Jedním z cílů nového zákona o spotřebitelském úvěru, který začal platit loni v prosinci, bylo pročistit trh poskytovatelů nebankovních půjček. A úmysl zákonodárců se podle všeho zatím daří naplnit. Ještě na začátku roku mohl v Česku legálně poskytovat spotřebitelský úvěr takřka kdokoli s živnostenským listem, měli jsme několik desítek tisíc úvěrových společností a zprostředkovatelů. Teď je to hodně jinak.
Zákon po poskytovatelích půjček nově vyžaduje základní kapitál ve výši dvacíti milionů korun. A licenci od České národní banky, která je novým regulátorem oboru. Úvěrové firmy dostaly tři měsíce (do konce letošního února) na to, aby o licenci zažádaly. Česká národní banka o žádosti rozhodne do patnácti měsíců. Během této přechodné doby můžou firmy, které včas o licenci zažádaly, dál půjčovat.
Kdo o oprávnění zažádal až po prvním březnu, nemůže půjčky poskytovat ani zprostředkovávat a musí počkat na vyjádření o poskytnutí licence ze strany ČNB. U nebankovního poskytovatele půjček na to má čtyři měsíce, pro zprostředkovatele platí termín jednoho měsíce. Za nabízení spotřebitelské půjčky bez potřebného oprávnění hrozí pokuta až dvacet milionů korun. Úvěr je navíc v takovém případně neplatný, takže nelegální poskytovatel půjčky přijde o sjednaný úrok.
Čistka v praxi
Statistiky ČNB potvrzují, že úvěrový trh se zavedením regulace zažil skutečné zemětřesení. „Ve lhůtě tří měsíců ode dne nabytí účinnosti nového zákona o spotřebitelském úvěru jsme obdrželi 109 žádostí o udělení oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, 346 žádostí o udělení oprávnění k činnosti samostatného zprostředkovatele a 17 žádostí o udělení akreditace,“ odpovídá na dotaz portálu Peníze.cz Dita Vejnárková z odboru komunikace České národní banky. Zároveň připomíná, že jde teprve o první etapu „čištění trhu“, další síto bude samotné licenční řízení, které prý rozhodně nebude jen formální.
Na začátku května centrální banka evidovala další dvě žádosti o licenci pro poskytovatele nebankovních úvěrů a 34 žádostí pro zprostředkovatele. Ti budou moci na trhu začít působit až ve chvíli, kdy jim ČNB udělí potřebnou licenci. Seznam poskytovatelů a zprostředkovatelů spotřebitelských úvěrů v přechodném období je možné dohledat na webu v takzvané Jednotné evidenci regulovaných a registrovaných subjektů.
Je ale samotný fakt, že společnost či jednotlivec zažádají o oprávnění, záruka, že jde o poskytovatele nebo zprostředkovatele bezproblémového? „To je těžká otázka, na seznamu žadatelů o licenci je mnoho společností, které bychom ještě před pár měsíci řadili mezi šmejdy. Je ale možné, že regulace je přinutí kultivovat svoji praxi. Každopádně už teď přišly o základní nástroje obchodu s chudobou, a to jsou rozhodčí doložky, směnky či vysoké sankce. A rozhodně pozorujeme, že se oproti roku 2016 rozšířil okruh férových nebankovních společností,“ říká Daniel Hůle, který se dluhovou problematikou zabývá v Člověku v tísni. Dopad regulace tedy hodnotí pozitivně, přestože jeho organizace byla nejdříve k novému nastavení zákonných podmínek pro trh spotřebitelských půjček poměrně kritická a změny nepovažovala za dostatečné.
Konec predátorů v Čechách?
V době připomínkového řízení k návrhu zákona o spotřebitelském úvěru jsme zaznamenali obavy, že přísnější regulace povede jen k tomu, že nepoctiví poskytovatelé půjček přejdou do ilegality, ve které budou pro dlužníky představovat ještě větší nebezpečí než dosud. „Problematika neoprávněného podnikání a přesun lichvářů do šedé či černé ekonomiky může být skutečně reálnou hrozbou. Zatím je předčasné to hodnotit, ale je třeba, aby orgány činné v trestním řízení byly na tuto možnost připravené a takovou činnost hned a tvrdě stíhaly,“ říká vedoucí právního oddělení dTestu Lukáš Zelený. Samotný fakt, že inzerování nabídky úvěrů bez patřičného oprávnění znamená porušení zákona, dává České obchodní inspekci i policii větší šanci dohledat ilegální poskytovatele půjček.
Daniel Hůle z Člověka v tísni dodává, že už dnes můžeme sledovat pozitivní dopady nové regulace: „Spousta podvodníků pravděpodobně ukončila činnost, nebo spíš změnila odvětví. Nepozorujeme, že by naši klienti uzavírali kontrakty u společností, které nejsou na seznamu. Pokud takové jednání zjistíme, podáme podnět ČNB. Za tímto účelem ostatně vytváříme databázi, kde se takové podněty budou sbírat.“
Všichni podvodníci a nepoctiví poskytovatelé půjček ale samozřejmě nezmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Podle našich informací se v praxi stává například to, že lichváři nyní tlačí dlužníky k tomu, aby si vyřídili živnostenský list a půjčku pak sjednávali na svou podnikatelskou činnost. Na půjčky pro podnikatele se totiž zákon o úvěru pro spotřebitele nevztahuje.
Sdílejte článek, než ho smažem