Pokračujeme v seriálu článků věnovaných problematice změn v sociálních dávkách. V předchozím článku Zemětřesení v systému dávek sociální péče : životní a existenční minimum jsme si řekli, co nového nám rok 2007 přinese v oblasti životního a nově i existenčního minima. Dnes navážeme informacemi o nových sociálních dávkách, které na nás od začátku roku 2007 čekají.
Nové dávky dostaly označení dávky pomoci v hmotné nouzi a nahradí stávající dávky sociální potřebnosti, tzv. "doplatky do životního minima", příspěvek na výživu (příspěvek pro děti, jejichž rodiče neplatí výživné), jednorázové příspěvky pro rodiny s dětmi apod.
Podmínkou je hmotná nouze
Než si řekneme něco ke konkrétním dávkám, musíme si ujasnit některé novinky, které zákon oproti stávajícím dávkám přináší.
Jednou ze základních podmínek pro nárok na dávky je hmotná nouze člověka. Zákon tento termín přesně (a dost komplikovaně vymezuje) - ve zkratce lze říct, že hmotná nouze je stav, kdy příjmy občana po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahují jeho částky na živobytí (viz níže) a přitom si občan vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů příjem zvýšit vlastním přičiněním nemůže.
Nově lze za osobu v hmotné nouzi považovat také osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost (živelní pohroma, požár, ekologická či průmyslová havárie apod.).
Při posuzování nároku na dávku se bude vycházet z okruhu společně posuzovaných osob, o kterých jsme vás jíž informovali ve zmíněném článku o novém životním minimu. Zajímavou novinkou je také způsob zápočtu příjmu - příjem ze zaměstnanecké činnosti bude započítávat pouze v 70% výši (zbývající část bude mít občan "k dobru"), nemocenské dávky a podpora v nezaměstnanosti se budou započítávat v 80% výši, ostatní příjmy se pak budou i nadále započítávat ve výši plné. (V současné době se u dávek sociální potřebnosti vycházelo z příjmu za předchozích 6 měsíců, nyní se tato doba zkracuje na 3 měsíce, v případě podstatného poklesu příjmu se bude dokonce vycházet z příjmu za předchozí kalendářní měsíc.)
Zákon také stanoví, co se považuje za zvýšení příjmu vlastním přičiněním:
-
práce,
-
řádné uplatnění nároků a pohledávek (např. výživné, pohledávky od zaměstnavatele apod.),
-
prodej nebo využití majetku (zákon upřesňuje, co je kdo a kdy nucen prodat, aby neztratil nárok na dávku - dokonce budou probíhat i odhady ceny majetku, zda a jaký příjem z něj občan v hmotné nouzi může získat).
Nové dávky
Od roku 2007 se tak setkáme s třemi novými dávkami:
- příspěvkem na živobytí,
- doplatkem a příspěvkem na bydlení,
- mimořádnou okamžitou pomocí.
O doplatku a příspěvku na bydlení a o mimořádné okamžité pomoci si více přečtete v dalším díle seriálu, teď se podívejme na příspěvek na živobytí.
Zákon zde především zavádí další nový pojem a tím je částka na živobytí.
-
U nezaopatřeného
dítěte (studenta do 26 let) je to
částka jeho životního minima.
-
U
dospělých osob to již zdaleka není tak jednoduché -
základem je existenční minimum, ovšem tato částka se
různě zvyšuje, např.
-
u občanů, u kterých se nezkoumá snaha zvýšit si příjem vlastní prací (např. lidé starší 65 let či plně invalidní), o polovinu rozdílu mezi jejich životním a existenčním minimem,
-
u osob, které mají příjem ze zaměstnání a prokazatelně se snaží si svůj příjem zvýšit vlastní prací, také o polovinu rozdílu mezi jejich životním a existenčním minimem,
-
u uchazečů o zaměstnání (tj. osob vedených v evidenci úřadu práce) o 30 % částky rozdílu mezi životním a existenčním minimem a dále o dalších 20 % této částky, pokud se tato osoba prokazatelně snaží využít další možnosti zvýšení si příjmu vlastní prací.
-
Zákon obsahuje ještě několik dalších ustanovení o zvýšení částky, a to v závislosti na využití majetku, uplatnění nároků a pohledávek apod. Částka na živobytí se tak např. zvyšuje o 300 Kč měsíčně u osob, které prokáží, že mají zvýšené náklady spojené s hledáním zaměstnání (náklady na dopravu, telefon, korespondenci apod.).
Samotná výše příspěvku na živobytí je pak rozdíl mezi částkou na živobytí a příjmem občana (příp. společně posuzovaných osob).
Zajímavou novinkou je i možnost poskytnout příspěvek na živobytí v přechodném stavu hmotné nouze (např. při čekání na přiznání důchodu či výživné apod.) a po obdržení zpětně přiznaného příjmu má pak občan povinnost jej vrátit.
Také v případě poskytnutí příspěvku na živobytí na dítě, kterému rodič déle než 3 měsíce neplatí výživné stanovené soudem, je z celkové částky příspěvku vyčleněna část, která toto výživné nahrazuje. Ta je pak zpětně vymáhána po neplatícím rodiči.
Podmínky poskytnutí příspěvku na živobytí se zdají příliš komplikované a nepřehledné, pro laickou veřejnost se úprava stává prakticky nesrozumitelnou. Omluvou zákonodárců ale budiž skutečnost, že se snažili oblast sociálních dávek lépe propracovat a konkretizovat. V případě současného zákona o sociální potřebnosti totiž při přiznávání nároku na dávku často záleží jen na úsudku jednotlivého sociálního pracovníka. (Roli sociálních pracovníků nová úprava nijak nesnižuje, naopak, zákon např. obsahuje i ustanovení o právu provádět šetření v domácnostech občanů za účelem ověření nároku na dávky hmotné pomoci.)
O doplatku a příspěvku na bydlení a o mimořádné okamžité pomoci si více přečtete v dalším díle.
Jaký máte z příspěvku na živobytí dojem? Zdají se vám podmínky jeho nároku příliš komplikované a nepřehledné?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 8. 2006 16:51, iva
Je to maras. Ještě že nic nepobírám.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 5. 2006 13:59, reznickova
No nevím, u nás přece nemůže nic fungovat dokonale - myslím zákon, český člověk vždycky najde cestičku, jak jej obejít a něco vyzískat.
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.