Ekonomika zažívá zlaté časy, vláda si může dovolit rozdávat třeba i slevy na jízdenky. Návrh na výrazné zvýšení daní, s nímž ministerstvo financí přišlo na začátku dubna, proto zaskočil i většinu lidí z „postižených“ oborů.
Aby se to líp vysvětlovalo, vybralo si ministerstvo spotřební daň – jejím cílem je obecně nejenom zvýšit příjmy státu, ale i omezit prodej něčeho, co stát považuje za škodlivé. Konkrétně „tvrdého“ alkoholu, cigaret nebo hazardních her.
Před měsícem návrh zamířil do takzvaného připomínkového řízení docela v tichosti, ministerstvo místo toho ve stejné době informovalo třeba o očekáváném hospodářském růstu nebo o tom, že přebytek veřejných financí za rok 2018 je druhý nejvyšší v historii České republiky.
Včerejší oficiální představení návrhu, který brzy pošle na jednání vlády, už ale ministerstvo připravilo dokonale. Podpořili ho národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová, předsedkyně Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku Eva Králíková nebo ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
První zvýšení po deseti letech
Od roku 2020 má spotřební daň z lihu stoupnout o 13 procent – u půl litru 40% alkoholu jde o zvýšení z 57 na 64,5 koruny, konečná cena pro spotřebitele by se měla zvýšit o zhruba 10 korun.
„Jde o první zvýšení po deseti letech. Úroveň zůstane srovnatelná s okolními státy, vyšší daň budou mít stále Německo (67,14 Kč) nebo Polsko (68,68 Kč),“ říká ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Od roku 2009 vzrostla průměrná mzda o 45 procent. Díky tomu došlo k významnému zvýšení dostupnosti alkoholu,“ argumentuje Schillerová.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) připomíná, že zvýšení spotřebních daní na alkohol i tabák dlouhodobě doporučuje třeba i Světová zdravotnická organizace. Také podle poslední zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké.
„Česko se dlouhodobě pohybuje na prvních příčkách ve spotřebě alkoholu na osobu, máme přes 20 procent denních kuřáků. Konzumace návykových látek má nejen negativní účinky na zdraví populace, ale představuje i vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty. Z odborných studií víme, že například u alkoholu tvoří celospolečenské náklady 59 miliard korun ročně, přičemž zisk státu ze spotřební daně není ani desetiprocentní,“ zdůrazňuje protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová.
„Vždy se jedná o komplexní soubor opatření. Mezi ta s nejvyšším účinkem patří kromě zvýšení zdanění také omezení reklamy, cílené preventivní programy, omezení dostupnosti a kontroly dodržování zákona,“ dodává Vedralová.
Není alkohol jako alkohol
Když se ale na zdanění alkoholu podíváme opravdu komplexně, vidíme, že spotřební daň z piva se podle ministerstva zvyšovat nemá. A u takzvaného tichého (nešumivého) vína zůstane spotřební daň nulová.
Předseda vlády Andrej Babiš navíc už před lety přišel s nápadem na snížení daně z přidané hodnoty u piva. Schillerová je teď blízko cíle: Aby „kompenzovala“ chystané rozšíření elektronické evidence tržeb i na zbývající podnikatele, láká Schillerová mimo jiné na snížení DPH u točeného piva – tedy typicky v restauracích nebo hospodách.
Přitom na stejném místě a ve stejnou dobu, kdy před poslanci obhajovala nižší daň na pivo, varoval před jeho škodlivostí ministr zdravotnictví. „Nemyslím si, že v ČR je zásadní problém vysoká cena piva. Naopak pivo je obecně často jedním z nejlevnějších nápojů, často i levnější než nealkoholické nápoje,“ řekl mimo jiné loni v prosinci, když odmítal návrh Zbyňka Stanjury (ODS) na snížení spotřební daně pro minipivovary. A právě na Vojtěcha se pak Schillerová odkazovala, když vysvětlovala, proč opoziční snahu o nižší daň nepodpoří.
„Vláda chce zdanit tvrdý alkohol, ale k pivu a vínu je mnohem smířlivější. Vytváří tak nebezpečný dojem, že existuje „měkký alkohol“, který není tak nebezpečný,“ reaguje na nejnovější plány Lukáš Kovanda, ekonom Czech Fund.
Také Unie zaměstnavatelských svazů zdůrazňuje, že alkohol je jenom jeden. „Závislost na alkoholu vzniká u všech tří kategorií. Je velmi pravděpodobné, že závislí lidé přejdou do jiné kategorie, která bude pro ně cenově dostupnější – například litrové víno v krabici lze pořídit za 35 až 40 korun, a to s nulovou sazbou spotřební daně,“ uvádí. Podobně argumentuje také Unie výrobců a dovozců lihovin.
Z dat Českého statistického úřadu za rok 2017 vyplývá, že jenom o něco víc než čtvrtina celkové spotřeby alkoholu připadá na lihoviny, zatímco skoro tři čtvrtiny na pivo a víno.
Zdražit může i Sportka a stírací losy
U hazardních her chce ministerstvo financí zvýšit sazbu spotřební daně z 23 na 25 procent u kurzových sázek, tombol, turnajů malého rozsahu a takzvaných totalizátorových her. Výrazněji – z 23 na 30 procent – pak má daň stoupnout u loterií, bing a živých her. Pro takzvané technické hry platí už teď sazba 35 procent (minimálně 100 korun za přístroj za den).
Ministerstvo tak nově rozlišuje hazardní hry do tří úrovní podle škodlivosti. „Nejméně rizikové jsou loterie, více rizikové kurzové sázky a nejvíce technické hry,“ říká mluvčí úřadu Michal Žurovec. Přesto právě u nejméně rizikových loterií chce stát zvýšit daň výrazněji.
„V současné době se rozvíjí trh s internetovými loteriemi, v jejichž rámci vznikají hry velmi podobné technickým hrám – například internetové stírací losy nebo internetová číselná loterie, u kterých probíhá slosování každých pár minut. Jejich nebezpečnost je řádově vyšší než u loterií, kde probíhá slosování jednou za týden,“ dodává mluvčí.
Návrh se pochopitelně nelíbí třeba Sazce. „Podporujeme diferenciaci hazardního trhu z hlediska společenské nebezpečnosti her. Zásadně ale nesouhlasíme s návrhem ministerstva, který je v zásadním rozporu s odbornými výzkumy. Ty jednoznačně potvrzují, že číselné loterie, jakou je Sportka, nebo stírací losy, jsou nejméně společensky nebezpečné hry na trhu,“ ozval se mluvčí Sazky Václav Friedmann.
Cigarety: Větší skok než v předchozích letech
Návrh nepotěší ani kuřáky. Spotřební daň sice rostla už v předchozích letech, ale pokaždé o dvě až tři koruny za krabičku, zatímco teď má jít přinejmenším o 6,50 koruny.
Spotřební daň z cigaret má stoupnout z 27 na 30 % u procentní části sazby a z 1,46 na 1,61 koruny za kus u pevné části sazby daně, nejméně však z 2,63 na 2,90 koruny za kus. Zhruba o desetinu má stoupnout daň také u doutníků, tabáku ke kouření, surového tabáku a zahřívaných tabákových výrobků.
„Kromě snahy snížit spotřebu tabáku je důvodem i harmonizace sazeb s EU. Česko dosud neplní podmínku, že spotřební daň z cigaret musí činit nejméně 60 % vážené průměrné maloobchodní prodejní ceny cigaret propuštěných ke spotřebě,“ vysvětluje mluvčí ministerstva financí.
Zástupci tabákových firem – stejně jako výrobci alkoholu nebo provozovatelé hazardních her – varují, že další zdražení povede k nárůstu černého trhu nebo že lidé budou alkohol a cigarety kupovat v zahraničí, takže stát na tom nakonec prodělá.
„Takový názor je extrémní. Kuřáci a milovníci alkoholu nebudou měnit své spotřební návyky kvůli mírně vyšším cenám. Na černý trh by se začali obracet jen v případě skokového zdražení, které by šlo do násobků současných cen. To se však nechystá. Podobné to bude i u hazardních her, kde sice vyšší zdanění může snížit výhry, ale rozhodně nelze očekávat, že by se hazard transformoval do nelegální podoby,“ domnívá se Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities.
Jenom lepí díry v rozpočtu
Zvýšení spotřebních daní by podle výpočtů ministerstva mělo přinést před deset miliard korun ročně.
Opoziční ODS sice v principu se zvyšováním daní z lihu a tabáku souhlasí, podobně jako TOP 09 ale za hlavní důvod vládní snahy považuje fakt, že koalici docházejí peníze.
„Nelze se zbavit dojmu, že vláda se zhoršení ekonomických podmínek a očekávanému výpadku příjmu snaží čelit narychlo spíchnutým řešením, o jehož dlouhodobé celospolečenské optimálnosti lze pochybovat,“ myslí si i ekonom Lukáš Kovanda.
„Kdyby vládě nešlo o dodatečné daňové příjmy, doprovodila by vyšší zdanění neřestí snížením jiných daní. To se však neděje,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
„Kdyby vláda chtěla bojovat proti konzumaci tabáku a alkoholu, musela by dál násobně zvyšovat výdaje na prevenci. Spotřební chování dospělých lidí by sice příliš nezměnila, ale mohla by se zaměřit na děti, které jsou v naší společnosti vychovávány tak, že kouřit a pít alkohol je normální,“ dodává Křeček.
Ministryně Schillerová si tentokrát všímá i výrazného zvýšení mezd v posledních deseti letech. Když na něj ale měla reagovat v opačném směru, tedy ve prospěch „poplatníků“, odmítala to. Příkladem je základní daňová sleva na poplatníka, která se podobně jako daň z lihu nezvýšila už přes deset let. Nenápadné zvyšování daně z příjmů chtěli nedávno přibrzdit poslanci Pirátů a ODS, hnutí ANO však bylo proti.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 5. 2019 6:49, Vladimír
Pivo zlevní pouze pro hospodského, zákazník si v budoucnu spíše připlatí. Zdraží se jiné komodity. To jen hloupý český človíček věří v nadpřirozené schopnosti AB. Opozice je u nás taky slabá. Všichni mají máslo na hlavě, na každého má Andy složku. Končíme, zavíráme krám.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 5. 2019 20:38, Hunter
Však to že je v Česku alkohol extrémně levný přináší jen samá pozitiva a sociální jistoty.
I tady je kvíkotu jako od brňáků, když jim Rubeš šlápl na Zvonařku :-D
(Kikina se vůbec netrefila do toho, o jakou osobu šlo - ale jsem rád, že se vyjádřil(a) i když ví kulový a protože má nutnou potřebu ze sebe udělat ne-obyčejného kr*téna, použil(a) dokonce i slovo "koncetrák", deprese nezapomněl vložit migranty, přestože o tom se vůbec nikdo nebavil - ani já s ní, ani ty s ní, ani já s tebou, a završil to jezevec poznámkou mimo mísu o "blbém snobovi").
Gratuluji, už je tu moudrosti jak na Novinkách :-)
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.