Faktická poznámka na začátek.
Ano, zůstat doma a pečovat o děti může kterýkoli z rodičů, máma i táta. Takže pravidla, která dál v článku najdete, platí i pro pány. Statistika nám sice říká, že jich je v téhle roli pomálu, a jazyková ekonomie nám říká, že kvůli tomu „pomálu“ není potřeba z každého „žena v domácnosti“ dělat „žena nebo muž v domácnosti“, že je to úmorné. Ale nám by to nepřišlo ani přesné, ani fér.
Zdravotní pojištění? Z eráru
Za mámy nebo táty na plný úvazek, kteří splní zákonem stanovené podmínky, platí zdravotní pojištění stát. Státním pojištěncem se můžou konkrétně stát pouze osoby, které nemají výdělek ze zaměstnání či podnikání a současně celodenně a řádně pečují o:
- jedno dítě ve věku do 7 let
- nejméně dvě děti ve věku do 15 let
Důležité je přitom splnit také podmínku celodenní a řádné péče. To v praxi znamená, že pokud se staráte o předškoláka, nesmí doba, kterou tráví v jeslích, mateřské školce nebo obdobném zařízení, překročit čtyři hodiny denně. Jestliže dítě začne chodit do školy, musíte zapomenout také na školní družinu. Mimo „vaši péči“ může být jen po dobu školního vyučování.
Výše uvedené platí vždy pouze pro jednoho z rodičů. Ten se také musí jako osoba celodenně a řádně pečující o dítě či děti nahlásit u své zdravotní pojišťovny, a to nejdéle do osmi dnů od dne, kdy začal „pečovat“.
Zůstat v domácnosti samozřejmě můžete, i když dítě, respektive děti, dosáhnou stanoveného věku. Z pohledu zdravotního pojištění se ale stanete osobou bez zdanitelných příjmů, která má povinnost zdravotní pojištění platit. Měsíční záloha pro osobu bez zdanitelných příjmů (v praxi se často setkáte s užitím zkratky OBZP) dělá 13,5 procenta z vyměřovacího základu. Tím je pro osoby bez zdanitelných příjmů minimální mzda (9900 korun). V letošním roce tedy bez zdanitelných příjmů měsíčně na zdravotní pojištění zaplatíte 1337 korun.
Aby nechyběly roky na důchod: Plaťte si pojištění dobrovolně
Zatímco povinnost platit zdravotní pojištění mají zaměstnanci, živnostníci i osoby bez zdanitelných příjmů, sociální pojištění platí pouze první dvě jmenované skupiny. Ani jako žena nebo muž v domácnosti sociální pojištění platit nemusíte.
Jenže v rámci sociálního pojištění si zaměstnanci a živnostníci platí také důchodové pojištění, potřebné pro vznik nároku na starobní důchod. Platí, že abyste při dosažení důchodového věku měli na důchod nárok, musíte se současně nejméně 35 let účastnit důchodového pojištění – pracovat nebo podnikat. Právě lidem, kteří jsou v domácnosti delší dobu, může potřebná doba pojištění chybět.
Kdo nechce o důchod přijít, může si pojistné platit sám – účastnit se dobrovolného důchodového pojištění. Jako žena v domácnosti si ho můžete platit po dobu maximálně patnácti let. Doplatit zpětně si pak můžete pouze jeden rok před podáním přihlášky.
Přihlásit se k dobrovolnému důchodovému pojištění v praxi znamená, platit každý měsíc alespoň minimální zálohu – 28 procent ze čtvrtiny průměrné mzdy (ne skutečné, ale vyhlašované vždy na konci roku pro rok příští Ministerstvem práce a sociálních věcí). Letos tedy 1891 korun měsíčně.
Další podrobnosti, včetně informací, jak se k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit, najdete v našem článku:
V domácnosti, přesto s výdělkem
Pokud jde vaše zdravotní pojištění na státní útraty, platí, že nesmíte mít výdělek ze zaměstnání či podnikání. Rozhodně to ale neznamená, že byste si nemohly přivydělat. Pokud pracujete na dohodu o provedení práce (DPP) či na dohodu o pracovní činnosti (DPČ), nejste z pohledu zdravotní pojišťovny zaměstnanou osobou, pokud váš měsíční výdělek nepřekročí určitou částku.
U dohody o provedení práce nesmí příjem od jednoho zaměstnavatele přesáhnout hranici deset tisíc korun. V opačném případě musíte z výdělku odvést zálohy nejen na zdravotní, ale i sociální pojištění. Dohodu o provedení práce můžete přitom během roku uzavřít s libovolným počtem zaměstnavatelů, pro každého z nich můžete ale odpracovat maximálně 300 hodin. Desetitisícová hranice platí pro výdělek od každého zaměstnavatele zvlášť.
Jiná situace nastane, pokud máte vícero dohod o provedení práce uzavřených pouze s jedním zaměstnavatelem – v takovém případě platí limit deset tisíc pro součet měsíčních příjmů.
U dohody o pracovní činnosti je hranice výdělku ještě nižší – dva a půl tisíce korun. Na dohodu o pracovní činnosti můžete přitom pro jednoho zaměstnavatele pracovat v průměru pouze dvacet hodin týdně a i tady se, pokud máte u jednoho zaměstnavatele dohod o pracovní činnosti víc, měsíční příjmy sčítají.
I příjmy z práce na dohodu podléhají dani z příjmů. Jak příjmy z dohod danit, poradí článek:
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 5. 2016 5:21, Tarzan
Kdepak,odložit do školek a hned na nucené práce ...
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.