Česko asi přijde o část unijních dotací

Čeští studenti, žáci či nezaměstnaní by mohli dostat lepší vzdělání. Podnikatelé a vědci by mohli na nejrůznější projekty získat více peněz. Ve městech by se mohlo žít lépe. To vše za předpokladu, že by Česko využilo všechny peníze, které mu nabídl rozpočet Evropské unie na roky 2004 až 2006. Celkem jde o částku 2,6 miliardy eur, z níž se platí část nákladů na projekty, které podporují podnikání a vědu, rozvíjejí lidské zdroje, zlepšují ochranu životního prostředí a dopravní infrastrukturu či zkvalitňují život ve městech. Jenže podle odhadu ministerstva financí část těchto peněz zůstane v Bruselu. Jednak za to může malá zkušenost české státní správy se systémem čerpání evropských peněz, jednak se na tomto výsledku podepsal i nedostatečný počet úředníků na ministerstvech, kteří mají správu unijních peněz na starosti. Určitou roli sehrálo i stanovení zbytečně složitých podmínek pro žadatele o některé unijní dotace.

Česko mohlo získat v letech 2004 až 2006 ze strukturálních fondů Evropské unie, z nichž se financují právě projekty na rekvalifikace či podporu podnikání, 1,7 miliardy eur. Ty lze čerpat až do konce roku 2008. Dále má republika nárok na 900 milionů eur z Fondu soudržnosti pro financování rozvoje dopravní a ekologické infrastruktury. Peníze z tohoto balíku budou chodit do Česka ještě v roce 2009 či 2010. Z Bruselu zatím z obou zdrojů doputovalo celkem 992 milionů eur. 

„Doufáme, že se nakonec vyčerpá maximum. Nějaké ztráty oproti původní unijní nabídce však asi budou,“ připouští Lenka Filípková z Odboru Národního fondu českého ministerstva financí. Největší potíže jsou podle ní se získáváním peněz z Evropského sociálního fondu, které se používají například na projekty rozvoje lidských zdrojů. Je to dáno i tím, že z ESF se platí spíše malé projekty, kterých je mnoho, a úředníci je nestíhají vyřídit. „Projekty z ESF jsou ale obecně problémem v celé Evropské unii. Prostě jejich příprava a realizace včetně schvalování je složitější než například postavit dálnici,“ vysvětluje Filípková.

Na nedostatečném čerpání se podepsala mimo jiné i příprava na nové rozpočtové období 2007 až 2013, na které se musely zpracovat programové dokumenty, podle nichž se bude v příštích sedmi letech unijní pomoc pobírat. Část lidí, kteří se měli věnovat zrychlení čerpání už přidělených peněz, se proto musela zapojit do příprav na nové období.

Na roky 2007 až 2013 má Česká republika slíbeno z unijního rozpočtu na rozvoj regionů a infrastruktury 26,7 miliardy eur. To je desetkrát více, než částka na předchozí tři roky, kterou Česko nestačí vyčerpat. Navíc Evropská komise stále ještě neschválila české operační programy, podle nichž se budou tyto peníze jednotlivým žadatelům rozdělovat. Bez nich Česko neuvidí ani euro. Jejich odsouhlasení se čeká až letos na podzim.

V celkových číslech si republika nestojí ve vztahu k Unii úplně špatně. V první polovině roku dostala z Bruselu o 2,1 miliardy korun více, než kolik do společné unijní pokladny poslala. Za tímto přebytkem stojí především rostoucí příjmy ze Společné zemědělské politiky.

„I letos bychom měli zůstat čistými příjemci peněz z unijního rozpočtu. Ve druhém pololetí by měly přijít i platby z Fondu soudržnosti, které zatím nedorazily kvůli administrativním průtahům na české straně. Rovněž předpokládáme, že letos dostaneme patnáctimiliardovou zálohovou platbu za schválené operační programy,“ říká Lenka Filípková z ministerstva financí.

Za celou dobu členství v Unii Česko do společného rozpočtu zaplatilo 93,9 miliardy korun a dostalo 112,1 miliardy korun. Celkem si tak republika přišla díky vstupu do Unie zatím na 18,1 miliardy korun.

Myslíte si, že Česku členství v Evropské unii prospívá?