařů problém, rádi by viděli vyšší zapojení mladších ročníků. Řešením, o kterém se často mluví, by mohl být automatický vstup do doplňkového penzijního spoření při nástupu do prvního zaměstnání. V zahraničí, kde podobný systém funguje, se lidem automaticky strhává určité procento z výdělku a přeposílá se do penzijního fondu. Zároveň vždycky platí, že kdo se systému nechce účastnit, může z něj vystoupit.
Všechny návrhy, které jsou v tomto přehledu zmíněny, budou podrobněji rozpracovány v příštích měsících. Členové komise se tak aspoň dohodli na tom, že by lidé měli předem znát, jak velký státní důchod budou mít, aby věděli, jak si s nástupem do důchodu pohorší. Jak konkrétně ale stát lidem tuto informaci má dát, začne komise teprve dále řešit. Příští schůze proběhne 6. září.
Pokud tedy někdo čekal, že důchodová komise stihne do prázdnin odhlasovat první návrhy na úpravu důchodového systému, o kterých by záhy mohla rozhodoval Sněmovna, byl na omylu. Jednání budou zřejmě zdlouhavější, než šéfka komise Danuše Nerudová a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová předpokládaly. Navíc opravdový boj začne teprve mezi poslanci, kde dnes úpravy penzijního systému nejsou zrovna priorita. „Rád bych byl optimistou, ale v současném politickém prostředí bude nesnadné jak formulování opatření ke změně současného stavu, tak získání politické podpory, pro jejich prosazení," uzavírá místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů a člen důchodové komise Vít Samek.
Ondřej Tůma
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 7. 2019 13:06, Pavel
Právě případná nemožnost vybrat peníze najednou nebo alespoň ve lhůtě 3 let bude u finančně gramotného člověka spíše odrazujícím prvkem. S penězi umíme hospodařit zcela jistě lepé než stát.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
8. 7. 2019 13:51, Fero Dobrota
Poprosím občanov s diagnózou R41.83, aby nereagovali na moje príspevky. ČSSZ vaše peniaze ZHODNOCUJE.
"Akékoľvek sporenie na dôchodok je nezmysel, je to daň z nízkej inteligencie. Všetok rast hodnoty pochádza z rastu produktivity. V priebežnom systéme sa vám zhodnocuje vklad presne o rast produktivity. Tu nie je viac čo riešiť."
penize.cz/diskuze/406917-ocima -expertu-ma-smysl-zavadet-stat ni-penzijni-fond?pagenumber=1# comment_308588
V diskuzi je celkem (45 komentářů) příspěvků.