Česko zůstane i příští rok na černé listině

Česká republika a Maďarsko jako jediné dvě země Evropské unie nestlačí do roku 2008 schodky veřejných financí pod tři procenta hrubého domácího produktu. Předpovídá to Evropská komise na základě poslední aktualizace stabilizačních a konvergenčních programů členských zemí. Ty stanoví nejen střednědobé cílové hodnoty deficitu či přebytku veřejných financí, ale rovněž nástroje pro jejich dosažení.

Rozpočtová situace v členských státech EU se rok od roku zlepšuje. Loni se průměrný schodek rozpočtů snížil z 2,4 procenta v roce 2005 na 1,7 procenta HDP. Podíl veřejného dluhu na hrubém domácím produktu klesl poprvé od roku 2002.

K tomuto výsledku pomohlo snižování rozpočtových schodků v zemích, které Komise v minulosti za přílišnou rozhazovačnost kárala. Minulý týden Komise zrušila řízení kvůli nadměrnému deficitu přesahujícímu tři procenta HDP v případě Německa, Řecka a Malty. Sedm států na pranýři zůstává. Jsou jimi kromě České republiky ještě Itálie, Portugalsko, Velká Británie, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Kromě Česka a Maďarska však ostatních pět zemí schodky pod tři procenta HDP v příštím roce dostanou, soudí Komise v nové osmé výroční zprávě o veřejných financích.

Snížení rozpočtových deficitů v roce 2006 umožnil podle Komise překvapivý růst daňových příjmů v jednotlivých státech díky vyššímu tempu růstu ekonomiky. Více peněz z daní pomohlo snížit deficity v průměru o jeden procentní bod. Komise nicméně upozorňuje, že spolu s růstem daňových příjmů se zvyšovaly i vládní výdaje, a to v řadě států rychleji, než vlády plánovaly. Tento vývoj může nynější pozitivní trend rychle obrátit v okamžiku, kdy se růst evropských ekonomik zpomalí a vlády už nebudou na daních vybírat tolik peněz jako dříve.

Hrozí tak, že se veřejné rozpočty dostanou do podobné situace jako na začátku desetiletí. Vlády nedokázaly na přelomu století využít ekonomického růstu k rozpočtovým reformám a následně po ochlazení ekonomik musely bojovat s nadměrnými deficity. Ekonomové proto varují, aby se podobná chyba neopakovala a vlády členských států využily nynější rozmach k takovým rozpočtovým opatřením, aby zajistily udržitelný vývoj veřejných financí a klesající podíl veřejného dluhu na HDP. Unijní exekutiva totiž odhaduje, že i přes nadprůměrný hospodářský růst nesplní na konci příštího roku své střednědobé rozpočtové cíle sedmnáct z 27 členských států.

Komise chce tomuto nebezpečí čelit. Ve zprávě Evropskému parlamentu a Radě Evropské unie navrhuje, aby mohla více a účinněji rozpočtová opatření členských států kontrolovat. Ráda by například do hodnocení promítla i vnitřní a vnější ekonomické faktory, které mohou výši rozpočtového deficitu ovlivnit. Mimo jiné se jedná o dopad stárnutí populace na vývoj rozpočtů. Navrhuje rovněž, aby se do přípravy střednědobých rozpočtových výhledů zapojily národní parlamenty. Ty by měly následně své vlády samy tlačit ke splnění stanovených cílů.

Mělo by být Česko potrestáno Evropskou unií za špatnou rozpočtovou disciplínu?