Úvěry budou nejspíš brzy dražší

Inflace v Česku roste a s ní nejspíš brzy znovu porostou úrokové sazby. Jen tak může Česká národní banka proti rychle rostoucím cenám zasáhnout. Zdraží tak úvěry, lidé a firmy si budou méně půjčovat, a tedy i utrácet, sníží se o něco poptávka a tlak na růst cen se sníží.

U malých spotřebitelských úvěrů zvýšení úroků zpravidla nepředstavuje tragédii. U velkých úvěrových částek, jaké si půjčují podniky, nebo v případě občanů u hypotečních úvěrů, může zvýšení úrokových sazeb o pár desetin procenta znamenat zvýšení měsíčních splátek o stovky i tisícikoruny.

Už delší dobu proto analytici a hypoteční makléři radí lidem fixovat u hypotečních úvěrů úrokovou sazbu na tři až pět let v očekávání, že úroky dál porostou. ČNB svou základní dvoutýdenní repo sazbu zvedla už v srpnu,  předtím zvýšila základní sazby v červenci. Za uplynulé čtyři měsíce tedy ČNB posunula signální sazbu o 0,5 procentního bodu na 3,25 procenta.

K červencovému zvýšení sazeb přistoupila centrální banka právě proto, že se obávala rychlého růstu cen. Nynější vývoj jí dává za pravdu. Za předpovědí inflační analýzy, z níž tehdy bankovní rada vycházela, zaostávala v srpnu reálná meziroční inflace o dvě desetiny procenta (2,4 %), v září už jen o jednu desetinu (2,8 %).

„Pohled České národní banky ani pohled tržních analytiků na inflační situaci se nijak nemění,“ říká Michal Brožka, analytik Raiffeisenbank. „ČNB sice v červenci předpovídala o málo vyšší inflaci, ale také slabší kurz koruny. Domácí měna ale posiluje výrazněji a díky tomu jsou teď naše předpovědi ohledně úrokových sazeb příznivější.“

Vyplývá z nich, že rychle posilující koruna brzdí růst cen, protože zlevňuje dovážené zboží. To je důvod, proč centrální banka zatím k dalšímu zvýšení úrokových sazeb nepřistoupila. Tento krok se ale očekává za pár měsíců. Kromě růstu cen zboží (mj. motorových paliv a potravin), se může ČNB obávat napjaté situace na pracovním trhu, který pociťuje nedostatek pracovních sil, a z toho vyplývající silný tlak na růst mezd. Vyšší mzdy znamenají více peněz na spotřebu, vyšší poptávku a v důsledku i možný růst cen v obchodech.

Pro brzké zvyšování úrokových sazeb hovoří i realizace vládní daňové reformy, která do červencové prognózy ČNB ještě nebyla zapracována. Zvýšení spotřebních daní a spodní sazby daně z přidané hodnoty, zavedení ekologických daní, pokračující deregulace nájmů a zdražení dalších komodit vypudí míru inflace na počátku příštího roku podle odhadů analytiků až k 5 procentům. „Proto nyní očekáváme, že na přelomu tohoto a příštího roku centrální banka zvýší úrokové sazby o 25 bazických bodů a v příštím roce sazby zvedne ještě jednou,“ říká M. Brožka.

Takové zvýšení by nejspíš pomohlo dalšímu posilování koruny. Vyšší úroky by přilákaly více peněz ze zahraničí a rostoucí poptávka po koruně by tak tlačila na její další posilování. Silnější kurz ovšem snižuje tuzemské ceny dovážených komodit, z nich statisticky nejvýznamnější jsou strategické suroviny ropa a zemní plyn, ale také průmyslové suroviny a spotřební zobží. V září například maloobchodní ceny motorových paliv klesly o 0,9 procenta a osobní auta zlevnila o 0,4 procenta.

Kroky, které brzdí inflaci, tj. zdražení úvěrů a posilování koruny, mohou ovšem přibrzdit hospodářský růst. „Hrubý domácí produkt ale u nás stoupá velmi solidním tempem. S jeho mírným zvolněním se počítá a ani podle našich analýz, ani podle ČNB zvýšení úrokových sazeb celkový hospodářský růst země výrazně neohrozí,“ konstatuje M. Brožka.

Jak pociťujete rostoucí ceny v ekonomice?