Příroda dává, hloupý, kdo nebere. Jak ušetřit na podzim

Jana Poncarová | rubrika: Jak na to | 13. 9. 2016 | 19 komentářů
Sbírat, sušit, nakládat a zavařovat. Konzumovat hned. Na podzim můžeme sklízet i to, co jsme nezaseli. Šetříme. A jsou tu i další plusy nepeněžní, například si můžete skvěle aktivně odpočinout.
Příroda dává, hloupý, kdo nebere. Jak ušetřit na podzim

Na houby do lesa se aspoň ze sportu vydá v sezóně snad každý z nás. Podzimní příroda ale překypuje mnohem větším bohatstvím, za které v zimě často utrácíme peníze v lékárnách. Právě teď dozrávají šípky, trnky, jeřabiny nebo plody černého bezu. Mezi keři občas stojí statná jabloň nebo hrušeň, která nemá žádného majitele, v některých krajích není ničím výjimečným celý opuštěný sad. Na loukách dokvétají poslední divoké byliny. Jestli s námi jedete na vlně samozásobitelství a chcete si podzimní plody nasbírat, nasušit nebo zavařit, ještě je pořád čas

Louky, meze, paseky a lesy jsou ověšené plody, které stačí jen posbírat a zpracovat. Příjemnou procházku lze snadno spojit se sběrem plodů nebo bylin. „Ještě pořád můžete sbírat třeba nať vřesu – čaj z této byliny podporuje funkce ledvin a působí protizánětlivě. Kontryhel je zase ženskou bylinkou, která pomáhá při menstruačních potížích nebo v klimakteriu. Pozdně kvetoucí bylinkou je i světlík lékařský, který pomáhá při problémech se zrakem,“ doporučuje Dana Vejsadová, poradkyně a lektorka pro výživu a odbornice na přirozené stravování. Ačkoli bylinky mají největší sílu na jaře, i na podzim můžete sbírat a sušit kopřivy nebo listy jitrocele. Z jitrocelových listů si lze snadno připravit sirup proti kašli.

Recept...

... na jitrocelový sirup

Jitrocel kopinatý

Potřebovat budete čtyři hrsti jitrocele (vybírejte zdravé listy), med a uzavíratelné sklenice. Listy jitrocele natrhejte na menší kousky, vložte na dno sklenice (vrstva cca 1 cm), přidejte vrstvu medu. Střídavě vrstvěte jitrocel a med. Zakončete vrstvou medu, uzavřete a postavte na teplé místo. Asi po deseti dnech přeceďte zlatavou tekutinu, nalijte do sklenice a skladujte na chladném místě. Jitrocelový sirup užívejte při kašli po lžičkách.

Takové to drobné paběrkování

Svačinu si s sebou na sběr bylin a dalších plodů brát nemusíte. Na mezích zrovna dozrávají ostružiny, lískové oříšky, bobule hlohu nebo sladkého jeřábu. Poznáte ho podle listů, které mají pilovitý okraj pouze do poloviny. „Jeho červené plody jsou velkým zdrojem vitamínu C, můžete je natrhat, usušit nebo zavařit jako náhradu brusinek,“ dodává Dana Vejsadová. Pokud máte štěstí, někde ve vašem okolí můžou růst i zajímavé méně známé druhy jeřábu, třeba břek nebo oskeruše. Ve volné přírodě rostou i plané jabloně, jejichž nakyslé plody skýtají osvěžení. Najít můžete i různé slivoně, mezi nimi třeba mirabelky.

Sbírání ovoce ve volné přírodě je dnes znovu populární. Vznikají dokonce mapy nebo facebookové skupiny, které prozradí, kde ve vašem okolí dozrávají na ovocných stromech jablka, hrušky, švestky nebo ořechy. Podobně, jako třeba mapy prozrazující lokality medvědího česneku, který je brzkou jarní záležitostí. „Dovoleno je sbírat každé ovoce, jehož majitel s tím souhlasí. Je to například ovoce z obecních stromů a sadů,“ říká František Marčík z portálu Na-ovoce.cz. Při sběru ovoce je nejdůležitější ctít vlastnická práva. Sběrač by měl ale dodržovat i další pravidla hry. „V našem kodexu sběrače uvádíme, že lidé by se měli chovat ke stromům slušně, například nelámat větve, pečovat o místo, kde se stromy nacházejí, dělit se o úrodu s ostatními nebo se podílet na výsadbě nových stromů,“ dodává František Marčík.

Propojeno!

Rádce začínajícího samozásobitele

Pěstování. I ve městě. Kolik místa vlastně potřebuju?

Rajče na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Jak začít pěstovat. Jak plánovat. Zaručeno vlastními mozoly

Pěstuj. Skliď. Sněz

Superpotraviny z tuzemska. Kysané zelí je král!

Superpotraviny můžete mít i zadarmo

Další možnost, jak přijít k čerstvým plodům, ušetřit a snížit množství vyhozeného jídla, je docela obyčejné paběrkování, což není nic jiného než sběr plodin, které po sklizni zůstaly v sadu nebo na poli. Třeba proto, že nesplňují estetická kritéria, jsou příliš malé, křivé nebo nesprávně barevné a zemědělci je proto obchodním řetězcům neudají. Iniciativa Zachraň jídlo rozběhla podle zahraničních vzorů projekt Paběrkování i u nás – plodiny sbírají dobrovolníci darují se potravinové bance, která je přerozděluje potřebným lidem. Loni se během osmnácti výjezdů podařilo nasbírat téměř osm tun jídla, do sběru se zapojila stovka dobrovolníků. Organizace spolupracovala se sedmi zemědělci a dvěma potravinovými bankami.

Podzimní bobule překypují zdravím

Příroda je hojná i bez lidského zásahu. Podél cest na člověka čekají keře bezu, šípkových růží nebo namodralých trnek. Z bezu se na jaře sbírají květy na sirupy nebo na sušení na čaj, na podzim si pak nenechte ujít drobné černé plody. „Konzumaci bezu černého bez tepelné úpravy se spíš vyhněte, nebo si zobněte jen pár kuliček, mají totiž projímavé účinky. Naše babičky měly tento keř ve velké úctě kvůli léčivým účinkům čaje ze sušených květů na nemoci z prochlazení. Plody zase používaly k tišení bolestí nervového původu,“ připomíná Dana Vejsadová. Zpracování bezu černého doporučuje i Barbora Charvátová, autorka blogu Mamavkuchyni.cz. „Vzhledem k vysokému obsahu vitaminu C se černý bez hojně využívá v léčitelství a farmacii. Kuličky můžete lisovat na sirup nebo si z nich připravit likér,“ dodává.

Recept...

... na bezový likér

Černý bez

Na dva litry likéru si připravte asi 2,5 objemového litru kuliček černého bezu, kilo krystalového cukru, litr vody, šest lžic silné kávy, jeden vanilkový cukr, půl litru tuzemského rumu. Kuličky černého bezu zalijte litrem vody a vařte 15 minut. Potom co nejvíce vymačkejte a přidejte cukr krystal a vanilkový cukr, povařte, dokud se cukr nerozpustí. Nechte lehce vychladnout, přidejte kávu a nechte odstát na chladném místě do druhého dne. Potom přeceďte, přilijte půl litru rumu a nalijte do lahví. Skladujte v chladu a temnu.

Dozrává i šípek, jehož plody bohaté na vitamín C se nejčastěji suší na čaj. Vyrobit z nich lze i víno šípkový ocet nebo marmeládu. To už ale znamená jistou námahu – uvnitř plodů u semínek se totiž skrývají nepříjemné chloupky, kterých je poměrně pracné se zbavit. Bez povšimnutí bychom neměli minout ani plané trnky, které jsou v přírodním léčitelství ceněné – kvetou na jaře jako první a dozrávají jako poslední, takže uchovávají velkou sílu slunce. Zpracovat je lze podobně jako šípky – usušit je můžete na čaj, připravit z nich lze likér nebo víno.

Mezi původní keře u nás patří také dřín, který dnes ve volné přírodě potkáme spíš ojediněle, zato nijak výjimečný není na zahrádkách, stejně jako v Česku nepůvodní černý jeřáb – aronie. „Plody dřínu dozrávají už koncem srpna a mohou se konzumovat čerstvé i zavařené, použít je lze pro přípravu džemů, vín nebo likérů. Stejným způsobem můžeme zpracovat i aronii. Její plody dozrávají podle počasí od konce srpna až do října,“ uvádí Dana Vejsadová.

Kromě tradičních rostlin se u nás rozšířil i rakytník řešetlákový. Tento keř je původem z Asie a má sytě oranžové plody s vysokým obsahem karotenu i dalších vitamínů. Potkat ho lze i ve volné přírodě. „Sběr plodů je maličko problematický, lze je otrhat pevnějšími rukavicemi přímo z větviček, což vyžaduje trpělivost a čas. Rakytníkovou šťávu lze používat na podzim a v zimě jako prostředek na podporu imunity. Vyhnete se tak koupi vitamínů v lékárně,“ konstatuje Dana Vejsadová.

Recept...

... na rakytníkovou šťávu

Rakytník řešetlákový

Otrhané plody omyjte a odšťavněte, nejlépe ve šnekovém odšťavňovači. Šťávu bez jakékoli úpravy nalijte do čistých menších skleniček a uchovejte v chladu a temnu (v chladničce nebo ve sklepě). Většinou díky své kyselosti vydrží až do jara. Takto ji můžete užívat po lžičkách. Pokud by vám kyselost vadila, je možné šťávu lehce zahřát, asi do 40°C a přidat třtinový cukr nebo med. Sladidlo zároveň konzervuje, takže takto zpracovaná šťáva (sirup) má lepší trvanlivost. Přesto ji uchovávejte také v chladu a temnu. Rakytníkový sirup můžete smíchat s vodou a připravit si osvěžující nápoj nebo ji přidávat do čaje místo citronu. Zbytky rakytníkových plodů (slupky a semena) můžete usušit na zimní čaj nebo rozdrtit v hmoždíři a zalít panenským olejem, dva až tři týdny nechat stát na teplém místě a každý den protřást. Poté přeceďte přes řídké plátno a skladujte v tmavé sklenici. Olej užívejte zevně na hojení ran, popálenin, projevů kožních nemocí, nebo i vnitřně na celkovou podporu organismu.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+69
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 19 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

13. 9. 2016 10:56

Oni to v té jejich ptákostraně tak nerozlišují. Co vidí, to zvednou. A občas něco odkloní.

Zobrazit celé vlákno

+5
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 9. 2016 11:14, Holý Nerozum

Já jsem si onehdy nechal zaparkovanou stokorunu na chodníku ve Vodičkově ulici, a někdo mi jí ukrad. Teď sháním auto nebo kolo za 100 Kč. Už prosím vás skončily Šárce vycházky? :-)

-25
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (19 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Zelí a brambory a přežijete zimu. Levně vařit neznamená jíst blafy

24. 11. 2016 | Jana Poncarová | 14 komentářů

Zelí a brambory a přežijete zimu. Levně vařit neznamená jíst blafy

Brambory a zelé, živobytí celé. I u nás na vsi se doteď říká, že když jsou v domě brambory a zelí, zima se přečká. Někoho k úspornému vaření nutí našponovaný rozpočet, jinde je i přes... celý článek

Jak ušetřit: Nevyhazujte jídlo

25. 7. 2016 | Jana Poncarová | 5 komentářů

Jak ušetřit: Nevyhazujte jídlo

Z nedojedené čočky polévka, z okoralého chleba topinky. Hospodaříte s jídlem a dojídáte do poslední kůrky, nebo se váš odpadkový koš plní potravinami? Jak jídlo nakupovat, spotřebovávat,... celý článek

Pěstuj. Skliď. Sněz

12. 4. 2016 | Jana Poncarová | 10 komentářů

Pěstuj. Skliď. Sněz

Zeleninová zahrádka, to je kus živobytí. Dřív bylo pěstování nutností, dnes je „trendem“. Znovu objevujeme zapomenuté. Třeba chuť mrkve pěstované bez hnojiv nebo svěžest ředkviček právě... celý článek

Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

23. 3. 2016 | Jana Poncarová | 11 komentářů

Rajčata na balkoně, česnek za domem: Vyplatí se pěstování?

Z městských balkonů koukají místo muškátů rajčata. Okrasné zahrady na vesnicích se znovu proměňují v užitkové, kterým se módně říká potravinové nebo jedlé. Je to vlastně fuk. Důležité... celý článek

Farmářský slon u vás v obýváku

14. 8. 2015 | Michal Kašpárek | 6 komentářů

Farmářský slon u vás v obýváku

Trh s farmářskými potravinami roste moc rychle na to, aby ho zvládli zásobovat jen drobní zemědělci. Kontrol je málo a podvody se dají snadno skrýt. Co s tím?

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.