Zemětřesení v systému dávek sociální péče: bydlení za státní peníze

Zemětřesení v systému dávek sociální péče: bydlení za státní peníze
Od příštího roku bude přiznání příspěvku na bydlení záviset nejen na výši příjmu žadatele, ale také na nákladech na bydlení. Protože však tato dávka nepokryje veškeré náklady s bydlením související, zavádí se nově tzv. doplatek na bydlení. Kdo má nárok na peníze od státu v rámci těchto dvou dávek? Jak jsou počítány?

Pokračujeme v seriálu článků věnovaných problematice změn v sociálních dávkách s platností od ledna 2007. V předchozích dílech Zemětřesení v systému dávek sociální péče: životní a existenční minimum a Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí jsme si řekli, co nového nám rok 2007 přinese v oblasti životního a existenčního minima (v prvním zmíněném článku), a podívali se také na některé nové sociální dávky. Právě v jejich výčtu dnes pokračujeme, přečtete si o příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení.

Staronový příspěvek na bydlení: komplikovanější 

Příspěvek na bydlení je dávka, která patří do systému dávek státní sociální podpory již od roku 1996. Od ledna příštího roku se však podstatným způsobem mění: při posuzování nároku na tuto dávku i při výpočtu její výše se bude nově vycházet i z nákladů na bydlení (ne tedy pouze z příjmu žadatele, jak tomu je v současnosti).

Nárok na příspěvek bude mít vlastník nebo nájemce domu nebo bytu, který je v něm současně hlášen k trvalému pobytu, a jeho náklady na bydlení přesahují 0,3násobek (v Praze 0,35násobek) jeho příjmu. Příjem se hodnotí spolu s příjmem společně posuzovaných osob - tj. těch, kteří jsou v domě či bytě také hlášeny k trvalému pobytu.

Za náklady bydlení se považuje:

  • u nájemních bytů nájemné a náklady spojené s užíváním bytu,
  • u družstevních bytů, či bytů a domů v osobním vlastnictví tyto částky:
Počet trvale hlášených osob Náklady
jedna 651 Kč
dvě 890 Kč
tři 1 164 Kč
čtyři a více 1 404 Kč

K těmto nákladům se pak přičítá ještě částka na náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva (u pevných paliv stanoví zákon pevné částky, které se jako příjem započítávají).

Vzhledem k tomu, že by lidé s vyššími příjmy mohli vydávat na bydlení jakkoliv vysoké částky a přesto by měli na příspěvek nárok, snaží se to zákon omezit zavedením tzv. normativních nákladů na bydlení. Tyto náklady se budou lišit jak v závislosti na počtu členů domácnosti, tak i na velikosti obce, ve které je občan hlášen k trvalému pobytu.

Již z uvedených podmínek je patrné, že došlo k podstatnému zkomplikování výpočtu příspěvku na bydlení. Zákonodárci však nepochybně chtěli zohledněním i nákladů na bydlení dosáhnout toho, aby se příspěvek dostal skutečně jen k těm potřebným.

Nově zaváděný doplatek na bydlení

Protože příspěvek na bydlení rozhodně nepokryje celou částku nákladů na bydlení, zavádí se do sociální sítě (přesněji mezi dávky pomoci v hmotné nouzi) i nová dávka, tzv. doplatek na bydlení.

Již svých charakterem zařazení mezi dávky pomoci v hmotné nouzi však vypovídá o tom, že je určen pouze osobám ve finanční tísni - tj. těm, kterým byl přiznán příspěvek na živobytí (viz Zemětřesení v systému dávek sociální péče: příspěvek na živobytí) a zároveň pobírají příspěvek na bydlení.

Pro tento příspěvek platí kromě výše uvedených ještě několik zcela specifických podmínek:

  • Nárok má pouze občan, který v místě svého trvalého bydliště skutečně fyzicky bydlí.
  • Oproti tomu nárok na dávku nemá nárok občan, který bez vážného důvodu odmítne možnost levnějšího přiměřeného bydlení, který mu nabídne obec, v níž má trvalý pobyt.

Při samotném výpočtu příspěvku se vychází z odůvodněných nákladů na bydlení, mezi které patří nájemné (až do výše cílového nájemného, tj. maximální částka, kterou stanoví stát), další služby spojené s užíváním bytu a také úhrada nezbytné spotřeby energií - podle toho jak je v místě obvyklá (obvyklou částku u jednotlivých domácností budou sdělovat energetické společnosti).

Jak je vidět, stát se skutečně snaží maximálně ohlídat, aby tyto příspěvky byly poskytovány pouze těm, kteří mají nejen nedostatečný příjem, ale také bydlí v přiměřeném bydlení, příp. se snaží si přiměřené bydlení zajistit. Motivací mají být právě i tyto příspěvky na bydlení, přičemž nemalou roli sehrají obce, ve kterých jsou občané hlášeni k trvalému pobytu - na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi budou muset sdělit, zda občan požádal o přidělení méně nákladného přiměřeného bydlení, zda mu obec takové bydlení skutečně nabídla a zda občan tuto nabídku akceptoval.

Povede toto zapojení obcí ale skutečně k rozšíření nabídky nízkonákladového bydlení? Co si myslíte o příspěvcích, které lze k úhradě bydlení využít?

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

-3
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

24. 11. 2006 23:25, Martina

Znám několik případů, kde bydlí v poschoďovém domě jedna nebo dvě osoby. Ve všech případech dostávají příspěvek na bydlení. Proč? Přeci když na něco nemám, tak to nemůžu mít. Můj názor - dům prodej a kup si bydlení na jehož poplatky budeš mít nebo se starej sám. Proč by nežili ve velkých domech, když jim stát náklady zaplatí, že?

+71
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 6. 2006 21:20, jezevec

no a proč ne.
když někdo namá na bydlení, musí počítat s tím, že s cizího dostane jen to opravdu nezbytné.
samostatný nebo dokonce pohodlný byt je luxus, ten je jen za svý.

Zobrazit celé vlákno

-6
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.