Malé peníze: Proč stojí benzin a nafta tolik? Nejvíc na nich vydělá stát

| rubrika: Analýza | 2. 11. 2011 | 12 komentářů
Malé peníze: Proč stojí benzin a nafta tolik? Nejvíc na nich vydělá stát
Jan Müller ze serveru Malépeníze.cz odpovídá na otázky čtenářů Peníze.cz. Tentokrát rozebere na prvočinitele cenu pohonných hmot. A asi tušíte, k čemu dojde – ano, víc než polovičku z každého litru lijete do bezedné nádrže eráru.

Otázka: Velice rád bych se dozvěděl, z čeho se skládá koncová cena paliv (nafty i naturalu), kterou plátím jako obyčejný řidič na benzinové pumpě. Vím, že platíme nějakou spotřební daň, ale kolik to je? A proč je poslední dobou benzin stále dražší a dražší? Kdo na tom nejvíc vydělává?

Rozložení ceny benzinu, kterou platíte u čerpací stanice, na jednotlivé součásti je poměrně jednoduché. Důležitou složkou je skutečně spotřební daň, která u nás momentálně u benzinu činí 12,84 Kč za litr (u nafty je z důvodu podpory úspornějších motorů o něco nižší).

Další výraznou položkou je cena ropy, ta se v současné době na konečné ceně podílí zhruba stejně jako spotřební daň – počítáme ropu typu Brent. Ta je sice dražší než americká nebo arabská ropa, protože neobsahuje tolik síry, ale je zase levnější na zpracování.

Daň a zdaněná daň

Složky ceny benzinu

Pak tu máme dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty. Ta se paradoxně počítá se započtením spotřební daně. A zbytek ceny tvoří doprava ropy, její zpracování v rafinerii, doprava do čerpacích stanic, prodej a marže firem. Mimochodem marže zpracovatelů ropy je poměrně stabilní. Marže čerpacích stanic je velmi nízká, řádově desetníky, možná někde přes korunu na litr.

Tedy v souhrnu to vypadá přibližně jako na grafu vpravo. U DPH se nenechte zmást nižší hodnotou, než je dvacet procent – koláčový graf ukazuje rozložení výsledné ceny, kterou platíte u pumpy již se započtenou DPH. Údaje jsou přibližné a pochopitelně závisejí na cenové hladině a na situaci na komoditních trzích.

Sazba spotřební daně je pevnou složkou ceny benzinu, je stanovená konkrétní suma za litr. Spolu s DPH, která je variabilní, tedy stanovená procentem, tvoří spotřební daň o něco víc než polovinu výsledné ceny. Proto při změně ceny ropy nemusí dojít k zásadní změně ceny benzinu. V praxi se ale spíš projevuje obecný princip, že na snížené ceny vstupů prodejci reagují jen velmi neochotně, opačný proces, zdražování, však funguje dosti pružně.

Podle světových studií obecně platí, že když cena ropy stoupá, stoupá i cena u čerpacích stanic; naopak finální cena je stabilní, když cena ropy klesá. S cenou ropy to také není zcela jednoznačné, jelikož část se nakupuje s okamžitým dodáním (spot) a část s dodáním v budoucnosti (futures), nemůžeme tedy při změně aktuální (spotové) ceny ropy čekat okamžitou reakci na ceníku čerpaček.

Podíváme-li se na letošní ceny ropy Brent a průměrné ceny benzinu Natural 95, jak ji publikuje Český statistický úřad, korelaci mezi cenou ropy a cenou benzinu najdeme.

Korelace mezi cenou ropy a spotřebitelskými cenami benzinu

Chování spotřebitelů a otesánek stát

Roli hraje také kurz koruny vůči americkému dolaru. Ten je pro nás již několik roků příznivý. Doby, kdy kurz dolaru byl kolem 40 Kč, jsou minulostí, nikoli však nenávratnou.

Anketa

Benzin, nebo diesel?

Tím se dostáváme k elasticitě trhu, tedy k závislosti poptávky po pohonných hmotách na dalších cenových parametrech. Podle studie VŠE, kterou provedla pro ministerstvo životního prostředí Alena Kováčová, je nárůst poptávky po pohonných hmotách téměř přímo úměrný nárůstu příjmů: nárůst příjmů o procento znamená nárůst poptávky po pohonných hmotách o 0,98 procenta. Ovšem po zvýšení ceny pohonných hmot to vypadá jinak: když cena stoupne o jedno procento, poklesne poptávka přibližně pouze 0,26 procenta.

Kdo tedy na naší potřebě i touze přepravovat sebe, věci i zboží z bodů A do bodů B nejvíc vydělává? Nejsou to ani těžařské společnosti, ani rafinérie, dokonce ani pumpaři ne. Nejvíc vydělá stát – ten nemusí provádět průzkumy ložisek, budovat těžební plošiny nebo rafinerie či další infrastrukturu. Stát platí jen aparát, který vybírá daně.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+35
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 11. 2011 11:18, Lagarto

problémy s cenou jsou dva. Prní je vysoké daňové zatížení, které je kolikrát na nutnou hladinu danou EU, resp. nad úrovní sousedních států. Druhý a neméně důležitý je přesycení trhu. Počet pump (v drtivé většině non-stop) je neúměrný a nutí provozovatele držet vysoké marže aby pokryly nepřímé náklady a režii. V Německu je dramaticky méně pump a nonstop jsou jen ty největší na hlavních tazích a dálnicích. Proto tam je na každé pumpě fronta, ale provoz se točí ahosp. výsledek je úplně někde jinde a to přesto, že většina nákladů je podobná, či vyšší (např. mzda obsluhy). Logicky je pak více pump součástí velkých řetězců a s tím souvisí následně lepší vyjednávací cena při nákupu PH. Pak není složité pochopit, proč benzín v Německu na dálnici u Sheelky je levnější než benzín u Shell v ČR a to i mimo dálnici.

+3
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.