Pokračujeme v seriálu článků věnovaných problematice změn v sociálních dávkách s platností od ledna 2007. V předchozích dílech Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum a Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí jsme si řekli, co nového nám rok 2007 přinese v oblasti životního a existenčního minima (v prvním zmíněném článku), a podívali se také na některé nové sociální dávky. Právě v jejich výčtu dnes pokračujeme, přečtete si o příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení.
Staronový příspěvek na bydlení: komplikovanější
Příspěvek na bydlení je dávka, která patří do systému dávek státní sociální podpory již od roku 1996. Od ledna příštího roku se však podstatným způsobem mění: při posuzování nároku na tuto dávku i při výpočtu její výše se bude nově vycházet i z nákladů na bydlení (ne tedy pouze z příjmu žadatele, jak tomu je v současnosti).
Nárok na příspěvek bude mít vlastník nebo nájemce domu nebo bytu, který je v něm současně hlášen k trvalému pobytu, a jeho náklady na bydlení přesahují 0,3násobek (v Praze 0,35násobek) jeho příjmu. Příjem se hodnotí spolu s příjmem společně posuzovaných osob - tj. těch, kteří jsou v domě či bytě také hlášeny k trvalému pobytu.
Za náklady bydlení se považuje:
- u nájemních bytů nájemné a náklady spojené s užíváním bytu,
- u družstevních bytů, či bytů a domů v osobním vlastnictví tyto částky:
Počet trvale hlášených osob |
Náklady |
jedna |
651 Kč |
dvě |
890 Kč |
tři |
1 164 Kč |
čtyři a více |
1 404 Kč |
K těmto nákladům se pak přičítá ještě částka na náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva (u pevných paliv stanoví zákon pevné částky, které se jako příjem započítávají).
Vzhledem k tomu, že by lidé s vyššími příjmy mohli vydávat na bydlení jakkoliv vysoké částky a přesto by měli na příspěvek nárok, snaží se to zákon omezit zavedením tzv. normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady se budou lišit jak v závislosti na počtu členů domácnosti, tak i na velikosti obce, ve které je občan hlášen k trvalému pobytu.
Již z uvedených podmínek je patrné, že došlo k podstatnému zkomplikování výpočtu příspěvku na bydlení. Zákonodárci však nepochybně chtěli zohledněním i nákladů na bydlení dosáhnout toho, aby se příspěvek dostal skutečně jen k těm potřebným.
Nově zaváděný doplatek na bydlení
Protože příspěvek na bydlení rozhodně nepokryje celou částku nákladů na bydlení, zavádí se do sociální sítě (přesněji mezi dávky pomoci v hmotné nouzi) i nová dávka, tzv. doplatek na bydlení.
Již svých charakterem zařazení mezi dávky pomoci v hmotné nouzi však vypovídá o tom, že je určen pouze osobám ve finanční tísni - tj. těm, kterým byl přiznán příspěvek na živobytí (viz Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí) a zároveň pobírají příspěvek na bydlení.
Pro tento příspěvek platí kromě výše uvedených ještě několik zcela specifických podmínek:
- Nárok má pouze občan, který v místě svého trvalého bydliště skutečně fyzicky bydlí.
- Oproti tomu nárok na dávku nemá nárok občan, který bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, který mu nabídne obec, v níž má trvalý pobyt.
Při samotném výpočtu příspěvku se vychází z odůvodněných nákladů na bydlení, mezi které patří nájemné (až do výše cílového nájemného, tj. maximální částka, kterou stanoví stát), další služby spojené s užíváním bytu a také úhrada nezbytné spotřeby energií - podle toho jak je v místě obvyklá (obvyklou částku u jednotlivých domácností budou sdělovat energetické společnosti).
Jak je vidět, stát se skutečně snaží maximálně ohlídat, aby tyto příspěvky byly poskytovány pouze těm, kteří mají nejen nedostatečný příjem, ale také bydlí v přiměřeném bydlení, příp. se snaží si přiměřené bydlení zajistit. Motivací mají být právě i tyto příspěvky na bydlení, přičemž nemalou roli sehrají obce, ve kterých jsou občané hlášeni k trvalému pobytu - na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi budou muset sdělit, zda občan požádal o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení, zda mu obec takové bydlení skutečně nabídla a zda občan tuto nabídku akceptoval.
Povede toto zapojení obcí ale skutečně k rozšíření nabídky nízkonákladového bydlení? Co si myslíte o příspěvcích, které lze k úhradě bydlení využít?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 11. 2006 23:25, Martina
Znám několik případů, kde bydlí v poschoďovém domě jedna nebo dvě osoby. Ve všech případech dostávají příspěvek na bydlení. Proč? Přeci když na něco nemám, tak to nemůžu mít. Můj názor - dům prodej a kup si bydlení na jehož poplatky budeš mít nebo se starej sám. Proč by nežili ve velkých domech, když jim stát náklady zaplatí, že?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 6. 2006 21:20, jezevec
no a proč ne.
když někdo namá na bydlení, musí počítat s tím, že s cizího dostane jen to opravdu nezbytné.
samostatný nebo dokonce pohodlný byt je luxus, ten je jen za svý.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.